Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 18.5.2023 | , svátek má |
|
Treking > Treky, turistika > Szlak Beskidzki a Szlak Sudecki v Polsku
Szlak Beskidzki a Szlak Sudecki v Polsku2 nejznámější a nejdelší dálkové trasy v Polsku12.1.2017 | Otakar Brandos
Polsko se rozhodně nedá považovat za hornatou zemi. Hory se koncentrují jen podél jeho jižní hranice a zaujímají jen, vzhledem k celkové rozloze Polska, jen relativně malou plochu. Ale Poláci, jakožto národ vášnivých turistů a milovníků dálkových přechodů, je dokáži využít naplno. Včetně vyznačení dvou dálkových tras s délkou okolo 500 km. 
Zmíněnými dálkovými trasami jsou Szlak Beskidzki a Szlak Sudecki. První z tras vede ze Slezských Beskyd až po Bieszczady, nebo chcete-li z Bieszczad u hranic s Ukrajinou do Slezských Beskyd. Druhá z tras, Szlak Sudecki, prochází horami v Sudetech, od Jizerských hor až do města Prudnik v podhůří Zlatohorské vrchoviny (Góry Opawskie). Szlak BeskidzkiSzlak Beskidzki je asi 500 km dlouhá trasa vedoucí ze Slezských Beskyd až po Bieszczady. Kilometráž se zdroj od zdroje liší, obvykle ale nepřekračuje "mantinely" od 496 km po 517 km. Trasa Beskydské magistrály vede i přes řadu městeček, včetně třech lázní. Jsou to Ustroń, Rabka a Krynica-Zdrój. Čtěte také: Trek přes Čiernou horu do Volovských vrchů, Rudohorský Karpattrek (1) Celá trasa Beskydské magistrály je značena červenou turistickou značkou. Szlak Beskidzki prochází celkem 6 pohořími (podle polské geografie). Jsou to Beskid Slaski, Beskid Źywiecki, Gorce, Beskid Sadecki, Beskid Niski a Bieszczady. Nejvyšším bodem trasy je Babia hora (1 723 m), nejvyšší hora Oravských Beskyd (v Polsku zvaných Beskid Źywiecki, který zahrnuje i slovenské Kysucké Beskydy). Trasu tohoto krásného treku navrhl a vyznačil mezi léty 1924 - 1935 Kazimierz Sosnowski, po němž je Szlak Beskidzki také zván. V minulosti, před druhou světovou válkou, vedla tato trasa až na horu Stoh, na které se nacházelo trojmezí mezi Polskem, Československem a Rumunskem. Tato trasa měřila úctyhodných 750 km. Jak by se u nás v Karpatech trekovalo, kdyby nebylo těch hloupých hranic… 
Trasa Beskydské magistrály se dá plánovat od chaty k chatě či tábořišti. Na polské straně je těchto chat mnohem více než na straně slovenské. Obvykle se trasa plánuje na 14 až 20 dní, největší rychlík měl však Szlak Beskidzki přeběhnout za pouhých asi 151 hodin. Tedy za 6 dní a kousek… Trasa této Beskydské magistrály probíhá z části po stejné trase jako náš Beskydský Karpattrek. Szlak Beskidzki, další užitečné stránky
Szlak SudeckiSzlak Sudecki je druhou z významných horských tras v Polsku s celkovou délkou 440 km (některé zdroje uvádějí 350 km). Szlak Sudecki prochází řadou sudetských pohoří, konkrétně (podle polské kartografie) 13. Jsou to Góry Izerskie, Karkonosze, Rudawy Janowickie, Góry Kamienne, Góry Czarne, Góry Sowie, Góry Stołowe, Góry Orlickie, Góry Bystrzyckie, Masyw Śnieżnika, Krowiarki, Góry Złote a Góry Opawskie. Celá trasa, která začíná v městečku Swieradow-Zdroj a končí v Prudniku, je vyznačena červenou barvou. Szlak Sudecki nese jméno Mieczyslawa Orłowicza, který se v roce 1947 zasloužil o prosazení konceptu této dálkové trasy. Se značením se začalo v roce 1948. Nutno podotknout, že trasa prochází územím, které historicky Polsku nepatřilo. Do skončení 2. světové války bylo toto území součástí Pruska. 
Trasa Szlaku Sudeckého, abych vyzvedl i náš Treking.cz, je jakoby náprotivkem trasy našeho Králicko-krkonošského sudetského treku, který se ale více drží hřebenů pohoří na hranicích mezi Českou republikou a Polskem a já sice kratší, ale náročnější. Szlak Sudecki prochází řadou městeček a vesnic, plánovat se dá po etapách od chaty k chatě. Nejvyšším vrcholem na trase je Labski Szczyt (Violík, 1 472 m) v Krkonoších. Szlak Sudecki, další užitečné stránky
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Ze Szlaku Sudeckého (v původní délce SWieradów - Paczków = 360 km) jsem se právě vrátila. Líbil se mi, zvlášť první část až do Kudowa Zdróje. Dál se jde často až příliš nízkými partiemi. Orlické hory jsou přeznačeny, takže se po asfaltu nechodí, ale nedostatečně značeny, takže jsem často minula odbočku a zašla si. Nedoporučuju v přliš horkém létě, na to jsou ty hory přece jen malé. Naopak doporučuji nespěchat a prohlédnout si i zajímavá místa podél treku, je jich tam plno (Sněžka, Hejšovina a Bludné skály ve Stolových horách, Hitlerovy podzemní komplexy v Sovích horách, pevnost a stříbrný důl ve Srebrnym Dielu, Králický Sněžník, zlatý důl ve Zlatém Stoku a spousta poutních míst, např. Vambeřice, kam chodila na pouť i babička Boženy Němcové ze Starého Bělidla. Od pokračování do Prudniku mě odradila další 50 km cesta rovinou, teprve za Glucholazy se opět zvedají hory. A navíc Prudnik už není v Sudetech.
Další související články:+ Králický Sněžník (1 423 m), třetí nejvyšší pohoří České republiky+ Králický Sněžník, ubytování na Králickém Sněžníku + Králický Sněžník na skialpech + Wilhelmswarte, rozhledna na vrcholu Králického Sněžníku + Podbělka (1 307 m), Králický Sněžník + Chata Paprsek (Horský hotel Paprsek), Králický Sněžník + Chata Návrší, Králický Sněžník + Penzion Windy, Staré Město pod Králickým Sněžníkem + Hotel pod Zvonem, Hynčice pod Sušinou + Králický Sněžník ve fotografii |
|
||||
