Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.10.2017 , , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Oravská přehrada

Oravská přehrada

Hory od hladiny oravského moře

17.3.2008 | Ivan Zajíček

Když se vysloví slovo Orava, každý si pod tímto názvem představí něco jiného – Oravskou přehradu s rybáři, řeku Oravu, oravský kraj s lidovou architekturou a obrovskými hřiby, Oravský Podzámok či Oravské feroslitinové závody v Istebném a v Široké, které zde vyhlíží jako pěst na oko, ale přináší i obživu místním kovozemědělcům. Orava je však také jeden geografický celek Slovenska, podobně jako jsou Liptov, Turiec, Spiš, Gemer, Pohroní, Pováží či Ponitří. Znamená to, že jednotlivé regiony zahrnují mnohdy i více pohoří a některá se mohou překrývat. Například část Malé Fatry je i v regionu Turiec apod.

Oravská přehrada a Babí hora

"Nádherná slovenská země, dávno zanořená ve mně…
Liptov, Gemer, Orava, často k toulkám volává.
Však Orava je jedním z kraje, kde v mé duši štěstí zraje,
krásná horská pohoří se od vody vynoří!"

Orava leží v nejsevernějším výběžku Slovenska s velkou vertikální členitostí, nejnižší bod je Dierová (430 m), nejvyšší bod známý Baníkov (2 178 m). Od něho na jih z Baníkovského sedla prudce klesá dolina Parichvost, kde těsně po něžné revoluci tragicky v zimě a v lavinovém terénu zahynul zkušený ministr Vavroušek se svou dcerou. Další tragedie se odehrála nedávno pod Brestovou, rovněž za podobných sněhových podmínek. Takže líbezná Orava má na svědomí i lidské životy, nejen v hloubce přehrady, ale i na horách.

Vlado Medzihradský, velký znalec Oravy napsal: "Potkat člověka a vést ho Oravou, krajem pod Chočem a Babiou horou, Rozsutcem a Osobitou – to je krásný úděl. Orava – ozpěvovaná i oplakaná, velebená i prokletá – přežila na cestě stoletími svou minulost, aby se dnes, krásnější a usměvavá jako mladice, zaskvěla ve své plné kráse. Je to zem vzduchu a vůně, lesů a hor."

A skutečně. Oravská vodní nádrž, která leží v Oravsko – novotargovské kotlině ve výši 602 m a je symbolem tohoto regionu, je obklopena řadou krásných pohoří – na západě se zvedá část Malé Fatry, Chočské vrchy, které spojují Velkou a Malou Fatru s Tatrami, na jihu Oravská Magura s Kubínskou holí, na východě část Západních Tater - Roháčů a Skorušina, na severu to jistí pohraniční dříve Slovenské, dnes Oravské Beskydy s dominantou již vzpomínané majestátní Babí hory (1 725 m) a Pilska (1 557 m). Jako samostatný výrazný, krásně modelovaný vrch zde vyhlíží Osobitá (1 687 m), což vyplývá již z názvu této hory.

Orava patří do úmoří Černého moře, pohraniční Oravské a Kysucké Beskydy jsou rozvodím mezi Černým a Baltským mořem. Vody celé Oravy soustřeďuje stejnojmenná řeka Orava, která se v Kralovanech vlévá do Váhu a soutok jsme viděli všichni, kteří jsme do Tater cestovali vlakem či autem. Tedy, pokud jsme zrovna nedřímali či necestovali za tmy v noci. Řeka Orava má dvě větve – Biela Orava pramení nad Oravskou Lesnou na severních svazích Oravské Magury, Čierna Orava na východním ukončení Oravských Beskyd v Polsku.

Přehrada, Babí hora a Rum

Dříve byl soutok obou řek u osady Ústie nad Oravou, dnes se obě větve vlévají do přehrady. Do vodní nádrže se vlévá i Jelešňa, která dříve tvořila přítok na severu. Na své 106 km dlouhé pouti do Váhu Orava přibírá vody asi dvaceti různých potoků. Kromě vodní plochy přehrady má Orava i několik ples ledovcového původu v oblasti známé Roháčské doliny.

Minerální prameny byly dříve pod Babí horou v Slané vode v bývalých Polhorských kúpeloch. Tento pramen se však dnes nevyužívá, což je škoda. Zato na Oravicích je nově vybudovaný komplex bazénů s teplou vodou, které příjdou vhod při sestupu třeba z hřebene Bobrovce Bobroveckou nebo krasovou Juráňovou dolinou. Nebo i v zimě po lyžovačce, hned vedle je sjezdovka.

Samotná oravská vodní nádrž má plochu asi 35 km2, rameno Čierné Oravy se táhne v délce 18 km, bratrské rameno Biele Oravy má délku 12 km a leží u Námestova, max. hloubka je zde 38 m, průměrná hloubka nádrže je 15 m. Výpar vody při teplotě 30 °C je 24 000 litrů za den. Zatopením území zanikly vesnice Ústie, Slanica, Hámry, Osada a Lavkov, zatopena byla i část Námestova a Bobrova. První projekt přehrady, která měla podobně jako Šírava či Liptovská Mara bránit povodním, vznikl již v roce 1870.

Samotná stavba přehrady byla velmi dramatická. S budováním se začalo v roce 1941, po válce výstavba stagnovala a konečné práce proběhly až v roce 1954. Přehrada je rájem jachtařů, vodních lyžařů i potápěčů, o rybářích nemluvě. My jsme si u Franty na chatě ve Slanické Osadě pod Magurkou pochutnávali na bílém masíčku candáta na másle, který byl uloven právě ve zdejších vodách. Candát prý je naše nejchutnější ryba a spisovatel Ota Pavel by to jistě rád potvrdil, i když jeho tatínek měl nejraději "zlaté úhoře" z Berounky na Křivoklátsku.

Zrcadlení, Babí hora

Historické území Oravy vzniklo jako samostatný administrativní celek ve 14. století vyčleněním ze zvolenského komitátu. Jeho význačným centrem je již od 17. století Dolný Kubín (468 m). Tento kraj rovněž charakterizuje oravský lidový kroj, tradice řemeslné výroby, lidová architektura i účast Oravanů v národním dění a kultuře. Tato část Slovenska je rodištěm např. básníka P. O. Hviezdoslava (1849 - 1921), autora slavné Hájníkovy ženy, spisovatele M. Kukučína (1860 - 1928) či J. Matúšky (1821 – 1877), tvůrce textu slovenské hymny Nad Tatrou sa blýská.

Tento kraj rovněž proslavila známá totalitní kauza "Babinský", kdy tento organizačně nadaný borec získával i utrácel peníze pomocí vlivných stranických funkcionářů nejrůznějším způsobem, až ho zavřeli. Ve srovnání se současnými mafiány byl však dle mého názoru jen břídil. Byl nazýván "Králem Oravy", ale dle názorů místních, kterých jsem se vyptával jednou v Tvrdošíně, ho lidé měli rádi a pro tento kraj prý udělal hodně. Kdoví, co dělá teď, jistě by se v divokém tržním prostředí soudobého kapitalismu neztratil.

Ale nechme ho žít! My "Čechuni" jsme zase měli "Krále Šumavy", kterého tak skvěle zahrál Ostravák pan Holub a v šumavských hvozdech zazářila i utonula "Žena za pultem" – soudružka Jiřina Švorcová. Ale tady za totality do Polska přes hřebeny nikdo neunikal. Čeští a polští disidenti se scházeli po náročných horských výstupech na hřebenech Krkonoš. Takže dobrodružství na hranicích nezná mezí ani hranic.

V druhém říjnovém týdnu roku 2006 jsem měl možnost, díky svému příteli Františkovi probrázdit s ním a kamarády Jardou – alias "Šulejkinem" a Mirkem – alias "Inženýrem z hor" na jeho motorové lodi podstatnou část "oravského moře" a za nádherného podzimního počasí vychutnávat neobvyklé pohledy na vršky okolních pohoří, které jsem za posledních 30 let prochodil všemi směry. Jako na dlani byla Oravská Magura s vysílačem na Magurce (1 112 m), v dáli vykukoval pyramidový vrchol Velkého Choče (1 611 m), Babia hora a na jihu neskutečně krásný hřeben Západních a Vysokých Tater, který končil až Havranem (2 154 m) v Beliankách.

Jako předvoj vykukovala nezaměnitelná Osobitá, byť o 400 m nižší než její kamenní bratři na hlavním hřebeni. Z každé části obrovské vodní plochy, kterou jsme jako správní námořníci prozkoumali téměř celou, byly pohledy a scenérie jiné, různě vypadaly hory v dopoledních hodinách a jinak v podvečer, kdy byly Roháče osvíceny zapadajícím sluncem. Byl to pohled pro bohy a podařilo se mi snad i něco nafotit. Od modrozelené hladiny "oravského moře" vyhlížely horské štíty jinak a zvláštně, podobně jako na mě předloni působily Alpy z jezera Chiemsee, které leží na jihu Německa nedaleko Mnichova. Tam ale místo Slanického ostrova byly ostrova hned dva – Herrenschiemsee a Frauenschiemsee.

Kapitán František

Myšlenky se mi honily hlavou. A tak jsem si vzpomněl na přechod Slovenských Beskyd z obce Oravské Veselé přes Pilsko, Malou Babí horu (1 515 m) a vrchol Babí hory do Slané vody v roce 1980, přechod polských Slezských Beskyd z Bialska přes Klimczok (1 117 m), Skryzczne (1 257 m), Baranie goru (1 220 m), Lipovskou goru (1 324 m), Rysianku (1 322 m), Trzy kopce (1 216 m) a Pilsko do Korbielowa v roce 1995 i na překrásný výstup na Babí horu z polské strany přes Sokolnicu (1 367 m) tzv. Babigórskim Parkem Narodowym. Poláci skalnatý vrchol, kam kdysi vystoupili turisté V. I. Lenin i Svatý otec Wojtyla nazývají "Diablak". Lenin to má blbé, jeho pamětní desku již sejmuli, kříž vládne nyní.

Vybavil jsem si přechod Oravské Magury v roce 1979 ze Slanické osady přes Magurku, Budín (1 222 m) a sedlo Príslop (808 m) na Kubinskou holu (1 346 m) do Dolného Kubína, odkud jsme pokračovali přes Velký Choč do Valaské Dubové, kde byl podle pověsti zajat v krčmě Juraj Jánošík. V mlze jsme tehdy po sestupu z hřebene hledali asi půl hodiny chatu na Kubínskej holi (1 240 m), i když jsme byli od ní vzdáleni jen několik desítek metrů. Akci tenkrát vedl vynikající člověk a turista, Jindřich Nezmeškal (1936 – 1999), který později ve svých čtyřiašedesáti letech tragicky zahynul na kole ve Staré Bělé u Ostravy.

Ve vzpomínkách jsem absolvoval řadu dalších asi pět výstupů na Velký Choč - jednu z nejkrásnějších hor Slovenska s dokonalým kruhovým rozhledem. Při pohledu na typický zubatý reliéf hřebene Roháčů a vzdálenějších Vysokých Tater jsem si uvědomil, že jsem se dříve kochal z mnoha a mnoha vrcholů. Při pohledu na osamocenou Osobitou jsem si připomněl výstup ocelářů, kdy na vrcholu skupina záhadných návštěvníků v nejrůznějších úborech zpívala jakési pobožné písně a vyvolala tím asi následnou bouřku s blesky. Dvoutisícovky mi připomněly dřívější výstupy s mými dětmi, kdy se "lámaly" výškové rekordy i mužné bohatýrské zájezdy ocelářů, kdy borovička s hořcem umocňovala prožitky v hoře.

V neposlední řadě jsem si vzpomněl i na nedávný výstup na Žiarskou Vidlu (2 148 m) v Belianských Tatrách a na to, jak jsme se pak ostražitě pozorovali a skrývali za šutry s jinou další skupinou, protože jsme se navzájem považovali za strážce TANAPU. Na vrcholy se nesmí a slovenské koruny je výhodnější utratit za Smedného mnicha z šarišského pivovaru. Ale turistická cesta z vesničky Ždiaru přes Široké sedlo (1 832 m) do Kopského sedla (1 736 m) je již v Belianských Tatrách povolena.

A tak jsem si uvědomil, že jsem nebyl ještě nikdy na vrcholu Skorušina (1 314 m) a to je dobře, protože se tam těším už teď. Miluji poznávání míst, kde jsem ještě nestál! Je tam rozhledna a výhledy budou jistě rovněž okouzlující. Tedy pokud bude jasno.

Co říci na závěr? Orava je zkrátka líbezná Orava a její kouzlo je i v tom, že pohledy na hřeben Tater z "oravského moře" ze severovýchodu nemají chybu! Asi tak, jako určitě nemají chybu pohledy z Liptovské Mary na opačné straně či pohledy z "východoslovenského moře" Šíravy na skalnatý dvouvrchol Vihorlatu. Ale tam nemám kamarády kapitány plavidel. A tak bez bezvadného velitele lodi Františka bych ty výhledy asi nikdy nevychutnal a nevyfotil. A za to mu neskonale děkuji!

Oravská přehrada, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
12.03.2012, 09:47 Eva z Kladna | Moc pěkné
25.07.2008, 15:12 mimo | ORAVA
17.03.2008, 21:18 kosa | Oravska priehrada


Další související články:

+ Orava a Oravské Beskydy; ubytování, horské chaty a turistické útulny na Oravě
+ Oravská Magura, Skorušinské vrchy, Oravská vrchovina, Podtatranská brázda; chaty a ubytování
+ Oravské hory a moře v říjnu 2008
+ Oravský hrad a Oravský Podzámok
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist