Na horu Zarúbaná Kýčera, trek Javorníkách

Dvoudenní putování po rozhlednách a kopanicích v Javorníkách v okolí Makova a Semeteše (1)

Javorníky jsou sice nevysoké, zato ale velice malebné a rozsáhlé pohoří na moravsko-slovenském pomezí. Vždyť celková rozloha Javorníků činí přes 1 000 km². K objevování je toho tady skutečně mnoho. Nejen na hlavním hřebeni, ale i na hřebenech bočních s velkým množstvím kopanic, vyhlídkových vrchů či rozhleden.

A za rozhlednami mimo hlavního hřebene nás zavede dvoudenní a asi 50kilometrová túra, na kterou jsem využil hezkého počasí posledního víkendu. Za prostor svého bloumání krajinou vybírám oblast kolem obce Makov a osady Semeteš na slovenské straně pohoří a za hlavní cíl rozhledny Zarúbaná Kýčera, Luby a Štiavnik.

Původně jsem chtěl vyrazit vlakem a udělat přímý přechod. Když jsem ale prostudoval jízdní řády, tak vyrážím autem na okruh. Je rozdíl jet hodinu a nebo 2,5 až 3,5 hodiny (pokud vše jede na čas) za zhruba stejné prachy… Auto parkuji na jednom z parkovišť v Ski areálu Makov, nahazuji na záda bágl a vyrážím po žluté TZ. Jenže ta mizí a není mi zcela jasné kam. Proto využívám jistoty - přímo okrajem sjezdovky vzhůru. Za zády mi defilují Travný, Lysá hora, Smrk a další vrcholy Beskyd.

Čtěte také: Astroturistika po hřebenech Javorníků, dvoudenní putování za…

Obloha je bez mráčku, teplota i tlak stoupají, rosný bod je také docela vysoko. Přesto jsem na vrcholu Čerenka (948 m) docela rychle. Výhledy jsou odsud jen částečné, vidím ale i posvátný Radhošť. Na Čerence je ski kiosek (pochopitelně nyní zavřený) a červená turistická značka, po které pokračuji vlevo směr Semeteš.

U Melocika, věž Luby

Nyní si pro změnu užiji sestupu. Po pravici se otevírají pohledy k hřebeni Malé Fatry. Krásně je vidět celý hřeben od Malého Rozsutce až po Kľak nad Fačkovským sedlem. A k tomu navrch hřeben Oravské Magury a další krásná pohoří. Přes rozcestí Pod Čerenkou (918 m) mířím k hotelu Pančava. Turistická značka hotel těsně míjí a míří k hradské č. 10, která překonává hřeben Javorníků.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Co čert nechtěl, do cesty se mi staví motorest U Melocika (785 m) pod sedlem Javorník (818 m). Mají otevřeno a tak zaskočím na pivko. Mám dnes času nazbyt, neboť cílem je již vrch Zarúbaná Kýčera po pouhých 17 kilometrech. Na rozchození sice nic moc, zato výsledkem budou noční fotky z rozhledny.

Příjemně osvěžen vyrážím dále. Po zpevněné cestě do osady Ovsenovci, kde je hezká a opravená kaplička a velký turistický přístřešek s posezením. A také výhledy. Nejprve k Lysé hoře, pak k vrchu Zarúbaná Kýčera s dobře patrnou rozhlednou a nakonec k Malé Fatře. Níže na louce se za elektrickým ohradníkem popásají spokojené kravky.

Červená turistická značka míří vzhůru pod vrch Luby (908 m), na kterém stojí asi 20 metrů vysoká rozhledna Luby. Či přesněji protipožární věž se zákazem vstupu… Trochu paradox když uvážíme, že návštěvníky k věži navádějí směrovky již od sedla Javorník. O tom se nakonec zmiňuje již Vašek V. ve svém loňském příspěvku k "rozhledně".

Les v okolí je z valné části vykácen a těžba pokračuje dále. Hotový masakr… Naštěstí je nyní docela sucho, jinak nevím, jak by se dařilo překonávat silně rozježděné lesní cesty. Člověk tady musí zapadnout až po kolena a zaprasen by byl až po uši. Studánka je zanesená s lehkým olejovým filmem na hladině, turistický přístřešek rozmlácen po dopadu některého z odtěžených stromů. Nechce se mi to k rozhledně obcházet, proto to rubaniskem štrejchnu přímo nahoru.

Vrchrieka a Semeteš

Zákaz, nezákaz, kochám se skvělými výhledy z věže na vrchu Luby. Jako na dlani je odsud vidět hřeben Moravskoslezských Beskyd, Slezských Beskyd, Malé Fatry a pochopitelně i velká část Javorníků. Výlez sem stal skutečně za to. Výstup po žebřících však nikomu kdo trpí závratí rozhodně nedoporučuji.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Vracím se na červenou turistickou značku, která hezky zhurta klesá do osady Vrchrieka (750 m) s množstvím původních roubených stavení a kapličkou. Té však oplechování na kráse moc nepřidalo.

Prašná cesta míří doprava po vrstevnici. V sousední osadě Solíkovci (745 m) jsou další krásná stavení. A jedno dokonce k prodeji. Kdo máte zájem, neváhejte. Okolí je skutečně krásné. Památnou jizbu E. A. Cernana, amerického astronauta slovenského původu, který je (byl) dosud posledním člověkem, který kráčel po povrchu Měsíce (letěl k našemu odvěkému souputníkovi v rámci letu Apolla 17), si nechám na příště. To bude na samostatný a dlouho odkládaný výlet s dětmi.

Z osady cesta krátce mírně stoupá, aby se záhy zlomila a padala až k hradské č. 541 m v osadě Semeteš. A co čert nechtěl. Podruhé! Do cesty se mi staví další občerstvovací stanice - U Cipára v sedle Semeteš (685 m). A protože jsem dnes ještě nic nejedl a v žaludku opět kručí (fix to je práce, proč musí člověk pořád jíst a pít), zapadnu dovnitř. Skvělá polévka a dvě pivka jen zasyčí…

Před odchodem od Cipára prohlížím fotky. A zaráží mě povídání k nim. 20. dubna 1945 se v osadě odehrála tragédie. Ustupující Vlasovci před příchodem od osady ztratili dva muže. Zabila je mina nastražená partyzány. Běsnící Vlasovci následně vypálili domy v osadě a postříleli 20 zdejších mužů a chlapců… Vlasovci tak ztratili další špetku mých "sympatií". Ať již pomáhali o 14 dní později při povstání v Praze a nebo ne…

Úžasná Zarúbaná Kýčera

Loučím se s osadou, pořizuji poslední foto motorestu a dětského domova naproti. A jdu si to vyřídit s další porcí výškových metrů. Javorníky jsou sice hory nevysoké, zato je to na jejich hřebenech stále nahoru a dolů a člověk si v nich přijde na pěknou porci kilometrů i výškových metrů.

Cesta vede nejprve lesem, pak po hezkých pastvinách a již je tady osada Bielovci (750 m). Loučím se s červeně značenou hřebenovkou a po žluté turistické značce pokračuji přes vrch Kraviarska (804 m, v mapě na mapy.cz je uvedeno Kravárska) do sedla Kraviarska (750 m). I na tomto úseku člověku trne srdce, jak rychle podléhají zdejší lesy těžební technice a těžařům…

Další cesta je neznačená, ale bez jakýchkoliv orientačních potíží. Zprvu zvažuji, že to štrejchnu přímo nahoru k rozhledně, ale když mě do ksichtu praští sálající žár rozpálené paseky, raději to obejdu přes osadu Dolinky, na jejímž horním konci je krásná kaplička.

Od ní pak následuje poslední dnešní výživný stoupáček a již je tady rozhledna Zarúbaná Kýčera, ohniště a turistický přístřešek. Využívám pohostinnosti rozhledny a jdu se pokochat opravdu mimořádnými výhledy. O nich trochu více na samostatné stránce věnované rozhledně Zarúbaná Kýčera.

Postupně přicházejí čtyři skupinky turistů a cyklistů, nakonec ale na Zarúbané Kýčeře zůstávám sám a vychutnávám si velkolepých výhledů a malebného západu Slunce. Usínám brzy. V noci ale 2× vstávám, abych udělal pár nočních fotografií. Navíc na zítřek potřebuji být odpočatý, čeká mě nějakých 30 kilometrů. O tom však až v příštím pokračování.

• Trasa na turistické mapě

• Dokončení článku