Na horu Biskupská kupa (890 m), výlet v Zlatohorské vrchovině

Biskupská kupa - rozhledna a vrchol, ozdoba Slezska ve Zlatohorské vrchovině

Když 6.1.2010 v televizi ve zprávách ukazovali nejvyšší budovu světa - nový štíhlý mrakodrap v Dubaji s názvem Burdž Chalífa s úctyhodnými 820 metry, napadlo mne srovnat ho s výškou některé naší hory. Okamžitě jsem si vzpomněl právě na slezskou Biskupskou kupu (890 m) s rozhlednou, která se pyšně tyčí nad Slezskou nížinou na severu. Ta již patří k Středoevropské nížině (na našem území jen Opavská pahorkatina a Osoblažská nížina).

I když řada dalších hor se k výšce mrakodrapu přibližuje více - např. Gírová (840 m) - nejvyšší hora Jablunkovského mezihoří, která v současné době shovívavě pozoruje shora kilometrové fronty kamionů v Mostech u Jablunkova. Ale to jen na okraj, hor podobných nadmořských výšek jsou u nás desítky. Ale protože jsem trávil konec roku 2009 a začátek roku 2010 právě v blízkém okolí Biskupské kupy, napadla mne logicky zrovna ona.

Možná také proto, že jsem se o skvělém strážci rozhledny - panu Mirkovi Petříkovi bavil při Novoročním výstupu na Čertovy kameny s dalším báječným člověkem, panem Janem Kratěno, výraznou postavou Lázní Jeseník, jenž kromě toho, že se stará o turistické aktivity lázeňských hostů udržuje v perfektním stavu kapli s hrobkou zakladatele prvních "vodních" lázní na světě - Vincenze Priessnitze (1799 - 1851). Je rovněž autorem nádherných pohlednic s touto tématikou - v Jeseníku působí již 24 let. Vzácný člověk.

Poprvé jsem Biskupskou kupu uzřel před mnoha lety, když jsem jel vlakem z Ostravy do Jeseníku, který z Jindřichova ve Slezsku míří na severozápad a po dvou kilometrech překračuje státní hranici s Polskem. Projíždí územím Gory Opawskie přes Moszczanku do města Glucholazy, kde se úvraťovou jízdou navrací na naše území v Mikulovicích a přes Českou Ves podél řeky Bělá pokračuje do tzv. "Perly Jeseníků" - města Jeseníku.

Protože vlak Biskupskou kupu vlastně objíždí od východu na severozápad a pak od severu na jihozápad, vidíme při příznivém počasí výrazný tvar hory s rozhlednou z více míst a vzhledem k nadmořské výšce krajiny okolo Glucholaz (okolo 250 m), působí tato zalesněná kupa z břidlic a drob v každém případě dominantně. Tehdy jsem ještě nevěděl, jak se ta hora jmenuje a po dodatečném prostudování mapy jsem se rozhodl, že na ni musím vystoupit co nejdříve.

A tak jsem na Biskupskou kupu chodil nejčastěji od Zlatých Hor na západě, jimž dal tento krásný název vzácný "ryzí kov" a ony pak daly za odměnu pojmenování okolnímu geomorfologickému celku - Zlatohorské vrchovině, jenž se dále dělí na další podcelky Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu, Jindřichovskou pahorkatinu a Bělskou pahorkatinu.

Sousedy jsou tedy Hrubý Jeseník i Nízký Jeseník na jihu a Rychlebské hory s Žulovskou pahorkatinou na západě. Je to zkrátka dosti složité, dlouho se mi to pletlo. Zvláště Bělská pahorkatina, vklíněná mezi výběžky Hrubého Jeseníku podél toku řeky Bělá, pro mne částečně postrádá logiku. Ale budiž!

Zlaté Hory se až do roku 1945 jmenovaly Zuckmantel, takže kdyby 2. světová válka skončila jinak, mohlo se to tady jmenovat třeba "Zuckmantelgebirge", ale naštěstí je to tak, jak to je.

Nejvyšší hora Zlatohorské hornatiny je Příčný vrch (975 m) v Rejvízské hornatině a Biskupská kupa je pro změnu nejvyšším bodem Hynčické hornatiny. A domnívám se, že je současně nejznámějším místem této krajiny. I když na západě nad Českou Vsí konkurují rozhledna na Zlatém chlumu (908 m) a nedaleké Čertovy kameny (692 m). Slavná a proslulá mechová jezírka na Rejvízu patří již do Hrubého Jeseníku.

Na vrcholku Biskupské kupy stojí stará kamenná rozhledna, která byla postavená již v roce 1898 německým turistickým spolkem na počest mocnáře Františka Josefa I. a horalům sloužila v provozu do konce šedesátých let. Pak byla až do roku 1996 beznadějně uzavřena, aby pak opět obnovila svoji slávu a to právě díky Mirkovi Petříkovi, který dal této rozhledně kus svého života.

Biskupská kupa, turistická mapa

Po točitých schodech můžeme vystoupit až na vyhlídkovou plošinu ve výšce 18 metrů a rozhled skutečně při dobrém počasí stojí zato. Je zde směrová růžice k výhledovým bodům, včetně označení vzdáleností, což je velmi rozumné a člověk se někdy nestačí divit, jak vzdušné vzdálenosti mohou klamat. V prodejně vstupenek je možno zakoupení základního občerstvení a turistické známky. Když je rozhledna otevřena, visí nahoře vlajka.

Ale ještě je něčím tato rozhledna právě díky Mirkovi Petříkovi zcela výjimečná a jsou to důvody hned dva. Je zde dokonce nejvyšší poštovna na Moravě a Slezsku (nejvyšší je na Sněžce) a jsou tady k dispozici nejkrásnější turistická razítka, která zaručeně potěší duši všech sběratelů. V tomto případě se již dá hovořit přímo o jakési vzácné monotématické sbírce. Je jich dvacet jedna, všechna jsou pečlivě umělecky propracovaná a mají zajímavou tématiku. Některá razítka se vážou k výročím, např. k prvnímu letu člověka z Biskupské kupy, postavení rozhledny v roce 1898 či uložení základního kamene při stavbě budoucí horské chaty, kterou pan Petřík začal budovat.

Z rozhledny můžeme vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Krkonoše, polské Stolové a Soví hory, Středoevropskou nížinu v Polsku a za dobrého počasí i Moravskoslezské Beskydy a snad i Vysoké Tatry, do nichž je to odtud vzdušnou čarou "jen" 205 km. Ty jsem odtud nikdy neviděl, ale jednou v roce 1984 za inverze jsem je měl jako na dlani z Pradědu, odkud je to do nejvyššího pohoří Karpat poněkud blíž. Asi o 24 km.

I okolí rozhledny poskytuje řadu zajímavostí - kousek od Zlatých Hor se nachází na zelené značce kaple sv. Rocha, nedaleko je zřícenina hradu Leuchtenštejn a pod rozhlednou jižním směrem byla obnovena v roce 2002 tzv. "Rudolfova stezka" do Petrovic o délce 2,7 km a s převýšením 420 m. Pod Biskupskou kupou totiž stál až do padesátých let minulého století hostinec "Rudolfsheim", který byl postaven koncem 19. století.

Nad Petrovými boudami najdeme kousek od zelené značky tzv. Heegerovu vyhlídku z krásné skály a v okolí vede naučná stezka, kterou vybudovaly České lesy - lesní správa Albrechtice. Takže je toho dost a až pan Petřík dostaví turistickou chatu, bude ještě o jednu radost víc. Už se těším!

Nejjednodušší výstup na Biskupskou kupu je ze sedla mezi Zlatými Horami a Janovem, zvanému Petrovy boudy (706 m), jenž však bohužel vyhořely v roce 1995. Ze Zlatých Hor vede přes Biskupskou kupu a Petrovy boudy zelená značka dále přes Petrovice (470 m) až na nádraží do Třemešné (398 m), která je vhodným výchozím místem pro výlety do Osoblažského výběžku (úzkorozchodná železnice do Osoblahy - 20 km). Ze Zlatých Hor je to do Třemešné 23,5 km, což je krásná celodenní túra.

Z polské strany vede na vrchol asi pět různých cest, ale nikdy jsem po žádné z nich nešel. Avšak mohlo by to být zajímavé, tak to snad někdy zkusím, ale do Polska budu muset dojet autem. Vlak by zde příliš nepomohl. Je možno např. udělat pěší okruh z vesnice Jarnoltowek a využít přejezdu ve Zlatých Horách.

Však také polští turisté bývají většinou nahoře v převaze, když jsem tam byl naposledy vloni v srpnu 2009, měli zrovna nahoře sraz radioamatéři z celého Polska a čepovalo se vesele pivečko. To přijde k chuti po výstupu ze všech světových stran, ale to naše má na rozdíl od toho z Polska výrazně vyšší kvalitu. To ví každý znalec a milovník zlatavého moku na obou stranách sudetských hranic. A tak volám - "Nashledanou v budoucí nové horské chatě pod Biskupskou kupou!" Pan Mirek Petřík při jeho pečlivosti a starostlivosti jistě kvalitu piva "zaručeně" zaručí.

Rozhledna Biskupská kupa, otevírací doba

V období květen - říjen je rozhledna Biskupská kupa otevřena denně od 9.00 do 18.00. Za příznivého počasí od východu slunce do západu slunce. V listopadu až dubnu je otevřeno o sobotách, nedělích, svátcích a prázdninách od 11.00 do 15.00. Návštěvy mimo uvedené termíny lze dohodnout na tel. č. +420 603 342 011. Vstupné na rozhlednu 20 Kč.