Revište je jedním z dvojice hradů v blízkosti města Žiar nad Hronom
resp. bližší Žarnovice. Hrady v minulosti střežily obchodní stezku vedoucí právě kolem
zmíněné řeky. Spolu se sousedním hradem Šášov
bránil hrad Revište lapkům v okrádání kupců a v dobách válečného nebezpečí bránily cizákům
v postupu do nitra Uher.
Hrade Revište byl postaven někdy ve 13. století, přesný letopočet jeho
vzniku však znám není. První známá písemná zmínka o Revišti pochází až z roku 1265.
Zřícenina Revište stojí na strmém, ale nevysokém skalnatém návrší Čierny vrch (310 m)
nad tokem řeky Hron ve výběžku pohoří Vtáčnik
v katastru obce Revištské Podzámčie.
K tomuto hradu s gotickým jádrem a renesančním opevněním se dostaneme z uvedené obce
od příjemné restaurace, kterou hojně využívají vodáci mající k dispozici nedaleké tábořiště
na břehu Hronu. K hradu vede lesní cesta a následně pěšina. Z vrcholku se otevírají pěkné
výhledy na protější Štiavnické vrchy
a poněkud omezené pohledy na Vtáčnik. Hrad je z velké části zarostlý statnými stromy
a křovinami, navíc část hradního zdiva je poměrně nestabilní, což dokazuje jeden z velkých
sesuvů ve střední části hradu.
V roce 1331 přechází hrad Revište do královských rukou a na hrad je dosazen nový
kastelán samotným králem. V roce 1391 získává Revište Ladislav ze Šaroviec. Po něm se
tady mění několik dalších majitelů až konečně v roce 1465 se Revište stává majetkem
Matyáše Korvína.
V roce 1479 se hradním pánem stává Urban I. Dóczy de Nagy Luche.
V následujícím století, přesněji v roce 1551 v době zvýšeného náporu Turků na Uhry
se hrad Revište dostává do soustavy protitureckých pevností. Posílena byla jeho obrana
s ohledem na vývoj válečné techniky, především střelných a palných zbraní.
Avšak ani nepřístupný terén ani pevné hradby nedokázaly zabránit v roce 1678 dobytí
hradu povstaleckými vojsky odbojné uherské šlechty, která se nechtěla poddat Habsburkům.
Povstalci byli sice vyhnáni vojsky generála Wurmba, avšak ještě před ústupem stačili
Revište vyplenit a podpálit. Z této rány se pevný kamenný hrad již nedokázal vzpamatovat,
již nikdy neplnil obrannou funkci, přestože k definitivnímu opuštění Revište došlo až
v roce 1792.
Nejstarší částí hradu je jádro gotického hradu ze 13. století nacházející se na nejvyšším
místě skalního ostrohu s hranolovou útočištní věží (tzv. Donjon). Hrad byl postupně dále
rozšiřován a opevňován a prošel několika fázemi stavebního vývoje tak, aby plnil nejen funkci
pevnosti, ale rovněž šlechtické rezidence.
Půdorys hradu je silně protáhlý, což je dáno
konfigurací strmého hřebene. Hradu dominuje poměrně zachovalá věž - barbakan podkovovitého
půdorysu se střílnami pro kanóny, která chránila přístup do horního hradu. Současný stav
hradní ruiny nejlépe přibližují připojené fotografie. Dobře jsou patrné zbytky obvodových
zdí paláce, každého návštěvníka zaujme velká do skály vytesaná cisterna či poměrně zachovalé
hradby.
Jádro hradu bylo chráněno poměrně dobře samotnými přírodními překážkami - především
na severní a východní straně. Po renesanční přestavbě vzniklo na méně chráněné části
hradu předhradí, které bylo posíleno další pevnou hradbou. Ta je dodnes docela dobře
zachovaná včetně vstupní brány chráněné navíc hranolovou věží. Návštěva hradu se tak
může stát vítaným zpestřením vašich toulek v tomto koutě Slovenska.