Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Velký Javor a Velký Roklan

Velký Javor a Velký Roklan

Přes dvě zelené střechy Šumavy, turistika na Šumavě

27.2.2014 | Lumír Kothera

Šumava je vždycky vděčným cílem pro turisty. Zaujímá rozlehlé území od břehů Dunaje po střední Otavu v šířce kolem 80 km, do délky se táhne víc jak 140 km. Typickým znakem pohoří jsou rozsáhlé, měkce zvlněné plošiny plání ve výšce 1 000 až 1 100 metrů.

Z těchto parovinných plošin vyčnívají nepříliš početné, rozptýlené suky vyšších hor, které převyšují okolní hladinu vrcholů o 200 až 300 metrů. Jenom dva z nich vystupují nad okolí výrazněji a přesahují nadmořskou výšku 1 400 metrů - oba leží v bavorské části Šumavy. Jsou to Velký Javor (Groser Arber, 1 456 m) a Velký Roklan (Groser Rachel, 1 453 m).

Restaurace Waldschmidthaus pod vrcholem Velkého Roklanu

K partiím obou vrcholů se můžeme dostat přes Železnou Rudu; stačí přejet bývalý hraniční přechod. Těsně za ním - na okraji obce Bayerisch Eisenstein - odbočíme k Velkému Javoru prudce doprava a horskou stoupající a klikatící se silnicí se po dvanácti kilometrech dostaneme k horskému hotelu Brennes v nadmořské výšce 1 030 metrů.

Čtěte také: Velký Roklan; za panoramaty Šumavy na vrchol Roklanu

Zde můžeme zaparkovat a vydat se pohodlným výstupem od hotelu vzhůru. "Dobýt" nejvyšší místo Šumavy není nikterak obtížné; přejdeme silnici, hned za hotelem odbočíme na žlutou značku vlevo, a tříkilometrovou pěšinou stoupáme nejprve porosty smrků, poté smíšeným lesem, v konečné fázi mezi klečí.

Bez velkého úsilí vystoupíme po necelých dvou hodinách k horní stanici sedačkové lanovky, a to na vrchol zbývá už jenom deset minut. Ti, kteří nechtějí takový výstup absolvovat, mají možnost pokračovat od hotelu dopravním prostředkem přibližně 2 km po silnici dál k dolní stanici lanovky, která s restaurací se nachází těsně u silnice.

Nejnavštěvovanější vrchol Bavorského lesa

Temeno mohutného rulového masivu Velkého Javoru kuželovitého tvaru, výrazně vystupujícího nad okolí a prostoupeného pěšinami, překvapí rozlehlostí svých míst. Kromě vlastního vrcholu, nesoucího prostý dřevěný kříž, je zde druhý skalnatý vrchol s kruhovým výhledem, nižší zaoblený vrchol s dvěma kulovými budovami, a sranou leží ještě další vyvýšenina se zajímavým skalním útvarem.

Nezalesněné hroty nesou vlastní názvy: Hauptgipfel (Hlavní vrchol)m Groser Seerigel (Velký jezerní hřbet), Kleiner Seerigel (Malý jezerní hřbet) a Richard Wagners Kopf (Hlava Richarda Wágnera). Mezi všemi vrcholy na travnaté plošině se rozkládají další menší skaliska, porostlá nánosy lišejníků, jeřáby i trsy sítiny trojklanné.

Pod hlavním vrcholem stojí kaplička sv. Bartoloměje s několika vyřezávanými umrlčími prkny, bohatě zdobenými texty, u níž o předposlední neděli v srpnu se každoročně koná slavná pouť.

Jedno z barevných prken opodál (na bavorské straně Šumavy, zejména v Bavorském národním parku si prkna udržela svůj symbolický význam z minulosti a zhotovují se v upomínku těm, kteří o zdejší region se zasloužili duchovní nebo manuální prací), nese vyrytý nápis: "Josef Huber, 1910-1974, hostinský na Javoru. Na horách nebo v dolině, smrt si Tě najde všude. Neptá se: "Máš čas , chceš?", řekne jen: "Musíš!". Proto, poutníče, buď připraven, boj se Boha a využívej čas." Na dalších prknech čteme: "Karl Krämer, 1924-1971. Jen ten je z hloubi duše věrný, kdo miluje vlast". "Josef Kufner, 1914-1984. Ten tam je čas, přichází smrt. Pamatuj člověče na Boha a spoléhej na něj".

Mrtvoly prý házeli do vod jezera

Místy Velkého Javor procházela až do konečné úpravy v roce 1764 mezi Čechami a Bavorskem zemská hranice, která byla častým předmětem sporů. Přestože jako majetek české koruny měla strategickou důležitost, nedochovalo se o ní dlouho žádných zpráv. Až teprve král Jan Lucemburský zapsal za neznámých okolností prales při hoře "Spitzenberch in provincia Glatovensi" (Špičák v klatovské provincii) bratřím Ottonovi a Leutpoldovi z Maltic.

Kudy však hranice procházela, není známo. Jakési přesnější vymezení pochází z roku 1512, kdy od dubna do července pobývalo v Praze a v Klatovech bavorské poselstvo, sjednávající dočasný hraniční smír. Na rozkaz hejtmana z Brodu nad Lesy Zikmunda ze Seiboltstrofu byly hranice vyznačeny od vrcholu Ostrého až k Velkému Javoru.

Že však ani přes toto zřetelnější vymezení spory o území neustávaly, dosvědčuje dějepisec Aventinus (zemřel v roce 1534 v Řezně), který se zmiňuje o častých krvavých potyčkách mezi Čechy a Bavory zejména při oslavách posvícení na březích Velkého javorského jezera, do kterého prý byly házeny oběti srážek.

Koncem 16. století získali oblast hraničního lesa Jiří a Albrecht z Gutštejna, kteří neobydlené území pronajali huťmistrům Konradu Geisslerovi a Melchiorovi Fiedlerovi, kteří si tu postavili huť na tavení železa. Touto aktivitou byli však obyvatelé sousedního Bavorska zneklidněni natolik, že začali tvrdit, že území náleží pouze jim.

Mezi bavorskou a rakouskou vládou, která v Čechách vládla, byly vyměněny ostré nóty, na jejichž základě vyslala bavorská vláda do Čech komisi. Její závěr ohledně určení hranic byl pozoruhodný: "…železná ruda je pro huť těžena z území tři míle od Sušice. Protože všechny vody stékají do Bavorska, obecné pravidlo všech hranic je, že jak se koule kutálí a voda teče, tam majetek patří. Proto je území s hutí bavorské…"

Geissler byl dokonce uvězněn, avšak nátlaku, aby prohlásil, že území náleží Bavorsku, odolal se slovy: "…nemohu lháti, neboť půda náleží římskému císaři a české koruně, a nikoli bavorskému knížeti". Záležitost nevyřešil ani císař Maxmilián II. Teprve Marie Terezie vrátila Bavorsku polovinu území a v roce 1764 byly hranice konečně prosekány definitivně a opatřeny mezníky.

Kruhový pohled z vrcholu Velkého Javoru patří k nezapomenutelným. Jako na dosah leží hraniční hřeben v čele se Svarohem, Ostrým, Jezerní stěnou a Špičákem, stejně jako s paralelním vrcholem Pancíře, Můstku a Prenetu. Úplně v dáli se rýsuje Javorník, Modrava a celá oblast Sušicka v čele se Svatoborem.

Na bavorské straně vyniká Schwarzeck (1 238 m) a Hoher Bogen, sedmikilometrový horský masiv v severní části Bavorského lesa. Mozaiku dalších zalesněných vrcholů uzavírá dole pod námi Železná Ruda a sousední Bayerisch Eisenstein.

Z Velkého Javoru lze sestoupit do sedla pod Malým Javorem a klesat k Malému javorskému jezeru, jehož zvláštností jsou plovoucí rašelinné ostrůvky s mocností až čtyři metry. Jejich konglomeráty jsou navzájem porostlé nejrůznějšími druhy vodní flóry, čímž z jezera vytvářejí jednu z nejzajímavějších botanických lokalit.

Druhý nejvyšší horský masiv centrální bavorské Šumavy

Kolem chaty s restaurací na vrcholu Velkého Javoru sejdeme k horní stanici lanovky a sjedeme k silnici k dopravnímu prostředku. Přibližně po čtvrt hodině jízdy v nastoupeném směru se dostaneme ke hrázi Velkého javorského jezera, které v přírodní rezervaci "Grosse Arbersee und Arberseewand" ve výšce 934 m leží těsně u silnice. Dosahuje hloubky až šestnácti metrů, je nejníže položeným ze všech šumavských, a na jeho čtyřhektarové hladině se lze projíždět loďkou.

Od jezera směřujeme dopravním prostředkem k druhému nejvyššímu masivu centrální bavorské Šumavy. Projíždíme 12 km vzdáleným městem Zwiesel s překrásnou věží farního kostela sv. Michala, který patří do skupiny tzv. "Dómu Bavorského lesa" a pokračujeme do 19 km vzdáleného letoviska Spiegelau na okraji Národního parku Bavorský les.

Uprostřed obce odbočíme doleva, abychom se podél kolejí a kolem železniční stanice dostali do směru k parkovišti Gfäll velké rezervace "National park Bayerischer Wald", kde silnice uprostřed pralesa končí. Parkoviště je vybaveno prostorami pro odpočinek a přehledná mapa upoutá sítí cest, značených obrázky zvířat či květin.

K okružní cestě přes Velký Roklan je možno použít tří různých náročných tras; nejdelší, desetikilometrová, značená symbolem tetřeva,šplhá opodál parkoviště pod tunelem až 300 let starých smrků s převýšením přes 500 metrů po kamenech strmě vzhůru. Vyžaduje pevnou obuv a oblečení do deště pro případ nepohody.

Hned zkraje cesty projdeme kolem dvou zdobených umrlčích prken s nápisy: první z nich po levé straně upomíná na Josefa Schustera a z jeho vyrytého textu čteme: "Poutníče, postůj a za mne se pomodli, myslím, že oběma nám to k dobru je. Jako dík ti za to prozradím, že na Roklan máš třičtvrtě hodiny cesty".

O něco výš umístěné prkno na opačné straně patří Hansi Benoskovi, někdejšímu nájemci chaty pod Roklanem, který zemřel v roce 1976. Nápis na prkně o něm uvádí: "Padesát let jsem zde chatařil, turistům jídlo a pití servíroval, pak ale Amen řekl Bůh, a k sobě mě povolal".

Horský les, stále jako by plný tajemství, směřuje vzhůru k prameni potoka Lieselbrunn kolem restaurace Waldschmidthaus, rozkládající se na planince, vzdálené od parkoviště 3 km. Z její skalní vyhlídky můžeme nahlédnout do oparu mlh lesů v hluboké proláklině pod námi, kde jako malá tečka se v nadmořské výšce 1 071 metrů leskne hladina Roklanského jezera.

Po návratu na hlavní cestu zbývá půlkilometrové stoupání po kamenných schodech a balvanech. Skalnatá vypouklá rulová kupa Velkého Roklanu, jinak celého porostlého lesy a zdobeného dřevěným křížem, nás zhruba po dvou hodinách cesty od parkoviště odmění grandiózním kruhovým výhledem; začíná od hřebenu Falkensteinu až po bájný Luzný, jehož vrcholek vyčnívá nad hladinu lesů kamenným mořem, jako na dosah leží Horská Kvilda, v dálce se tyčí věže Kašperka a za jasných dnů můžeme zahlédnout řetězec Alp.

Z opuštěného a divokého vrcholu jihovýchodním úbočím jako by cesta pokračovala stále náročněji; přibývá obrovských smrků a balvanů, z nichž na největším, asi 1,5 km od vrcholu, je v severní části Jezerní stěny, spadající téměř kolmo dolů k jezeru, situována dřevěná stavba roubené roklanské kapličky, od níž je na okolní lesy a jezero nejkrásnější pohled.

Podle pověsti byla postavena jedním lesníkem jako díkuvzdání za záchranu života v husté mlze. Uvnitř je množství dřevořezeb "božího" řezbáře Johanna Lentera (1894-1971) na stěnách spousta vyrytých veršů. Nad dveřmi vyrytý nápis hlásá:

"V životě svém jen Bohu jsem sloužil,
proto mě Božím řezbářem nazývali,
a jako takového v celé zemi znali.
Teď poutníče, na mém místě stojíš,
Motlitbu Otčenáš za mě připojíš,
A pros za můj věčný klid".

Kus stranou další nápis informuje:

"Život je jedna velká cesta,
a přece ji každý vidí jen u ostatních.
Jsi i Ty u cíle, poutníče,
Odpočiň si, neb Věčný Tě zve jako
Svého hosta".

Od kapličky scházíme stezkou jednokilometrový úsek k Roklanskému jezeru. Jako každé jezero na Šumavě nese zřetelné stopy poslední doby ledové, která do šumavské krajiny udělala radikální zásah. S plochou téměř čtyři hektary má hloubku přes třináct metrů a je odvodňováno vodami Seebachu do řeky Ilz, vlévající se do Dunaje.

Jezero je nejvýše položené v Národním parku Bavorský les a jeho nahnědlé vody neobsahují žádnou vegetaci; podle pověsti, použité Karlem Klostermannem v jednom z jeho románů, jsou vody "zcela mrtvé a nežije v nich žádný živočich, jen jakási příšera, kterou zobrazuje dřevěný reliéf na břehu".

Skutečnost je však realističtější - v minulosti bylo jezero využíváno při plavbě dřeva jako retenční nádrž, a tak vypouštění vod způsobilo, že jezero je bez života. Nejbližší okolí má charakter pralesa a také nad západním a severním břehem zdvíhající se Jezerní stěna je porostlá přirozeným porostem pralesovitého charakteru; na rozdíl od našeho obsahuje však vyšší příměs buků a bučinných bylinných druhů. Část jezera lze pěšinou obejít.

Značenou, a už vcelku schůdnou cestou lesem bez možnosti výhledu, pokračujeme poslední čtyři kilometry po značce tetřeva až k parkovišti Gfäll. Asi po hodině jízdy v hlavním směru k hranicím jsme z království šumavské přírody znovu na bývalé celnici v Železné Rudě.

Další související články:

+ Šumava, levné ubytování - horské a turistické chaty, boudy
+ Velký křemenný val - Grosser Pfahl
+ Černé jezero, držitel řady rekordů
+ Prášilské jezero, svědek doby ledové
+ Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava
+ Cesta k jezeru Latschensse
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
02.03.2014, 14:26 Rony | Hodně informací,
02.03.2014, 01:17 Sumavak | Spousta chyb


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Z Kremence na Minčol, Vihorlat a Čergov k tomu (3)
Hory Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
Hory Boreč, tajemný vrch v Českém středohoří
Reklama
Témata našich článků…
Pravčická brána Šumava, ubytování Solisková chata Lietava Uhrovec Chata pod Suchým Ďumbier Beskydy, ubytování Orava Buzíček Čertovy skály Maroko Praděd Polární záře Brhlovce Les Ecrins Pieniny Mont Blanc Veporské vrchy Železné hory Termoprádlo Čertova pec
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Sněžnice - typy, konstrukce a použití sněžnic

Hory

Pro ty jež se v zimě rádi vydají po svých (ať už z jakéhokoliv důvodu rozhodli nepoužívat lyže - neumí nebo nechtějí lyžovat)…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist