Vrchol Bystrá (2 248 m n.m.), nejvyšší hora Západních Tater

Bystrá, nejvyšší vrchol Západních Tater

Bystrá (2 248 m) je nejvyšším vrcholem Západních Tater. Leží ale mimo hlavní tatranský hřeben v jižní rozsoše vrcholu Blyšť. Podobně jako druhý a třetí nejvyšší vrchol Západních Tater - Jakubiná (2 194 m) a Baranec (2 184 m), které rovněž leží v bočních rozsochách, tentokráte vrcholů Hrubý vrch a Plačlivé. Až čtvrtý nejvyšší vrchol Západních Tater - Baníkov (2 178 m) leží na hlavním hřebeni Tater.

Vrchol Bystré je travnatý s menšími vystupujícími skalisky. Výrazně skalnatější je hřeben Grúň spojující vrchol Bystrá s jihozápadně ležícím vrcholme Nižná Bystrá (2 162 m) a Ježová (2 043 m), která je stejně vysoká jako Ďumbier, nejvyšší vrchol Nízkých Tater. Masív Bystré odděluje Kamenistou, Bystrou a Gáborovu dolinu, na jejichž charakteru se podepsaly ledovce stékající z ledovcových kotlů v poslední době ledové. V Bystré dolině jako připomínka dávného zalednění nalezneme Bystrá plesa.

Základní informace o tatranských plesech sice naleznete v samostatném článku, přesto uvádím několik základních informací. Největší z Bystrých ples - Horné Bystré pleso (1 875 m) má rozlohu jen 0,86 ha, což jej řadí co do plochy na třetí místo v Západních Tatrách, přesto drží dva primáty. Je nejvýše položeným stálým plesem Západních Tater (1 875 m) a zároveň je nejhlubším plesem Západních Tater (12,5 m). Výše zmíněnými dolinami vedou výstupové trasy k vrcholu Bystré, což jsem ale popsal rovněž v samostatném článku. Z vrcholu Bystré se otevírají nádherné rozhledy na všechny světové strany, těžko určit, který z pohledů je nejkrásnější, neboť všechny jsou skutečně fantastické.

Kam oko dohlédne táhne se moře štítů a oblých travnatých vrcholů. Západní Tatry, Nízké Tatry, Vysoké Tatry i Slovenské rudohoří, za pěkného počasí lze spatřit Oravské Beskydy s nejvyšším vrcholem Babia hora (1 725 m). Svahy Bystré si oblíbil kamzík, který tady nalezl vhodná refugia. V létě kvete na svazích i těsně pod vrcholem ve velkém množství hořec ledovcový a řada dalších chráněných alpinek.

Bystrá (2 248 m) dostala své pojmenování podle Bystré doliny, jejíž název je zase odvozován od bystré říčky, která dolinu odvodňuje (Bystrý potok) s průměrným ročním průtokem 280 l/s a která nemá žádný významné přítoky. Bystrá dolina je úzká a značně hluboká asi 5 kilometrů dlouhá dolina, která se jen v horní části rozšiřuje ve formě ledovcového kotle s již zmíněnými Bystrými plesy. Ten je značně skalnatý a jen s menšími a nesouvislými porosty kosodřeviny. Navíc je skalními výběžky hřebene Hrbáč rozdělen na dva samostatné kotle.

Dolinu odvodňuje stejnojmenná říčka Bystrá, jejíž průměrný roční průtok činí 280 l/s. Nemá žádné významnější přítoky. Ústí doliny, která se táhne na jih do Liptova, se nachází u magistrály ve výšce 1080 metrů. Název Bystrá dolina se ustálil již v 18. století. Nejspíš podle říčky, jejíž vody se bystře valí k soutoku s říčkou Belá.

Stejné jméno se vztahuje i na ploché Bystré sedlo (1 960 m) v hlavním hřebeni Západních Tater mezi vrcholy Blyšť a Klin. Významná křižovatka značených turistických cest, neboť na červeně značenou hřebenovku se tady napojuje modře značený chodník z Gáborové doliny.