Suchý (1 468 m) je mohutný vápencový vrchol hlavního hřebene Kriváňské Fatry,
třináctý nejvyšší vrchol Malé Fatry.
Vrcholem Suchý začínají holiny s alpínskými loukami hlavního hřebene kriváňské části
Malé Fatry.
Hora Suchý je nejen důležitou křižovatkou turistických cest, ale také vynikajícím
rozhledovým bodem. Z vrcholu se otevírají pohledy na Žilinu, Súľovské
vrchy, Javorníky,
Beskydy, Kysucké
Beskydy i Kysuckou vrchovinu. Výhledy k východu omezuje masív Malého
Kriváně, na jihu a jihovýchodě je vidět Velkou
Fatru a lúčanskou část Malé Fatry s celou Turčianskou kotlinou.
Na vrcholu Suchého je umístěn nejen rozcestník, ale také schránka s vrcholovou
knihou. Masív hory je vymezen třemi sedly - Vráta, sedlo pod Suchým a Príslop
pod Suchým. Nejkratší výstupy sem vedou od Chaty
pod Suchým nebo od Chaty na
Kľačianské Maguře.
Suchý je rovněž velká přírodní rezervace s rozlohou 429,42 hektarů.
Vyhlášena byla 30.11.1979. Rozkládá se nejen na západních svazích Suchého až po Pekelnou
dolinu (horní větev doliny Hoskora), ale i na severním úbočí hlavního hřebene v úseku
Suchý - Stratenec a zaujímá i větší část Kukurišove doliny. Vertikální rozpětí
této přírodní rezervace činí 832 metrů (680 - 1 512 m).
Předmětem ochrany jsou lesní a kosodřevinová společenstva se zachovalou horní hranicí
lesa, jenž má místy pralesovitý charakter. Významné fytocenózy se vyskytují na rozmanitém
horninovém podkladu. Významná jsou i rostlinná společenstva vyskytující se na vápencovém
podkladu Suchého a Stratenca. Ty daly vzniknout nejen řadě zajímavých skalních věží a dalších
geomorfologických forem, ale i v jejich nitru se nacházejícím jeskynním systémům. Předmětem
ochrany jsou však i společenstva živočišná.
