Rozhledna na plošině Starého vrchu leží asi 1 km severně od Hustopečí.
Rozhledna, která se "schovává" uprostřed mandloňových sadů, je dobře vidět z dálnice vedoucí
z Brna do Bratislavy. Příjezd k rozhledně je velice dobře označen, poslední část cesty ale
musíte absolvovat pěšky. Ať již po značené cestě kolem hřbitova v Hustopečích a nebo ze sedla
ze silnice č. 420 mezi Hustopečemi a Kurdějovem po Mandloňové stezce.
Tato pěkná rozhledna vystavěna z oceli a dřeva trochu připomíná
rozhlednu na Anenském vrchu
v Orlických horách. Hustopečská rozhledna má čtvercový
půdorys 7,6 × 7,6 m a je ukotvena na betonové podkladové desce. Výhledy jsou v okolí Hustopečí,
oproti Orlickým horám, citelně skromnější. Vyjma Děvína (555 m) v hřebeni Mikulovských vrchů
tady oko nespočine za obvyklé viditelnosti na žádném dalším výraznějším záchytném bodě. Snad
vyjma vrcholu Výhon, nejvyššího návrší Dolnomoravského úvalu s rozhlednou
Akátová věž či vodní nádrže Nové Mlýny.
Hustopečská rozhledna stojí v nadmořské výšce asi 300 m na plochém návrší Starého vrchu
(Hustopečského starého vrchu, 308 m) v geomorfologickém celku Ždánický les. Na rozhlednu,
která je vysoká 17,4 m, vede ocelové točité schodiště. Samotná vyhlídková plošina, která
je zastřešena a volně přístupná, se nachází ve výšce 12,6 m. Rozhledna u městečka Hustopeče
je nová, oficiálně zpřístupněna byla totiž teprve 31.3.2012.
Okolní mandloňový sad je skutečnou raritou. První mandloně (mandloň obecná, Prunus dulcis)
tady byly vysázeny v roce 1949 na ploše o rozloze 9 ha. Mandloňové sady se postupně rozšiřovaly až
do 60. let minulého století. Tehdy tady rostlo až 50 000 mandloní na ploše o výměře asi 185 ha.
Později však mandloně začaly vytlačovat meruňky a hrozilo, že dojde k úplnému zániku mandloňových
sadů. To se naštěstí nestalo a dnes v okolí rozhledny nalezneme dva poslední sady.
Tyger.sk