Revište

Hrad, který bdí nad vodáky na Hronu - historie

Hrad Revište je jedním z dvojice hradů v blízkosti města Žiar nad Hronom resp. bližší Žarnovice, které v minulosti střežily obchodní stezku vedoucí právě kolem zmíněné řeky. Spolu se sousedním hradem Šášov bránily lapkům v okrádání kupců a v dobách válečného nebezpečí bránily cizákům v postupu do nitra Uher.

Hrade Revište byl postaven někdy ve 13. století, přesný letopočet jeho vzniku však znám není. První známá písemná zmínka o Revišti pochází až z roku 1265. Zřícenina Revište stojí na strmém, ale nevysokém skalnatém návrší Čierny vrch (310 m) nad tokem řeky Hron ve výběžku pohoří Vtáčnik v katastru obce Revištské Podzámčie.

K tomuto hradu s gotickým jádrem a renesančním opevněním se dostaneme z uvedené obce od příjemné restaurace, kterou hojně využívají vodáci mající k dispozici nedaleké tábořiště na břehu Hronu. K hradu vede lesní cesta a následně pěšina. Z vrcholku se otevírají pěkné výhledy na protější Štiavnické vrchy a poněkud omezené pohledy na Vtáčnik. Hrad je z velké části zarostlý statnými stromy a křovinami, navíc část hradního zdiva je poměrně nestabilní, což dokazuje jeden z velkých sesuvů ve střední části hradu.

V roce 1331 přechází hrad Revište do královských rukou a na hrad je dosazen nový kastelán samotným králem. V roce 1391 získává Revište Ladislav ze Šaroviec. Po něm se tady mění několik dalších majitelů až konečně v roce 1465 se Revište stává majetkem Matyáše Korvína.

V roce 1479 se hradním pánem stává Urban I. Dóczy de Nagy Luche. V následujícím století, přesněji v roce 1551 v době zvýšeného náporu Turků na Uhry se hrad Revište dostává do soustavy protitureckých pevností. Posílena byla jeho obrana s ohledem na vývoj válečné techniky, především střelných a palných zbraní.

Avšak ani nepřístupný terén ani pevné hradby nedokázaly zabránit v roce 1678 dobytí hradu povstaleckými vojsky odbojné uherské šlechty, která se nechtěla poddat Habsburkům. Povstalci byli sice vyhnáni vojsky generála Wurmba, avšak ještě před ústupem stačili Revište vyplenit a podpálit. Z této rány se pevný kamenný hrad již nedokázal vzpamatovat, již nikdy neplnil obrannou funkci, přestože k definitivnímu opuštění Revište došlo až v roce 1792.

Nejstarší částí hradu je jádro gotického hradu ze 13. století nacházející se na nejvyšším místě skalního ostrohu s hranolovou útočištní věží (tzv. Donjon). Hrad byl postupně dále rozšiřován a opevňován a prošel několika fázemi stavebního vývoje tak, aby plnil nejen funkci pevnosti, ale rovněž šlechtické rezidence.

Půdorys hradu je silně protáhlý, což je dáno konfigurací strmého hřebene. Hradu dominuje poměrně zachovalá věž - barbakan podkovovitého půdorysu se střílnami pro kanóny, která chránila přístup do horního hradu. Současný stav hradní ruiny nejlépe přibližují připojené fotografie. Dobře jsou patrné zbytky obvodových zdí paláce, každého návštěvníka zaujme velká do skály vytesaná cisterna či poměrně zachovalé hradby.

Jádro hradu bylo chráněno poměrně dobře samotnými přírodními překážkami - především na severní a východní straně. Po renesanční přestavbě vzniklo na méně chráněné části hradu předhradí, které bylo posíleno další pevnou hradbou. Ta je dodnes docela dobře zachovaná včetně vstupní brány chráněné navíc hranolovou věží. Návštěva hradu se tak může stát vítaným zpestřením vašich toulek v tomto koutě Slovenska.

Hrad Revište na turistické mapě