Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 2.7.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Ještěd a poslední medvěd

Ještěd a poslední medvěd

Nejvyšší vrchol Ještědského hřbetu a poslední medvěd

12.1.2016 | Lumír Kothera

"Ještědská bába kouří", "peče bandorák", slýcháme někdy o Ještědu, když je zahalen neproniknutelnými mračny. Za ideálního počasí se nám však z odlesněného vrcholu nabízí nepřeberné kruhové výhledy směrem k Lužickým, Orlickým nebo Jizerským horám, k hradním zříceninám Českého ráje, do Frýdlantska i malebného Podještědí, k siluetám Trosek, Řípu nebo Milešovky a někdy v dálce spatříme i Petřínskou rozhlednu v Praze.

O původu jména vrcholu Ještěd, který tvoří rozvodí Severního a Baltského moře, panuje několik verzí. V knize Augusta Sedláčka: "Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky a lesy", čteme o Ještědu: "…pod horou Ještiedem". Doklad o názvu pochází z roku 1545. O vrcholu se zmiňuje i zápis z roku 1592 v nejstarší soudní knize, uložené v libereckém archivu.

Čtěte také: Ještěd, 150 let turistiky na Ještědu na dobových pohlednicích

Kromě názvu Ještěd se v pozdějších pramenech setkáváme s lidovým pojmenováním Ještěr či Ježek, což patrně souvisí v prvém případě s vrcholem v boleslavském kraji, podobající se ležící, natažené (jak v roce 1679 napsal dějepisec B. Balbín, který však měl pravděpodobně na mysli celý horský val), anebo v druhém případě se jménem, převzatým od majitele hory. Méně pravděpodobné je vysvětlení, že jméno Ještěd vzniklo od základu slovanského slova jesk (rozsedlý, dutý).

Ještě v 19. století pokrýval úbočí vrcholu hustý klečový porost plný lovné zvěře (poslední medvěd pod Ještědem byl uloven v roce 1679), jak o tom svědčí významný německý malíř období romantizmu Caspar David Friedrich (1774-1840) po své první cestě do severních Čech v květnu 1803. Ten viděl ještě i kříž, vztyčený na vrcholu v roce 1737.

Krajina pod Ještědem byla svědkem bitev velkých mocností. 21. dubna 1757 se tu střetla pruská a rakouská armáda. Pro nás je zajímavé, že na schématickém náčrtku bojové pozice se poprvé objevuje obrázek Ještědu.

Návštěvnost 40 tisíc lidí ročně

Podoba vrcholu se utvářela postupně. V místech, kde od roku 1737 stál osamocený kříž, zřídili manželé Haslerovi z Horního Hanychova jakousi provizorní občerstvovací stanici, jistě však výnosnou. Když v roce 1847 postavil na vrcholu lesník Hebelt dřevěný domek, pronajal ho právě Haslerovým.

Domek zakrátko vyhořel, avšak Haslerovi z Ještědu neodešli a v roce 1868 si postavili vlastní kamennou chatu se střechou z chvojí, dotovanou většinou dobrovolnými příspěvky. V 70. letech 19. století vyrostla vedle hostince i pětimetrová vyhlídková věž, která z bezpečnostních důvodů musela být v roce 1889 stržena. Byla nahrazena novou, ale ani ta dlouho nevydržela, neboť ji zdemolovala vichřice.

Na přelomu století vystupovalo na Ještěd kolem 40 tisíc návštěvníků ročně, dosavadní hostinec nepostačoval i když byl neustále rozšiřován, a tak v letech 1905-1906 došlo německým Spolkem pro Ještědské pohoří k postavení nové chaty. Byla pořízena nákladem 165 tisíc korun a jak najdeme v Kafkově ilustrovaném "Průvodci po království Českém" z roku 1909, dvoupatrová budova s ústředním topením a s telefonickým spojením do Liberce měla 23 pokojů, velký sál, jídelnu, verandu a také vyhlídkovou věž.

Silueta hotelu se dívala do kraje až do 31. ledna 1963, kdy budova shořela (o rok později lehla popelem i kamenná chata manželů Haslerových). Její místo zaujala za deset let architektura nového hotelu s 90 metrovým televizním vysílačem. Stavba v krajině nepříznivých povětrnostních podmínek a především v těžko přístupném terénu zapadla svojí dynamičností citlivě do okolí a její projektant ing. Karel Hubáček byl poctěn mezinárodní cenou, nesoucí jméno francouzského průkopnického architekta Augusta Perreta.

Vrchol Ještědu byl odjakživa přitažlivým atraktivním cílem - jeho návštěvnost zvyšovalo i právo nosit zvláštní odznak za stý, pětistý nebo dokonce tisící výstup. Každý stovkař měl v chatě rezervován půllitr se jménem a příslušnou číslicí. Zachovalo se, že jeden účastník vystoupil na vrchol v roce 1925 611×, tedy téměř 2× denně! Absolutní rekord však drží údajně jakýsi turista z Hanychova, kterému je připisováno přes 6 000 výstupů.

Tradice výstupů na Ještěd se udržela i v době, kdy sem už začínala jezdit lanovka, která jako předchůdkyně té dnešní byla chrudimskou firmou Wiesner postavena v letech 1932 až 1933.

Ještěd, turistická mapa

Další související články:

+ Lanovka na Ještěd: Historie, cena a provozní doba druhé nejstarší lanové dráhy…
+ Rozhledna na Kozákově, vyhlídky a rozhledny v Podkrkonoší
+ Ještědsko - kozákovský hřbet, turistické chaty a levné ubytování na horách
+ Riegrova chata na Kozákově, levné ubytování
+ Ještěd, nejvyšší vrchol Ještědsko - kozákovského hřbetu
+ Tichánkova rozhledna na Táboře, Lomnice nad Popelkou
+ Rozhledny v Libereckém kraji
+ Prachovské skály ve fotografii
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Výběr článků
Hory Malá Pec, Velká Pec a Orlie skaly: Turistické cíle v Malých Karpatech
Hory Dúpna diera a Rumpálový závrt: Výprava za krasovými jevy na jižním úpatí masivu hory Baske v Strážovkách
Hory Góry Izerskie, podzimní putování polskou částí Jizerských hor
Hory Nejkrásnější dvoudenní trek v Jeseníkách: Velká kotlina, Praděd, Dlouhé stráně a Jelení studánka
Témata našich článků…
Bardejov Jeseníky, ubytování Furkotka Domica Helfenburk Chata Magurka Slaměnka Branisko Hluboká Macocha Brekov Bjelašnica Svaté pole Býk Osoblažsko Ortler Kvarky Jak vzniká blesk Babočka admirál Slunce Pohorky Viklany
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Punkevní jeskyně, Moravský kras a veřejnosti přístupné jeskyně
2. Skály Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Tipy na výlet Dlouhé stráně, přečerpávací vodní elektrárna v CHKO Jeseníky
4. Naše vrcholy Říp, hora s nejasnou minulostí
5. Chaty Zamkovského chata, horská chata ve Vysokých Tatrách v ústí Malé Studené doliny
6. Vesmír Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
7. Skály Pravčická brána: Největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist