Vesmír, hadronová éra
Jedna z počátečních vývojových fází vesmíru
Přestože hadronová éra, jedna z počátečních vývojových fází vesmíru, trvala
jen velice krátce - od času 10-43 s do 0,000 1 s po velkém třesku, tedy
jen jednu desetitisícinu sekundy, měla na dnešní podobu vesmíru zásadní vliv. Inflační
fáze, která proběhla v hadronové éře, zajistila, že je nás vesmír stejnorodý. Tedy že
např. v celém vesmíru pozorujeme stejné typy galaxií.
Během hadronové éry klesla hustota vesmíru z prvotních 1094 g / cm3
na 1014 g / cm3 a teplota z počátečních 1033 K na 1012
K. Velice horká zárodečná polévka vesmíru se skládala jen z hadronů - těžkých elementárních
částic jako jsou baryony a mezony
- a fotonů. Odsud tedy označení hadronová éra.
Procesy během hadronové éry byly neuvěřitelně rychlé. Zatímco v čase 10-43
sekundy byla teplota vesmíru ještě 1033 K a vládla mu supergravitace, v čase
10-38 s klesla teplota vesmíru na 1029 K a v čase 10-12
s již jen na "pouhých" 1015 K.
Čtěte také: Nadkupy
galaxií: Shluky galaxií s charakteristickým průměrem 150 miliónů…
Okolo času 10-38 s proběhla fáze inflace, vesmír je nestabilní a oddělují se
čtyři základní fyzikální síly. V čase 10-12 s se vesmír prudce ochlazuje
a na konci hadronové éry vznikají slučováním kvarků
protony a neutrony.
V hadronové éře byl vesmír tvořen neobyčejně hustou a horkou polévkou, směsicí částic
s převažující silnou interakcí. Vznikaly páry částic a antičástic, ze kterých zpětnou
anihilací vznikaly fotony o vysokých energiích. Zároveň v této éře došlo k tzv. baryonové
asymetrii - přebytku baryonů nad dalšími částicemi. Tento přebytek činí asi jeden baryon
na 108 (některé zdroje uvádějí až 109) částic, který sloužil ke
stavbě hvězd, galaxií
a všech ostatních objektů ve vesmíru.
Vznik elementárních částic ze záření
musel touto érou skončit, neboť hustota a teplota vesmíru značně poklesly. Po skončení
hadronové éry následovaly leptonová éra, éra záření a éra látky. Některé zdroje před
hadronovou éru kladou ještě éru chaosu (tj. původní singularitu) a kvantovou (kvarkovou)
éru. Terminologie jakož i vymezení se však zdroj od zdroje poměrně liší. Po hadronové
éře následovala éra leptonová.
Pozn.: Podmínky před hadronovou érou, tj. v čase před 10-43
s a hustotou, nedokáží dnešní teorie popsat. Za takovýchto extrémních podmínek selhává
i obecná teorie relativity. Snad se podmínky a děje podaří zjistit s pomocí dosud neexistující
teorie kvantové gravitace.
Další související články:
+ Reliktní záření, mikrovlnný svědek raných fází vývoje vesmíru
+ Rudý posuv, kosmologický posuv optického spektra
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Baryony, těžké částice podléhající silné interakci
+ Bosony, polní částice silových interakcí
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není…
+ Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
+ Kosmické záření, nepřetržitý proud částic o vysokých energiích
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|