Vrch Plošina (845 m), turistika ve Svatoborské vrchovině

Plošina, hora Svatoborské vrchoviny

Svatoborská vrchovina je jedním ze zajímavých podcelků rozsáhlého Šumavského podhůří. Je protažena v délce kolem 30 kilometrů, ve směru SZ - JV při severní straně Šumavy. Nejnavštěvovanější část tohoto pohoří je v oblasti města Sušice a na prvním místě lze jmenovat horu Svatobor (845 m n. m.) s chatou a rozhlednou na vrcholu.

O zvýšený zájem tohoto pohoří se také jistě postarala rozhledna na vrcholu Sedla (902 m n. m.). Ale západní část vrchoviny stále ještě čeká na objevení turistickou veřejností.

Značené cesty jsou v této oblasti spíše výjimkou, přesto jsou tu nádherná místa, především pro výhledy do všech světových stran. Jedním takovým je i nejzápadnější hora pohoří, Plošina (972 m n. m.).

Naše cesta na vrchol Plošiny začíná v malé osadě Bradné, která je doslova ukryta před světem, asi 1,5 km západně od městyse Čachrova. Místo má nadmořskou výšku 750 metrů a leží v mělkém údolí Bradenského potoka.

Čtěte také: Z Chotěšova na horu Teleček, turistika a vrcholy v Šumavském podhůří

Je tu jen několik stavení, na návsi pod starými stromy stojí křížek a vychází odtud několik cest. Při hovoru s jedním z místních občanů bereme na vědomí upozornění na nebezpečí v podobě psí smečky, která pobíhá v nedaleké osadě Chřepice.

Jdeme po modré, směrem na západ, velmi hezkou březovou alejí. Severně nad cestou se zvedá vrch Hvězdník (824 m n. m.). Při okraji smrkového lesa je rozcestí u Brabantského křížku a o několik desítek metrů dál opouštíme značku a jdeme lesní cestou stále k západu.

Cesta po vrstevnici obchází hlubokou rokli, přes kterou se občas otevírají pohledy k severu. Je odtud vidět jižní část Chudenické vrchoviny, městys Strážov a hrad Klenová. Na opačné straně se tyčí severní vrchol Plošiny (964 m n. m.). Na konci lesa vcházíme nad louku, na níž rostou desítky skutečných obrů, mezi kterými převažují javory.

Došli jsme na Pohádku. Na jižní straně se zvedá severní svah Plošiny, k jihu a západu jsou na mírném svahu rozlehlé pastviny. Uprostřed stojí velké rozpadající stavení, zvané Christlův Dvůr. Tady bydlel mezi roky 1990 až 1994 masový vrah Ivan Roubal a prý tu i vraždil.

Samota zde stojí od 19. století, ale ještě před tím tu byly od 16. století tři velké dvory. Původní majitelé byli odsunuti v roce 1945 a poté to tu šlo od deseti k pěti. Dnes máme před sebou ruinu, navíc fantazie některých lidí z ní udělala místo skoro ďábelské, vyznačující se silnou negativní energií. Osobně jsem tady nic hrozného necítil. Jen zbořené stodoly a polorozpadlý dům působí v tomto místě rušivě.

Na loukách je několik skupin starých stromů, jedná se o místa, kam se vynášelo kamení z polí. U jednoho shluku stromů stojí křížek. Nádherný je odtud pohled k západu. V dálce se modrá pásmo Českého lesa a blíže k nám jižní část Korábské vrchoviny. Prostě pohádka s tragickým nádechem.

Začínáme vystupovat severním svahem Plošiny. Po vstupu si vybíráme stezku, po které procházíme na západní svah. Někde pod námi jsou Městišťské rokle. Po nedávno vzniklé pasece se sotva znatelnou pěšinou šplháme na hřeben. A máme i štěstí.

Dostáváme se na kamenitou louku s nízkými stromy. Otevírá se nám odtud pohled přes údolí na Malý Prenet (1 006 m n. m.). Je odtud opět vidět hřeben Českého lesa a také bavorské pohoří Hoher-Bogen. Nádherné místo.

Vrcholem hřebene vede cesta, na kterou se po chvíli dostáváme. Hřeben je v této části dosti úzký. Na východě se objevuje několik vrcholů Svatoborské vrchoviny. Končí nízké mlází vstupujeme mezi vysoké smrky, kde rostou sem tam i jedle. Vrcholová tyč nás upozornila, že jsme na severním vrcholu. Cesta pokračuje do sedla a opět se stoupá na druhý a nejvyšší vrchol Plošiny.

Ten je zcela bez stromů a otevírají se odtud pohledy k jihu na Šumavu a zase na jižní část Svatoborské vrchoviny. Odtud je navíc vidět Javornická hornatina. Z hor Šumavy vidíme Javornou (1 090 m n. m.), Jedlovou (1 177 m n. m.), o něco dále trochu zamlžený Poledník (1 315 m n. m.), více k západu je Polom (1 295 m n. m.) a samozřejmě ještě několik desítek dalších.

Na vrcholu skupina lesních dělníků sází stromky. Opět jsme varováni před smečkou psů v údolí pod námi. Z vrcholu sestupujeme zpátky do sedle a odtud se dáváme cestou SV směrem. Po průchodu lesem přicházíme na louky u Chřepic a na cestu s modrou se dostáváme u Přírodní rezervace Chřepice. Psy jsme díky bohu nepotkali a modrá nás bezpečně odvedla zpět do osady Bradné.

Délka cesty je něco mezi 8 až 9 km. Celkové převýšení má okolo 280 metrů. Je dobré mít v kapse kompas a mapu KČT č. 64 Železnorudsko. I když byl celkem hezký den, turistu ani cyklistu jsme žádného nepotkali A to je tak všechno.

Plošina, turistická mapa