Nejvyšší vrch Benkovské vrchoviny, která je jedním z geomorfologických
okrsků Hanušovické
vrchoviny na severní Moravě. Zvedá se jako výrazná a převážně
zalesněná hrást nad Mohelnickou bránou a koryto řeky Moravy pod příkrým
západním svahem převyšuje o více než tři sta metrů.
Převážnou část Benkovské
vrchoviny tvoří staré krystalické břidlice (např. ruly), vrcholovou partii
Bílého kamene pak zejména prvohorní (devonské) slepence a křemence, jejichž
světlé zbarvení dalo pojmenování celému návrší. Jihozápadní úbočí tvoří další
bělavá hornina - krystalický vápenec, těžená v mohutném kamenolomu u Vítošova.
Na Bílém kameni je křižovatka turistických tras. Nejblíže (3,5 km) je tam z
Lesnice po zelených značkách, zprvu strmě stoupajících severozápadním svahem
vrchoviny přes Trlinu (524 m) a Zmrzlé skály (533 m). Z opačné strany
přicházejí zelené značky od obce Rohle, případně až ze sousedního známého
vyhlídkového vrchu Bradlo.
Členitějším terénem severovýchodní části Benkovské
vrchoviny se na vrchol Bílého kamene proplétá žluté značení z Obědného nebo od
křižovatky turistických cest nad Benkovem. Pod severním úpatím leží obec
Brníčko s působivou zříceninou stejnojmenného hradu, odkud je i snímek hřbetu
Bílého kamene.
