Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.2.2021 , svátek má
Treking > Naše vrcholy > Nejvyšší hory Slovenska

Nejvyšší hory Slovenska

Přehled pohoří + dalších geomorfologických celků, slovenské hory

19.3.2008 | Otakar Brandos
Roháče

Na této stránce uvádím přehled nejvyšších vrcholů jednotlivých slovenských pohoří a dalších geomorfologických celků jako jsou pahorkatiny, nížiny aj.

Řazení celků není abcední, ale od nejvyšších pohoří po pohoří nejnižší. Navíc toto "turistické" členění zcela exaktně nekopíruje oficiálně přijaté geomorfologické členění Slovenska, vedle celků jsem vypíchl i některé z turistického hlediska významné podcelky. Například Západní Tatry, Východní Tatry (Vysoké a Belianské Tatry) aj.

Pořadí Pohoří (nížina, kotlina…) Název vrcholu Výška v metrech
1. (1.) Vysoké Tatry (*) Gerlachovský štít 2 655 m
2. (1.) Západní Tatry - Roháče (*) Bystrá 2 248 m
3. (1.) Belianské Tatry (*) Havran 2 152 m
4. (2.) Nízké Tatry Ďumbier 2 043 m
5. (3.) Oravské Beskydy Babia hora 1 725 m
6. (4.) Malá Fatra Veľký Kriváň 1 709 m
7. (5.) Chočské vrchy Veľký Choč 1 611 m
8. (6.) Veľká Fatra Ostredok 1 592 m
9. (7.) Stolické vrchy Stolica 1 476 m
10. (8.) Poľana Poľana 1 458 m
11. (9.) Veporské vrchy Fabova hoľa 1 439 m
12. (10.) Muránska planina (**) Kľak 1 409 m
13. (11.) Oravská Magura Minčol 1 396 m
14. (12.) Vtáčnik Vtáčnik 1 346 m
15. (13.) Starohorské vrchy Kozí chrbát 1 330 m
16. (14.) Podtatranská kotlina Rakytovec 1 325 m
17. (15.) Volovské vrchy Zlatý stôl 1 322 m
18. (16.) Kremnické vrchy Flochová 1 317 m
19. (17.) Skorušinské vrchy Skorušina 1 314 m
20. (18.) Levočské vrchy Čierna hora 1 289 m
21. (10.) Slovenský ráj (**) Ondrejisko 1 270 m
22. (19.) Spišská Magura Repisko 1 259 m
23. (20.) Kozie chrbty Kozí kameň 1 255 m
24. (21.) Kysucké Beskydy Veľká Rača 1 236 m
25. (22.) Bukovské vrchy Kremenec 1 221 m
26. (23.) Strážovské vrchy Strážov 1 213 m
27. (24.) Branisko Smrekovica 1 200 m
28. (25.) Čergov Minčol 1 157 m
29. (26.) Podtatranská brázda Strednica 1 128 m
30. (27.) Kysucká vrchovina Pupov 1 096 m
31. (28.) Slanské vrchy Šimonka 1 092 m
32. (29.) Bachureň Bachureň 1 081 m
33. (30.) Vihorlatské vrchy Vihorlat 1 076 m
34. (31.) Oravská vrchovina Javorový vrch 1 076 m
35. (32.) Javorníky Veľký Javorník 1 071 m
36. (33.) Moravskoslezské Beskydy Velký Polom 1 067 m
37. (34.) Podbeskydská vrchovina Vráta 1 051 m
38. (35.) Pieniny Vysoké Skalky 1 050 m
39. (36.) Javorie Javorie 1 044 m
40. (37.) Považský Inovec Inovec 1 042 m
41. (38.) Čierna hora Roháčka 1 028 m
42. (39.) Žiar Chlieviská 1 024 m
43. (40.) Ľubovnianska vrchovina Eliášovka 1 023 m
44. (41.) Štiavnické vrchy Sitno 1 009 m
45. (42.) Busov Busov 1 002 m
46. (43.) Revúcka vrchovina Veľký Radzim 998 m
47. (44.) Biele Karpaty Veľká Javorina 970 m
48. (45.) Podbeskydská brázda Okrúhle 955 m
49. (46.) Turzovská vrchovina Beskydek 953 m
50. (47.) Horehronské podolie Hôrka 951 m
51. (48.) Slovenský kras Matesova skala 925 m
52. (49.) Laborecká vrchovina Vysoký Grúň 905 m
53. (50.) Pohronský Inovec Veľký Inovec 901 m
54. (51.) Spišsko - šarišské medzihorie Hromovec 895 m
55. (52.) Súľovské vrchy Veľký Manín 891 m
56. (53.) Ostrôžky Ostrôžka 877 m
57. (54.) Zvolenská kotlina Čierny diel 851 m
58. (55.) Jablunkovské medzihorie Kykula 845 m
59. (56.) Oravská kotlina Výr 837 m
60. (57.) Tribeč Veľký Tribeč 829 m
61. (58.) Krupinská planina Kopaný závoz 775 m
62. (59.) Malé Karpaty Záruby 768 m
63. (60.) Ondavská vrchovina Smilniansky vrch 750 m
64. (61.) Cerová vrchovina Karanč 725 m
65. (62.) Šarišská vrchovina Za horou 717 m
66. (63.) Turčianska kotlina Hlásna skala 680 m
67. (64.) Hornádska kotlina Kačelák 677 m
68. (65.) Beskydské predhorie Hôrka 661 m
69. (66.) Žilinská kotlina Predný vrch 579 m
70. (67.) Považské podolie Dielec 572 m
71. (68.) Hornonitrianska kotlina Remata 566 m
72. (69.) Myjavská pahorkatina Bradlo 543 m
73. (70.) Pliešovská kotlina Hrádok 540 m
74. (71.) Bodvianska pahorkatina Mušinka 531 m
75. (72.) Rožňavská kotlina Roveň 528 m
76. (73.) Zemplínske vrchy Rozhľadňa 469 m
77. (74.) Chvojnická pahorkatina Zámčisko 434 m
78. (75.) Žiarska kotlina Kameň 430 m
79. (76.) Košická kotlina Viničná 408 m
80. (77.) Východoslovenská pahorkatina Dúbravka 397 m
81. (78.) Burda Burdov (Plešivec) 395 m
82. (79.) Podunajská pahorkatina Brezina 370 m
83. (80.) Juhoslovenská kotlina Strážna hora 362 m
84. (81.) Dolnomoravský úval Vrátna 302 m
85. (82.) Borská nížina Kaplnka Márie Magdalény 297 m
86. (83.) Východoslovenská nížina Tarbucka 277 m
87. (84.) Podunajská rovina Pohrebište 125 m
  • (*) geomorfologický celek Tatry
  • (**) geomorfologický celek Spišsko - gemerský kras
Mapa Slovenska Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Opravy (Honza, 16.02.2015, 08:25 )
Dle již zmiňovaného mapového portálu esprit (v současnosti bohužel nefunkční) + vrstva REZM10 na geoportal.gov.cz: Horehronské podolie - kóta 991 m nad Telgártem, Slovenský raj - Borovniak 1271,5 (sousední vrchol Ondrejiska), Krupínska planina -kóta 807 v Závozske vrchovině (poblíž Kopaného závozu), Hornádska kotlina - kóta 890 m (48.976361, 20.17475), Žilinská kotlina - Petrová 637 m, Hornonitrianska kotlina - Malý Gríč 876 m, Bodvianská pahorkatina - Liščia diera 401 m (48.465667, 20.4675). U Juhoslovenské kotliny jsem nalezl Strážnou horu, ale s uváděnou výškou 332 m západně od Veľké nad Ipľom.
Díky za připomínky. (-OB-, 16.02.2015, 22:49 )
Avšak ne vše, co se dá nalézt na různých mapových portálech musí být pravda. Například Malý Grič neleží v Hornonitranské kotlině, nýbrž v pohoří Tribeč, nesedí vám ani Bodvianská pah. Další jsou nejisté a nesouhlasí s řadou jiných zdrojů. O Borovniaku vedle Ondrejiska ve Slovenském ráji vím (máme nakonec k tomu i článek na Trekingu od Jana Šiřiny - http://www.treking.cz/treky/ondrejisko.htm . Zůstává přesto otázkou, nakolik je nový údaj o Borovniaku správný, resp. nejde-li spíše o záměnu toponym oproti výškám. Proto s případnou změnou v tabulce nespěchám.
Zdroj (Honza, 17.02.2015, 08:07 )
Asi nejen já se domnívám, že poslední geomorfologické členění Slovenska, jehož mapovým výstupem byla právě ona mapa na espritu a nově je i na geology.sk je tím nejrelevantnějším zdrojem informací. Více informací zde http://www.geology.sk/new/sk/sub/Geois/node/751. Na této stránce je i funkční mapový portál geomorfologického členění a v něm je jasně rozeznatelné, že Malý Gríč je opravdu v Hornonitrianské kotlině (naopak V.Gríč již nikoli), naopak Mušinka uváděná vámi jako nejvyšší vrchol Bodvianske pahorkatiny leží dosti hluboko v Slovenském krasu (hranice mezi Bodvianskou pahorkatinou a Slovenským krasem cede zhruba souběžně se silnicí Plešivec - Domica a co je na východ od ní, je Slovenský kras. Co se týče Ondrejiska a Borovniaku, tam jsou udávané výšky obou vrcholů v různých mapách různá (převažuje však cca těch 1272 m pro Borovniak a 1270 m pro Ondrejisko), poloha obou vrcholů je však shodná. V klasických turistických mapách bývá pojmenováno jen Ondrejisko.
co takto najnizsie vrchy? (elena, 27.11.2013, 18:53 )
zisli by sa mi teraz :)
Nejnižší (-OB-, 27.11.2013, 19:25 )
vrchy resp. nejnižší body jednotlivých pohoří by asi byly zajímavé, ale to zpracovat by musela být pořádná fuška :-)) Ty stohy knih, které by bylo třeba prolistovat (pročíst) si raději ani nepředstavuji…
Naj vz. obyčajnosti (JanoP, 27.11.2013, 19:57 )
Pokiaľ dovolíte, aby som pridal názor, nuž potom: Takáto úloha nemá riešenie, pretože najskôr by muselo byť dostatočne jasne (a prakticky a zmysluplne atď.) definované, čo je "najmenší vrch", resp. čo ešte/práve je vrch a čo už vrch nie je. ---- A dodatok: Skutočne sa v živote všetko točí okolo samých "naj"? Nie je život predovšetkým "taký obyčajný stred"? A nie je preto užitočnejšie, prospešnejšie hľadať užitočnosti, zaujímavosti, krásu, poéziu atď. práve v týchto "priemernostiach"?
super (Karolina, 27.11.2013, 18:52 )
super tabulka vela info ! vdaka
Chvojnícka pahorkatina (jfk, 13.08.2012, 14:13 )
Zámčisko nie je najvyšším bodom Chvojníckej pahorkatiny. Tým je plochá vyvýšenina asi pol kilometra JJZ smerom, na ktorej je vysielač. Výškomer nakalibrovaný na Zámčisku mi ukázal na tomto mieste 442 m, teda o 8 metrov viac.
Chvojnícka pahorkatina (-OB-, 22.12.2012, 21:33 )
Podle mých údajů je nejvyšším vrchem Zámčisko. Zmíněný výškoměr je barometrický, GPS a nebo kombinace obojího? Tato měřítka totiž nemusí být (ani přes kalibraci) zcela spolehlivá.
oprava oprava oprava (kristian, 26.07.2012, 16:28 )
Nesúhlasím s Mušinkou v Bodvianskej pahorkatine pretože sa nachádza na území Slovenského krasu-geomorfológia Slovenska 1:500000, ešte o tom treba presvedčiť vedúceho archívu v GKÚ. V ktorej mape nájdem vrch Záhura 717 m v Šarišskej vrchovine? Treba uvádzať aj zdroj(e) údajov.
Nie je diskusia ako diskusia. (JanoP, 24.07.2012, 20:07 )
1. Určite sú (sme) aj ďalší, ktorí sledujú (menej alebo viac, spontánne alebo systematicky) otázky súvisiace s geomorfologickým členením a s názvami geografických objektov. Nie všetci sú (sme) však ochotní zapájať sa do diskusií, ktoré sa neriadia presnými, jasnými pravidlami, nemajú určitú minimálnu kvalitatívnu úroveň. Úroveň diskusie sa posudzuje podľa komplexu kritérií, predovšetkým podľa kvality diskusných príspevkov (vecnosť, jasnosť argumentácie, ale aj gramatická bezchybnosť atď.). Akú vážnosť by mal mať prejav, v ktorom sa napríklad elementárne gramatické pravidlá považujú za zjavnú zbytočnosť? 2. Pre účely turistiky je veľmi vhodné uvádzať podobné údaje aj pre väčšie podcelky relatívne veľkých (na slovenské pomery) geomorfologických celkov. Teda napríklad aj najvyšší vrch Ďumbierskych Nízkych Tatier (zároveň celých Nízkych Tatier, Ďumbier) aj Kráľovohoľských Nízkych Tatier (Kráľova hoľa).
oprava oprava oprava (kristian, 26.07.2012, 16:37 )
Nájsť najvyšší vrchol vysokého pohoria - nad 1000 m, nie je až taký problém , možno je skôr problém s výškou (Veľký Choč 1608 m), potrebujeme určiť geomorfologické celky v mierke aspoň 1 : 100000, inak nevieme presne hranice celkov a nevieme zaradiť vrch do celku, podcelku atď.
zdroj (JoeHoral, 26.07.2012, 17:36 )
Neviem do akej miery je tato digitalna mapa spolahliva, ale na jej zaklade je mozne urcit hranice geomorfologickych celkov pomerne presne http://194.160.66.6:8088/esprit2/mapviewer.jsf?width=1030&height=487
esprit2 (kristian, 26.07.2012, 23:27 )
veľmi dlho sa načítava - u mńa, pôvodný zdroj bude asi tiež Mazúr, Lukniš 1985. a nie sú tam všetky vrcholy.
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:54 )
dúfam že som to nepísal zbytočne, lebo inak sa tomuto na Slovensku nikto nevenuje.
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:52 )
mám ešte problém s Hornonitrianskou kotlinou : Handlovské sedlo 602 m alebo Velky vrch 758m, príp. ešte Východná šachta. Podobne aj Podunajská rovina a Žiarska kotlina- určenie hraníc
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:37 )
šarišská vrchovina mi vychádza na vtáčiu horu 6989 m, alebo potom na dubie 714 m
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 20:13 )
opravujem na 698 m
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:19 )
nesúhlasím s Hornádskou kotlinou môj údaj : Roveň 708 m , údaj GKÚ Holý vrch 1077 m. Budem žiadať opravu v ŠR SR.
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:40 )
skôr by som súhlasil s Holým vrchom 1077 m, problém je s určením hranice.
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:08 )
zatial nebol opraveny udaj Borská nížina , správne má byť Kaplnka Márie Magdalény 297 m a tiež chýbajúci údaj Dolnomoravský úval Vrátna 302 m
Náhodou som zablúdil (Milan Barlog, 25.11.2011, 23:00 )
na tento článok a pozerám, ľe ide zjavne o hlboké nedorozumenie, čomu nasvedčuje aj pomerne bohatá diskusia... chcem sa dotknú» len jednej jednotky - Hornádskej kotliny; ako uľ vyplýva z jej názvu, nemoľno ju zaradi» medzi pohoria, keď je to kotlina :-) navyąe jej nadmorská výąka pri akokoµvek veµkorysom vymedzení nikde nepresahuje nadm. výąku 700 m - neviem kde autor nabral svoj údaj, ale rovnaká chyba je, ako pozerám, nekriticky preberaná na viacerých ďaląích stránkach, venujúcich sa turistike :-(
Ospravedlňujem sa - (Milan Barlog, 25.11.2011, 23:02 )
prehliadol som, ľe tu ide nielen o pohoria, ale aj o ďaląie geomorfologické celky, takľe uvedenie Horn. kotliny je v poriadku, len ten údaj o jej najvyąąom vrchole nie :-)
Zoznam vrcholov (Braňo, 18.08.2008, 12:58 )
Otakar, v zozname je určite chyba pri Bodvianskej pahorkatine (jej najvyąąí bod má len niečo cez 300 m), najvyąąím vrcholom Turzovskej vrchviny je hraničný Beskydok (ten Tvoj uvádzaný patrí k Moravsko-sliezskym Beskydám) a pod?a mojich zistení, najvyąąí v Oravskej vrchovine je Javorový vrch (uvádza to ątatistická ročenka SR).
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:11 )
mne to vychádza na Líščia diera 401 m ale je tu problém s hranicou celku
Hory (Petr, 07.04.2008, 18:01 )
Díky za skutečně inspirativní přehled.
Seznamu tleskám.. (Ivan, 27.03.2008, 10:54 )
Váľení kolegové! Nechtějme, aby diskuse na naąem horském poli, které je naąí společnou váąní, sjely do malicherností. Otovi jistě neąlo o to, aby presentoval jediné moľné řeąení zapeklitého problému, ale aby udělal něco, co se tak hned nevidí s cílem nabídnout moľné tipy výletů. Já jsem si před léty taky takový svůj vlastní seznam horstev Slovenska vyrobil, vyąlo mi jich 45 s nejniľąí Ipelskou pahorkatinou (267 m). Ale mám dotaz. Jak zařadit červené vrchy - Kresanica 2122 m a Liptovské kopy-Velká kopa 2052 m ? Asi červené vrchy k Západním Tatrám a Liptovské kopy k Vysokým Tatrám. Ale setkal jsem se i se samostatným označením těchto horských celků . Děkuji za prospěąnou činnost!
Západní Tatry (-OB-, 27.03.2008, 12:35 )
Ahoj Ivane. červené vrchy a Liptovské kopy jsou součástí Západních Tater. Zítra přidám samostatný článek s přehlednou tabulkou.
turistika? (Ina, 27.03.2008, 08:59 )
Dovolím si vám trochu oponovat. Kdyľ čtu tabulku vrcholů na tur. stránkách, dávám přednost TURISTICKÉMU pojmenování před názvy geomorfologických celků. Předpokládejme, ľe podle tabulky se budu pídit po mapě té oblasti. Bude mi spíąe k uľitku tento soupis.
nie je zoznam ako zoznam (Karol, 26.03.2008, 21:37 )
Pripomienka Funttomasa je vecna a pravdiva. Avsak geomorfologovia kategorizacie zvyknu casom menit... A vsetci vieme aj to, ze Belianky nie su Vysoke Tatry a Zapadne Tatry nie su Belianky a pod. Preto sa mi zda logicke ich samostatne uvedenie. Co mi padlo prve do oka pri tomto zozname je pocet pohori ? 59. Atlas SR (R.Ceman 2005) ich uvadza len 51. A pritom pri zozname treking chyba napr. Ondavska vrchovina, Sarisska vrchovina (Bachuren je samostatny celok)...Ale aj tak sa mi javi tento zoznam lepsi, pretoza v Atlase chyba napr. Burda (je to geomorfol.celok?), Zemplinske vrchy a pod....Ako laik by som privital uplny a jasny zoznam, na tahu su experti...
Burda a Zemplínske vrchy (-OB-, 27.03.2008, 18:46 )
Díky za podporu :-)). Pro upřesnění dodávám, ľe Burda i Zemplínske vrchy jsou samostatnými celky rovnými Cerové vrchovině a Slanským vrchům, kteráľto čtverka patří do Matransko - slanské oblasti. Zítra bude na netu daląí článek s podrobným členěním, ze kterého bude snad vąe zřejmé.
Turistické členenie (Funttomas, 26.03.2008, 21:31 )
Otakar: chápem tvoj zámer o zaradenie atraktívnych vrcholov vychytených turistických oblastí nad rámec základných geomorfologických jednotiek, ale potom nejde o oficiálny rebríček. Privítal by som poznámku pod tabu?kou, lebo amatérskych rebríčkov je plný net. Hádam nechceą kvantitu namiesto kvality? Vôbec si nemyslím, ľe geomorfologické členenie je notoricky známa vec a je dobré, ľe uverejňujete aj odborné informácie ako geomorfologické členenie. Je chybou stotoľňovať Vysoké Tatry s Tatrami alebo Roháče stotoľňovať so Západnými Tatrami, čo turisti beľne robia. Tieľ Trnavská pahorkatina nepatrí do zoznamu, lebo je súčasťou Podunajskej pahorkatiny. Na doplnenie: Východoslovenská pahorkatina ? Dúbravka 397 m.
Díky za doplnění (-OB-, 27.03.2008, 12:32 )
Ahoj Funttomasi. Tvé námitky chápu, máą pravdu, ale já mám také svou pravdu. Tento ľebříček zcela nekoreluje s oficiálním geomorfologickým členěním Slovenska, jeątě jej určitě upravím. A abys neměl důvod psát, ľe jsem ignorant, tak jsem dnes na net umístil daląí příspěvek o oficiálním geomorfologickém členění Slovenska - viz http://www.treking.cz/regiony/slovensko_celky.htm. Zítra přibude daląí článek (nechtěl jsem čtenáře zahltit informacemi najednou) s podrobným členěním včetně celků a podcelků.
Nie je pohorie ako pohorie (Funttomas, 26.03.2008, 17:37 )
Uvedenie niektorých častí pohorí nepatrí do tohto zoznamu, lebo Roháče, ZT, VT, BT, Slovenský raj, Muránska planina nie sú pod?a geomorfologickej klasifikácie samostatné pohoria, presnejąie geomorfologické celky. Namiesto Západných, Vysokých a Belianskych Tatier majú byť uvedené len Tatry s Gerlachovským ątítom. Napr. Západné Tatry sú podcelok Tatier a Roháče sú len oddiel Západných Tatier. Tieľ Muránska planina spolu so Slovenským rajom sú podcelkom Spiąsko-gemerského krasu s najvyąąím K?akom. Bachureň nie je v ąariąskej vrchovine. Vihorlat je vo Vihorlatských vrchoch nie len vo Vihorlate. Chýba Podbeskydská vrchovina - Vráta.
Pohoří (-OB-, 26.03.2008, 18:23 )
Roháče a Belianské Tatry jsou uvedeny záměrně, stejně jako Slovenský ráj a Muránska planina, byť jsou to podcelky Tater resp. Spiąsko - gemerského krasu. To opakujeą notoricky známé věci, které máme uvedeny např. na partnerském webu www.karpaty.net. ąkoda je ale vynechat, seznam rozhodně striktně nekopíruje vyąąí geomorf. celky, ale vypichuje i některé významné podcelky. No a kdyľ jiľ jsme u úplnosti seznamu, pak mi ve výčtu chybí např. Východoslovenská pahorkatina pod Vihorlatem, Trnavská pahorkatina aj., u nichľ jsem nezjistil nejvyąąí vrcholy, ale které příleľitostně doplním ?
P.S.2: (-OB-, 26.03.2008, 18:35 )
P.S.2: Zítra bude navíc na netu článek - tabulka přesného geomorfolo. členění Slovenska. To jen na upřesnění a pro úplnost:-)).
nadmořská výąka Velkého Choče (Pietro, 22.03.2008, 11:52 )
Tohle je opravdu výbornej a poučnej článek - nebylo by ąpatné pokračovat v tomhle i v jiných státech : Rumunsko,Bulharsko,Polsko,i alpské země. A te? k té chybičce u Velkého Choče - zde je uváděn ąpatná kota 1611m (ve větąině map chybně uváděna),ale správná kota je 1608 m.
Velký Choč (-OB-, 22.04.2008, 14:35 )
Ahoj Pietro. Díky za připomínku, ale nevím, zda-li s Tebou mohu souhlasit. V mapách se objevuje dvojí údaj - 1 608 m i 1 611 m. Podle čeho mám posoudit, která mapa uvádí správný údaj? Rád to opravím, ale mapy, které mám k dispozici, říkají něco jiného :-)).
oprava oprava oprava (kristian, 22.07.2012, 18:02 )
sleduje to tu este niekto ? mám pred sebou štatist. ročenku SR a porovávam :V. Choč 1611, VKÚ Harmanec 1607,7. budem ziadat opravu v GKÚ Blava
A kralova Hola je kde? (Miro, 20.03.2008, 10:53 )
Kralova hola 1948m - Nizke Tatry Orlova 1840m - Nizke Tatry Velka Vapenica 1691m - Nizke Tatry Velky Bok 1727m - Nizke Tatry
Nečíst pouze titulky? (-OB-, 20.03.2008, 11:39 )
Kolego, cituji: "?přehled nejvyąąích vrcholů jednotlivých slovenských pohoří". Krá?ova ho?a leľí v Nízkých Tatrách. A nejvyąąí vrchol Nízkých Tater je ?umbier. No, moľná jsem měl, aby to nebylo lehce matoucí, uvést nejprve pohoří a teprve pak vrchol. Tabulku raději předělám?
cernatin (Cyberton, 14.04.2009, 16:59 )
Černatín nepatrí do Oravskej vrchoviny!!!


Další související články:

+ Názvy a počet pojmenovaných vrcholů Slovenska aneb abeceda slovenských hor
+ Slovensko a památky UNESCO, přehled nejvýznamnějších památek na Slovensku
+ Geomorfologické členění Slovenska, do oblastí
+ Slovenské ledové jeskyně, exkurze do mrazivého podzemí
+ Stanišovská jeskyně (jaskyňa), přístupné jeskyně v Nízkých Tatrách se speleoslužbou
+ Jaskyňa mŕtvych netopierov, Nízké Tatry a Ďumbierský vysokohorský kras
+ Podtatranský Važec a Važecká jaskyňa
+ Harmanecká jeskyně, veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry
+ Gombasecká jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná jeskyně Slovenského krasu
+ Domica, veřejnosti přístupná jeskyně v NP Slovenský kras
+ Krásnohorská jeskyně - Buzgó, speleoturistika ve Slovenském krasu
+ Slovenské jeskyně, turisticky přístupné jeskyně na Slovensku
+ Ochtinská aragonitová jaskyňa, kryštálový unikát
+ Demänovská jeskyně (jaskyňa) svobody, Demänovský kras v Nízkých Tatrách
+ Nejvyšší vrcholy České republiky
Reklama
Témata našich článků…
Volovec Polární záře Šumava, ubytování Radegast Strejčkův lom Kvarky Chata Smědava Javorový Javorníky, ubytování Boubín Šútovský vodopád Maroko Jeřáb Merkur Strečno Slunce Rozhledny Soos Oortův oblak Helfštýn Fáze Měsíce Obrovský vodopád
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist