Trek na přelomu května a června - Turzovská vrchovina, Javorníky a Moravskoslezské Beskydy

Třídenní toulání kysuckou krajinou přes Korňanký ropný pramen, rozhlednu Kamenité a Bumbálku (2)

Noc byla relativně chladná, stejně jako slunečné ráno. Ráno, které bylo neobyčejně malebné. V horských údolích se líně převalují ranní mlhy, horské hřebeny se ostře rýsují proti obzoru ve vzduchu pročištěném prudkým večerním deštěm. A jako třešnička na dortu se objevuje liška na lovu při mém raním lovu. Lovu s fotoaparátem v ruce… Liška sice příliš nespolupracuje, je ostražitá, přesto se mi daří pár ucházejících obrázků pořídit.

Záhy mě střídá parťačka, která by také rada lišku "ulovila". Jenže smůla, měla si přivstat. Liška je již dávno v trapu… Z rozhledny na Kamenitém (834 m) zvané také Mikovčákova rozhledna ještě obdivuji beskydský hřeben s nepřehlédnutelnou Lysou horou, Smrkem či Velkou Stolovou, z vyhlídky o kousek dále na hřebeni pak hřebeny slovenských hor s výraznou horou Kľak v jižním závěru hřebene Malé Fatry, Velký a Malý Rozsutec na opačném konci malofatranského hřebene, Strážov v Strážovských vrších, Bradu, Malý i Velký Manín v Súlovských vrších, protější vrch Zarúbaná Kýčera s rozhlednou, Vršatecká bradla a vrch Chmeľová v Bílých Karpatech i řadu dalších vrcholů a pohoří. No prostě jak jsem již napsal výše - ráno jako malované.

Bachroňovci, Semeteš a hostinec U Cipára

Balíme saky paky a vyrážíme dále. Dnes nás čeká nějakých 24 kilometrů s asi 700metrovým převýšením. Tedy docela pohodička. Okolo malé kapličky těsně učupené pod stromy a za fantastických výhledů do okolní krajiny míříme západním směrem po javornickém hřebeni. Příjemnou lesní cestou plnou kaluží s hemžícími se pulci se dostáváme k další kapličce při rozcestí Pri kaplnke na Vrštovni (787 m). Nic se nedá dělat, kalhoty musí dolů. Je horko, kraťasy budou lepší. Nevím, na co jste u těch kalhot mysleli vy…

Příjemnou lesní cestou bez "zbytečného" převýšení se vyloupneme na krásnou louku, ze které máme Zarúbanou Kýčeru (883 m) doslova jako na dlani. Leží však mimo naší cestu, odbočovat k ní nebudeme. Je to pár roků nazpět, co jsem ji navštívil při jiném z treků v Javorníkách a na jejím vrcholu i přespal.

Přes rozcestí Nad Bachroňovcami (759 m) nad osadou Bachroňovci, ve které se nachází několik hezkých a udržovaných roubených chalup, pokračujeme malebnou krajinou na Rozprávkovo (Pohádkovo). Ano, okolní pohádková krajina se promítla i do místopisu, jedna z tabulek na roubence v další osadě nás nenechává na pochybách, že se pohybujeme opravdu pohádkovou javornickou krajinou.

Na okraji další osady, Bielovci (741 m), nás čeká pomník nezvyklé konstrukce, který je věnován Matce Tereze (1910 - 1997). Nemohu uvěřit, že je tomu již 28 let co tato světoznámá osobnost odešla na věčnost. Osobnost, která zasvětila svůj život péči o chudé. Jaký to protiklad k dnešním politikům, majitelům nadnárodních korporací a dalším chamtivcům, kteří zasvěcují své životy pouze péči sama o sebe…

Následuje další úsek vedoucí po loukách a lesy. Mimo krátkého stoupáníčka míříme stále dolů. Dolů do osady Semeteš a do hostince U Cipára, kde plánujeme kratší pauzičku, ze které se vyklube trochu delší pauza. A to nejen kvůli oprašování pohnuté historie osady, ale také kvůli setkání s mimozemšťany…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Osada a horské sedlo Semeteš (680 m) odděluje Turzovku od obce Velké Rovné. Tato malebná osada na hřebeni Javorníků je považována za jednu z kolébek drátenictví na Slovensku. A přestože měla a dodnes má jen nemnoho obyvatel, kořeny tady má i jedna ze světoznámých osobností. A touto osobností je Eugen Cernan, americký astronaut a zatím poslední člověk, který stanul na povrchu Měsíce. E. Cernan byl totiž velitelem mise Apollo 17, která v prosinci 1972 přistála na Měsíci v sopečné oblasti Taurus - Littrow.

Semeteš je ale také známá tragickou událostí z konce války. 20. dubna 1945 tudy táhl oddíl Vlasovců. Na okraji osady dva z nich zahynuli po vstoupení na minu nastraženou partyzány. Odplatou bylo vypálení osady a povraždění 21 mužů ve věku od 18 do 61 let (v místě je zbudován pomník). Jediným, který vražedné běsnění přežil byl Štefan Cipár. A právě po něm nese hostinec v osadě jméno. Hostinec, kam míříme i my.

Před hostincem je nějak živo, je tady partie z nějaké včerejší kalby. Je těsně před desátou, když beru za kliku. Otevírám dveře a zahlédnu u baru maníka, pana domácího. Stanko, bleskne mi hlavou, ale hned to v mysli zaplaším, protože potkat tady Stana je méně pravděpodobné, než že krátce před naší návštěvou tady havaroval talíř s emzáky.

Pozornost věnuji páru s velkými batohy a karimatkami. Spali tady, U Cipára. Jsou to první trekeři na hřebeni Javorníků, které za dva dny potkávám. No létající talíř tady na Semeteši sice nehavaroval, mimozemšťané se netrousí po javornickém hřebeni, ale Stano je skutečně Stano. A kdo že to má být? No "starý" známý z Borišova, letitý a zasloužilý chatař z Chaty pod Borišovom na Velké Fatře. A objevuje se i Danka, bývalá chatařka.

Tak to vskutku nevymyslíš. Opravdu bych tady čekal spíše mimozemšťany než chataře z Borišova. Ale stalo se. Borišov vyměnili na Semeteš. Trochu se tady zdržím, "musíme" poplkat. Dajo sory, musel jsem se zdržet. Parťačka to neplánované zdržení nakonec přežila, byť již nějakou tu chvilku nervózně "pochodovala" po venku… Slibuji, že se tady ještě na podzim zastavím.

Solíkovci, Luby a Melocík

Loučím se s posádkou hostince U Cipára. Opouštíme Semeteš táhlým stoupáním. Za rozcestím Solíkovci (755 m) následuje krátký sešup a rovinatý úsek. Objevují se další louky, mimořádně květnaté a bohaté orchideové louky, pastviny i krásné roubenky. Za rozcestím Vrchrieka (760 m) máme na výběr buď pokračovat po značené cestě a nebo to vzít přes vršek Luby (909 m) se stejnojmennou rozhlednou alias protipožární věží se zákazem vstupu…

Volíme variantu B, přes vrch Luby. Chceme se porozhlédnout z rozhledny. Avšak ouvej, zákaz vstupu se nám porušit nepodaří. Rozhledna se totiž z vertikální polohy položila do polohy horizontální. Prostě ji udolaly "červotoč", houba a gravitace. Rozhledna Luby je kaput, zbylo z ní jen rozlámané torzo. Výhledů si užijeme i tak, jako na dlani máme Rozsutce i Martinské hole.

Vracíme se na červenou turistickou značku na rozcestí Pod Lubmi (800 m) a scházíme ke kapličce u osady Záblatie (781 m). Vedle stojí velký přístřešek, který by se dal využít k bivaku. Je však málo hodin, takže kamenitou cestou pokračujeme na rozcestí Melocík (785 m) s motorestem, do kterého, jak jinak, zapadneme. Já si vystačím s pivem, ale parťačka chce opět jíst. A to jedla již včera! Že se ti lidi pořád musejí něčím cpát, když hlad je stejně jen převlečená žízeň… Já na trecích přes den (a zejména za teplých dní) vystačím s pivem, někteří se musí "přejídat"…

Rozhledna Štiavnik

Pokračujeme dále až když je dojedeno a dopito. A zaplaceno, neutíkáme bez placení. A to je zrovna v okamžiku, když se dává do deště. No nic, kvůli těm pár kapkám se vracet nebudeme. Přecházíme silnici směr Bytča (Kolárovce) a okolo autobusové zastávky a přes rozcestí U Melocíka (785 m) míříme do kopce. Na rozcestí Nad Melocíkom (832 m) odbočujeme doleva a přes rozcestí Pod Čerenkou (918 m) a vrch Čerenka (948 m) na konci lyžařských vleků z Makova míříme stále na západ.

Další úsek je krajinářsky opravdu úžasný, neobyčejně malebný a fotograficky vskutku výživný. Zdržíme se na rozcestí Gregušovci (893 m) u stejnojmenné osady s hezkou dřevěnou kapličkou (i tato osada byla za války vypálena). Z rozcestí s upraveným posezením se otevírají fantastické výhledy na slovenskou stranu Javorníků a dále na Považí. Nešálí-li mě zrak, tak vidím i Inovec (1 042 m), nejvyšší horu Považského Inovce. Za rozcestím Nad Zápačou (960 m) odbočujeme vlevo a po krásné lesní pěšině míříme kolem, v lesích utopené, osady na rozcestí Magaly (845 m).

Z rozcestí Magaly je to trochu "vopruz". Po kamenité a zčásti zpevněné cestě pokračujeme traverzem na rozcestí Pod Hričovcom (773 m) s menším turistickým přístřeškem a pak zpevněnou cestou k rozhledně Štiavnik, která je další z protipožárních věží v pohoří Javorníky. No a tady dnešní procházku končíme. Žene se na nás další déšť, před kterým nás spolehlivě ochrání střecha této nevysoké, ale bytelné vyhlídky.

• Trasa druhého dne treku na turistické mapě
• Předchozí (1.) část článku
• Dokončení článku

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.