Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Památky > Karpatská dřevěná cesta

Karpatská dřevěná cesta

Dřevěné kostelíky (cerkve) Slovenska (2)

18.7.2009 | Otakar Brandos
i Dřevěné kostely II.
  • Brežany
  • Bodružal
  • Dobroslava
  • Frička
  • Havranec
  • Hervartov
  • Hunkovce
  • Jedlinka
  • Korejovce
  • Kožany
  • Krajné Čierno
  • Krivé
  • Ladomirová
  • Lukov
  • Medvedie
  • Miroľa
  • Nižný Komárnik
  • Potoky
  • Príkra
  • Šemetkovce
  • Tročany
  • Vyšný Komárnik

V minulém díle článku o dřevěných karpatských kostelících jsme naše putování zakončili v malé podhorské obci Havranec nedaleko Dukly. Dnes budeme v putování po bohem zapomenutých koutech Šariše na severovýchodě Slovenska pokračovat, v závěru článku se podíváme i poněkud dále na západ za několika poněkud izolovanými dřevěnými kostelíky.

Konstrukce kostelíků

Půdorys jednotlivých cerkví je obvykle obdélníkový (vyjma obce Dobroslava) tvořený třemi "poskládanými čtverci" tvořícími půdorys jednotlivých částí trojprostorového kostela. Od východu jsou to polygonální a nebo čtvercové presbyterium, čtvercová a nebo podélná loď a babinec, jenž je vyhrazen ženám. Západní věž obvykle vyrůstá z konstrukce babince, v některých případech však bývá samostatná (Brežany). Základní konstrukce cerkví je srubová, nosné trámy byly spojovány dubovými klíny. Jako krytina a bednění staveb se užívál šindel a nebo příčně či podélně položené desky nebo kulatina (Brežany). Cerkve byly obvykle součástí hřbitovů a bývaly obehnány zděnými a nebo dřevěnými zídkami či ploty.

Ladomirová, chrám sv. Michaela Archanjela

Cerkev v Ladomirové

Ladomirová je poměrně velkou obcí mezi Svidníkem a Dukelským průsmykem. Tomu odpovídá i velikost dřevěného kostela, jenž se v této obci nachází. Kostel sv. Michala pochází z roku 1742, tedy z doby panování Marie Terezie (1717 - 1780). Podobně jako většina kostelíků v tomto regionu. Podle dobových písemných pramenů měl tento kostelík pravděpodobně svého předchůdce o minimálně století dříve. Vysoká a bohatě členěná stavba se stupňovitou šindelovou střechou spolu s bohatým interiérem činí z tohoto kostela jednu z nejvíce reprezentativních staveb svého druhu na Slovensku.

Nepřehlédnutelná stavba kostela leží ve východní části obce, z hlavní silnice je přístup ke kostelu velice dobře značen směrovými tabulemi. Okolí je vzorně upraveno, kostelík je obehnán dřevěným plotem se šindelovou stříškou, do kterého je navíc vkusně zakomponována malá zvonička. Bohužel ani tady, stejně jako u dalších kostelíků, není informační tabule, ze které bychom se dozvěděli něco více o historii tohoto kostela. Myslím si, že památka UNESCO by si minimálně toto zasloužila…

I tato stavba je orientována ve směru západ - východ, uspořádání je trojprostorové s klasickým presbyteriem, lodí a babincem. Babinec obepíná vysoká věž se samonosnou konstrukcí, která umožnila vytvořit úzkou otevřenou předsíň. Věže kostela jsou zakončeny typickými barokními "cibulemi" s ručně kovanými kříži. Kostel je dodnes využíván k liturgickým obřadům.

Krajné Čierno, Chrám sv. Bazila Veľkého a kostel sv. Vasiľa

Krajné Čierno

Obeck Krajné Čierno si s námi poněkud zalaškovala. Ve středu obce, naproti obecnímu úřadu a turistickému rozcestníku se nachází dřevěný kostel. Pěkně černý avšak s oplechovanou střechou. Příliš nás nenadchl a tak odjíždíme do obce Hunkovce. Při obědě v místním motorestu zjišťuje Jarouš díky turistickým známkám, že ten kostelík v obci Krajné Čierno je nějaký "čudný". Ano byl. Námi navštívený kostelík totiž pochází až z roku 1930 a nese jméno sv. Vasiľa. A my chtěli navštívit kostel. Sv. Bazila. Opravdu jsem netušil, že se do bohem zapomenuté obce přístupné po křivolaké silničce vlnící se mezi loukami a remízky podíváme během tohoto dne ještě jednou…

Na zpáteční cestě z Dukly tak míříme do obce ještě opět a teprve na jejím konci nacházíme ten pravý cíl - cerkev sv. Bazila Velkého. Kostel byl postaven v roce 1730. Jeho poměrně Krajné Čierno jednoduchá trojprostorová stavba se stupňovitou střechou je kryta šindelem. Jehlanovité věže jsou zakončeny kuželovitou střechou s křížem. Západní nejvyšší věž sloupkovité konstrukce je z části ukotvena přímo v terénu a zčásti v trámu stropu babince. Celý objekt je obehnán pěkným dřevěným plotem se šindelovou stříškou, vstup do areálu kostela je možný přes roubenou branku se stříškou rovněž krytou šindelem. V interiéru se nachází bohatě zdobený ikonostas z 18. století doplněný staršími ikonami. Na konci II. světové války byl kostelík těžce poškozen během bojů, v letech 1947 až 1948 přešel rozsáhlou opravou. Další oprava kostela proběhla na počátku tohoto tisíciletí. Pravděpodobně i tento dřevěný kostelík měl svého staršího předchůdce.

Hunkovce, chrám Zosnutia Presvätej Bohorodičky

Hunkovce

Nezaměnitelnou stavbu cerkve v Hunkovích dobře uvidíme již z cesty spojující Svidník s Dukelským průsmykem. Stavbu kostela chrání vzrostlé lípy uprostřed místního hřbitova. Tyto stromy jsou navíc chráněny. Kostel byl postaven v závěru 18. století, přesněji v roce 1799. Od roku 1971 je kostelík zařazen mezi národní kulturní památky.

Po poslední rekonstrukci dostal kostel novou šindelovou střechou a předpokládaný původní barevný polychromovaný nátěr. Díky němu je kostelík snadno rozlišitelné od ostatních ve svém okolí i naprostým laikem. Trojprostorová stavba je zakončena západní jehlanovitou věží sloupkové konstrukce s bohatě členěnými barokními "cibulkami" a ručně kovanými kříži. Poměrně velká okna jsou situována pouze k jihu a k východu s paspartovaným dřevěným a barevně odlišným orámováním.

Korejovce, chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky

Pěkná novotou zářící stavba kostelíku Bohorodičky (rekonstrukce proběhla v roce 2000) se nachází nad východním okrajem obce Korejovce ve strmém svahu uprostřed hřbitova. Společně s malou srubovou zvoničkou z 40. let minulého století krytou Korejovce šindelovou střechou. V ní se ukrývají tři zvony z let 1769, 1771 a 1835. Cerkev v Korejovcích byla postavena v roce 1761, od roku 1968 je národní kulturní památkou. Spočívá na silné podezdívce, která vyrovnává sklon terénu.

Kostelík lemkovského typu je poměrně jednoduché konstrukce s jednoduchými jehlanovitými věžemi zakončenými cibulkami s bohatě zdobenými kovovými kříži a kryté dřevěným šindelem. Západní věž cerkve má sloupkovitou konstrukci, při vstupu její dispozice umožnila vytvoření úzké předsíně. V interiéru cerkve se nachází neúplný ikonostas. Vedle kostela nalezneme několik hrobů vojáků rakousko - uherské armády, kteří tady padli během bojů první světové války.

Medvedie, kostel sv. Veľkomučeníka Dimitrija Solúnskeho

Medvedie

Opět jsme na dosah polské hranice na konci lesnatého údolí. V mapě jsem našel, že i tady se nachází dřevěný kostel. Nachází, ale jeho návštěva byla pro nás poměrně velkým zklamáním. Svým vzhledem vůbec nepřipomíná křehkou a precizní architekturu kostelíka v Dobroslavě či Hunkovcích, ale spíše pěkně odfláknutou konzervu od sardinek. Však jsme si jej také nazvali konzerva. Řeckokatolický kostel sv. Velkomučeníka Dimitrija Solúnskeho pochází z roku 1903.

Nachází se na východním okraji obce ve strmém lučnatém svahu na okraji lesa. Vstup do kostela hyzdí obrovské betonové schody, které spolu s nevkusnou plechovou stříškou na kovové sloupkové konstrukci působí jako pěst na oko. S plechem stavitelé nešetřili ani na střeše a dokonce ani po obvodových zdech, které skutečně připomínají onu zmíněnou nešťastnou konzervu … Možná i proto, že bezprostřední okolí obvodových zdí je silně podmáčeno a prosakující voda musí být odváděna odvodňovacími drážkami. Přesto jsem rád, že jsme do této podhorské obce zavítali, protože tolik motýlů a brouků, kolik jich poletovalo po louce v okolí tohoto kostela jsem již dlouho neviděl.

Bodružal, chrám sv. Mikuláše

Bodružal

Bodružal, obec s poněkud cizokrajně znějícím jménem se nachází zhruba mezi Svidníkem a Duklou, přesněji mezi obcemi Krajná Poľana a Miroľa. Cerkev sv. Mikuláše leží zhruba uprostřed této nevelké obce na mírném návrší na okraji hřbitova. Siluetu kostela určitě nepřehlédnete, pro jistotu uvádím, že se nachází hned na křižovatce - odbočce do obce Príkra. Cerkev v Bodružalu byla pochází z roku 1658. Patří tak k nejstarším a zároveň i nejlépe zachovaným cerkvím Slovenska.

Kostelík sv. Mikuláše je obehnán dřevěným plodem se šindelovou stříškou, na vzorně udržované prostranství u cerkve se vstupuje brankou s helanovitou stříškou, rovněž krytou šindelem. Cerkev sv. Mikuláše patří k lemkovskému typu dřevěných kostelíků. Vyznačuje se originálním řešením i dislokací v okolním prostoru vytvářejíc výraznou dominantu obce. Trojprostorová stavba kostela stojí na podezdívce. Výrazně jsou odděleny svatyně, loď a babinec, nad kterým se zvedá postupně se zužující věž s nápadným obloukově vyřezávaným vlysem a tzv. izbicou, kde je umístěn zvon z roku 1759. Interiér kostela s bohatě zdobeným ikonostasem z roku 1794 je osvětlován velkými okny s jižní a východní orientací.

Príkra, chrám sv. Michala Archanjela

Príkra

Malá vesnička Príkra se nachází severně od Bodružalu. Na jejím západním okraji se nachází tak trochu skrytá stavba pěkné cerkve lemkovského typu z roku 1776. Cerkev sv. Michala se nachází na mírném návrší uprostřed místního hřbitova. Trojprostorové řešení kostela nápadně ukazuje jednoduchý exteriér se stupňovitou stanovou střechou a od východu k západu se zvedajícími věžemi, které jsou zakončeny typickými cibulkami a ručně kovanými kovovými kříží. Střecha je kryta dřevěným šindelem.

V tzv. izbici nejvyšší z věží, která konstrukčně splývá s babincem, se nachází zvon z roku 1759. Interiér kostela s velice krásným a polychromně barveným ikonostasem osvětlují okna s jižní a východní orientací. Cerkev ještě dnes září novotou po rozsáhlé rekonstrukci z let 2001 až 2002, kdy byl kompletně vyměněn plášť kostela.

Miroľa, chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky

Miroľa

Značně znaveni přijíždíme pozdě odpoledne do obce Miroľa, ve které se na jejím východním okraji hrdě tyčí velice krásný a po rekonstrukci z počátku tohoto tisíciletí novotou zářící kostelík lemkovského typu. Přijíždíme zrovna v okamžiku, kdy se domácí pouštějí do sběru krásně červených třešní u cesty ke kostelu. Mňam. Dnes máme za sebou již devět kostelů a další čtyři nás ještě čekají … Cerkev v Miroli spatřila světlo světa až v roce 1770, takže patří k relativně mladým objektům svého typu.

Cerkev sv. Michala se nachází na mírném návrší nad obcí na okraji hřbitova. Stavba je obehnána pěkným dřevěným plotem se šindelovou stříškou a do vzorně udržovaného areálu s krátce střiženým trávníkem se vstupuje brankou s kuželovitou stříškou krytou rovněž šindelem. I tato cerkev má trojprostorové řešení v klasické stranové orientaci se svažujícím se profilem od západu k východu. Poměrně jednoduchá stavba s členitou střechou stanového typu je kryta šindelem a zakončena jehlanovitě se zužujícími věžičkami s typickými cibulkami a kovovými zdobnými kříží. Interiér kostela zdobí bohatě zdobený ikonostas z přelomu 17. a 18. století.

Nižný Komárnik, chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky

Nižný Komárnik

Nerad bych kibicoval u tak krásných sakrálních staveb, jakými cerkve bezesporu jsou, ale musím. Připadá mi, že domorodci pojmenovávali své umělecké výtvory bez špetky fantazie. Jen za dnešní den jsme již u čtvrté cerkve nesoucí jméno Bohorodičky. Jako kdyby se v těchto končinách více svatých nedostávalo … To však nic nemění na skutečnosti, že cerkev v Nižném Komárniku je velice pěkná a pro tuto oblast poměrně atypická. Bodejť by ne, když se jedná o cerkev bojkovského typu, který je spíše typický pro východnější kraje. Tato cerkev je poměrně mladého data, byla postavena teprve v roce 1938 podle projektu V. Sičynského (1894 - 1962).

Přestože se jedná o velice mladou stavbu, která vznikla v blízkosti staré cerkve zničené během bojů první světové války (dnes se z něj již nic nedochovalo) byla zařazena mezi národní kulturní památky. Jedná se totiž o jediný kostelík svého druhu na území Slovenska, jenž svou inspiraci hledal u starých cařihradských zděných chrámů z 5. století. To se projevilo především v bachratých srubových dřevěných kopulích zakončených kovovými zdobnými kříži.

Další zvláštnosti bojkovské cerkve je, že není vertikálně členěna od východu k západu, jak je to typické pro cerkve lemkovského typu. V sousedství cerkve stojí malá zvonička. Interiér je osvětlen velkými zdobenými okny. Celý areál se hřbitovem je ohrazen kůlovým plotem. Cerkev Bohorodičky se nachází na východním okraji obce Nižný Komárnik na strmé vyvýšenině. K tomuto kostelíku to byl zatím nejstrmější a nejdelší výstup.

Vyšný Komárnik, chrám sv. Kozmu a Damiána

Vyšný Komárnik

Na naši pouti po dřevěných kostelících severovýchodního Slovenska se dostáváme do těsné blízkosti Dukelského průsmyku. Na cestě do Polska se jedná o poslední slovenskou obec. I tady, na severozápadním okraji obce ve stínu vzrostlých lip se nachází poměrně velká cerkev. Nutno říci, že ze všech navštívených cerkví se tento objekt fotil nejhůře.

Jedinou vhodnou dobou návštěvy a fotografování je zima a nebo brzké jaro, kdy jsou okolní stromy ještě holé. Exteriér kostela je poměrně strohý, projevuje se tady silný západní vliv. To dokladují především velká okna. Mohutná valbová střecha krytá dřevěným šindelem poněkud stírá typické trojprostorové uspořádání cerkve. Střecha je zakončena západní věží s typickou cibulkou a kovaným křížem, které snad jako jediné dávají tušit, že se jedná o cerkev lemkovského typu.

Šemetkovce, chrám sv. Michala Archanjela

Šemetkovce

Přes Krajné Čierno s cerkví míříme k další cerkvi. Ta se nachází na okraji obce Šemetkovce na výrazném návrší v sousedství hřbitova. Cerkev sv. Michala v Šemetkovcích byla postavena v roce 1752 na místě původní a mnohem starší cerkve. Alespoň podle některých historických pramenů. I cerkev v Šemetkovcích je lemkovského typu s jasně se svažujícím profilem ve směru západ - východ.

Na cerkvi jsou nápadné polychromně barvené lucerny pod kuželovitým zakončením věží. Podobně jako je tomu u cerkve Bohorodičky v Hunkovcích. Exteriér této cerkve je málo členitý se stupňovitou střechou krytou dřevěným šindelem. V interiéru, jenž je osvětlován mřížovanými okny s červeně barveným orámováním se nachází bohatě zdobený ikonostas z 18. století, jenž je doplněn staršími ikonami ze 17. století.

Kožany, chrám Stretnutia Pána so Simeonom

Kožany

Ráno odpočatí a po návštěvě Regetovského rašeliniště míříme krajinou Šariše k jihozápadu a opouštíme oblast Svidníku. První zastávkou je novotou zářící cerkev jenž patří rovněž k cerkvím lemkovského typu. Na mírném travnatém návrší na okraji obce Kožany se nachází středně velký kostelík s málo členitým exteriérem a stanovou střechou krytou dřevěným šindelem.

Z průměru vybočuje nejvyšší západní věž, která má poměrně atypický tvar daný výrazně odsazenou izbicí, v níž se skrývá unikátní zvon z roku 1406 a další dva podstatně mladší zvony! Interiér s bohatě zdobeným ikonostasem a bohatámi malbami na stěnách a stropu je osvětlován poměrně velkými dvojitými zamřížovanými okny se severní i jižní expozicí.

Tročany, chrám sv. Lukáša Evanjelistu

Tročany

A jsme u předposlední cerkve tohoto pokračování. V obci Tročany ležící asi 15 km od Bardějova se nachází poměrně velká cerkev. Uprostřed zástavby se v ohtrazeném a udržovaném areálu tyčí stavba cerkve lemkovského typu z roku 1739. I tato cerkev má klasickou orientaci a trojprostorové řešení řeckokatolických kostelíků. Nápadná a poněkud atypická vysoká a štíhlá věž nad babincem má jehlanovitý půdorys, ale zakončena je jehlanovitou stříškou, jenž je kryta šindelem a zakončena kovovým křížem. Šindelem je kryta i západní věž se snižující se skosenou stříškou kryjící úzkou předsíň před vstupem do babince. Interiér kostela s cenným ikonostasem a ikonami ze 16. až 18. století je osvětlován pouze malými okénky.

Brežany, chrám sv. Lukáša Evanjelistu

Brežany

Zcela vyčerpaní a s jazykem na vestě se dostáváme do Brežan, malé obce skryté mezi oblými hřebeny Šarišské vrchoviny jihozápadně od Prešova. Jsme u poslední cerkve letošní "kostelíktour". Byť v tomto a předchozím článku naleznete popis "pouze" 23 dřevěných cerkví, navštívili jsme jich celkem 25. Dva ovšem ležely v Polsku, v obcích Leluchow a Debno. A ty si necháme na pozdější dobu. Krásný roubený kostelík v Brežanech se nachází na severním okraji obce ve strmém svahu na okraji hřbitova. Svým vzhledem a konstrukcí silně vybočuje z typických kostelíků, které jsme dosud navštívili. Dokonce si nejsme jisti ani jeho typem.

Jedná se o řeckokatolický kostel do jehož architektury se silně promítly gotizující prvky římskokatolických kostelů okolních obcí. Cerkev z roku 1727 stojí na kamenné podezdívce, která vyrovnává poměrně velký sklon svahu. Ke stavbě cerkve s presbyteriem a lodí přiléhá dostavěná západní věž se zvonicí a otevřeným podvěžím na samonosné sloupkové konstrukci. Ukloněná a nečleněná sedlová střecha je kryta dřevěným šindelem.

Zcela charakteristickou podobu kostelu dodávají mezery mezi trámy srubu, které jsou vyplněny mechem a hliněnou mazaninou, která je vybílena vápnem. Interiér kostela zdobí ikonostas z roku 1733 a další zařízení z první poloviny 18. století. Po úmorné pouti lze za parného dne spočinout ve stínu podvěží a pokochat se krásnými výhledy jižním směrem.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Rozhledny Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist