Treking > Příroda > Minerálky a kyselky, jaké je chemické složení minerálek a kyselek s 0,1 - 0,6 g rozpuštěných látek na 1 litr
Minerálky a kyselky, jaké je chemické složení minerálek a kyselek s 0,1 - 0,6 g rozpuštěných látek na 1 litrMinerální vody, chemické složení minerálek a kyselek16.10.2008 | Martin Janoška, foto
Otakar Brandos
Minerální voda neboli minerálka je přírodní tekutina se zvláštními fyzikálními či chemickými vlastnostmi, která se více či méně odlišuje od obyčejné podzemní vody ze studní nebo přirozených přírodních pramenů. Odlišnost je nejčastěji dána množstvím rozpuštěných minerálních látek, z čehož vyplývají i specifické chuťové vlastnosti. Jako mezní hranice mezi minerální a obyčejnou vodou se v tomto případě udává hodnota 0,1 - 0,6 g rozpuštěných látek na 1 litr. K minerálkám se však řadí i typy vod, které toto kritérium nesplňují, na druhé straně však vykazují jiné neobvyklé vlastnosti - jsou to například vody teplé, radioaktivní a vody s rozpuštěnými plyny. V široké a velmi rozmanité rodině minerálních vod zaujímají významné místo kyselky neboli uhličitanové vody. Poznáme je podle toho, že voda perlí - to znamená, že ve vodě a především na stěnách nádob se vylučují drobné bublinky plynu. Významným znakem jsou také chuťové vlastnosti, které se projevují především nakyslou příchutí. Vznik kyselek je vázán na výstupy CO2, k nimž dochází hlavně v místech křížení hlubinných zlomů a puklinových zón. Rozpouštěním CO2 v podzemní vodě vzniká kyselina uhličitá, jež následně rozpouští minerály v okolních horninách. Složení podloží má tedy výrazný vliv na výslednou mineralizaci. Výskyty minerálních vod indikují existenci fenoménů, které byly vyvolány poměrně mladými geologickými procesy. Minerálky vystupují na zemský povrch z hlubin Země vždy podél mladých a hlubokých zlomových struktur, kyselky vděčí za svůj vznik postvulkanickým plynným exhalacím, kterými se odplyňuje zemské nitro po ukončení sopečné činnosti. K vývěrům kyselek může přitom docházet v oblastech geograficky značně vzdálených od původního vulkanického centra. K tvorbě minerálek a kyselek dochází v různých hloubkových úrovních a v různém horninovém prostředí, což se často projevuje v lokální odlišnosti jednotlivých vývěrů uhličitanových vod. Obecně platí, že čím je nižší teplota minerálky, tím je menší také hloubka, odkud pochází. Nízká mineralizace zase svědčí o monotónních, málo rozpustných horninách v podloží minerálního pramene. Minerálky a kyselky vykazují zpravidla léčivé účinky a jejich vývěry byly proto vždy středem zájmu lidí. Kolem mnohých pramenů vznikly v minulosti lázně. Naše vlast patřila kdysi v lázeňství ke světové špičce, neboť ještě v první polovině 20. století zde fungovalo na 250 lázní. Bohužel většina z nich nepřežila druhou světovou válku, odsun sudetských Němců a lázním příliš nepřející období socialismu. V současné době u nás nenapočítáme více než 50 lázeňských lokalit, většina ostatních zchátrala, zanikla a spolu s nimi zmizely i neudržované prameny minerálek. K světovým lázeňským velmocím, které se mohou pyšnit tradicemi starými několik stovek let, patří kromě nás také Francie, Belgie, Německo, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Životodárné a léčivé účinky minerálek však nemusíme pocítit jenom v lázních, ale můžeme je poznat i během putování v horách. Pokud narazíme při turistice třeba jenom na pramen obyčejné kyselky, je to vždy velmi příjemný zážitek. Na horách konzumované tekutiny z potoků, ledovců a mělkých pramínků mají charakter povrchových vod. Obsahují minimum iontů a jen stěží doplňují nadměrný úbytek solí způsobený zvýšenou tělesnou námahou. Minerálka pak působí skutečně jako blahodárný lék. Bohužel minerálky a kyselky se ve větší koncentraci vyskytují jenom v sopečných pohořích nebo poblíž vulkanických center (například v okolí Elbrusu na Kavkaze, v pohoří Harghita v Rumunsku), zatímco jinde jsou jejich výskyty spíše ojedinělé. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Prameny Zrzávky - Veřovické vrchy; tip na výlet |
|