SPRITE, stále záhadní infračervení kosmičtí skřítci pozorovaní v blízkých galaxiích

SPRITE, Especially Red Intermediate-luminosity Transient Event

Objev infračervených skřítků, neobvyklých infračervených a středně svítivých záblesků v blízkých galaxiích, vědce značně překvapil. Tento nový jev dostal označení SPRITE, neboli eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event a dosud nemá jednoznačného vysvětlení.

Záblesky SPRITE jsou tepelným zářením, proto lze tyto exploze pozorovat pouze v infračervené oblasti spektra. Ve viditelné oblasti spektra nejsou pozorovatelné, proto až tolik nepřekvapí, že ještě nedávno neměli astronomové o jejich existenci ani potuchy. Teprve s rozvojem kosmické astronomie mohly být toto tepelné záblesky objeveny.

Za objevem infračervených skřítků, tepelných explozí v blízkých galaxiích, stojí tým Masi Kasliwalové z Caltechu, který podrobně studoval s pomocí infračerveného kosmického teleskopu Spitzer 190 blízkých galaxií v rámci projektu SPIRITS (Spitzer InfraRed Intensive Transients Survey).

Čtěte také: Gravitační čočka: Zkreslení, zvětšení a nebo znásobení obrazu…

Během prvního roku tým Kasliwalové zaznamenal celkem 14 neobvyklých z asi pěti desítek pozorovaných infračervených záblesků, které byly jasnější než v případě nov, avšak méně jasné než v případě supernov. Infračervení skřítci tak zaplnili světelnou mezeru mezi novami a supernovami v infračervené oblasti spektra.

Zvláštní na některých záblescích bylo, že je nešlo odhalit ve viditelné oblasti spektra. Ani s pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (HST) a nebo pozemními teleskopy Keckovy observatoře. Fotometrický vývoj záblesků SPRITES je různorodý. Od zjasnění nižších než 0,1 mag / rok až po zjasnění vyšší než 7 mag / rok. Jedno však mají společné - pozorovány jsou v galaxiích s probíhající hvězdotvorbou.

Přestože se týmu kolem M. Kasliwalové podařilo dosud pozorovat celkem 59 takovýchto neobvyklých záblesků, infračervených skřítků, není zdroj ani mechanismus těchto explozí jasný. Jeden z pozorovaných infračervených záblesků byl pozorován v galaxii M 83 v souhvězdí Hydry. Zde by se mohl zdroj ukrývat v zářícím a horkém vodíkovém molekulárním mračnu.

Mohlo jít např. o srážku dvou protohvězd, každá o hmotnosti okolo 10 Sluncí. Vzniknuvší rázová vlna by mohla ohřát a ionizovat okolní plyn. Následnou rekombinací by mohl vzniknout infračervený záblesk, tedy pozorovaný přechodný jev. Další ze studií ukazuje na to, že za zábleskem může stát dynamický rozpad systému masivních hvězd, jenž by vedl např. ke startu protohvězdné fúze.

Problémem se ukázaly další pozorované záblesky, které zasvítily a pohasly mnohem rychleji, než tomu bylo v případě přechodového jevu v galaxii M 83 v Hydře. Někteří badatelé se proto domnívají, že za přechodovými jevy označovány dnes astronomy jako SPRITE, může stát více typů událostí.

Jednou z nich by mohly supernovy, které zapomněly explodovat (tzv. failed supernova). Mohlo by se jednat o hmotné hvězdy v závěru svého života, které zkolabují do podoby černé díry bez předchozího bombastického kosmického ohňostroje, kterým výbuch supernovy bezesporu je.

Jasné odpovědi možná přinese až kosmický teleskop Jamese Webba, jehož start do kosmu by měl proběhnout v příštím roce. Tomuto výkonnému přístroji by se mělo podařit detekovat mnohem více takovýchto záblesků, jejichž podrobnou analýzou by se mohl ozřejmit tento stále záhadný infračervený přechodný jev. Tak či tak, M. Kasliwalové s jejím týmem se povedl opravdu mimořádný objev.

Použité zdroje

• SPIRITS: Uncovering Unusual Infrared Transients With Spitzer
• Hunting Elusive SPRITEs with Spitzer
• Infrared telescope spots mystery flare-ups in distant galaxies

Další související články: