Skalní zub Kľak (1 352 m n.m.) v pohoří Malá Fatra

Kľak - fototoulky kolem vrcholu Kľak na Malé Fatře

Kľak (1 352 m) je mohutným vápencovým skalním vrcholem charakteristického tvaru, který lze dobře rozeznat snad ze všech okolních pohoří. Dominanta jižního okraje Lúčanské Malé Fatry. Na vrchol Klaku vede řada turistických značek. Ať již z obce Fačkov, z Fačkovského sedla a z obce Vrícko.

Vrchol Klaku není pouze krásný, ale je rovněž fantastickým rozhledovým bodem. Přehlédneme z něj Velkou Fatru, Tatry, celou Malou Fatru, Beskydy s Lysou horou, Javorníky, Súlovské vrchy a Strážovské vrchy, Považský Inovec i pohoří Žiar. Rozhledová panoramata s popisy byla zveřejněna na k tomu určené stránce.

Na vrcholu Klaku je schránka s vrcholovou knihou a kovový kříž. Objevují se tady porosty kosodřeviny a zakrslých pokroucených buků. Především na západním úbočí Klaku jsou zajímavé skalní útvary a skalní římsy z vrstevnatě nakupených vrstev vápenců.

Během letošního podzimu, jenž byl v horách neobvykle slunečný a suchý, jsem se konečně rozhoupal vyrazit na fototoulky kolem tohoto vrcholu a pořídit obrázky kopce ze všech stran. To vše za příhodných světelných podmínek. Prostě nastalo ono příště, které jsem si vždy sliboval při přechodu Malé Fatry, kdy nebylo na takovéto courání s fotoaparátem v ruce času. Zda-li počasí a světlo přály můžete sami posoudit z doprovodných snímků.

Čtěte také: Výstup na Kľak za vůně medvědího česneku, Malá Fatra a turistické trasy

Kousek pod vrcholem Klaku stávala v minulosti turistická chata, o čemž nás informuje nejen tabulka s fotografií této chaty, ale i zbytky základů. Dnes lze přístřeší nalézt v nedaleké útulně Javorinka, která se nachází na východním úbočí Kľaku. Za zmínku stojí i Kľacký vodopád. Tento asi 30 metrů vysoký stupňovitý vodopád nacházející se vy výšce 990 m, byl vyhlášen přírodní památkou. Její rozloha činí zhruba jeden hektar. K vodopádu se lze dostat po zelené značce z obce Vrícko a nebo ze samotného vrcholu Kľak.

V roce 1813 na vrchol Klaku zavítal i švédský botanik Wahlenberg. Toho známe ale především z Vysokých Tater, kde jsou po něm pojmenována Wahlenbergova plesa ve Furkotské dolině. Wahlenberg v této flóristicky bohaté oblasti kratší dobu botanizoval.

Své bohatství si příroda Klaku zachovala dodnes. O tom svědčí skutečnost, že se Kľak stal v roce 1966 přírodní rezervací. Dnes má táto přírodní rezervace, jejímž jádrem je právě vrchol Klaku, rozlohu 85,71 ha. Předmětem ochrany jsou nejen významné geomorfologické tvary, ale rovněž cenné skalní a lesní rostlinná společenstva s řadou subalpínských druhů. Objevuje se tady hořec Clusiův, dřípatka karpatská, lilie zlatohlávek a další chráněné druhy. V lesích převažuje buk, jedle, smrk, javor a jeřabina. Vhodné podmínky tady našel i sokol a orel skalní.

Kľak, Malá Fatra