Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 2.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Tafjordské hory v červenci

Tafjordské hory v červenci

Turistika v norských horách

27.7.2016 | Michal Janíčko, foto Kristýna Březinová

Tafjordské hory se nacházejí asi 350 silničních kilometrů severně od Bergenu v těsné blízkosti nejhezčích norských fjordů. V tomto pohoří téměř nezavadíte o člověka, zato je tu velmi pestrá skladba krajiny zahrnující kamenité vrcholky, spoustu jezer, křovinatou tundru a zalesněná údolí. Začátkem července jsme tu našli taky opravdu velké množství sněhu.

Cesta k Danskehyttě

Protože Norsko nemá jednotný vyhledávač autobusů, zabralo hledání místní dopravy na trase Bergen - Tafjordské hory - Oslo hodně energie a času, a výsledek nebyl uspokojivý ani cenově ani logisticky. Místo toho jsme si půjčili auto, díky kterému jsme mohli absolvovat několik výletů mimo Tafjord. Cestou z Bergenu jsme se prošli k ledovci Jostedalsbreen a na horu Fanaraki, na trase do Osla jsme se zastavili v v Lillehammeru a jeho okolí. Nadto jsme auto použili k malému posunu z Tafjordských hor do Geirangeru.

Čtěte také: Tafjordské hory, turistika a turistické trasy v Norsku

Jako východisko jsme zvolili severní břeh jezera Breiddalsvatnet a od něj po značce pozvolně stoupali skrz ustupující vegetaci. Nahoře se scenérie po překlopení z jižní na severovýchodní stráň prudce proměnila a získala zřetelně zimní ráz.

Terénem, kde se rozsáhlá sněhová pole spravedlivou měrou střídala s kameny, jsme se postupně přiblížili k závěrečnému výstupu na chatu Danskehytta. Nocování v chatách v tafjordské oblasti stojí pro nečleny norského turistického sdružení 350 NOK a pro dospělé členy 240, pročež tato varianta v našich plánech nefigurovala. Přesto jsme u chaty chvíli setrvali a za přihlížení zasněné mladé správkyně a zcela adekvátně, totiž polárně, zbarveného místního psa jsme promýšleli možnosti taktického ústupu do menších nadmořských výšek.

Zvolili jsme odbočku na západ, slibující nejrychlejší naplnění tohoto cíle. Na západním svahu rychle ubylo sněhu a po kratším prudkém klesání jsme se utábořili, zvyklí očekávat příchod noci. Ani tento, ani žádný jiný den v Tafjordských horách raného července se však opravdová noc nekonala.

Údolí jezera Kaldhussatervatnet

Ráno bylo na programu scénické klesání k údolí u jezera Kaldhussatervatnet a poté jihozápadní obrat a výstup o dvě jezera výš. Procházka údolím vyvolávala ve vlhkém dni dojem teleportu do deštného pralesa, ale u cílového jezera Slettdalsvatnet o 300 metrů výš, za nezměněné vlhkosti a o poznání nižší teploty, jsme se rychle vrátili do reality.

Následující den jsme měli v úmyslu se přes vrcholek vysoký 1462 metrů, stojící v oblasti nazvané poněkud temně Vesteras, překulit vstříc populárnímu geirangerskému fjordu. Od jezera vede nejprve prudké, ale zábavné stoupání nízkými křovisky a potom už cesta pokračuje po kamenech, pochopitelně za přibývajícího sněhu. Těsně pod vrcholem se nad námi ukázal impozantní sněhový převis, který jsme vyhodnotili jako nepřekonatelnou překážku. Již podruhé jsme tak museli volit ústupovou cestu, tentokrát obratem o 180 stupňů, který ale za občasného pozdravu slunečních paprsků přinesl velmi pěkné výhledy na jezero Slettdalsvatnet.

Stočili jsme se jižně a nastoupili cestu k bočnímu východu z hor směrem k naší výchozí silnici. Cesta to byla dlouhá, podmáčený terén nedovoloval utáboření a brzy se přidal déšť. Jezera se střídala jako na běžícím pásu. Ve chvíli, kdy už jsme očekávali sestup k silnici, se místo toho otevřel pohled na největší jezero v této sérii, napůl zamrzlé Kolbeinsvatnet. Okolní prostředí tvořil ledový vzduch, vůbec žádná vegetace, zasněžená špičatá hora a možná i kletby zimní královny.

Geiranger

Teprve po průchodu touto ledovou říší jsme mohli nad silnicí rozbít tábor a ráno jsme do Geirangeru dojeli poněkud potupně autem. Fjord je působivý a to obzvláště v kombinaci se sluncem, které na nás konečně souvisleji zasvítilo. Podnikli jsme výšlap kolem atraktivního vodopádu Storseterfossen směrem na Vesteras v protisměru oproti předchozímu plánu, na dálku jsme pohrozili nepokořenému vrcholu zvoláním "tohle není naše poslední slovo", poslušně jsme se otočili a opustili tafjordské pohoří.

Závěrem ještě krátké FAQ pro potenciálního návštěvníka Tafjordských hor

Kolik na horách potkám lidí?

Všechny lidi, které jsme viděli od chvíle zaparkování pod horami až po návrat na silnici (tedy nepočítaje výstup nad Geiranger), můžeme snadno vyjmenovat:

  • Správkyně chaty Danskehytta a dva lidé, snad manželský pár, odpočívající uvnitř
  • Muž, patrně Nor, běžící pozdě večer kolem našeho prvního nocoviště do prudkého kopce k Danskehyttě
  • Nor, sestupující proti nám od jezera Slettdalsvatnet do údolí Kaldhussatervatnet. Na náš dotaz neuměl dát žádnou informaci o situaci na cestě směrem na Vesteras. Proto jsme ho později odhadli na účastníka stavby malé dřevěné chaty, probíhající u jezera Slettdalsvatnet.
  • Tři dělníci pracující na téže stavbě.

To znamená, že v terénu jsme nepotkali ani jednoho turistu.

Je v horách dost vody?

Čisté potoky tečou, kam se člověk podívá. Celkově jsme zažívali nikoli nedostatek, nýbrž přebytek vody v nejrůznějších podobách.

Mapa

Kde se dá stanovat?

Všude mimo těsnou blízkost chat, možnosti volby jsou na některých místech omezeny podmáčeným terénem a ve vyšších polohách sněhovými poli.

Je začátek července dobrá doba na návštěvu tafjordských hor?

V srpnu lze snad očekávat méně sněhu. Na druhé straně, celodenní světlo v červenci přináší velkou volnost v časovém rozvrhu.

Jak snadno a draho se parkuje?

Parkování všude kromě Bergenu bylo velmi snadné a obvykle se na parkovištích nenacházel nikdo, kdo by požadoval peníze. Jak pod Tafjordskými horami, tak i v Geirangeru, u Jostedalsbreenu, v Lillehammeru a v Oslu se nám tudíž bez problémů podařilo zaparkovat zadarmo.

Hory Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Hory Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Hory Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Hory Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Témata našich článků…
Maroko Slovenský ráj, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Starý Jičín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Lyra Osoblažsko Bernina Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Pravčická brána - největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
2. Skalní města Prachovské skály: Skalní město Prachovské skály aneb Český ráj ve fotografii
3. Naše vrcholy Chopok, třetí nejvyšší hora Nízkých Tater
4. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
5. Vesmír Rychlost světla, nejvyšší rychlost šíření informace ve vesmíru
6. Tip na výlet Dinopark Ostrava (Orlová) aneb kam na výlet v Ostravě a v okolí Ostravy
7. České hrady Sirotčí hrádek, po stopách hradů na Pálavě
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist