Výstup na vrchol Čantoryje, turistika s dětmi

Čantoryje - Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tento kopec vystupuje z Jablunkovské brázdy a celý hřeben tvoří státní hranici mezi ČR a Polskem. Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji 865 m n. m a Velkou Čantoryji 995 m n. m, přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.

Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Přiznám se, že já zde byla poprvé. Proč? Nevím. Je to relativně daleko od Ostravy na jen si tak "odskočení" do kopců. A celkově jsem Slezské Beskydy objevila teprve před pěti lety. A navíc je to pro děti i celkem dlouhá túra, čítající něco kolem 10,5 km. Nicméně musím říci, že je to nádherná procházka.

Sice je to pořád do hangu, 4leté děti i tak neprotestovaly. Když jich jde více, nemají čas na to, že je to do kopce, nebo že se zadýchávají (zadýchávají se vůbec nebo s tím mají problémy jen dospělí?). Důvodem velké návštěvnosti tohoto kopce je mimo jiné přítomnost turistické chaty (na chatě Čantoryja se dá platit jak korunou, tak zlotym), pak 29 metrů vysoká rozhledna na samotném vrcholu hory a dále lanovka vedoucí z Polské strany, takže je zde obrovské množství Poláků (a to v nevhodné obuvi, nevhodném oblečení… přeci jen, kdykoliv může začít pršet, nebo foukat…).

My jsme vycházeli z Nýdku v 10 hodin, kde jsme zanechali auto a šli po červeně značené turistické cestě, která kopíruje bělozelenou Naučnou stezku "Rytířská stezka". Tato naučná stezka obsahuje 7 zastavení, které jsou doplněny o informační tabule, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Z legendy také pochází název této stezky.

"Pověst o rytířích praví, že mohutný masiv ukrývá nejen poklady, ale už dlouhá staletí je domovem rytířského vojska. Před jednou místní kovárnou v době Velikonočních svátků se z ničeho nic zjevil podivný rytíř v lesklém brnění. Požádal udiveného kováře o vyrobení tří sta kalených podkov a to prý za tři dny. Kovář stál před chalupou jako zkamenělý, ale když mu rytíř podal váček stříbrňáků jako závdavek, nelenil a pustil se do práce.

Světe div se, ale za tři dny byly podkovy hotovy a to už rytíř stál za dveřmi a chválil poctivého kováře. Naložil podkovy na koně a odjeli vzhůru do Čantoryje. Tam se najednou ocitli před velkým otvorem ve skále a za chvíli stáli na nádvoří kolem něhož se zdvíhaly kamenné zdi jeskyně. A tu se teprve dozvěděl, že jeho úkolem bude okovat tři sta koní slezských rytířů, kteří jako národní vojsko čekají v Čantoryji, aby pomohli Slezsku, až mu bude nejhůře.

Celý rok kovář měřil podkovy, vypaloval rohovinu kopyt a přitloukal podkováky. Jedna podkova, druhá podkova a hleďme, zůstala poslední. Rytíř v lesklé zbroji chválí kováře a jako odměnu mu dává měch jako pápěří. Kováři se zdá příliš lehký za tolik dřiny a tak v tichosti opouští podivnou jeskyni. Když se za chvíli otočí, kamenný hrad zmizí a Čantoryje pečlivě opět zakryje jeho tajný vchod. Teprve doma otevře měch a pochopí jak se mu rytíř poctivě odměnil, na stůl vysypal žluté zlaťáky a lesklé stříbrňáky. Nejen kovář, ale celá ves se radovala a všichni děkovali tajemným rytířům, kteří kdesi ve svém podzemním zámku odpočívají a čekají , až budou moci vyrazit Slezsku na pomoc."

Ve 13 hodin jsme byli u chaty Čantoryje, kde jsme si dali lehké občerstvení v podobě pivka a polívky a pro děti drobný oraz před další cestou směrem na rozhlednu a cestu dolů.

Výstavba rozhledny byla zrealizována v roce 2002. Samotná výroba této ocelové, pozinkované konstrukce byla provedena skupinou Strojírenské výroby Třineckých železáren. Jejím architektem je Vladimír Müller. Slavnostní zahájení provedl kmotr této rozhledny, kapitán třineckých hokejistů Richard Král dne 23.11.2002.

Záměrem investorů Jiřího a Jana Lubojackých bylo zatraktivnění této malebné východní části Moravskoslezských Beskyd, nabídnout turistům netradiční pohled do tří států v bezprostřední blízkosti obce Nýdek. Samotná rozhledna se nachází na rozhraní státní hranice mezi Českou a Polskou republikou. Konstrukce má pět pater a je vysoká 29 metrů, přičemž nejvyšší vyhlídková plošina se nachází ve výšce 21,42 metrů.

Po návštěvě rozhledny sestupujeme kousek po státní hranici, kde vede jak červená značka, tak naučná rytířská stezka. Po pár metrech odbočuje stezka doprava a my uhýbáme s ní. Dostáváme se do nepropustného lesa a nízkého olšoví, moc lidí tudy opravdu nechodí. Na tomto jižním svahu masivu hory Velká Čantoryje, se nachází skutečně pralesovité lesní společenství o rozloze cca 40 ha a jeho ochrana byla vyhlášena v roce 1988.

Jde o velmi starý porost (věk 150 - 220 let) pralesovitého charakteru se zastoupením původních lesních porostů sestávajích z jedlobukovém a z části smrkobukovém, rostoucích na kamenitých sutích s nevyvinutou půdou. Nejcennější přirozené lesní porosty tvoří jedinečnou ukázku lesního ekosystému, do něhož prakticky nezasahoval člověk.

Staré přirozené a pralesovité zbytky porostů plní funkci ochrannou, protierozní a stabilizační, ale též funkci určitého refugia lesních dřevin. Značná část terénu je kamenitá, skalnatá, suťovitá, znemožňující normální hospodaření. Lesy jsou ponechány přirozenému vývoji.

Do cílové stanice, což je Nýdecké náměstí, se dostáváme kolem 18 hodiny, uvažujeme že si dáme ještě něco k jídlu, protože v okolí Nýdeckého náměstí je zřejmě největší koncentrace hostinských zařízení v okolí. Na jediném kilometru je 7 hospod a restaurací. Vzhledem k unavenému stavu dětí ale volíme variantu odjezdu směr k ostravskému domovu. Sotva sedneme do auta, spouští se liják. Krásný výlet, který zvládly i děti.