Wilhelmswarte, rozhledna na vrcholu Králického Sněžníku

Králický Sněžník (1 422 m) je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří, které je třetím nejvyšším pohořím České republiky. Nádherný vrchol s rozsáhlou vrcholovou travnatou plošinou je dnes prost lidských staveb, ale v minulosti tak tomu nebylo.

Do roku 1973 stávala na vrcholu Králického Sněžníku velká kamenná turistická rozhledna. S její stavbou bylo započato z podnětu Kladského sudetského spolku v roce 1895. Stavba rozhledny se realizovala podle projektu vratislavského architekta Felixe Henryho.

Stavba rozhledny byla díky drsným klimatickým poměrům na vrcholu Králického Sněžníku ukončena až v roce 1899, kdy byla 9.7. slavnostně otevřena a pojmenována po císaři Vilémovi - Wilhelmswarte. Výška rozhledny činila úctyhodných 33,5 m, přičemž vyhlídkový ochoz, na který se vystupovalo po 145 schodech spirálovitě se vinoucího schodiště, se nacházel ve výšce 30 metrů.

Vrchol Králického Sněžníku lákal pozornost lidí již dlouho před výstavbou rozhledny s hostincem. V roce 1765 vystoupil na Králický Sněžník pruský princ Jindřich, v roce 1780 dokonce císař Josef II., v roce 1840 nizozemská princezna Marianna se svým otcem Vilémem I. V roce 1886 na vrcholu stanul i známý český spisovatel Alois Jirásek.

V dolní části rozhledny byl postaven krásný a stylový hostinec lákající turisty z širokého okolí. Z vrcholu Králického Sněžníku se otevírají nádherné výhledy na Rychlebské hory, Beskydy, Jeseníky, Orlické hory i Krkonoše. A protože zástupy turistů na vrchol Králického Sněžníku stále sílily a hostinec na vrcholu svou kapacitou nestačil, nechal kníže Lichtenstein postavit kousek pod vrcholem velkou turistickou chatu.

Chata byla slavnostně otevřena 21.7.1912 a nesla jméno po svém staviteli - Lichtensteinova. Stála na moravské straně Králického Sněžníku nedaleko pramene řeky Morava. Dnes z ní zbyly pouze základy v těsné blízkosti sochy slona, dnešního symbolu Králického Sněžníku, jenž je v Polsku obvykle nazýván Snieznik Klodski (německy Spieglitzer Schneeberg). Chata měla kapacitu 40 lůžek a byla velice moderní. Byla zásobována vodou a měla i elektrické osvětlení!

Na Lichtensteinově chatě panoval čilý ruch až do neblahých let II. světové války. Po válce byla chata znárodněna, přejmenována na chatu "U pramene Moravy". Socialistické hospodaření bohužel chatě příliš neprospívalo a zanedbaná údržba se projevila již po pouhých 20 letech. Chata byla napadena dřevomorkou a hrozilo zřícení celé stavby. Ta byla z havarijních důvodů uzavřena a 4.8.1968 bylo rozhodnuto o demolici celé stavby. Ta proběhla v roce 1971.

U pramene Moravy zůstalo prázdno. Smrákat se ale začalo i nad sousedkou Lichtensteinovy chaty - rozhlednou na Králickém Sněžníku. Kamenná rozhledna se zanedbanou údržbou byla rovněž v havarijním stavu. Dva roky po demolici Lichtensteinovy chaty byl osud zpečetěn i v případě Vilhelmovy rozhledny. Dne 11.10.1973 příslušníci polské armády provedli řízený odstřel rozhledny. Stopy po starém císařském mocnářství byly nadobro smazány …

Wilhelmswarte, turistická mapa

Dnes je vrchol Králického Sněžníku pustý a prázdný. Nejbližší přístřeší nalezneme na polské straně na Chatě pod Sněžníkem a na moravské straně na Chatě Návrší.

» Nejnovější články, archiv