Čerenkovovo záření

Netepelné elektromagnetické záření

Čerenkovovo záření je netepelné elektromagnetické záření, které produkují velice rychlé elektrony v látkách s vyšším indexem lomu. Čerenkovovo záření vzniká v důsledku toho, že v nich mají elektrony vysokých energií vyšší rychlost, než je fázová rychlost světla v daném prostředí. Spektrum Čerenkovova záření, které objevil P. A. Čerenkov v roce 1934, je spojité.

Efekt vzniku elektromagnetického Čerenkovova záření je analogický se vznikem rázových vln. Energie vyzářená na jednotkovém úseku dráhy elektronu v prostředí s indexem lomu n je úměrné součinu indexu lomu daného prostředí a rychlosti elektronu (částice).

Nejčastěji se Čerenkovovo záření pozoruje v nádržích jaderných reaktorů a nejčastějšího využití doznal v detektorech urychlovačů částic a detektorech částic. Např. v japonském neutrinovém detektoru Super Kamiokande aj. Tady reaguje neutrino s médiem, přičemž vzniká elektron (mion, tauon). Za objev a vysvětlení Čerenkovova jevu obdrželi v roce 1958 P. A. Čerenkov, I. Frank a I. Tamm Nobelovu cenu za fyziku.