Furkotský štít (2 405 m). Výrazný štít ležící v hlavní rozsoše
Kriváně, který nepatří k nijak nápadným při pohledu
z žádné z přiléhajících dolin. Vrchol není sice turisticky přístupný, přesto je relativně
snadno dosažitelný asi 15 minutovou chůzí po hřebeni z Bystrého sedla resp. Bystré lávky,
které slouží jako přechod mezi Furkotskou
dolinou a Mlynickou dolinou.
Z Furkotského štítu se otevírají krásné kruhové rozhledy, západnímu obzoru zcela
určitě dominuje nezaměnitelný Kriváň. Původ názvu štítu není zcela jasný, existují dva
výklady. Pravděpodobnější mluví o goralském původu jeho názvu z goralského furkotat
- šumět, žbluňkat. Druhý výklad mluví o keltském původu názvu Furkotského štítu odvozeném
od keltského slova furka - ostrý.
Na tento poměrně snadno dostupný štít jako první vystoupili K. Tetmajer a T. Żeleński
okolo roku 1889. Dá se ale s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že na Furkotský
štít již před nimi vystoupil některý z lovců kamzíků.
Samozřejmě, ľe pravidla byla poruąena, ale kdo je bez viny, ať hodí kamenem, platí zvláąť v případě zde velice aktivní Jarmily, ľe. Tatry jsou nádherné hory, ale přílią jsem je nevyhledával zvláąť z toho důvodu, ľe tam má člověk poměrně velkou ąanci potkat lidi. V zemích, kde jsou pohoří rozsáhlejąí, či v zemích kde lidi nemají čas se zajímat o to, kde a kam se můľe a nemůľe chodit, ale mají starosti sami se sebou je to jaksi jinak. Větąina lidí se chová tak, aby přírodě zanechali co moľná nejmenąí ąrámy a místní to berou jako samozřejmost. Komfort jako horská sluľba neexistuje a kaľdý tak jede sám na sebe a musí se podle toho chovat a ne zbytečně riskovat. Pokud na to má, můľe zkusit třeba nějaký méně obvyklý nebo těľąí výstup. Dneąní doba je bohuľel taková, ľe kaľdý vlastní jakousi univerzální formuli na to, jak se chovat. Samozřejmě zákony se musí dodrľovat a na takovém krcálku, jako jsou Tatry, kde projdou tisíce lidí je to na bíledni.
