Výšlap přes Zádielský kaňon na Turniansky hrad

Túra Zádielským kaňonem na Turniansky hrad

Asi v polovině cesty z Rožňavy do Košic podél jižního okraje Slovenského krasu určitě neujde pozornosti žádného turisty monumentální ústí kaňonu, jenž patří ke skvostům slovenské přírody.

Mohutný kaňon zvaný podle vsi v jeho ústí se nazývá Zádielsky kaňon. Dosahuje sice délky jen něco málo přes tři kilometry, ale výška stěn dosahuje až neuvěřitelných 400 metrů a v nejužším místě je dno kaňonu široké pouhých 10 metrů. O kousek dále se na strmé homoli nacházejí pěkné hradní ruiny - Turniansky hrad.

Dva atraktivní turistické cíle, které se navíc nacházejí tak blízko, by asi bylo škoda minout a nenavštívit je během jedné túry. Túry, na kterou budete ještě hodně dlouho a rádi vzpomínat. Na túru můžeme vyrazit z obce Zádiel z parkoviště na konci vsi. Pokud přijedete autem, pak je rozumné v něm nenechávat nic cenného, neboť místní pueblos jsou značně nenechaví.

Náš ministr Kocáb by se nenechavých domorodců určitě rád zastal, ale policie, která tady pravidelně patroluje, má na zmíněné nenechavce jiný názor a na jejich chytlavé ručičky pravidelně přijíždějící návštěvníky upozorňuje (v roce 2008 tady byla velká informační tabule, letos tady již není a objevují se tady pravidelné policejní hlídky - zkušenost z počátku července).

Ideální je, pokud může někdo ořem přejet k cíli pod Turnianským hradem a vydat se na popisovanou trasu v opačném směru. Předání klíčů by pak nemělo být problémem. Hned za parkovištěm se vnoříme do hlubokého kaňonu, jenž byl v odolných vápencích Slovenského krasu vytvořen erozní činností potoka Blatnica. Kousek za ústím doliny nás určitě zaujme impozantní skalní jehla zvaná Cukrová homoľa dosahující výšky 105 metrů. Jedinou vadou na kráse je zpevněná cesta vedoucí dnem kaňonu.

NPR Zádielska tiesňava

Po slabé hodince se dostáváme na rozcestí Zádielska dolina, horáreň (450 m), kde se kříží řada turistických značek kousek od hospody Ranč. Ta je v hlavní sezóně otevřená a poskytuje základní občerstvení. Na rozcestí opustíme naučný chodník vedoucí NPR Zádielska tiesňava (214,73 ha), která byla vyhlášena již v roce 1954. Dosud byla naše cesta spíše procházkou, nyní začínáme ale strměji stoupat. Za zhruba půlhodinu musíme po rozcestí Na skale (670 m) vystoupat celých 220 výškových metrů. Za námahu však budeme odměněni fantastickými pohledy do kaňonu z blízké vyhlídky.

Přes Horné lúky se po modré turistické značce dostáváme na Zádielskou planinu do otevřeného lučnatého prostoru s velkými porosty jalovců. Kdysi dávno, při mé první Zádielského kaňonu, jsem tady potkal velkou skupinu sedících jeptišek, které tady byly asi blíže Bohu. Některé málem doslova, protože v jejich černých sutanách muselo být na sluníčku neuvěřitelné vedro.

Přes louky a remízky se konečně dostáváme na hranu Zádielkého kaňonu, z níž se otevírají dech vyrážející pohledy na celý Zádielky kaňon, na jeho dno, Slovenský kras i na jih na Hrhovské rybníky a do Maďarska. Až se nasytíme neopakovatelných scenérií, budeme pokračovat loukami a xerotermofilní lesostepí s rozsáhlými škrapovými poli k východu k Turnianskému hradu. Okolní krajina je fantastická, v letních měsících je však potřeba počítat s velkou "horúčavou" a mít se sebou dostatek vody, neboť na planině rozhodně žádnou nenaleznete.

K Turnianskému hradu

A protože jednou vše končí, končí i Zádielska planina s bohatou flórou i faunou, kde se mísí panónské a karpatské druhy. Místní flóře a fauně ale budu věnovat samostatný článek. Z její hrany se otevírají krásné pohledy k východnímu obzoru, jemuž dominuje nádherné homolovité návrší s Turnianským hradem. Sestup škrapovými poli a mezi kameny a křovím je poměrně náročný, nakonec se ale do sedla pod hradem dostaneme.

Na samotný hrad je to již asi deset minut. Výstup je opět poměrně strmý, pod nohami se nám bude míhat spousta ještěrek a kolem poletovat množství motýlů i brouků. Zavítáte-li tady ve správném období během jarních měsíců, můžete spatřit kvést místní endemit - rumenici turnianskou.

Turniansky hrad je poměrně zachovalý a rozlehlý, navíc se z něj otevírají nádherné rozhledy. Před léty jsem z něj v noci pozoroval kometu Hjakutake, která byla krásně vidět volným okem na setmělé obloze. Bližší informace o Turnianském hradu se dočtete v samostatném článku.

No a pokud máme hradu i turistiky dosti sestoupíme nazpět do sedla a po širokém chodníku mezi zahradami sestoupíme k motorestu pod hradem, kde naší cestu můžeme zakončit ochutnávkou dobrých buchet a nebo pěnivého moku. Pokud ovšem nebudeme vzápětí usedat za volant…