Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 3.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Výstup na Grossglockner

Výstup na Grossglockner

Splněný rakouský sen aneb na potulce po Vysokých Taurách (4)

18.10.2016 | Martin Szwejda

Jdeme na věc. První jde nejzkušenější borec, ten je na dlouhém laně, já jsem druhý, takže jeho život je v mých rukou. V pohodě přechází na druhou stranu, kde vyčnívá skála, která dodává pocit jistoty. Druhý jdu já a kluci za mnou jsou již navázaní na krátko.

Místy je to opravdu adrenalin

Je mi jasné, že na úzkém hřebínku se mi nesmí rozklepat kolena, protože to bych ohrozil nejen sebe, ale i celou skupinu. Nakonec zjišťuji, že největší problém mi dělá spíše samotný zledovatělý sníh, protože na něm cítím, jak mi podjíždí boty. Ocenil bych zde mačky (ale nasazuj mačky na těch pár metrů).

Uprostřed hřebínku musím zůstat stát, aby na jeho začátek mohl nastoupit borec za mnou. Nakonec všichni v pohodě přecházíme a někteří jsme si teda oddechli. Ale za skalkou nás čeká to samé, možná ještě horší, protože borec, co jde první, tak jakmile je na druhém konci hřebínku, lano visí dolů do propasti. Vzbuzuje to v člověku zajímavě smíšené pocit, ale opět všichni tuto situaci zvládáme.

Čtěte také: Minulá část článku Splněný rakouský sen (3)

Poté sestupujeme po skále do sedla Pallaviciniho kuloáru přidržujíce se ocelového lana, jenž je zde umístěno. Zde se teda tvoří celkem velké kolony lidí. Před sestupem do tohoto sedýlka jsem na skále nechal odložený cepín, jelikož mě jeden vracející se borec upozornil, že jej nebudu potřebovat. Následuje přechod po hřebínku v sedle - opět zledovatělý a úzký s příkrými srázy na obě strany. Nic pro lidi trpící závratěmi.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Závěrečná část je úplně nádherná. Ze sedýlka se zvedá téměř kolmá stěna, výšku odhaduji tak na 8 - 10 m. Po té je nutno vylézt nahoru. Ovšem jsou zde dobré stupy i chyty, navíc opět ocelové tyče na dojištění. Závěrečné stoupání již povolí a po skále střídající se se zledovatělým sněhem přicházíme až k vrcholovému kříži!!!

Ano, sen se splnil!!! Zdolal jsem Grossglockner (3 798 m), nejvyšší horu Rakouska. S bratry Srby si podáváme ruce a gratulujeme si ke zdolání tohoto nelehkého vrcholu. Dáváme pár vrcholových fotek, ale nemůžeme se moc zdržovat, protože GG je tak vytížený vrchol, že lidé na něj jdou doslova v řadě, jako v Kauflandu u pokladny. Stejně se přivalila mlha a jde prd vidět.

Sestup k Erzehrzog-Johann-Hütte a Lucknerhütte

I když se sestupu z GG bojím, nakonec není tak zlý. Trochu odvahy to zase chce na úzkých hřebíncích, slézt z GG po stěně do Pallaviciniho kuloáru mi nedělá problém, trošku s ní bojují dva méně zkušení Srbové. Stejně jako se sestupem po skále z místa začátku hřebínku na Kleinglockneru k místu, kde máme odložené mačky. Já i nejzkušenější borec z naší skupiny to dáváme bez problémů, ani nemusíme jezdit v kritičtějších místech po prdeli.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Ledovcový kuloárek je už větší oříšek. Sníh zde totiž s přibývajícími hodinami změnil konzistenci a je z něj regulérní puding. Z hlediska prudkosti svahu je to nyní dost nebezpečné místo. Naštěstí jsme všichni stále na laně, máme mačky, ale nemohu říct, že by v tomto terénu jejich používaní mělo 100% úspěšnost.

Naštěstí jsme bez problému toto kritické místo prošli a v 11:00 jsme zpět na terase chaty E-J-H, teploměr zde ukazuje 14 st. C, ovšem na sluníčku. Dáváme hodinu pauzu a poté začínáme sestupovat. Jdeme po ferratě a míjíme se s velkým množstvím turistů, kteří míří nahoru. Na prvním rozcestí odbočujeme na turistickou stezku 712 vedoucí přes ledovec Ködnitzkees ke Stüdlhütte. Kousek se jde ještě po ferratě, ale ta opět stačí jen na přidržování se.

Na ledovci jdeme opět na lano, náš vůdce říká, že přechod zmákneme bez maček, jen s cepíny v ruce. Jde to, ale klouže, takže sem tam někdo spadne, ovšem nic vážného to není. Po překonání ledovce, jenž je místy značně rozbředlý, pokračujeme přes balvaniště a štěrkoviště, které je samozřejmě důsledkem zalednění, až k chatě Stüdlhütte (2 802 m). Synci se tu zastavují na pivo, já si počkám až na Lucknerhütte. Ještě nejsem pevně rozhodnut, kde dnes přespím a jak budu pokračovat dál.

Od Stüdlhütte celkem prudce klesáme po úbočí hory Fanotkogel (2 905 m), posléze klesání zvolní a my přibližně kopírujeme potok Ködnitzbach. Ten místy ve skále vytvořil kaňon. Klukům utíkám a rozhoduji se, že zůstanu na Lücknerhütte. Ale jen podle toho jaká bude cena. Nemají zde totiž slevu pro členy AV, protože chata je soukromá.

Lucknerhütte

V 16:00 přicházím k Lucknerhütte (2 241 m). Cena je 28 euro za noc. Nejdřív dost váhám, ale nakonec to beru. Přece jen v ceně je snídaně a teplá sprcha, takže v konečném důsledku to vychází přibližně stejně jako na jiných chatách. Nocleh je opět ve společné noclehárně, ze které je parádní výhled na GG. Na pokoji jsem nakonec jen já a mí Srbové, kteří dorazili později.

Společně jdeme na oslavné pivo a večeři jako odměnu za to, že jsme úspěšně zdolali Grossglockner. Dopřávám si wiena snitzel za 12,8 eur, celkem dost velká porce, pivo za 3,8 eura a vodu s domácí angreštovou šťávou za 3 eura. Kolem 19:00 se přihnala bouřka s přívalovým deštěm, nás to netrápí, jen doufáme, že déšť nebude trvalý. Kolem 20:00, krásně unaven, jdu spát.

Přechod k chatě Kalser Tauern-haus

Ráno vstávám v 7 hodin. Snídaně na Lucknerhütte je ve formě švédského stolu a jelikož mi došly zásoby jídla, cpu se, co to jen jde. Mí srbští kolegové vstali až, když jsem po jídle. Takže se s nimi loučím, když začínají snídat. V 9:00 vyrážím na cestu. Můj plán je dojít do Kalsu, zde dokoupit potraviny a vyrazit na Südetendeutsche Hütte. Vypadá to, že počasí dneska bude přát.

Od chaty klesám po štěrkovce 702B kolem potoka Ködnitzbach až k Lucknerhausu (1 918 m). Zde se naposledy loučím s GG pohledem na něj a pokynutím rukou. Následně sestupuji do vesnice Kals am Grossglockner cestou, kterou jsem před pár dny stoupal nahoru. V 11:00 jsem v Kalsu.

Zde mě čeká více než nemilé překvapení. Infocentrum je zavřené, tak jdu do místní kavárny, zeptat se, kde je obchod. Barman na mě udiveně hledí a říká mi: "Vždyť je neděle!" Rakušáci prostě v neděli nepracují. Uvažuju tedy, že dnes na žádnou chatu nepůjdu a přesunu se do kempu v Ainetu. A čeká mě další překvápko. V neděli jezdí dolů do Hubenu jen jeden autobus a to až večer. Navíc se zatáhlo a vypadá to, že přijde déšť…

Kalser Tauernhaus

Rozhoduji se, že budu pokračovat po turistické stezce 35 k hotelu Taurerwirt. Cesta vede ještě chvíli vesnicí, poté směřuje do lesa podél říčky Kalser Bach. Je zde vytvořena naučná stezka pro děti, na které se nacházejí, mimo naučných tabulí, různé zmenšeniny mlýnů a jiných staveb. Procházím i kolem kempingu, tak zkouším, jestli aspoň zde není nějaký obchod a… není.

U Taurerwirtu je několik hotelů, ale všechny jsou dost drahé. Ubytování vychází na 38 eur. To není nic pro mě a základní potraviny mi prodat nechtějí. Musím tedy dobře propočítat finance, jestli vyjdu do konce dovolené, protože mám omezený rozpočet na 33 eur denně. Vyjít bych tedy ještě měl, i když se budu stravovat po chatách, ale žádné přejídání to nebude.

Pokračuji po turistické stezce 711 údolím Dorfe Tal za začínajícího deště. Je to moc pěkné údolí. Řeka se zde prořezala skálou a vytvořila zde strmé stěny a teče dravě hluboko pode mnou. Dost mi to připomíná Kvačianskou dolinu v Chočských vrších. Údolí se později otevře do širšího kotle a řeka zde protéká podstatně klidněji. A začíná pršet čím dál, tím víc. Naštěstí se přede mnou objevuje horský bufet Berger Alm (1 636 m), takže se zde schovávám.

Trávím zde dobrou hodinu a přísedícím ukazuji fotky z GG, protože když zjistili, že jsem tam byl, chtějí je vidět. Jakmile ustává déšť pokračuji v cestě po široké štěrkovce, která velmi pozvolně stoupá. Hojně se zde pasou krávy a vyskytují se tu nádherné modřínové háje, ve kterých jsou stromy porostlé lišejníkem Usnea (lidově Krakonošovy vousy).

Ze strmých stěn hor, do kterých je údolí sevřeno, padá dolů spousta vodopádů. Kolorit ještě dotvářejí sporadicky rozmístěné stavby z modřínového dřeva. Kdyby bylo pěkné počasí, tak by se mi tu líbilo ještě o chlup více.

Tímto nádherným údolím jsem přišel až horské chatě Kalser Tauernhaus (1 755 m), přesně ve 14:40. Zjišťuji ceny - 10 euro nocleh pro členy AV, snídaně za 9,5 eura. Protože se venku spustil liják asi 5 minut potom, co jsem vstoupil do chaty, neváhám a zůstávám zde.

Abych zabil čas, hraji klasicky solitaire (karty a stolní hry mají v chatě k zapůjčení). K večeři si dávám rakouskou specialitu - buřty se zelím, opečeným bramborem a hořčicí za 10 eur. Spát jdu ve 21:00 stále za vydatného deště. Doufám, že se do rána počasí umoudří.

Shrnutí

Dovolím si udělat tečku za mými dalšími třemi dny ve Vysokých Taurách. Tyto bych zhodnotil, že byly o něco náročnější než předchozí, protože jsem vystoupal až na samotný Grossglockner. V podstatě už i cesta na Erzherzog-Johann-Hütte není úplně vhodná pro každého a rozhodně nikomu nedoporučuji aby ji absolvoval sám jako já. Nutné je povinné vybavení - sedák, smyčka (raději více), HMS karabina, několik obyčejných šroubovacích karabin, via ferrata set, mačky, horolezecká přilba, cepín. Vhodné oblečení zná asi každý.

Teďka, když už jsem se vrátil živý a zdravý z GG, tak bych sebou příště vzal i nesmeky - ale ne nějaké ty šmejdy z Lidlu s pár hrotíky - nýbrž ty pořádné ocelové. Mám je doma a litoval jsem, že jsem je nevzal s sebou, protože na úzkém hřebínku na Kleinglockneru by mi docela přišly vhod (alespoň v tomto ročním období, kdy není úplně vše pod sněhem).

Jinak samotný výstup na GG je dost fyzicky náročný, takže kondičně slabším jedincům bych jej nedoporučoval, je dobré mít před takovýmto výšlapem už něco odchozené. Lidé, kteří mají strach už z méně otevřených prostorů (např. někde na Malé Fatře či v Roháčích) bych tuto nádhernou túru taky nedoporučil. Každopádně zdolání Grossglockneru považuji zatím za svůj největší úspěch v životě (co se hor týká), celá túra se mi moc líbila a doufám, že se sem ještě někdy vrátím.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
21.10.2016, 07:43 MaM | LH
21.10.2016, 11:41 Martin S. | Tak určitě
21.10.2016, 11:43 Martin S. | Teda
21.10.2016, 18:40 MaM | že
18.10.2016, 19:40 MaM | tuž_gut
18.10.2016, 22:13 Martin S. | Díky moc
19.10.2016, 08:53 MaM | hms
19.10.2016, 22:29 Martin S. | No já mám
20.10.2016, 09:34 MaM | kara
20.10.2016, 21:27 Martin S. | Tož dík


Další související články:

+ Výstup na Grossvenediger a Grossglockner
+ Grossglockner - Pallavicini Rinne, Vysoké Taury
+ Grossvenediger (3 674 m), Vysoké Taury
+ Grossvenediger (3 667 m n.m.), druhý pokus
+ Ortler (3 899 m), Východní Alpy
+ Bernina (4 049 m), Východní Alpy a ledovcové výstupy
+ Lyskamm (4 527 m), Walliské Alpy
+ Wildspitze (3 772 m), rakouské Alpy
+ Grand Combin a Dent Blanche, Walliské Alpy
+ Bishorn (4 159 m), Walliské Alpy
+ Les Ecrins (4 102 m), Dauphinéské Alpy
+ Strahlhorn (4 190 m), Walliské Alpy
+ Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit, Savojské Alpy
+ Výstup na Aiguille Bionnassay, masív Mont Blanc
+ Výstup na Mont Brouillard (4 069 m), Savojské Alpy
+ Výstup na Mnicha, Bernské Alpy
+ Mont Blanc, výstup na nejvyšší evropský vrchol - výstup normálkou z Francie
+ Glocknerrunde, přechod Vysokých Taur
+ Treking v Nízkých Taurách s plánem vystoupit na Hochgolling
+ Zrcadlové jezero Spiegelsee v rakouských Nízkých Taurách
+ Z Gossau na vrchol Dachsteinu
+ Hoher Dachstein ve starobě po 15 letech
+ Weisskugel (3 739 m), Ötztalské Alpy
+ Výstup na Mont Blanc (4 807 m), Savojské Alpy
+ Hřebenovka na Mont Blanc
+ Výstup na Dom (4 545 m), Walliské Alpy
+ Výstup na Allalinhorn (4 027 m) a Alphubel (4 206 m), Walliské Alpy
+ Výstup na Breithorn (4 165 m), Walliské Alpy
+ Výstup na Gran Paradiso (4 061 m), Grajské Alpy
+ Fletschhorn a Lagginhorn, Walliské Alpy
+ Grossglockner, Vysoké Taury
+ Grosswenediger (3 674 m), Vysoké Taury
+ Hochfeiler (3 509 m), Zillertálské Alpy
+ Grandes Jorasses (4 207 m)
+ Olperer (3 476 m), Zillertálské Alpy
+ Monte Rosa, Walliské Alpy
+ Matterhorn, královna Alp
+ Na kole do 2 503 metrů aneb Grossglockner na dosah ruky
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Reklama
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Témata našich článků…
Proton Pravčická brána Holubyho chata Na Turoldu Smraďoch Borišov Kašparova chata Bezděz Gluon Litice Lysá hora Retezat Frýdštejn Úplněk Jarní prázdniny Mont Blanc Loket Saturn Brouci Kuiperův pás Batohy Říp
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Plesa Štrbské pleso, nejznámější a druhé největší pleso slovenských Tater
2. Geologická památka Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Propasti Hranická propast, nejhlubší propast v ČR
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Horské chaty Téryho chata: Vysoké Tatry, cena a recenze ubytování na Téryho chatě
7. České hrady Karlštejn, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist