Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Monte Pasubio na kole

Monte Pasubio na kole

Alpský cyklotrek ve Vincentinských Alpách

16.10.2010 | Zdeněk Vývoda

Monte Pasubio, rozlohou nevelká skupina Vicentinských Alp, se nachází v italské provincii Trentino-Horni Adiže jihovýchodně od Rovereta. Má tvar hodně členité náhorní planiny, ke které se sbíhají jednotlivé boční hřebeny. Nejvyšším bodem je s 2 232 metry Cima Palon. Za 1. světové války bylo Pasubio plné vojáků, kteří zde vybudovali síť zásobovacích cest a chodníků, takže dobrá zpráva pro cyklisty: je po čem jezdit (nebo aspoň tlačit kolo).

Sette Croci

Můj základní tábor je v Arcu, městečku pár kilometrů severně od jezera Lago di Garda. Na Pasubio a zpět to tedy vypadá na pěkně dlouhý výlet.

Ráno vstávám kolem půl šesté. Jako obvykle mě chytá záchvat neschopnosti sbalit se. Chaosím, nemůžu najít foťák, pak zas baterie do něj, brýle taky někde zmizely, stejně jako cyklistické lahve. Těsně po sedmé hodině konečně sedám na kolo a vydávám se na cestu.

Nejdříve jedu po hlavní silnici dlouhou mírně stoupající rampou do Naga. V Nagu se napojuji na propracovanou cyklostezku a přes Mori přijíždím do Rovereta. Ačkoliv mám s sebou poměrně podrobný plán města, tak se v Roveretu ze záhadných důvodů neorientuji, neboli bloudím. Správnou cestu ne a ne najít, pomalu propadám beznaději.

Prohlédnout fotky k článku


Ocitám se na dlážděném náměstíčku upraveném jako kruhový objezd. Už už měním plány, ale co to nevidím, tedy spíš vidím? Ceduli ukazující někam mezi domy s nápisem Terragnolo/Serrada! Tím směrem přece jedu! Sláva, situace je zachráněná. Odbočuji a vesele stoupám nad údolím Terragnolo do hor. Přes stylové vesničky Perini a Valduga přijíždím do Piazzy. Tady uhýbám z hlavní cesty vpravo, spouštím se dolů a přes most se dostávám na druhou stranu potoka Leno di Terragnolo. Stále po silnici pokračuji opět nahoru směr Geroli. Obec objíždím zprava.

Monte Finonchio, Altopiano di Folgaria Malga Campobiso (1 722 m)

Asfalt nenápadně končí, přechází v tradiční šotolinu. Všímám si dřevěné šipky s obrázkem bicyklu. Dobrá, říkám si, aspoň zas nezabloudím. Postupně míjím kostelík San Giuseppe (849 m), salaš Malga Sarta (1 295 m), zdolávám prudké serpentiny k samotě Malga Bisorte (1 563 m).

Po dalších asi 2 km ukazuje šipka s kolem někam do lesa. Teprve když pořádně zaostřím zrak, vidím skoro neznatelnou, nízkou travou zarostlou cestu, která mě záhy dovádí k zajímavé kamenné budově Malga Campobiso (1 720 m). Kochám se pěknými výhledy na sousední náhorní planinu Folgaria a její nejvyšší kopec Becco di Filadonna (2 150 m). Kdysi to však na kochání moc nebylo. Z protější Folgarijské hory Monte Maggio (1 853 m) pálili Rakušané z děl přes údolí na Italy na Pasubiu o sto šest.


Zobrazit místo Monte Pasubio, italské Alpy na větší mapě

Kousek od Campobisa na rozcestí odbočuju vlevo a po staré, ale udržované vojenské cestě jedu stále nahoru až do sedélka a překonávám masív kdysi strategického vrcholu Col Santo (2 112 m). Míjím zříceninu vojenské nemocnice. Širokou cestu opouštím a napojuji se na turistickou trasu č. 147. Po pěšince však jedu jen do první serpentiny. Pak už je chodník vesměs zasypaný sutí. Slézám z kola a tlačím až do sedla mezi Monte Buso (2 080 m) a Bisorte (1 965 m).

Nahoře opět nasedám. To se však ukazuje jako špatný nápad. Úzká cestička zničehonic padá strmě dolů, samý balvan a schod! V prudkém svahu nelze z kola bezpečně vystoupit, tak tedy musím jet. Zadkem skoro brousím zadní gumu, abych nepřeletěl přes řídítka. Je ve mně malá dušička. S odřenýma ušima obtížný úsek zvládám a dojíždím na rozcestí Sorgente (1 850 m).

Výhled z úbočí Monte Buso (2 080 m) Altopiano di Folgaria od Monte Buso

Dávám se po značce č. 121 doprava nad salaš Malga Buse Bisorte (1 854 m). Střídavě jedu nebo vedu kolo, podle aktuálního stavu erozí dost poznamenané cesty. Překonávám bezejmenné sedlo. Po pravé ruce na louce vidím spoustu kráterů po granátech. Tady bylo za války zřejmě hodně horko. Za chvíli jsem v sedle Seletta del Groviglio (2 077 m).

Nechávám kolo u rozcestníku a jdu si pěšky prohlédnout navazující plochý hřebínek nabízející pěkný kruhový rozhled po okolí. Kousek pod sebou si všímám na upraveném plácku sedmi křížů. To je určitě dějiště mnoha bitev, proláklina Sette Croci, oddělující rakouské a italské zákopy vzdálené od sebe co by kamenem dohodil.

Nad Sette Croci se tyčí dva legendární vrcholy. Vlevo kóta známá jako Dente Italiano (2 220 m), kterou italští vojáci prošpikovali podzemními chodbami, aby na ně nepřátelé nemohli. Úplně stejně postupovali Rakušané skrytí v útrobách jen několik desítek metrů vzdáleného kopce dnes nazývaného Dente Austriaco (2 203 m). Na povrchu se nebylo radno moc ukazovat, proto se vojáci snažili podkopat skrz skálu pod protivníka. Nakonec byli úspěšnější Rakušané. Podařilo se jim pod Dente Italiano napěchovat neuvěřitelných 50 tun výbušniny a jednoho březnového dne roku 1918 vyhodili nebohé Italy i s kusem hory do povětří.

Monte Buso (2 080 m) Výhled nad Seletta del Groviglio (2 077 m)

Z Groviglia pokračuji po č. 120 přes Sette Croci zvlněnou planinou do sedla Seletta Commando (2 075 m). Pěšina se mění v širokou štěrkovou cestu. Kolem válečného památníku sjíždím k sedlu Porte del Pasubio (1 928 m). Za ním je schovaná známá restaurace Rifugio generale Achille Papa. Dovnitř se mi dnes nějak nechce, tak sedám venku na lavičku a živím se z vlastních zásob.

Od Rifugia A. Papa začíná dlouhý sešup do sedla Passo Pian delle Fugazze po kultovní komunikaci Strada degli Eroi přes tunel Galleria generale d´Havet. Cesta vznikla po válce v letech 1937/38 rozšířením staré zásobovací stezky z roku 1917. Je odvážně vytesaná do skály a poskytuje skvělé výhledy do okolí. Ovšem, moc dobře se mi po ní nejede, samé hrboly a plno volných kamenů. Solidně naklepaný najíždím v sedle Pian delle Fugazze (1 162 m) na hlavní silnici a mažu dolů, zpátky do Rovereta.

Dente Italiano a Dente Austriaco, panorama Corno di Pasubio (2 141 m)

Rovereto tentokrát zvládám bez orientačních problémů, dokonce hned nacházím cyklostezku a před sedmou hodinou večerní jsem zpátky v Arcu. Tachometr se zastavuje na hodnotě 130 km/2 800 výškových metrů.

Po příjezdu na mě plnou silou doléhá množství zážitků, poznatků a zkušeností získaných za jeden jediný den. Jsem absolutně nadšený, v transu. Hlavou se mi až do pozdní noci honí tajemně znějící názvy… Col Santo, Roite, Buso, Groviglio…

Použité mapy

  • KOMPASS č. 101, Monte Pasubio 1:50.000

Trasa

  • po silnici: Arco-Nago
  • po cyklostezce: Nago-Mori-Rovereto
  • po silnici: Rovereto-Valduga-Piazza-Geroli
  • po šotolinové (štěrkové) cestě: Geroli-Malga Sarta-Malga Bisorte-Malga Campobiso-rozcestí pod Monte Buso
  • TZ č. 147: rozcestí pod Monte Buso-Sorgente
  • TZ č. 121: Sorgente-bivio Malga Buse
  • TZ č. 120: Bivio Malga Buse-Seletta Comando-Rifugio Achille Papa
  • TZ č. 179, Strada degli Eroi : Rifugio Achille Papa-Passo Pian delle Fugazze
  • po silnici: Passo Pian delle Fugazze-Rovereto
  • po cyklostezce: Rovereto-Nago
  • po silnici: Nago-Arco
Zvlněná náhorní planina Sette croci a Selletta del Groviglio Cesta ze Selletta Comando k Porte del Pasubio Treking.cz - diskuze
Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Na vrchol Svinica (2 301 m) neboli tatranský Matterhorn ze Slovenska?
Hory Karpatiatour 2009
Hory Výstup na zapomenutý Trzydniowiański Wierch za neobvyklými tatranskými výhledy
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist