Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 8.1.2016 , , svátek má
Treking > Naše vrcholy > Třístoličník

Třístoličník

Cesta na horu tří králů, Šumava

17.12.2012 | Lumír Kothera

Třístoličník (Dreisesselberg, 1 312 m), jeden z nejvýznamnějších vrcholů Šumavy a Bavorského lesa, přetínající česko-bavorskou hranici, lákal svoji tajemností už v dobách, kdy na jeho úbočích i v okolí se rozkládal prales a četné močály.

20. září 1805 podnikl z Nového Údolí k vrcholu tehdy "úplně neznámé hory" tříhodinovou cestu vědec a botanik hrabě Kašpar Maria Šternberk se svým starším bratrem Jáchymem. Oba museli doprovázet muži s motykami, aby jim v nepřístupném terénu klestili cestu.

Čtěte také: Na vrchol Velkého Javoru

Hrabě Jáchym Šternberk přitom vůbec jako první změřil výšku hory barometrem, který ukázal 3 798 pařížských stop, což bylo zhruba 1 234 metrů, tedy o 78 metrů méně, než je skutečná výška hory. Tenkrát ovšem od jediného změření nebylo možno očekávat spolehlivý údaj. Obsáhlý dopis, který o cestě zanechal, zakončil Šternberk slovy: "…den je jasný a výhled odtud kolem do daleka…"

Zhruba stejnou cestou - ovšem mnohem pohodlnější možno zdolat vrchol i dnes. Zatímco turisté z Bavorska se po silnici dostanou až těsně pod vrchol, z české strany Šumavy musíme za východiště cesty zvolit konečnou stanici vlaku z Volar do Nového Údolí, místa bývalého hraničního přechodu pro pěší a cyklisty.

Přechod do Bavorska v Novém Údolí

Nové Údolí bývala kdysi osada, kterou založil kníže Schwarzenberk někdy po roce 1800. V roce 1823 měla osad už 22 domů a jejímu dalšímu rozvoji napomohla železnice z bavorského Haidmühle do Volar, postavena z iniciativy volarského vrchního učitele Wenzela Draxlera, na které byl zahájen provoz 15. listopadu 1910.

V obci byla kaple a ve třicátých letech tu působila četnická stanice a finanční stráž. Dnes kromě provizorní železniční staničky jen malý pomníček z poslední doby ukazuje místo, kde ještě před druhou světovou válkou žilo na tři sta stálých obyvatel.

Z Nového Údolí se vydáme podle rozcestníku nad staničkou po červené značce, která k vrcholu Třístoličníku ukazuje 8 km dlouhou lesní asfaltovou cestu. Zvedá se jižním směrem a přes potok Světlá nás po 2 km přivede k začátku Schwarzenberského plavebního kanálu.

Nedaleko cesty stojí vpravo kuželovitý kamenný pomník s texty na dvou bronzových deskách, postavený 8. února 1928 na paměť stavitele kanálu ing. Josefa Rosenauera, rodáka z jihočeských Chvalšin.

Zbývající šestikilometrový úsek pozvolna stoupající cesty přítmím hlubokých lesů končí ve svém závěru na česko-bavorské hranici, po níž asi dvoukilometrovým příkrý výstupem mezi vysokým kapradím a kameny přijdeme na nevelké úchvatné prostranství vrcholu Třístoličníku. Trasa byla v roce 1948 s oblibou využívána k ilegálním přechodům.

Přicházejí první turisté

K vrcholu se ještě v první polovině 19. století přibližovali jen ti nejodvážnější. V jednom z prvních "Průvodců" z roku 1841 Augustus Beck píše: "Zdatný chodec se vydává k Třístoličníku s hraničním kamenem tří států. Na mušku zkušeného lovce může vyplašit z odlehlých strží medvěda nebo celou bandu ozbrojených pašeráků".

V roce 1861 Carl Hoffmann v prvním přehledném "Průvodci na cestu Bavorským lesem" k horské túře přes Třístoličník doporučoval: "Cestovní vak nebo ruční kufr s několika košilemi a ponožkami vedle jednoho páru bot nebo holínek poslat poštou předem, pak malou cestovní koženou brašnu pro nejméně čtyři až pět dnů - dvě košile, dva páry ponožek a pantofle vzít s sebou.

Oděv: plátěné kalhoty, letní sukni nebo kabátek a převlečník či pléd, který zejména ve vysokých polohách dobře chrání. Silné boty s dvojitou podešví a dobrou cestovní hůl, nikoli slabý deštník, nejlépe silnou zahnutou hůl se železným kováním".

Rozmach cestovního ruchu do zdejších oblastí přinesla až stavba Stifterova památníku nad Plešným jezerem v letech 1876 - 1877. O první turisty nebylo však vůbec postaráno, jak zachoval Vídeňan Franz Höllrigl, který na Třístoličník přišel za své "německo-české" cesty v roce 1883: "Je třeba vzít s sebou zásoby nejméně na jedno jídlo. U spoře tekoucího pramene, odpočívaje mezi kameny v trávě, se občerstvujeme a navzájem si prokazujeme pohostinnost".


Ještě v témže roce, kdy Höllrigl přišel na Šumavu, nechal Albert Gampert, nadlesní z Neureichenau, postavit na Třístoličníku dřevěnou, tzv. "letní halu", která se souhlasem knížete Schwarzenberka, majitele české části území, zasahovala do Čech. Hala, která byla poprvé v roce 1913 a pak opakovaně opravována, stojí dnes proti horskému hotelu a přeťata pomyslnou hraniční čárou Čech a Bavorska slouží jako prodejní stánek.

Od první boudy ke stavbě hotelu

Zásluhou Alberta Gamperta byla dokončena kamenná stavba se stájí a sklepem, krytá šindelem, která nabízela šest postelí a společnou noclehárnu pro nejméně třicet osob. Dům byl slavnostně otevřen 10. června 1889. Knihy hostů na této staré boudě na Třístoličníku bohužel shořely, avšak nejstarší zachované zápisy z osmdesátých a devadesátých let 19. století v knize okresu Freyung uvádí jména mnoha turistů z Bavorska, Saska, Pruska, Rakouska i z Čech.

Z doby kolem roku 1890 pochází zpráva od jedné nocující společnosti: "V hospodě jsme se setkali s různými lidmi - Rakušany, Bavory, Němci ze severu, s Čechy. Všichni společně jsou zde dobře uloženi. K jídlu jsou chutné konzervy a k pití tmavé bavorské pivo v půllitrových kameninových džbánech. Pak jsme zpívali a zdálo se, že se to všem líbí. Následoval píseň za písní, jedna živější než druhá. Celá hospoda se dobře bavila a i majitel se spokojeně usmíval, protože při naší rozjařené náladě nepřišel vůbec zkrátka".

První horská bouda na Třístoličníku mohla být obhospodařována jen od časného jara do podzimu. Dům byl stále obsazen, ale bylo nutno pomýšlet na stavbu většího hotelu zejména poté, kdy v roce 1907 přišlo na vrchol kolem 30 tisíc turistů.

V témže roce podal pasovský architekt Josef Weis plány pro novou stavbu, která v dřevěné podobě měla být umístěna na volném prostranství mezi starým domem a skalami Třístoličníku; čekalo se však ještě na dokončení železnice z Waldkirchenu do Čech.

Po jejím otevření se začalo se stavbou velkého zařízení, avšak již podle nových plánů, které vyprojektoval pasovský architekt Karl Kieffer. 6. července 1913 byla slavnostně otevřena nová, celoročně obhospodařovaná budova s dvaceti pokoji, s 35 lůžky a "elegantní" noclehárnou pro 22 osob.

Ve stínu této nové, po požáru v roce 1949 znovu postavené a v následujících letech zmodernizované budovy stál stále starý Gampertův dům jako pomník raného turizmu v Bavorském lese, až zchátral, a musel být zbourán.

Mezi naskládanými skalními útvary probíhala česká hranice

Vlevo od hotelu se můžeme rozhlédnout z vrcholu mohutného skalního bloku se 37 vytesanými schody ze tří kamenných židlí, které hoře daly jméno. Podle pověsti na nich seděli tři králové - z Čech, Bavorska a Rakouska - každý na svém území.

Ještě impozantnější kruhový výhled, plný nádherných obměn vlnících se korun stromů v kulise hřbetů, hřebenů, sedel, údolí a svahů v hluboké proláklině pod námi, nabízí sousední vrchol Hochsteinu (1 330 m), vzdálený 10 minut chůze značenou lesní pěšinou; terén je rovný a připomíná spíše park.

Než na vrchol po zčásti vysekaných a zčásti v žulovém temenu zabudovaných schodech vystoupíme k dřevěnému vrcholovému kříži, míjíme po levé straně kapli, zasvěcenou biskupu J. N. Neumannovi, rodáku z jihočeských Prachatic. Působil jako kněz v USA, kde se stal biskupem ve Filadelfii. Zemřel v roce 1860 ve 49 letech a vedl tak příkladný život, že v roce 1979 byl prohlášen prvním americkým svatým.

K sestupu můžete použít značeného směru po bavorském území, který vede do letoviska Haidmühle. Rozcestník se směrovkami ukazuje, že máme před sebou dvě hodiny chůze. Pohodlná upravená lesní cesta úbočím Třístoličníku vede nejdříve k plavební nádrži na potoce Kreuzbach a pak pokračuje klidnou silnicí mezi lesy až do Haidmühle.

Cestou před obcí míjíme Ponyhof, jezdeckou školu, a na zalesněném vrchu po levé straně malý parčík u Marienkapelle, kde je pramen dobré pitné vody. Po krátkém odpočinku na lavičce u pramene pokračujeme stranou obce po silnici k nádraží v Novém Údolí.

Další související články:

+ Šumava, levné ubytování - horské a turistické chaty, boudy
+ Velký křemenný val - Grosser Pfahl
+ Černé jezero, držitel řady rekordů
+ Prášilské jezero, svědek doby ledové
+ Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava
+ Cesta k jezeru Latschensse
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr článků
Hory Expedice Sever aneb cestami Trollů, Treking s Tilakem 2013, soutěžní článek č. 1
Hory Javorová dolina a Téryho chata aneb zeleň a opuštěnost Javorové doliny v kontrastu s frmolem za Sedielkem
Hory Cesta na Gerlachovský štít
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Roháče, ubytování Barborka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Sluneční soustava Helfštýn Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Zimní spacáky, jak si vybrat vhodný spací pytel

Hory

Nemá cenu se pouštět do zimních akcí bez kvalitního spacáku – zdraví si vše pamatuje. Předtím než se vrhnete do víru reklam a "bezkonkurenčních" nabídek výrobců je třeba si uvědomit, že fyzikální zákony nelze obejít a…

Nesmeky, k čemu slouží?

Jistě to dobře znáte a v letošní zimě si na to i často vzpomenete. Chcete někam vyrazit a ejhle. Na chodnících a cestách je "sklínka", aby se člověk bál udělat krok. Při turistických výletech se vám to může taky stát velmi…

Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Letní putování z Bratislavy na Horňácko
 21.09.2017 1 příspěvek
Bystřicko - místo, kde můžete být sami
 19.09.2017 2 příspěvky
Mikulášská chata Jasná, Chopok
 19.09.2017 4 příspěvky
Čtyřtisícovky Mount Democrat, Grays Peak a Torrey
 18.09.2017 1 příspěvek
Nízké Tatry, turistické trasy
 16.09.2017 2 příspěvky
Jak vybrat dalekohled, turistické dalekohledy
 16.09.2017 12 příspěvků
Björnson, chata ve středisku Jasná
 13.09.2017 5 příspěvků
Cerová vrchovina, turistika
 13.09.2017 1 příspěvek
Výstup na Olymp (Mythikas)
 13.09.2017 1 příspěvek
Tropický Považský Inovec, trek
 13.09.2017 1 příspěvek
Útulna pod Pustým, koliba Jamnícka dolina
 13.09.2017 17 příspěvků
Cima Grande, výstup ve skupině Tre Cime di Lavared
 13.09.2017 4 příspěvky
Přechod Kysuckých a Oravských Beskyd
 12.09.2017 7 příspěvků
Schronisko Ornak, Západní Tatry
 12.09.2017 1 příspěvek
Výstup na Mythikas (Olymp)
 11.09.2017 1 příspěvek
Brenkus, koliba Nízké Tatry
 10.09.2017 2 příspěvky
Jarní Javorníky, přechod Javorníků
 07.09.2017 3 příspěvky
Kriváň, Vysoké Tatry
 05.09.2017 53 příspěvků
Higgsův boson, Higgsovo pole
 04.09.2017 2 příspěvky
Backenstein, Totes Gebirge
 30.08.2017 1 příspěvek
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist