Z kopce a zase do kopce, podzimní putování mezi třemi vysočinskými hradními zříceninami

Hrad vznikl patrně v druhé polovině 13. století na ostrohu nad řekou Bystřicí; ale už začátkem 15. století byl uváděn jako pustý, takže není vyloučené, že byl dobyt a pobořen na konci 14. století. Místy až třináct metrů hluboký příkop a obranný val ve tvaru podkovy jsou zřetelné na první pohled. Vedle válcové věže jsou k vidění rovněž skromné zbytky hradního paláce ležící na opačné straně vyvýšeniny.

Značka poté klesne k řece Bystřici a nad ní zase začne stoupat do odlesněného kopce s výhledy na okolní krajinu. Od rozcestí Pod Bajerovým kopcem modrou značku vystřídá žlutá, která přes louky a lesy míří do Víru, respektive její části Hrdá Ves, která byla do roku 1954 samostatnou obcí.

Tam si je možné udělat krátkou zacházku k Vírskému mlýnku. Jedná se o zmenšenou napodobeninu původního takzvaného Vírského mlýnku, technického zařízení o asi sedmi desítkách dřevěných figurek rozpohybovaných silou vodního proudu, které v minulém století na potoce ve Víru postavil tamní obyvatel Vincenc Navrátil, profesí seřizovač tkalcovských strojů.

Po jeho smrti dědicové technickou zajímavost věnovali Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě, kde na dvorku jeho přesná replika klape od jara do podzimu - originál je uložený v depozitáři. "Náhradní" mlýnek ve Víru nechala obec zřídit v roce 2007 v blízkosti řeky Bystřice. Tento menší figurální soubor se skládá z asi dvou desítek pohyblivých postaviček, které pohání mlýnské kolo.

Trasa ve Víru pokračuje po silnici II/388 a od rozcestníku u mostu přes řeku Bystřici pak po červené značce. Značka později ze silnice odbočí k řece Svratce, pokračuje podél jejího břehu a vpravo přes most zamíří na opačnou stranu obce a začne stoupat podél zástavby k lesu - nejdříve po zpevněné cestě, poté lesní pěšinou k rozcestí s odbočkou ke zřícenině hradu Pyšolec. Zbytky hradních zdí se tyčí vysoko nad řekou, která je obtéká ze třech stran - z té čtvrté vedla kdysi přístupová cesta přerušovaná hlubokými příkopy s padacími mosty, pásy obranných valů a hradeb byly trojité.

V posledních letech na Pyšolci probíhají archeologické a sanační práce, po dlouhých staletích se ze země vynořují základy komplexu postaveného asi na začátku 14. století. Objeven byl například i pozůstatek topného zařízení, kterým se vháněl teplý vzduch do palácových prostor, přičemž takovému dobovému luxusu musel hrad odpovídat svým významem.

Archeologické nálezy, jako jsou například keramické nádoby, mince či drobné části středověké zbroje, končí v bystřickém muzeu. Nicméně ani archeologům se dosud nepodařilo najít legendární pyšolecký poklad, jímž má být zlatý kalich a meč, symboly víry a moci, které údajně měli obránci hradu zakopat před útokem nepřátel. Hrad zpustnul ve druhé polovině 15. století.

Červená značka od rozcestí stoupá k osadě Kobylnice, místní část obce Koroužné. Vesnička se v létě roku 1916 neslavně proslavila ve spojitosti s brutální vraždou. Tamní obuvník, který ve vsi platil minimálně za podivína, se převlékal za čerta a u nedaleké zříceniny hradu Zubštejn strašil lidi. Jednou po něm místní hajný, kterému si stěžovala jedna žena, v lese vystřelil - netrefil se, ale švec si na něj počíhal, ubil ho motykou, oddělil jeho hlavu od těla a odnesl si ji domů.

Tehdejší Národní politika ovšem uváděla i to, že hajný zakazoval obuvníkovi v lese lámat kámen na stavbu domku a přetáhl ho holí. Když pak hajného jeho rodinní příslušníci hledali, ptali se dům od domu, zda ho někdo neviděl, obuvník jim jen mlčky ukázal na kamna, kde se v hrnci vařila hlava nešťastného hajného. Národní politika přidávala pro vážené p. t. čtenářstvo i další podrobnosti o tom, jak obuvník si z těla hajného chystal hostinu a nijak se tím netajil. Pachatel šokujícího činu skončil v ústavu pro choromyslné.

Od vesničky červená značka pokračuje stoupáním lesem k Zubštejnu. Zřícenina se svým rozsahem a zejména dochováním mohutných pozůstatků obytného paláce a vstupní věže řadí mezi nejvýznamnější památky středověkých dějin na Bystřicku. V letech 2009 až 2011 bylo vybudováno statické zajištění zříceniny včetně atraktivního dřevěného mostu. První zpráva o hradu v nadmořské výšce 688 metrů pochází z roku 1344. Původně se jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn, od toho se časem odvodil název Zubštejn. Koncem 16. století je sídlo uváděno jako pusté.

Poté, co cesta klesne od hradu do osady Pivonice, místní části Bystřice nad Pernštejnem, trasa pokračuje vlevo po silnici směrem k Bystřici. U zemědělského družstva se pak dá vpravo po spojovací silničce přes areál až na rozcestí Na Říčkách. Odtud pak modrá značka směřuje zpět do Bystřice.

Trasa výšlapu je k dispozici zde.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.