Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 3.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Trek v NP Wrangell - St. Elias

Trek v NP Wrangell - St. Elias

Ledové království Aljašky

1.7.2009 | Daniel Narwa

Během odpolední relaxace v termálních pramenech Chena Hot Springs poblíž Fairbanksu se dáváme do řeči se sympatických chlapíkem. Ptá se na naše další plány na Aljašce, a když mu říkáme, že chceme asi týden strávit v Národním parku Wrangell - St. Elias, je tím očividně nadšen. Většina turistů podle něj míří do nejznámějšího národní parku Denali, který už trochu začíná připomínat safari.

Ledovcová řeka na ledovci Root

Pokud chcete poznat opravdovou divočinu uprostřed hor jen o málo nižších než nejvyšší hora Aljašky Mt. McKinley (Denali), musíte jet právě do Wrangellu. Později se ukazuje, že chlapík dlouhou dobu létal s turisty na odlehlá místa v tomto národním parku a zná tudíž tuto oblast dokonale.

NP Wrangell - St. Elias ležící v JV části Aljašky u hranic s Kanadou je největším národním parkem v USA. Spolu s navazujícími národními parky v Kanadě tvoří největší chráněný ekosystém planety s rozlohou o čtvrtinu větší než Česká republika.

Páteří parku jsou stejnojmenná pohoří Wrangell a St. Elias. Mezi nejvyšší hory patří Mt. Saint Elias (5 489 m), Mt. Bona (5 005 m), Mt. Blackburn (4 996 m) a Mt. Sanford (4 949 m). V parku se nachází i aktivní vulkán Mt. Wrangell (4 317 m). Domorodí Athabaskové mu říkají K´elt´aeni, což ve volném překladu znamená "ten, který vládne".

Na jihovýchodě dosahuje park až k moři a jeho součástí je i největší aljašský ledovec Malaspina. Tato oblast je ale dosažitelná pouze po vodě nebo letecky. Typickými zvířaty jsou medvěd grizzly, vlk, liška, rosomák, bobr, los, karibu, u pobřeží se prohání různé druhy velryb. Hlavními centry jsou osada Nabesna pro severní oblast, Chitina, McCarthy a Kennicott pro jižní část a odlehlý přístav Yakutat, který není dostupný po zemi, pro pobřežní oblast. Park nabízí velmi dobré podmínky pro náročnější turistiku, horolezectví a rafting. Oblíbené jsou i vyhlídkové lety nebo kanoning v mořských fjordech. Hlavní sezónou pro většinu aktivit je červen až srpen.

Cesta do Kennicottu

Aljaška, mapa

Po několika dnech už naše čtyřčlenná výprava ujíždí bílým Pontiacem, který jsme si pronajali na celý měsíc v Anchorage, po prašné Denali Highway směrem na východ. Jako první se před námi z naprosté roviny v dálce začíná zvedat majestátný, téměř 5 kilometrů vysoký vyhaslý vulkán Mt. Sanford.

Pokračujeme dále na jih a u jezera Willow Lake při Richardson Highway vychutnáváme až kýčovitý výhled na západní část pohoří Wrangell. Z osady Chitina, ležící u soutoku řek Chitina River a Copper River je to ještě asi 60 mil po prašné cestě k našemu cíli. Celou dobu je nač se dívat.

Na 11. míli si dopřáváme osvěžující koupel v průzračném jezeře Silver Lake s výhledem na zaledněný K´elt´aeni. Cesta autem končí v McCarthy. Auto musíme nechat na placeném parkovišti (5$/den), přejít most pro pěší a dále pokračovat "shuttle busem" do Kennicottu. Poslední autobus odjíždí v šest večer a my máme jen něco přes půl hodiny na sbalení všech věcí na celý týden. Řidič nás upozorňuje, že je kvůli medvědům uzavřena oblast kolem Donoho Peaku, což byl jeden z našich hlavních cílů. Později se naštěstí ukazuje, že se ve zmíněné oblasti pouze nesmí přespávat, avšak jednodenní výstup na vrchol je možný.

Přes ledovec Root na Donoho Peak

V Kennicottu, který je hlavním "centrem" jižní části parku, se až do 30. let minulého století těžila měděná ruda. Díky tomu zde také dodnes existuje pozemní přístupová cesta. V NP Wrangell - St. Elias se dá podniknout množství jedno- i vícedenních túr, ale pouze v oblasti Kennicottu máte šanci se dostat do bezprostřední blízkosti zaledněných velikánů včetně pětitisícového Mt. Blackburnu, aniž byste si museli pronajímat letadlo. Turistika je tu poměrně náročná, protože se většinou pohybujete v horském terénu mimo cesty, kterých je tu jen minimum.

My jsme si v této oblasti naplánovali asi týdenní túru. Po konzultaci s velice ochotným místním průvodcem průběh treku výrazně měníme s tím, že strávíme mnohem více času na ledovcích. Je začátek srpna a údolní ledovce v této oblasti, které se nacházejí v rozmezí 500 až 1 200 metrů nad mořem, už podle průvodce nejsou pokryté sněhem. Ledovcové trhliny jsou proto dobře vidět a při troše opatrnosti není třeba se navazovat na lano.

Soutok ledovců Kennicott a Gates, v pozadí vlevo Mt

První noc trávíme několik kilometrů za Kennicottem poblíž ledovce Root. Je zde několik malých plácků pro stany a také plechová bedna, do které se schovává na noc jídlo před medvědy. První den vyrážíme přes ledovec Root na vyhlídkový kopec Donoho Peak (2 047 m). Na druhé straně ledovce nejprve obdivujeme krásný vodopád a pak hledáme cestu k Donoho Peaku. Není to lehké, protože cesta je zarostlá všudypřítomným hustým křovím - anglické slovo "brush", kterému jsem před tím při pročítání průvodců nerozuměl se všem velice rychle vrývá do paměti.

Nakonec jsme úspěšní a po další hodině přicházíme k širokému žlabu, který se táhne od paty až po vrchol po jižní straně kopce. Celkové převýšení je téměř 1 400 metrů. V horní části kopce postupujeme značně strmým suťoviskem, takže výstup je dost namáhavý a vyžaduje i jistou opatrnost. Nádherný výhled na údolní ledovce dosahující délky přes 30 km a připomínající širokánské dálnice, jakožto i na okolní až pětitisícové vrcholy je dostatečnou odměnou. Je odtud dokonce vidět nejvyšší hora Kanady, téměř šestitisícový Mt. Logan i druhá nejvyšší hora USA Mt. St. Elias, obě vzdálené přes 150 kilometrů.

Pokračujeme po ledovcích

Další dny pokračujeme v ledovcové turistice. Po ledovci Kennicott jdeme asi 15 kilometrů. Jeho tvář se neustále mění a my pozorujeme útvary, které jsme nikdy v životě neviděli: ledovcové potoky a jezírka, ledové vlny vysoké až 10 metrů, různé trhliny a díry zaplněné vodou a zbarvené nádherně modrou barvou. Nejzajímavější je ledovec v místech, kde přechází v ledopád, jen několik kilometrů od pětitisícovky Mt. Blackburn. Ledové věžičky roztodivných tvarů (tzv. séraky), mezi nimiž se nacházejí četná jezírka vzájemně propojená meandrujícími potůčky, vytváří jakýsi model namodralé pohádkové krajiny.

Dostáváme se na pevnou zem

V další fázi treku přecházíme ledovec Gates a po dvou dnech a nocích strávených na ledovcích se dostáváme na "pevnou zem". Po sytě zeleném svahu, který je součástí hřebene táhnoucího se severně od Donoho Peaku, tu stéká malý potok s mnoha kaskádami. Stoupáme nejprve podél potoka a dále po loukách plných různých květin, až dosahujeme po necelých třech hodinách sedla ve výšce 1 650 metrů.

Castle Peak (vlevo) a Mt. Blackburn cestou do Kenni

Při sestupu ze sedla k ledovci Root je třeba se držet poněkud vpravo od přímé cesty. Ta nás totiž zavedla do úzkého koryta vyschlého potoka, který končí nad ledovcem Root několik desítek metrů vysokou kolmou stěnou. Museli jsme se tedy vyškrábat pár set metrů nahoru, než se nám konečně podařilo sestoupit strmým suťoviskem k ledovci. Během těchto manévrů jsme ještě dále prohloubili známost s naší oblíbenou "brushí". Odměnou ale byla dobrá místa pro stany a množství proschlého dřeva na táborák.

Měníme plán treku

Navečer pozměňujeme plán zbývající části treku, čímž se nám celková doba pochodu zkracuje o jeden den. Díky tomu můžeme zvýšit denní příděly potravin, což všichni členové výpravy s radostí vítají. Hned toho využíváme a místo balíčku kaše se 70-gramovým balením sóji se rozšoupáváme a dopřáváme si jeden a půl balíčku kaše se 100 gramovým balením sóji. Povoluje se i dezert ve formě třicetigramové mysli tyčinky.

Stairway Icefall

Horní část ledovce Root, k němuž jsme sestoupili předchozí den, připomíná obrovitý zamrzlý vodopád. Stairway Icefall, jak se tento působivý úkaz jmenuje, patří svou výškou přes dva kilometry mezi nejvyšší ledopády na světě. Nedá nám to, abychom si tuto zajímavost neprohlédli pěkně zblízka. Z našeho tábořiště je to jen 8 kilometrů, ale cesta po ledovci zabere čtyři hodiny. Ledovec zde má opět trochu jiný charakter. Je tu spousta horizontálních puklin, které občas vytváří bizarní mosty.

Krajina podél McCarthy Road

Přímo pod ledopádem narážíme na jezírko se sytě modrou barvou. Ledovcová říčka, která z něj vytéká si místy vyhloubila v ledu až 5 metrů hluboký minikaňon. Stát pod dva kilometry vysokým ledopádem, který svou výškou a mohutností mnohonásobně překonává největší vodopády světa, je dalším nezapomenutelným zážitkem.

Poslední den treku

Poslední den přecházíme na levou stranu ledovce Root a prohlížíme si obrovské kry, ležící na dně vyschlého jezera, vznikajícího každoročně na tomto okraji ledovce během jarního tání. Pak už pokračujeme podél ledovce až do Kennicottu, kde se celý kruh uzavírá.

Během šestidenního treku v Národním parku Wrangell - St. Elias jsme dvě noci spali přímo na ledovcích, další pak na ledovcových morénách, kde bylo i dostatek dřeva na večerní táboráky. Po trase jsme nepotkali jediného člověka a navíc bylo po celou dobu neuvěřitelné slunečné počasí - co víc jsme si mohli přát.

Info

Doprava

Letecky do Anchorage. Doba letu je přibližně 15 - 18 hodin, cena letenky v hlavní sezóně (červenec, srpen) 35 000 Kč. Na Aljašce se dá velmi dobře cestovat pronajatým autem - cena na týden za střední třídu je asi 8 000 Kč. Železniční doprava je jen mezi Fairbanks, Anchorage a Sewardem. Do dvou lidí funguje docela dobře i autostop.

NP Wrangell je vzdálený od Anchorage asi 500km. Nejprve se jede na SV po Glenn Highway, pak se pokračuje buď na sever po Tok Cutoff Highway a nakonec po Nabesna Road do Nabesny nebo na jih po Richardson Highway, Edgerton Highway a McCarthy Road do McCarthy. Nabesna Road a McCarthy Road jsou prašné silnice bez asfaltového povrchu, ale je možné po nich jet průměrnou rychlostí okolo 50 km/h i obyčejným autem.

Do Kennicottu vzdáleného z McCarthy necelých 10 km se dá dostat jen "shuttle busem", který jezdí jednou až dvakrát za hodinu, poslední v 6 hodin večer. Do Yakutatu se dostanete nejsnáze letecky s Alaska Airlines (www.alaskaair.com).

Ubytování

Hotely jsou většinou drahé, od 50$ za osobu výše. V Anchorage jsme spali po příletu ve Spennard Hostel Intenational za 18$. Rezervaci je možné provést po internetu na adrese: www.alaskahostel.org. Nutné je zadat číslo kreditní karty. Další hotely je možné najít například na adrese: www.alaskatravel.com. V NP Wrangell se dá spát v hotelu, v kempu nebo ve stanu kdekoli ve volné přírodě. My jsme využívali jen tu třetí možnost. Informace o ubytování v oblasti McCarthy a Kennicott jsou na adrese: www.mccarthy-kennicott.com.

Jídlo

Aljaška je celkově dražší než zbytek USA. Při nákupech potravin v supermarketech přesto nepřesáhly naše celkové výdaje na jídlo za měsíc 200$ na osobu. Dovoz potravin do USA je poměrně omezený a přesná pravidla se mohou v čase měnit. Základní popis je například na stránkách MZV ČR. Pokud se chystáte na vícedenní treky, má smysl dovézt některé instantní potraviny jako sušenou sóju nebo instantní bramborovou kaši. Plynové kartuše k vařiči se dají na Aljašce koupit levněji než v ČR.

Vybavení pro pěší turistiku

Kromě klasického vybavení do hor se může hodit pepřový sprej na zastrašení medvědů (dá se koupit za 35$ v Anchorage), pro túry po ledovcích jsou většinou potřebné mačky (přes den za pěkného počasí, kdy je ledovec změklý je možné chodit i bez nich). Cepín a lano jsme nepotřebovali, protože v době našeho pobytu začátkem srpna už na ledovcích neležel sníh, který by mohl ukrývat nebezpečné trhliny, a také jsme neslézali žádné strmé úseky. Užitečné je i GPS, protože orientace na ledovcích může být za špatného počasí dost obtížná. Sortiment a ceny outdoorového vybavení na Aljašce si můžete prohlédnou například na adrese: http://www.rei.com/stores/anchorage/index.html.

Informace k NP Wrangell - St. Elias

Všeobecný popis včetně možných túr i jiných aktivit: www.nps.gov a www.wrangell.st.elias.national-park.com. Vyhlídkové lety, doprava do odlehlých oblastí s možností jednodenních i vícedenních túr: www.wrangellmountainair.com/. Průvodcované ledovcové túry, horolezecké expedice, lyžování, rafting: http://www.steliasguides.com (stránky obsahují i podrobný popis jednotlivých tras).

Sestup k ledovci Root severně od Donoho Peaku Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Srub na Aljašce
+ Vzhůru na dýmající Svatou Helenu
+ The Canadian Rockies
+ Berg Lake Trail, treking v Kanadě
+ Juan de Fuca Trail, Kanada
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Hrad Sloup Malá Fatra, ubytování Furkotka Domica Helfenburk Chata Jelenka Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Panská skála Vodnář Frýdštejn Ortler Javorníky Jak vzniká blesk Babočka bodláková Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist