Nejstarší určením jednoho metru byla definice, která říkala, že jeden metr odpovídá délce kyvadla, kterému polovina kyvu trvá přesně jednu sekundu. Tato definice byla však velice rychle nahrazena definicí novou, která říkala, že jeden metr odpovídá jedné desetimilióntině kvadrantu zemského poledníku.
Čtěte také: Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
I tato definice se však postupně ukazovala jako nedostatečná. Proto byla později jednotka jeden metr definována jako 1 650 763,73 vlnových délek záření šířícího se ve vakuu, které vzniká při přechodu v atomu kryptonu 86 mezi hladinami 2 p10 a 5 d.
Avšak ani s takovouto definicí se vědci nespokojili (není ani divu) a proto byl jeden metr opětovně redefinován. Stalo se tak 21. října 1983 během sedmnácté CGPM (na 17. Celosvětovém jednání o vahách a mírách). Dnes je metr definován jako délka (vzdálenost), kterou urazí světlo ve vakuu během 1/299 792 458 sekundy. Nebuďme ale překvapeni, kdyby se i tato definice časem změnila. Poslední definice metru (m) říká, že jeden metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy.
Jakkoliv je jednotka metr základní, v technice i běžném životě se velice často využívají její násobky a nebo zlomky. Nejčastěji používanými odvozenými jednotkami jsou:
- nanometr - nm, 10-9 m
- milimetr - mm, 10-3 m
- centimetr - cm, 10-2 m
- decimetr - dm, 10-1 m
- kilometr - km, 103 m
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.