Svatý Hostýn, dvoudenní trek v jihozápadní části Hostýnských vrchů (2)

Hostýn, Bukovina, Rusava, U Dubu, Ondřejovsko a Lukov

Přes noc se zatáhlo a dosti ochladilo, ráno tak přicházejí ke slovu bundy. Kde je ten krásný, přímo malovaný večer. Obloha s Měsícem. Do galerie musím pár fotek na úvod přidat… Jdu si ještě jednou obejít Jurkovičovu křížovou cestu a pak se kouknu znovu do baziliky. Probíhá zrovna mše, kostel je docela zaplněný. Na chvíli si sednu, že se třeba dozvím něco zajímavého. Překvapuje mě, že mše probíhá ve slovenštině. Že by Češi opravdu byli takoví neznabozi a čeští kazatelé došli?

Zprvu se mluví o jednom asi dva tisíce roků mrtvém chlapovi. Když pak další kázání míří k dalších chlapíkům mrtvým 16, 17 století, už to nevydržím a odcházím. Doufal jsem, že se dozvím něco zajímavého k aktuálnímu dění, ale nestalo se. Určitě by nebylo od věci si poslechnout názor na současné dění ze Svatého Hostýna. Tak třeba někdy příště.

Bukovina, Rusava

Parťák si již "brousí zuby" na Kavárnu pod bazilikou. Mají otevřeno celoročně. Od května do září v Po - Čt a Ne od 8.00 do 18.00, v Pá a So od 8.00 do 20.00. Od října do dubna pak v Po - Pá od 8.30 do 16.00 a v So a Ne od 8.00 do 17.00. Takže ranní káva a startovní pivo nás neminou… Od kafíčka pak, v mlžném oparu v dáli, vidíme hrad Buchlov na okraji Chřibů. Docela překvapivé, to jsem nečekal. Pak jíž nahazujeme na záda batohy a vyrážíme na zpáteční cestu. Opouštíme Svatý Hostýn po žluté turistické značce a z rozcestí Hostýn, Pod Valy (656 m) pokračujeme po modré turistické značce. Cestou se nám otevírají hezké výhledy na mírně zvlněné hřebeny jihozápadní části Hostýnských vrchů.

Z rozcestí Bukovina (615 m) pokračujeme opět po žluté turistické značce. Obcházíme vrch Bukovina (658 m) s malými loukami na úbočí a mohutnými stromy. Začínám zdržovat, neboť narážím na zajímavé hříbky. Zmínku si zajisté zaslouží přímo výstavní čerstvé kusy lesklokorky pryskyřičnaté a vzápetí i pár kousků smolokorky pryskyřičnaté. Opravdu skvělý úlovek. Fotografický úlovek.

Pohodlná a široká pěšina nás přivádí do hustého smrkového lesa. Míjíme Boží muka a nyní již po asfaltové lesní cestě pokračujeme k Rusavě. U dalšího "krmítka pro turisty" děláme kratší pauzu, sedíme na skvělé vyhlídce přímo naproti vrchu Grapy (536 m), na jehož severovýchodním úbočí se nachází Přírodní památka Rusava - Na Skále. Jde o svahová pěnovcová prameniště s bohatou flórou. Cestou k malé dřevěné zvoničce sv. Kryštofa fotím nádherné vstavače, zdejší louky jsou opravdu neobyčejně bohaté. Nejen na oněch výše zmíněných pěnovcových prameništích. O kus dále je další hezky upravená zvonička, tentokráte ale zděná.

Konečně jsme v Rusavě. Z rozcestí Rusava, kino (350 m) míříme doprava po cestě po červené turistické značce. Na dalším rozcestí, u hlavní cesty, se zastavíme v restauraci Obecní dům (Rusava 152). Příjemná venkovní zahrádka, ochotná obsluha a příznivé ceny nás zlákají k časnému obědu. Na další cestě již podobný záchytný bod mít nebudeme. Obecní dům v Rusavě je poslední možností, kde se najíst a občerstvit.

Pod Javorčím, U Dubu, Ondřejovsko

Po příjemné zastávce v Rusavě pokračujeme dále. Tentokráte po modré turistické značce. Musíme sice kousek popojít po cestě, ale provoz je zde naštěstí minimální, takže to není až taková otrava. Záhy odbočujeme příčně doprava k lesu, čeká nás táhlejší stoupání na zalesněný hřeben před námi. Oddechneme si až na rozcestí Pod Javorčím (520 m), ze kterého nás čeká rovinatější úsek světlým smíšeným lesem.

Následuje opět asfaltka. Jak příznačné pro dnešní lesy. Cesty jsou tady kvalitnější než ty, po kterých jezdíme auty. Míjíme vrch Malíková (562 m) a o kus dále opravdu krásnou dřevořezbu, dar myslivců a lesníků. Tady někdo vskutku umí, opravdu úžasná řemeslná práce. To jsme již na rozcestí U Dubu (491 m), na kterém je další "krmítko pro turisty".

Následující úsek vede okolo vrchu Ondřejovsko (632 m) s hezkými skalními útvary na svazích. Jsou to Ondřejovské Zadní skály, Soví skalky, Ondřejovské Přední skály a na sousedním vrchu pak Býčí skály. Všechny tyto skalky obejít je však na samostatný výlet. Takže někdy příště. Název vrchu Ondřejovsko je spojen, alespoň podle pověsti, s poustevníkem Ondřejem, který tady poustevničil snad někdy v období 30leté války.

Další úsek cesty vede po lesních cestičkách, tak trochu cikcak a za občasných výhledů do okolní krajiny. V jednom úseku potkávám několikero roháčů obecných. Roháč obecný (Lucanus cervus) je největším broukem nejen u nás, nýbrž i v Evropě. Největší jedinci mohou dorůstat délky až 80 mm, výjimečně snad až 90 mm. Samečci jsou větší než samičky, mají mohutné rohy, které využívají v soubojích o samičky. Zajímavé je, že tito brouci žijí asi jen jeden měsíc, přestože jejich larvy se vyvíjejí v odumírajícím dřevě (podle podmínek) až několik let.

Na rozcestí Pod Ondřejovskem (607 m) přecházíme na zelenou turistickou značku a na rozcestí Lukovské polesí na žlutou turistickou značku. Úsek je trochu méně přehledný, chce se to kolem sebe pořádně dívat, ať neodbočíte na některou z mnoha lesních cest. I když - všechny cesty vedou do Říma… Lepší ale bude jít po žluté přes rozcestí U Obrázku (465 m).

Lukov

Následuje krásný úsek. Anebo se mně to jen zdálo, protože se plně vyjasnilo a na modré obloze pluly bílé chomáče oblačnosti typu cumulus? Nevím, mně se tento úsek líbil. Pokračuji po zpevněné cestě na rozcestí Hájenka pod Růžovou (320 m) na okraji Lukova, kde začíná Naučná stezka Lukov se sedmi zastaveními. Pak se protáhnout okrajovou částí Lukova (po značce je to zbytečná obcházka) a již je tady parkoviště pod hradem Lukov, na kterém jsme předevčírem své putování Hostýnskými vrchy začínali. Dnes našlapáno sice jen 17 km s 330metrovým převýšením, ale i tak to mělo náboj.

• Předchozí (1.) část článku
• Trasa druhé etapy na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie