Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Velká Fatra, nejvyšší vrcholy

Velká Fatra, nejvyšší vrcholy

Žebříček nejvyšších velkofatranských vrcholů

10.1.2009 | Otakar Brandos, Treking 6-7/2005, foto Otakar Brandos a Karol Mizla

Podobně jako v předchozích číslech časopisu Treking vám přinášíme další pokračování tohoto miniseriálu. Tentokráte jsem se zaměřil na malebné vrcholky Velké Fatry, kterou spolu se Západními Tatrami a Vysokými Tatrami řadím do první trojice nejkrásnějších pohoří Západních Karpat. Nádherné skalní vrcholy jsou střídány oblými travnatými hřebeny s širokými rozhledy, hlubokými lesy a dlouhými dolinami, horské ticho narušuje tu a tam křik orla či cinkot zvonců stád ovcí či kraviček, které bačové vyhánějí až do těch nejvyšších poloh. Ponořme se tedy do nitra tohoto kouzelného pohoří, jehož krásy nejlépe zprostředkují připojené fotografie.

Biela skala (1 385 m)

Ploská, impozantní vrchol Velké Fatry

Nejvyšší vrchol skalnatého hřebene, který je severozápadní rozsochou Suchého vrchu. Místo výskytu nejen mnoha vzácných rostlinných druhů, ale také četných podzemních krasových a jeskyní a propastí, z nichž nejhlubší dosahuje asi 60 metrů. Součást přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1993 na území o rozloze zhruba 185 hektarů. Ochrana skalních a lesních společenstev a bohatých podzemních i povrchových krasových tvarů.

Borišov (1 510 m)

Jeden z nejvyšších, nejvýraznějších a určitě také nejfotografovanějších vrcholů Velké Fatry, který donedávna nebyl turisticky přístupný, neboť na jeho vrchol nevedla turistická značka. Přesto byl hojně navštěvován, neboť od Chaty pod Borišovom tady vede dobře viditelný chodník. Na vrcholu je schránka s vrcholovou knihou. Velice dobrý rozhledový vrchol, z nějž přehlédnete skorou celou Fatru i některá další pohoří. Vrchol byl v minulosti odlesněn; na jeho jižních úbočích se nacházejí dodnes využívané pastviny. Horní hranice lesa ustoupila o 200 až 300 výškových metrů, jen na severním svahu zasahuje hranice lesa až těsně k vrcholu, kde jde o nejvyšší hranici lesa v celé Velké Fatře. Nejčastější dřevinou je tady javor a smrk. Zároveň se tady rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace o rozloze 430 hektarů vyhlášena v roce 1981.

Borišov Borišov a hlavní hřebene Velké Fatry

Čierny kameň (1 479 m)

Snad nejznámější vrchol Velké Fatry a jedno z nejmohutnějších vápencových bradel tohoto pohoří. Jde o izolovanou a značně členitou vápencovou trosku chočského příkrovu, která je uložená na podloží ze slínovců. Svými strmými skalními srázy spadá směrem k osadě Liptovské Revúce a na druhou stranu směrem do Ľubochnianske doliny. Na území tohoto masívu byla v roce 1964 vyhlášená přírodní rezervace s rozlohou 34,4 hektarů a ochranným pásmem 28,42 hektarů. Výskyt velkého množství chráněných rostlin (asi 400 druhů), jako je např. plesnivec alpínský, hořec Clusiův a mnohých dalších. Asi nejkrásnější je Čierny kameň na podzim, kdy se listnaté stromy odějí do zlatavých, oranžových, červených i temně rudých barev.

Frčkov (1 585 m)

Málo výrazná elevace na hlavním hřebeni holní Fatry. Vrchol leží mezi Ostredkem a Krížnou a vede přes něj Velkofatranská magistrála. Vynikající rozhledový bod východním i západním směrem. K severu i jihu je výhled zčásti omezen jeho sousedy. Příjemný travnatý masív, na jehož úbočích se ovšem nacházejí významnější lavinové plochy.

Kľak (1 394 m)

Jeden z nejmohutnějších, nejznámějších a nejvýraznějších vrcholů nacházejících se v západní - Turčianske větvi hlavního hřebene Velké Fatry. Na vrchol, který má velice pestré geologické složení, vede množství značených turistických cest. Vrchol je příkrovovou troskou, která je tvořena druhohorními vápenci. Otevírají se z něj kruhové rozhledy všemi směry, je zde umístěna schránka s vrcholovou knihou.

Kračkov (1 398 m, Minčol)

Výrazný vrchol ležící v Liptovské části hlavního hřebene Velké Fatry mezi vrcholy Rakytov a Čierny kameň. V novějších mapách a publikacích je tento vrchol pojmenováván jako Minčol. Turistická cesta vrchol podchází. Pouze zimní cesta značená tyčemi vede až na samotný vrchol, ze kterého se otevírají přímo fantastické pohledy na masív Čierneho kamene.

Kráľova skala (1 377 m)

Výrazné vápencové bradlo, které se nachází nedaleko křižovatky turistických cest u Kráľove studně. Nápadná dominanta, kterou naleznete v mnoha publikacích či na četných pohlednicích a prospektech. Toto bradlo poskytuje útočiště velkému množství chráněných vápnomilných rostlin.

Krížna (1 574 m)

Jeden z nejvyšších a nejznámějších velkofatranských vrcholů. Krížna leží na hlavním hřebeni v nejjižnější části holní Fatry. V masívu můžeme pozorovat četné nivální kotle, většina jejich travnatých svahů je silně lavinózních. Vedle typických horských luk jsou tady souvislejší porosty kosodřeviny, zejména na jejich severovýchodních svazích. Na vrcholu se nachází objekty telekomunikací a malá vojenská posádka, jejíž činnost však dává vrcholu, a zejména přístupovým "komunikacím" řádně zabrat. Vynikající rozhledový bod, odkud je doslova vidět polovina Slovenska.

Borišov a Ostredok, Velká Fatra

Líška (1 445 m)

Méně výrazný vrchol ležící v jihovýchodní rozsoše vrcholu Krížna. Těsně pod vrcholem se nacházela konečná stanice sedačkové lanovky, která zajišťovala dopravu z osady Turecká na hlavní hřeben Velké Fatry, ale již řadu je nefunkční a ani nevypadá, navíc v roce 2005 celý tento objekt lehl popelem. Příčiny požáru se vyšetřovaly a vyšetřovaly…

Lysec (1 381 m)

Mohutný a izolovaný vrchol, který leží mimo hlavní hřeben Velké Fatry v západní rozsoše vrcholu Malý Lysec. Všechny výstupové cesty k vrcholu jsou velice strmé, ale podstoupená námaha je odměněna nádhernými výhledy. Na vrcholu se nachází schránka s vrcholovou knihou, na jižních a západních úbočích se dodnes hodně pase dobytek. Pastviny byly i na severním úbočí, ale ty dnes zarůstají a staré salaše jsou již značně poškozené. Lysec je jedním z nejlepších rozhledových vrcholů Velké Fatry. Zároveň přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1984 na území s rozlohou 70 hektarů.

Ľubená (1 414 m)

Vcelku výrazný skalnatý vrchol, který leží na hřebeni spojujícím vrcholy Tlsté a Ostré. Přestože ani v literatuře ani v mapách není tento vrchol označen jako vyhlídkový, mohu jej doporučit více než např. Tlstú, ze které jsou výhledy mimo jižní směr poměrně silně omezeny. Výhled je sice omezen k západu, ale směrem na východ a jihovýchod je vidět prakticky celý hlavní hřeben Velké Fatry.

Malá Smrekovica (1 485 m)

Mohutný vrchol ležící v hlavním hřebeni Velké Fatry v jeho Liptovské větvi. Masív je od východu sevřen dolinami Vyšné a Nižné Matejkovo.

Malý Zvolen (1 372 m)

Mohutný vrchol ležící v severní rozsoše vrcholu Zvolen. Značně odlesněný vrchol, který poskytuje nádherné pohledy skoro všemi směry - na Nízké Tatry a Starohorské vrchy, Chočské vrchy, hlavní hřeben Velké Fatry. Přístup na vrchol je možný buď z Donoval a nebo z Nižné Revúce.

Ostredok (1 592 m)

Nejvyšší vrchol Velké Fatry, který leží na hlavním hřebeni v jeho holní - travnaté části. Leží mezi vrcholy Krížne a Suchého vrchu. Jen nepatrně vyčnívá nad úroveň okolního terénu, takže návštěvník by jen těžko hádal, že jde o skutečně nejvyšší vrchol. Vrchol je značně plochý, jeho svahy jsou hladce modelované, přestože zejména jeho jihozápadní svahy spadající do doliny Dolné Veterné jsou velice strmé a v zimě zde hrozí nebezpečí pádu lavin! Z vrcholu se otevírají nádherné výhledy na podstatnou část Velké Fatry, ale i některé okolní horské celky.

Západ Slunce z Ostredku, přechod Velké Fatry na sněžnicích

Ploská (1 532 m)

Jeden z nejznámějších vrcholů Velké Fatry. Leží na hlavním hřebeni, navíc se zde hřeben holní části Fatry rozbíhá na dvě větve - Liptovskou a Turčianskou. Velice fotogenický kopec s četnými niválními žlaby, které byly vymodelovány během posledních glaciálů. Vrchol drží jeden primát - je snad nejvíce lavinózním kopcem na Slovensku, který si již vyžádal poměrně velkou řadu obětí. To dokazují četné pamětní tabule na mohutném kameni při sestupu z vrcholu cestou k Chatě pod Borišovom. Z vrcholu je nádherný kruhový rozhled. Na vrcholu, kousek od rozcestníku, se nachází hrob vojáka Kisse, který zde zahynul během SNP (Slovenského národního povstání).

Ploská od Čierneho kameňa

Rakytov (1 567 m)

Nejvyšší vrchol, který leží v Liptovském hřebeni Velké Fatry a jeden z nejvyšších vrcholů Velké Fatry vůbec. Masív Rakytova má krásný a pravidelný pyramidový tvar, který si zachovává při pohledu prakticky ze všech stran. Geologické složení tohoto masívu je velice pestré, o čemž se můžete sami přesvědčit během přechodu tohoto vrcholu.

Dolní partie masívu jsou porostlé převážně bukovými lesy, vrcholová pyramida je však prakticky celá holá. Jen kolem vrcholu byla uměle vysázena kosodřevina, která zde ale koneckonců byla v minulosti běžnou dřevinou. Z vrcholu se otevírají krásné pohledy prakticky na celou Velkou Fatru, ale i na Nízké Tatry, Malou Fatru a některé další horské celky. Na vrcholu je mohutný kříž, lavička, schránka s vrcholovou knihou a zničená růžice, na které byly vyobrazeny a popsány okolní vrcholy.

Skalná Alpa (1 463 m)

Významný vrchol v Liptovské části hlavního hřebene Velké Fatry. Ostrý hřeben spadá zejména k severozápadu velice strmými svahy. Ve vrcholové části se nacházejí menší porosty kosodřeviny. Vrchol je nejlépe přístupný ze Smrekovice. Tento pro Slovensko neobvyklý název zavedli až v 19. století rakouští kartografové. Zároveň přírodní rezervace ležící na hranici krystalické a vápencové části, která byla vyhlášena již v roce 1964. Její rozloha činí necelých 525 hektarů. Důvodem ochrany jsou původní pralesovité porosty smrku a výskyt většího množství chráněných rostlinných druhů, které jsou vázány na vápencový podklad.

Smrekov (1 441 m)

Jeden z velice mohutných a z převážné části zalesněných masívů Velké Fatry. Tento se nachází na hřebeni, který spojuje oblast holní a bradlové části Velké Fatry. Těsně pod vrcholem prochází zeleně značený turistický chodník, který spojuje Kráľovu skálu a Blatnickou dolinu.

Smrekovica (1 530 m)

Jeden z nejvyšších vrcholů Velké Fatry. Velice mohutný masív této hory je prakticky celý zalesněn. Část lesních porostů má pralesovitý charakter, místo výskytu mnoha vzácných rostlinných a živočišných druhů.

Suchý vrch (1 550 m)

Výrazný vápencový vrchol hlavního hřebene Velké Fatry. Na jeho vrcholu se nacházejí krásná vápencová skaliska, která jsou součástí chráněného naleziště, které zde z důvodu ochrany vzácné vápnomilné květeny vrcholové části Velké Fatry bylo vyhlášeno na ploše 71 hektarů v roce 1988. Krajinářsky velice působivý celek.

Šiprúň (1 461 m, Šoproň)

Turistický průvodce Velká Fatra

Mohutný a silně zalesněný masív budovaný vápencovými horninami. Jen na jeho severních úbočích nalezneme větší louky, které jsou ještě i dnes aktivně využívány k pasení dobytka. Vrchol je turisticky přístupný z Vyšného Šiprúnského sedla. V literatuře se občas uvádí, že Šiprúň má dva vrcholy, přičemž jsou odděleny Vyšným Šiprúnským sedlem. V novějších publikacích již však toto dělení není příliš zmiňováno. Tak či tak se jedná o jeden z nejlepších rozhledových bodů celé Velké Fatry s fantastickým rozhledem, který je ale zčásti narušován vzrostlejšími smrky. Ta ani ne hodinová odbočka k vrcholu se rozhodně za ten rozhled vyplatí.

Šoproň (1 370 m)

Ostrý vrchol v Turčianske větvi hlavního hřebene. Nachází se mezi vrcholy Ploské a Javoriny a tvoří nápadnou dominantu při pohledu od chaty Borišov. Na jeho východních svazích jsou rozsáhlé a dodnes využívané pastviny, na jeho úbočí se nacházejí dvě funkční salaše. Z vrcholu se otevírají velice krásné pohledy na masívy Borišova, Ploské, Čierneho kameňa, Rakytova a zejména Lysce.

Tanečnica (1 460 m)

Méně výrazný, zčásti zalesněný masív v Liptovské části hlavního hřebene Velké Fatry. Nachází se mezi vrcholy Skalná Alpa a Rakytov.

Tlstá (1 373 m)

Velice známý vrchol Velké Fatry. Ne ani tak pro svou mohutnost a rozložitost, ale pro svůj charakteristický vzhled při pohledu od jihu. Tento impozantní vápencový masív je rozbrázděn nejen soustavou nádherných skalních věží a jehel, ale také stupňovitě položených teras, které dodnes poskytují ochranu četným zde se vyskytujícím rostlinným druhům, z nichž mnohé patří k velice vzácným druhům slovenské flóry. Ani podzemí této hory není nijak ochuzeno, neboť je protkáno sítí četných jeskyní, avšak speleologický průzkum zatím není dokončen. Na vrcholu - poměrně plochá a rozsáhlé travnaté plošině, se nachází vrcholová schránka.

Zvolen (1 403 m)

Mohutný a velice výrazný vrchol s téměř dokonalým kruhovým rozhledem. Vrchol Zvolena je nejlépe přístupný z Nové hole, na kterou se dá vyjet kabinkovou lanovkou, která byla uvedena do provozu v minulém roce. Lanovka má délku 1 200 metrů a překonává převýšení 420 metrů. Důležitá křižovatka turistických cest. Zejména v jarním období kvete na tomto travnatém vrcholu velké množství květin, z nichž některé patří k vzácným zástupcům místní flóry.

Velkofatranské vrcholy s výškou nad 1 350 metrů, přehled

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Mohelenská hadcová step Jeseníky, ubytování Chata Plesnivec Veveří Bezděz Chata Borišov Dereše Šumava, ubytování Čergov Pičulín Čertovy skály Mauricius Praděd Polární záře Čičmany Les Ecrins Tribeč Mont Blanc Stolické vrchy Štramberská Trúba Mačky Vikštejn
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist