Treking 6/2003K2 Jarošovi dvakrát nedala, ale zkusí to znovuJako druhý Čech bez použití kyslíku stanul na nejvyšším místě planety Mount Everestu (8 848 m).
Jeho noha spočinula také na třetí nejvyšší hoře světa Kangchenjunze (8 598 m). Nebezpečná a těžká
K2, druhý nejvyšší vrchol, mu však i na druhý pokus odolala. V případě úspěchu by se
devětatřicetiletý Radek Jaroš mohl stát třináctým člověkem na světě, který by měl tuto
pověstnou trojici v kapse. Radek se ale nevzdává a už nyní plánuje svůj třetí a také poslední
pokus o K2. Ve výčtu jeho úspěšného osmitisícového lezení nesmíme zapomenout na Broad Peak
(8 047 m), na který v letošním roce vystoupil společně s Martinem Minaříkem a Petrem Maškem. Čím vám K2 tolik učarovala, že jí obětuje tolik času a energie? Je to přece K2. Má svoji pověst, obtížnost a nedostupnost. K2 je pojem. Když jsme se během první expedice v roce 2001 k ní přesouvali, tak jsme ji zahlédli. Viděli jsme tehdy za hřebenem Abruzziho žebro a padli jsme úplně na zadek... Celý rozhovor si můžete přečíst v čísle 6/2003, doplněno řadou unikátních fotografií... VODOPÁDOVÝ RAJ NA ZÁPADE HARDANGERVIDDY Vodopádů jsou tady tisíce a v nejrůznějších podobách To, že je Nórsko vďaka geologickej stavbe, procesom formujúcim jeho povrch a veľkému množstvu zrážok krajinou s najväčšou koncentráciou vodopádov v Európe, je známe každému milovníkovi hôr a prírodných krás. Sú ich tu snáď na tisíce v najrôznejších podobách – od niekoľkostometrových úzkych závojov spadajúcich priamo do fjordov až po široké a mohutné riečne katarakty a pereje. Jednou z najzaujímavejších oblastí pre obdivivateľov týchto prírodných výtvorov je západný okraj najrozsiahlejšej náhornej plošiny v Nórsku – Hardangerviddy. Plošina v týchto miestach klesá asi 1000 m veľmi strmými svahmi k hladine Eidfjordu... Vzhůru na Watzmann Výstup na Watzmann je náročným a dlouhým přechodem Od Königssee se vydáváme (cca 700 m n.m.) na Watzmann-Haus (1 928 m n.m.). První část
prudkého stoupání vede v lese, ale i tak se slušně potíme. Druhá část cesty vede v
serpentinách po travnaté pláni. U chaty si dopřáváme krátkého odpočinku, ale v zápětí
vyrážíme na první vrchol Hocheck (2 651 m n.m.), kde začíná ferrata, a kde se taky nachází
první bivak. Ferrata je dobře zajištěná, ale nepřišla mi nijak obtížná. Je spíš
náročná fyzicky – nahoru, dolu a k tomu je dost dlouhá... Kazbek 5 047 m Tam, kde bol prikovaný Prométeus Vstávame niečo po čtvrtej ráno. Organizmus sa búri, no to rýchlo prekonáme. Obliekame sa a balíme ruksak s kompletnou ľadovcovou výzbrojou. Varíme si čaj a zhromažďujeme sa v nevykúrenej kuchyni meteostanice. Krátko po piatej rannej vyrážame. Je ešte krásna hviezdnatá noc, mrzne a je bezvetrie. Stúpame chodníkom vinúcim sa v moréne na ľavej strane ľadovca Gergeti. Svietime si čelovkami, no... Do čísla 6/2003 jsme dále připravili: - Článek o lesních železnicích v Karpatech - Článek o výstupu na nejvyšší horu Thajska - Julské Alpy - Polské Tatry nejsou jen Orlia Pierč - Kremnické vrchy - Pohlavně přenosné choroby - Ždánický les - Podyjí na kolech - Technický článek o osvětlení kol - a velké množství dalších článků a zajímavostí Treking 6/2003 je již zcela vyprodán. |
|
|