Vrch Kůstrý (845 m n.m.), výšlap v Drážovské vrchovině

Kůstrý: Tip na výlet v Šumavském podhůří na horu Drážovské vrchoviny

Drážovská vrchovina je podokrskem Mladotické vrchoviny, která je okrskem vrchoviny Vimperské. Ta je podcelkem Šumavského podhůří. Tím je složitost dělení v české kotlině snad trochu vysvětlena a mohu se vrátit k hoře Kůstrý (845 m n. m.). V okolí je považována za horu tajemnou a dokonce se tvrdí, že zde Keltové měli obětiště a na jejím vrcholu jakési sídlo užívané v době nebezpečí.

Jak tomu skutečně bylo se už dnes asi nedozvíme, ale proč neuvěřit legendám. Navíc lidé, kteří hledají místa spojená s nepojmenovanou energií toto místo mají za vysoce negativní. To už je docela dobrý důvod poznat horu osobně.

Čtěte také: Blovickou pahorkatinou na Kožich a k Čertovu břemenu

Za místo nástupu jsme si vybrali vísku Maleč (862 m n. m.). Ta patří mezi ty nejvýše položené nejen v této oblasti, ale v celé zemi. A asi to bylo i poprvé, co jsme výstup začali ve větší nadmořské výšce než je vrchol cíle. V samotné obci mají hezkou kapličku sv. Anny, několik starých lip a starších stavení.

První metry cesty se jdou po okresce směrem na východ a po několika stech metrech v první zatáčce silnice od vsi odbočí vlevo na lesní cestu. Z těchto míst se otevírají velmi hezké výhledy k severu a na vrchol Kůstrého. Odtud začíná sestup lesem do údolí Růžďského potoka. Na jeho levém břehu je samota, u které je ruina bývalé pily. Tady se přechází na druhý břeh a po chvilce následuje studánka a nečekané skalní útvary. Při pohledu na tuhle nádheru se člověk ani nediví, že tomuto místu místní říkají Čertovo údolí.

V korytě potoka je skalní brána, kterou plynou vody potoka. O něco výše na svahu následuje za sebou několik skal. Ta nejvyšší připomínající kýl lodě je údajně svojí energií "nebezpečná celému okolí". Nad skalami pěšina mírně stoupá a u hraničního kamene vstupuje na širokou lesní cestu. Po té se jde do sedla hřebene pod Kůstrým. V těchto místech odbočuje doleva.

Cesta začíná stoupat na vrchol. Lesy v okolí jsou většinou smrkové, ale v okolí je vidět mladá výsadba buků. Stoupání ztrácí na prudkosti a po pravé straně se zvedá zarostlá skála. Tou je jižní, nižší vrchol hory (837 na některých mapách 838 m n. m.). Snaha prodrat se na vrchol hustým ostružiním je úspěšná. Zklamáním je výhled, který se omezuje jen na východ a navíc viditelnost se díky horkému dni hodně zhoršila.

Následujících tři sta metrů hřebenem je tak trochu pohádka. Velmi hezké skalní útvary lemují cestu až k severnímu vrcholu. Tím je výrazná skála zarostlá vším možným a její jméno Altán (845 m n. m.) není daleko od skutečnosti. Hřeben končí vysokou skálou, za kterou cesta prudce klesá k severu. Sestupujeme volně lesem, dokonce rostou i houby a začíná rozkvétat vřes.

Objevuje se pěšina, která začíná klesat a po půlhodince tu jsou opět skály v okolí Růžďského potoka. Odtud se jde stejnou cestou do Malče. Zbývá spočítat kilometry, těch bylo něco mezi 6 až 7 a celkové převýšení je kolem 250 metrů. Nejsou tu žádné značené cesty, ale terén je poměrně přehledný. Co se týče mapy, tak ta má č. 69 Pošumaví - Vimpersko.

Kůstrý, turistická mapa