Sivý Kameň, hrad na Vtáčniku

Zapomenutý hrad v pohoří Vtáčnik, historie a současný stav

Z kdysi hrdého hradu Sivý kameň, jenž si své jméno zasloužil díky horninovému podloží a stavebnímu materiálu, toho dnes příliš mnoho nezbylo. Sivý Kameň tvoří jen nesouvislé trosky opevnění, které jsou jakoby bez ladu a skladu roztroušeny na strmém návrší budovaném vulkanickými komplexy, podobně jako celé pohoří Vtáčnik.

Strmé travnaté návrší s vystupujícími bizarními skálami se zvedá nad obcí Podhradie nedaleko města Prievidza. Díky své poloze a vhodnému reliéfu bylo toto návrší v minulosti vybráno ke stavbě hradu Sivý kameň, jenž je poprvé zmiňován v druhé polovině 14. století. Přesný datum vzniku hradu není známo, ale s výstavbou pevnosti se započalo někdy po roce 1321 po smrti Matúša Čáka Trenčianského, kdy v Uhrách opadla moc oligarchů a určitě před rokem 1352.

V té době byl Sivý Kameň pravděpodobně pouze malou pevností tvořenou hranolovou věží, obdélníkovým gotickým palácem a obvodovou hradbou. Hrad spravoval a vojensky zajišťoval jižní část původního panství. Po roce 1388 přechází Sivý Kameň z rukou bojnických královských kastelánů do rukou soukromých. Uherský král Zikmund Lucemburský věnuje za záchranu života v boji s Turky Sivý Kameň do rukou Leustachovi Jolšvaiovi. Po jeho smrti v roce 1429 se hrad vrací do královských majetků.

V roce 1434 dostává Sivý Kameň nového pána. Za zásluhy při obraně Uher před Turky i husity získává hrad Gregor Majtényi. V následujícím období je hrad rozšiřován a opevňován. Původní palác dostává rozměry velké pevnosti nepravidelného půdorysu o rozměrech asi 130 × 65 m.

V roce 1524 postihla hrad pohroma, velká pevnost vyhořela. Avšak ani po nejnutnějších opravách Sivý Kameň neměl zdaleka vystaráno. Ve 40. letech panství přepadli loupeživí rytíři Jan a Rafael Podmanikovci, prý hájíc nároky Jana Zápolského na uherský trůn. Na pevných hradbách si sice vylámali zuby, zato zcela vyplenili okolní vsi a hradní panství zůstalo doslova v troskách.

Poslední ránu Sivému Kameni zasadila více než stoletá série stavovských povstání, po nichž zůstala kdysi mohutná pevnost v ruinách. Dílo zkázy završili obyvatelé okolních obcí, kteří využívali hradní zdivo jako stavební materiál a ve velkém je odváželi. Hradní návrší Sivého Kamene, jehož stabilita byla narušena vytěžením jedné ze slojí hnědého uhlí, bylo v roce 1973 vyhlášeno za chráněný přírodní výtvor.

Hrad Sivý kameň na turistické mapě