Turistika: Sveti Ilija na poloostrově Pelješac

Výstup na nejvyšší horu poloostrova Pelješac

Do Chorvatska každoročně míří stovky tisíc nadšených turistů z celého světa. Někteří si zde pod stínem borovic a pinií budou užívat 7 nebo 14 dnů sladkého nic nedělání, někteří pak dají naopak přednost adrenalinovému potápění a prozkoumávání zdejších památek.

Malá, avšak nezanedbatelná hrstka návštěvníků Chorvatska, pak zamíří vstříc skalním masivům v naději na zdolání některého z nich. Patříte-li do poslední zmíněné skupiny, která se navíc ještě rozhodla zamířit na poloostrov Pelješac, jistě vás bude zajímat, které hory zde čekají na své pokoření.

Sv. Ilija láká k výstupu

Nejvyšším bodem poloostrova Pelješac je hora Sv. Ilija, která se může pochlubit úctyhodnými 961 metry nad mořem. Zkušení horalové nad její výškou s největší pravděpodobností mávnou ledabyle rukou a pomyslí si něco o příjemné procházce.

Čtěte také: Pohoří Rilič, výlet na horu Sutvid se může změnit na blízké setkání s…

Přeceňování zde však rozhodně není na místě. Jelikož na své cestě budete muset překonat takřka 1 000metrové převýšení a to na úseku činícím necelé 2 kilometry, je tato túra vhodná spíše pro trénované jedince ve výborné fyzické a zejména také psychické kondici.

Co byste o hoře Sv. Ilija měli vědět?

Ještě před tím, než tohoto horského velikána pokoříte, měli byste o něm načerpat alespoň základní informace. To, že hora leží v nejjižnějším cípu poloostrova Pelješac, to jsem již zmínil výše. Vydat se zde však můžete nejen z tohoto výchozího bodu, ale také z Orebiće nebo dalších menších letovisek nacházejících se na západ od něj.

Horský masív Svatého Ilije se táhne severovýchodně a jihozápadně a je zhruba 6,5 km dlouhý a 2,5 km široký. Při svém stoupání budete procházet lesy středomořského dubu a jiných jehličnatých stromů. Od zhruba 750 metrů se však ráz lesa razantně mění. Duby vystřídají vzrostlé borovice a další rostlinstvo typické pro středomoří.

Před samotným vrcholem se můžete navíc pokochat také množstvím léčivých bylin a rostlin, jež jsou součástí skalnaté oblasti. Ovšem to nejlepší vás čeká až na samém vrcholku Svatého Iliji. Pokud horu zdárně zdoláte, s největší pravděpodobností se setkáte tváří v tvář s muflony, kteří se zde v počtu zhruba 300 kusů pasou.

Kdy horu Sv. Ilija navštívit?

I přesto, že pro vás hora s nadmořskou výškou 961 metrů nemusí představovat žádnou výzvu, samotná trasa, ba i podmínky, jež vás na ni čekají, mohou mile i nemile překvapit. Pokud se horu chystáte zdolat během hlavní letní sezóny, vyrazte na túru pokud možno co nejdříve.

Jelikož půjdete celou dobu po skalnatém terénu, odkládat výlet na dopolední nebo dokonce polední hodiny, to zavání pořádným úpalem, úžehem nebo dalšími nepříjemnými komplikacemi. Mějte na paměti, že během prvních dvou hodin budete neustále vystaveni rozmarům počasí, proto přípravu na výstup v žádném případě nepodceňte.

Co s sebou?

Vybavte se kvalitním termoprádlem, které bude udržovat vaši stálou tělesnou teplotu a odvede přebytečnou vlhkost vznikající pocením. Nezapomeňte ani na kvalitní outdoorovou obuv, kterou byste měli mít důkladně odzkoušenou a "prošlápnutou".

Mějte na paměti, že počasí se v horách často mění, takže během své cesty se můžete potýkat s prudkým deštěm, nárazovým větrem, pálícím sluncem, ale třeba i se sněhem nebo kroupami. Vždy pochopitelně záleží na tom, v kterém ročním období se na horu vypravíte.

Nepodceňte ani dostatečnou zásobu tekutin a jídla. Po cestě totiž stoprocentně nenarazíte na žádné čtyřhvězdičkové restaurační zařízení nebo útulnou chorvatskou tavernu. Ve výbavě by vám neměla chybět ani kvalitně vybavená lékárnička nebo prvky (světlice, petardy), jež mohou ostatní cestovatele a turisty upozornit na vaše případné zranění nebo další komplikace.

Výstup na Sv. Iliju z Orebiće

Drtivá většina turistů a horských cestovatelů začíná výstup na Sv. Iliju přímo z pláže v letovisku Orebić. Jedná se o nejznámější a ve své podstatě také nejméně náročnou trasu, na které se prakticky nemůžete ztratit - alespoň tedy v jejích prvopočátcích. Jak jsme již zmínili výše, první dvě hodiny vás čeká cesta vyprahlou pustinou, do které se slunce opírá ze všech sil.

Zhruba po prvních 200 metrech zjistíte, že těch zbylých 761 metrů bude ještě sakra dlouhých. Po 400 metrech pak budete mít nutkání "otočit to". Pokud však vytrváte, dočkáte se zakroucených serpentin a překrásných výhledů na moře i menší vesničky a shluky domečků místních obyvatel, kterých bude pod vámi neustále přibývat.

Stezka je zde velmi dobře značená a po 2 hodinách od startu vystřídá vyprahlou pustinu, kterou sem tam někde naruší makchiový porost, nevídaně krásný les. Ten postupně přechází v kamenité partie s divoce rostoucí fialovou levandulí. Právě v tuto chvíli je na místě tasit foťáky nebo chytré telefony a začít dokumentovat okolní krásu. Je jen málo chorvatských hor, kde můžete natrefit na něco podobného.

Zbytky požárů i duše ztracených turistů

Krásu dubového lesa a fialových levandulí střídá divoký porost a přítomnost zlatavého slunce. V těchto místech je značení hůře rozeznatelné. Proto vyměňte fotoaparáty za mapy nebo navigace a snažte se nesejít z naplánované cesty, kterou lemují zbytky rozsáhlých požárů, jež zde každý rok v hojné míře propukají. Ztratit se v nepřehledném skalnatém terénu není nic složitého. Každoročně nás o tom přesvědčuje několik desítek turistů, kteří musí využít pomoci místních záchranářů.

Bohužel ne všechny příběhy mají šťastný konec. Některé z nich, i přes snahu všech zúčastněných, končí tragicky. Svůj podíl na této skutečnosti má nejen obtížný terén, nekvalitní příprava a podcenění výstupu, ale také výskyt jedovatých hadů, kvůli kterým byste se měli vybavit dlouhými kalhotami a vysokými botami.

Dosáhli jste vrcholu!

Připravte se na to, že posledních - zhruba 150 metrů, bude vskutku náročných. Budete proklínat toho, kdo vám tento výstup navrhl, a sami sebe budete přesvědčovat k dalšímu pohybu. Pokud však ve svém snažení vytrváte, naskytne se vám překrásný výhled na krajinu pod vámi i sousedící ostrovy a ostrůvky. Patříte-li mezi milovníky tzv. Geocachingu, můžete se pochlubit nalezením jedné netradiční kešky.

Na vrcholu hory vás čeká česká vlajka, která je nejvýše položenou českou vlajkou v celém Chorvatsku. Odpočiňte si, načerpejte síly, občerstvěte se, naposledy se pokochejte okouzlujícími výhledy a zamiřte "vzhůru dolů". Cesta bude velmi podobná, avšak o poznání snazší. Pozor si dávejte jen na uvolněné kameny a nohy, které se vám mohou na nerovném a mnohdy také větrem a sluncem vyleštěném kameni snadno sesmeknout.

Celý výstup na horu Sveti Ilija vám zabere zhruba 3 - 4 hodiny. Podle toho, jak často budete odpočívat a kochat se okolními krásami. Věřím, že pokud se na tuto túru důkladně připravíte, její zdolání ve vás - stejně jako ve mně, zanechá silný zážitek.

Další související články: