Poľana (1 890 m) je důležitý uzlový bod hlavního hřebene Nízkých Tater,
kde se hlavní hřeben ubíhající od jihozápadu k severovýchodu opět stáčí k východu
(nejdříve k jihovýchodu).
Hora Poľana se nachází mezi vrcholy Kotliska (1 930 m)
a Dereše (2 004 m), vymezena je sedlem Poľana
(1 837 m) na jihovýchodě a Krížskym sedlem (1 775 m) na jihozápadě. Do obou sedel ústí
značené turistické stezky. Do sedla Poľana žlutě značená turistická stezka z Jasné
a od Vrbického plesa
a do Krížského sedla modře značená stezka od sedla Prislop a chaty
Kosodrevina.
Vraťme se k mohutné rozsoše, která od vrcholu Poľana vybíhá k severu. Tento krásný
hřeben osazen malebnými vrcholy Predná Poľana (1 915 m), Bôr (1 888 m) a Siná (1 560 m)
neunikne pozornosti žádného návštěvníka Poľany. Poľana i přilehlý hřeben je místem
častého výskytu kamzíka. Proto není
překvapením, že tento hřeben je z důvodu ochrany kamzíků sezónně uzavřen.
Jižní travnatá úbočí Poľany poměrně povlovně klesají do
Vajskovské doliny,
v jejíž střední části nalezneme snad nejkrásnější, ale určitě nejopuštěnější vodopád
celých Nízkých Tater - Vajskovský
vodopád. Severní skalní srázy prudce spadají do Demänovské
doliny (Doliny Zadnej vody) a Dechtárské doliny.
Vrchol Poľany je plochý a travnatý, poskytuje prakticky kruhové rozhledy, kterým
dominuje Skalka, Dereše a Chabenec. Na severu
vidíme Západní Tatry a Chočské
vrchy, na jihu a východě pak hřebeny Slovenského
rudohoří.
Mačky, nebo někdy také zvané stoupací železa (z německého Steige-isen),
jsou ozubení připevněné na boty pro zajištění opory na kluzkém sněhovém a ledovém
povrchu. K…
Historie sněžnic, které k nám přišly za severu ze zemí sněhu a ledu zaslíbených
je velice stará a v současnosti nadšenců "velké boty" utěšeně přibývá. Má to logické
vysvětlení. Oproti lyžím mají řadu nesporných výhod: jsou daleko skladnější, lehčí, univerzálnější v…
