Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Gerlachovský štít

Gerlachovský štít

Gerlachovský štít jako nejvyšší hora Karpat, Slovenska, Tater a Vysokých Tater

19.3.2008 | Otakar Brandos

Tímto článkem o Gerlachovské štítě začínám poměrně dlouhou sérii příspěvků o nejvyšších vrcholech Slovenska. Ne, neděste se, nebudu podrobně popisovat jednotlivé vrcholy Vysokých Tater, Gerlachovský štít z nich bude jediný.

Podíváme se totiž na nejvyšší vrcholy jednotlivých pohoří Slovenska. Nyní začínáme štítem nejvyšším - Gerlachovským (2 655 m), příště se můžete těšit na Bystrou (2 248 m), nejvyšší vrchol Západních Tater

Gerlachovský štít - nejvyšší vrchol Tater a Karpat

Gerlachovský štít

Gerlachovský štít. Nejvyšší tatranský vrchol a nejvyšší vrchol Slovenska. Gerlachovský štít je zároveň jedním z nejmohutnějších masívů tohoto pohoří. Rozložitý a jako břit ostrý hřeben Gerlachovského štítu vyráží dech svou mohutností a divokostí.

O svém výsadním postavení nenechá nikoho na pochybách již při zběžném pohledu z tatranských dolin. Přesto mu byl jeho primát dlouho upírán. Obyvatelé podhorských obcí tento primát přisuzovali Lomnickému štítu nebo Vysoké, obyvatelé Liptova by zase nikdo nepřesvědčil o to tom, že primát nepatří "jejich" Kriváni.

Gerlachu, který se poprvé objevuje v mapě Floriána Czakiho (kapitán sasských dělostřelců) v roce 1760 jako Kösselberg nebyla dlouho věnována patřičná pozornost.

Výška Gerlachovského štítu, změřil ji až Ľudovít Greiner

Až teprve v roce 1837 Ľudovít Greiner podle svých měření za pomocí úhloměru a vodováhy z Lomnického štítu (které vykonal dne 10.8.) konstatoval, že Gerlachovský štít svou výškou jednoznačně převyšuje štíty jako Lomnický i Ľadový, jímž byl do té doby přisuzován přívlastek nejvyšší.

Čtěte také: Cesta na Gerlachovský štít, Vysoké Tatry

O rok později Ľ. Greiner svá měření opakoval a teprve v roce 1839 svůj objev zveřejnil. Přesto trvalo dalších téměř 40 let, než se primát Gerlachovského štítu rozšířil do obecného povědomí. Ľ. Greiner se narodil v roce 1796 v německé obci Lichtentanne, ale poměrně záhy po službě na správě lesů coburgovských panství v dnešním Polsku přišel na Slovensko, kde od roku 1828 vykonával funkci ředitele coburgovských lesů. Proto je znám spíše lesohospodářům než geografům a turistům.

Gerlachovský štít ze Slavkovského štítu

Prvovýstup na Gerlachovský štít

Poměrně pozdní určení výškového primátu Gerlachu mělo na svědomí skutečnost, že první výstup na tento štít se uskutečnil až asi 200 let po prvních turistických vycházkách do Vysokých Tater. Gerlach byl prostě mimo zájmu turistů i Turistický průvodce horolezců. První známý a doložitelný výstup naň se uskutečnil až 11.8.1855. Prvovýstupem se mohli pyšnit botanici Zygmunt Bośniacki a Wojciech Grzegorzek se zakopanskými horskými vůdci.

Trasa jejich výstupu však není jasná a ani není jisté to, že stanuli až na nejvyšším bodě Gerlachu. Některé prameny udávají za prvovýstupce Johanna Stilla, který měl s dalšími čtyřmi lovci kamzíků stanout na vrcholu Gerlachovského štítu již v roce 1834. Avšak o tomto výstupu rovněž neexistují spolehlivé zprávy.

Prokazatelně na vrcholu stanuli až v roce 1868 rakouští vojenští kartografové při mapování této oblasti Horních Uher. První ženský výstup na Gerlach provedly 28.7.1877 vídeňské turistky Paulína Knerrová a Jozefína Fillungerová. První zimní výstup na Gerlach je zaznamenán v roce 1905 (Janusz Chmielowski, Karoly Jordán, Klemens Bachleda, Johann Franz st. A Paul Spitzkopf st.).

Na přelomu 19. a 20. století byl Gerlach čtvrtým nejnavštěvovanějším tatranským vrcholem (po Východní Vysoké, Rysech a Lomnickém štítě), když na něj ročně vystoupilo v průměru asi 50 turistů. Návštěvnost Gerlachovského štítu však rychle stoupala, takže např. v roce 1935 vystoupilo 661 turistů, kteří nechali vzkaz ve vrcholové knize.

Vyznačení turistické stezky na vrchol aneb na Gerlach jen s horským vůdcem?

Na Gerlach s vůdcem

V následující tabulce uvádím ceník tatranských túr s horskými vůdci, který platí od 15.7.2009. Tabulka je upravena podle informací z webových stránek Tatranských horských vůdců. Nebudeme tady polemizovat Tatry
o tom, je-li správné, že si turista musí najmout horského vůdce na túry mimo značené turistické chodníky (včetně tolik populárního Gerlachovského štítu) a nebo to není správné, rovněž…

Zájem o výstup na nejvyšší štít byl v té době obrovský. Po roce 1874 se začaly využívat nejkratší a nejsnadnější výstupové trasy na Gerlachovský štít Velickou a Batizovskou próbou. Cesta z Velické doliny byla dokonce vyznačena turistickými značkami a zajištěna umělými jistícími pomůckami.

Po skončení II. světové války toto značení již nebylo bohužel obnovováno, takže dnes je Gerlachovský štít doménou organizovaných horolezců a nebo turistů, kteří jsou ochotni zaplatit předražené služby místních horských vůdců.

Argument, že je cesta na Gerlach těžká a hrozilo by mnoho úrazů neobstojí, protože v Alpách jsou volně přístupné i mnohem těžší vrcholy (i po značených turistických cestách, zejména v Dolomitech) a je jen na zvážení turistů či horolezců, zda-li si najmou místního horského vůdce. To by však represi musela vystřídat osvěta… A placení za záchrannou akci? Vždyť pojistit se může každý…

Gerlachovský štít je nejvyšším vrcholem nejen Západních Karpat, ale dokonce celých Karpat. Rozlehlého pohoří, které se táhne od Železných vrat v Rumunsku po Děvínská vrata na Slovensku. Vrchol není turisticky přístupný, přestože v minulosti tomu bylo jinak. Dnes si musíte najmout horského vůdce.

Nejznámější a nejsnadnější cesty na vrchol vedou Velickou próbou a Batizovskou próbou ze stejnojmenných dolin. Výstup na vrchol Gerlachovského štítu patří k fyzicky i technicky obtížným túrám.

Gerlachovský štít leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater, jižně od Zadného Gerlachu (2 616 m), od kterého je oddělen Gerlachovským sedlem (2 593 m), výraznou sníženinou mezi oběma štíty. Poláci pro sedla používají pojmenování Tetmajerovo sedlo, které je známo a často používáno i na Slovensku.

Jižní rozsocha vybíhající ze Zadního Gerlachu, tedy z hlavního tatranského hřebene, nekončí Gerlachovským štítem, ale pokračuje přes Gerlachovskou věž a Gerlachovský zub ke Kotlovému štítu (2 601 m), kde se hřeben vidlicovitě větví a obemyká nápadný Gerlachovský kotel. Ten vznikl působením ledovce v poslední době ledové.

Z vrcholu štítu se otevírají nádherné a dá se říci že ničím nerušené rozhledy. Za jasného počasí přehlédneme nejen Vysoké Tatry, Západní Tatry, ale i Nízké Tatry na jihu, Spišskou Maguru a Pieniny na severovýchodě a na severozápadě Oravské Beskydy s dominantní Babí horou a Kysucké Beskydy.

Jako běžní turisté máte možnost vystoupit na Gerlachovský štít pouze v doprovodu horského vůdce. Aktuální ceník této služby a ceník dalších tatranských túr naleznete na další stránce.

Gerlachovský štít, turistická mapa

Jak se vyvíjel název Gerlachovského štítu

Po určení výškového prvenství Gerlachovského štítu se začal poměrně často měnit i jeho název, jenž byl obvykle poplatný své době. Do roku 1896 se Gerlachovský štít nazýval prostě Gerlach, polsky Gierlach, německy Gerlsdorfer Spitze nebo Gerlachspitze a maďarsky Gerlachfalvi csúcs, což byl i oficiální název na mapách, neboť tehdy bylo území dnešního Slovenska součástí Maďarska. V roce 1896 došlo k první změně názvu Gerlachu a dalších 63 let Gerlach doslova nevěděl, čí je…

  • 1896 – 1919 Ferenc József csúcs (maď.), Franz Joseph Spitze (něm.), Štít Františka Jozefa (slov.), Szczyt Franciszka Józefa (pol.)
  • 1919 – 1923 Gerlach, Gerlachovka (slov.)
  • 1923 – 1932 Štít Legionárov (slov.), Legionáriusok csúcsa (maď.), Szczyt Legionistów (pol.)
  • 1932 – 1939 Gerlach, Gerlachovka (slov.), Szczyt Polski (pol.)
  • 1939 – 1945 Slovenský štít (slov.), Slowakische Spitze (něm.), Szlovák csúcs (maď.), Słowacki Szczyt (pol.)
  • 1945 – 1949 Gerlach, Gerlachovka (slov.)
  • 1949 – 1959 Stalinov štít (slov.), Stalinův štít (česky), Szczyt Stalina (pol.)
  • 1959 - současnost Gerlachovský štít (slov., česky), Gerlachspitze (něm.), Gierlach (pol.), Gerlachfalvi csúcs (maď.)
Batizovské pleso Gerlachovský štít z Kriváně

Vysoké Tatry, přehled nejvýznamnějších vrcholů

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Na gerlach bez vůdce (kuty, 11.03.2013, 12:53 )
Ahoj, doporucuji si udelat prukazku ČHS (400Kč), domluvit si kamarada horolezce který už tam byl a v klidu vyrazit napriklad Krcmarovým žlabem. Rozhodně nepodporovat předražené arogantní "horské vůdce"...
Možná že (-OB-, 11.03.2013, 16:59 )
v dohledné době - po přijetí nového návštěvního řádu TANAPu - nebude třeba ani to a Gerlach se otevře pro všechny, kdo si na něj troufají.
Krčmárov žľab (JanoP, 11.03.2013, 19:31 )
Hovori o "klidu" v súvislosti s Krčmárovým žľabom je úplne neadekvátne! Krčmárov žľab je výslovne zimná záležitosť, pričom podmienky vhodné na lezenie môžu existovať len veľmi krátko (alebo aj vôbec). Sklon v hornej česti je okolo 60°! Žľab je príťažlivý svojimi veľkolepými parametrami, ale je asi aj stále lačný po ďalších obetiach. Vyjadrenie starého tatranského vlka: Raz stačilo. Minimálny výhľad, dosť náročné na nervy.
Krčmárov žľab (TooMooX, 14.03.2013, 08:14 )
Navíc když není moc sněhu a skalní prah je zledovatělý jde o poctivý 3jkový úsek. Špatně se zde osazuje postupové jištění. Až úplně nahoře (vlevo) je ve stěně borhák. Nejkrásnější je výstup ze severu od Tetmajerova sedla. Velmi vzdušné turistické "lezení"
Spresnenie (JanoP, 15.03.2013, 13:21 )
1. Istenie úplne navrchu Krčmárovho žľabu používajú lezci, ktorí vstupujú do žľabu zhora, z Lavínovej lávky. Tí sa ale pohybujú iba v hornej časti, a to výslovne výcvikovo, s horným istením. -- 2. Gerlachovský štít a Zadný Gerlach oddeľuje Gerlachovské sedlo. -- 3. Výstup krátkym severným hrebeňom z Gerlachovského sedla (posledná časť Mrtinovej cesty, tzv. Martinovky) má stupeň ťažkosti II. Je to dosť exponovaný úsek, avšak s dobrými (najlepšími) výhľadmi. Ide o skutočné, aj keď nie dlhé lezenie, preto úvodzovky nemajú opodstatnenie. Aj zdatní turisti, ktorí nemajú rutinu v lezení, tu používajú istenie. Skutočne je to najkrajšia prístupová trasa na vlastný vrchol Gerlachu. Prechod vrcholovým, v podstate vodorovným hrebeňom je asi najexponovanejším lezením dostupným pre turistov (s vodcom), resp. pre lezcov-skoroturistov.
bez vůdce (Michal, 14.03.2013, 18:23 )
Vklasických cestách do obtížnosti IIst.UIAA ti nepomůže žádný průkaz.V případě kontroly TANAPákem to neokecáš.Tak že od IIIst.UIAA výš,třeba martinka apod.Gerlach nemá zásadní lezecké potíže ale v případě náhlé změny počasí bývá problematicá orientace.Ohledně pohybu mimo značené trasy v TA3 stačí mrkonout do náštěvního řádu.Hore zdar.
bez vůdce (TooMooX, 18.03.2013, 20:21 )
To se sice píše v návštěvním pořádku... Realita je taková, že se akceptuje i kartička OEAV (ač oni vystoupili z UIAA už před X lety)/potvrzeno dotazem na TANAP/ Strážci rozhodně neprudí nikde na kopcích !!! Sedí dole okolo ples a nahánějí kempující turisty/turisty co chodí mimo chodníky/střeží 5 tkové oblasti kam nesmí ani horolezci. Pokud se prokážeš průkazem zeptají se max kde máš namířeno. Nezajímá je konkrétní cesta! Dokonce ani že jdeš na bivak! Ještě ti poradí kde máš jít spát (ráno ať Vás tu ale nevidíme...) Navíc tam není rozhodně přefízlováno. Já byl za poslední 2 roky cca 100 treku mimo tur značky kontrolován 2x !!!
Gerlachovský štít (Velickou) (TooMooX, 15.03.2013, 00:55 )
Zde jsem udělal docela podrobný popis včetně obrázku a GPX souboru Velickou (trasa horských vůdců) http://toomoox.blogspot.cz/2012/11/20121023-vysoke-tatry-gerlachovsky-stit.html zkrácený odkaz: http://is.gd/wOOYmz
stará cesta (Vojti, 26.02.2013, 15:39 )
Doporučuji výstup starou cestou popsanou v Andrášiho průvodci Tatranské vrcholy. Vede krásným Gerlachovským kotlem a pak teda pod Kotlovým štítem traverz na klasickou výstupovku. Vůdce tak můžete potkat až na vrcholovym hřebeni. Je fakt že vrcholový hřeben je náročný na orientaci, my jsme tam nešli uplně ideálně, ale na netu je dost obrázků, kde je zvýrazněná ideální stopa.
stará cesta (TooMooX, 01.03.2013, 07:23 )
Přes Dromedárov chrbát ne ? Hm tak touhle cestou jsem tam ještě nebyl.
Dromedárov chrbát (JanoP, 11.03.2013, 19:39 )
Výstup Dromedárovým chrbtom je pre začiatočníka vcelku vhodný typ, najmä ak prichádza od Vyšných Hág a Batizovskej doliny. Ťažké miesta Urbanových veží sa dajú obísť, avšak nie je to turistika! Pritom je celý prechod dostatočne svetlý, s výhľadmi na obe strany. (Môj úplne prvý výstup na najvyšší vrchol Tatier viedol práve tadiaľto.)
Cez Gerlachovský kotol (JanoP, 11.03.2013, 19:25 )
Výstup Gerlachovským kotlom a pre začiatočníka - to naozaj nie je veľmi šťastný typ. Samotný Kotol je síce veľkolepý útvar, no na začiatočníka môže pôsobiť mierne deprimujúco. Navyše S svahy pod Kotlový štít sú maximálne nepríjemné - samé trávy a zvetraná, "zhnitá" skala! (Jeden výstup priamo ku Kotlovému stačil. Kľúčové miesto bez možnosti návratu, bez istoty, či "to niečo dolu" vydrží...)
Proč? (sedlo, 22.10.2009, 16:59 )
Gerlach je smutná stránka turistiky na Slovensku a bohuľel výspa klientelismu. Zdolání není náročnějąí neľ jakýkoliv podobný značený výstup v Západních a Vyokých Tatrách.
není to pro začátečníky (Zdenek Kudrnáč, 18.10.2009, 22:06 )
V srpnu jsem se na Gerlach podíval i já a je fakt, ľe kousek ode mne ąel i průpvodce. Velická proba pěkná, ale traverz kotlem nic moc pro začátečníky. Podle mne můľe někomu způsobit problémy orientace. Za ąpatného počasí, zejména děątě, bez jiątění bych to nedoporučoval. Cesta Batizovskou próbou pohoda, ale znovu říkám - vąe za hezkéh počasí. Po dva předchozí roky jsem právě kvůli počasí výstup raději vzdal. Hora tam bude daląí roky, ale já bych mohl udělat jednu chybu, ąpatné rozhodnutí a uľ bych se k hoře nemohl vrátit. A pak za hezkého počasí vás odměna - pohled z vrcholu na okolí - nemine a opravdu si to můľete vychutnat. Je to náročné, ale ne kaľdý musí být na vrcholu od Sliezského domu za 2,5 hodiny jako my.
plný súhlas (Karol Sopko, 01.10.2009, 14:12 )
Otakar úplne a pravdivo si to vystihol.Podobný zákaz, ktorý by zákonom takto obmedzoval vysokohorskú turistiku nemá v Európe obdobu. Nesleduje ani ochranu prírody,ani bezpečnos» turistov,ale je výsledkom presadenia skupinových záujmov horských vodcov,smerujúci k zvýąeniu ich príjmov. Ale ako to uľ býva pri podobných zákonoch vľdy sa dostaví neľiadúci vedµająí efekt. Zákaz vedie k zníľenej návątevnosti Tatier, k niľąím príjmom v cestovnom ruchu a ako to uľ u Slovákov býva zvykom k opakovaným nárekom ako nám celý svet ubliľuje a nepraje.Pozitívne je,ľa sa taktáto diskusia otvorila,moľno budúcnos» prinesie zmenu. Karol
orla perc (zdenek, 01.10.2009, 14:28 )
O vikendu sem sel Orla perc a kdyby se terba jen na Gerlach vybral poplatek jako je to u vstupu do NP v Polsku, plnila by se kasa TANAPU az po okraj :-) Kolik asi jde zpet do kasy z dani horskych vudcu? Nerikam ze je treba otevrit cele Tatry a tahat vsude retezy, to ne. Ale ten nej. vrchol, by si to zaslouzil.
Ahoj (-OB-, 06.10.2009, 12:12 )
Ahoj Karol. Jsem rád, ľe se opět setkáváme, by» tentokráte to není osobně ale jen ve virtuálním webovém světě. Díky za odporu :-)). Horątí vůdci v Tatrách, alespoň podle mého soudu, by o svou práci nepřiąli ani s uvolněním cesty. Mají v nabídce řadu daląích vrcholů, které asi zpřístupněny nikdy nebudou a i v případě Gerlachu by klientelu zcela neztratili. Asi tak jao vůdci v Zermattu v případě Matterhornu.
smesne (zdenek, 19.08.2009, 15:47 )
Diky za prispevky, stejne je to dost k smichu, muzu jako clen CHS par korun na rok lezt v Tatarch klidne 5-tkove tury a kdykoli se zabit, nebo zmrzacit a nikomu to nevadi. Ale jako stejny clen se tam nemuzu podivat pri vystupu na jakoukoli jednicku, treba i nastudovat teren a horu si obhlednout, to nelze na to tam mame chlapce kteri mi to s usmevem ukazou za 5000,- Ale nikomu nevadi ze "blb" kterej nikdy nevidel skalu, ale ma prukazku se sape 3jkou na vrchol. K tomu neni co dodat, jen ze je to uplna hloupost. No nic, hlavne to chce hromadne bojkotovat!
pokuta (zdenek, 30.07.2009, 10:17 )
Nemate nekdo nahodou predstavu jaka by byla pokuta za vystup na Gerlach? Protoze platit 5000,- na osobu je opravdu vysmech. Kdyz porovnam kde uz sem vsude byl v Alpach a na Kavkaze nebudu prece platit nekomu za to co muzu dokazat sam. Na sestupu budu uz budu vlastne jako clen CHS legalne :-)
Policejní stát (Karel Mrkvička, 18.08.2009, 14:15 )
Ahoj, myslim, ľe pokuta bývala do 5 tisíc SK. Nedokáľu si představil ale, ľe to dopadne hůř neľ ľe by ti na místě dali blokovou pokutu do 100 eur. Problém je, ľe podle nového skvělého Slovenského trestního zákona to můľe být vyhodnoceno jako trestný čin. Kdyľ jsem byl na Gerlachu, tak dělali, ľe mě neviději, ale měl jsem konflikt se ąmejdem na Ladovém ątítě. Opsal si data z mého pasu, ale nic mně nepřiąlo. To, ľe běľná ferata v Alpách je v Tatrách "nebezpečný terén přístupný pouze s vůdcem" nepotřebuje komentáře. Jinak jsem přiąel na jistej způsob, jak proti tomu bojovat..... :)
Poraď jak (-OB-, 18.08.2009, 14:38 )
Tak ten způsob by mě zajímal, respektive řadu daląích zájemců :-)). Tedy mimo členství v ČHS, JAMES či ÖEAV :-)).
legalne (michal, 19.08.2009, 00:04 )
Zdnek, ako clen CHS mozes vystupit aj zostupit legalne. Vystupovat mozes kazdou cestou tazsou ako II. A to je s vynimkou Velickej a Batizovskej proby kazda. Su ich desiatky. Najlahsie Krcmarov zlab II/III a Martinova hrebenovka II/III. Hlavne si nastuduj miestopis. Co sa chodnika tyka, primarne neexistuje asi kvoli kseftu. Na druhu stranu, keby tam bol, zrejme by prilakal vacsie davy ludi ako Rysy, Krivan a Orla perc.
Klasika (-OB-, 19.08.2009, 08:52 )
Ahoj. Toto je klasika, takto jsem tam take lezl. Musis mit vsak clenstvi v CHS, JAMES ap. spolcích, jako neorganizovaný horolezec v tatrách stejně lézt nemůľeą.
ironicky: chod sa zabit (lubo, 25.09.2009, 22:17 )
Hoci som dlhodobo zijuci cech na slovensku tak sa hanbim za vas!!! pozrite si statistiku urazovosti v tatrach a zistite ze prave kvoli "nam -vam" je potrebne mat so sebou sprievodcu. najcastejsie urazi maju ceski turisti "keckaci" , ktori si myslia ze gerlach je sneľka. Ak chces riskovat tak chod na vrchol Petřinu a prechadzaj sa v burke po zabradli bosi a v slipoch.
Typický, ale hloupý argument (-OB-, 26.09.2009, 08:22 )
Tak to je opravdu typický, ale hloupý argument. Ano, Čeąi ve statistikách úrazovosti v Tatrách moľná dominují. To je ale dáno ne jejich vyąąí neąikovností, ale podstatně vyąąí návątěvností! (asi jsi měl na mysli ve srovnání se Slováky). To jiľ ale bylo na internetu omíláno snad tisíckrát. To, ľe vůdce čeątí turisté nepotřebují, dokazují jejich výkony v Alpách či na Kavkaze i v daląích horách. A bez vůdců. Turista v teniskách na Gerlach nikdy nepůjde, to dělají výletníci neznající hory. Prostě uzavření Gerlachu neokecáą ničím, v západním světě nenalezneą ľádnou paralelu! No a kdyľ se někdo zraní či zabije, můľe si za to sám. Za záchranu si pak pěkně zaplatí. To pokud nemá řádnou pojistku. I tady máą na výběr. Prostě strana, která nás vede za ručičku, se ukázala býti přeľitkem.
Gerlach před rokem (Mirek, 21.03.2008, 18:46 )
Gerlach je opravdu skvělý. Byl jsem tam loni v září, bylo nádherné počasí a byli jsme i s horským vůdcem čtyři. Nahoře to byl úplně úchvatný pocit, který stál za ty 2000 slovenských korun, které jsem investoval. a cesta? Od Sliezského domu kolem Batizovského plesa hezky nahoru. Byl to docela záhul, ale moc hezký. Takový horský orgasmus :-)
Gerlach před 20 roky.. (Ivan, 19.03.2008, 18:03 )
Gerlach je skvělý a vľdy si zaslouľí, aby se o něm psalo. Byl jsem na něm s partou před 20ti roky s horským vůdcem Hoholíkem z HS za pouhých 80 Kčs. Orientace je dost sloľitá, náročnost normální, sestup Batizovskou próbou lahůdka. Můj dnes jiľ neľijící kámoą Jarda - mistr sporu zvaný Dub si dal tehdy na Sliezském domě do batohu velký ąutr a nahoře ho vytáhl a dal na vrcholový bod. Vůdce Hoholík pravil: "Doboha, přečo si ho něsol nahoru?" Dub odtuąil."ąel jsi moc pomalu, tak, abych měl handicap!" Hoholík na to :"Doboha, takého kokota som eątě neviděl a som tuna po 58. raz!"
!!! (Pavel, 19.03.2008, 21:36 )
Tak to jsem se dlouho tak nenasmal :-D
Pouze 58 × (-OB-, 29.08.2009, 00:34 )
To se divím, ľe vůdce dělá někdo, kdo byl na kopci teprve po 58 × :-)).


Další související články:

+ Gerlach přes Tetmajerovo sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Gerlachovský štít - tatranský dotek, túra na nejvyšší horu Slovenska
+ Gerlachovský štít, aneb jak si v horách raději nepočínat
+ Ceník tatranských túr s horskými vůdci
+ Výstup na Kriváň (2 494 m)
+ Výstup na Slavkovský štít
+ Slovenská svatební cesta V, Vysoké Tatry
+ Doliny Vysokých Tater
+ Tatranská plesa, Vysoké Tatry
+ Turistický průvodce Vysoké Tatry
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist