Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 30.7.2021 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Z Kralup na Střelu a zpátky

Z Kralup na Střelu a zpátky

Vandr na koni přes Lány, Javornici, Plasy, Chyši, Mutějovice a Mšec

30.7.2021 | Martin Zapletal
Z Kralup na Střelu a zpátky

Jako dlouholetý vandrák jsem si před čtyřmi lety pořídil koně. Vedla mě k tomu romantická touha poznávat krajinu jinak. S koněm se totiž podíváte na trochu jiná místa než pěšky. Lákají vás otevřenější polní či luční krajiny, kde by jít pěšky byla otrava, ale na koni je můžete rychle přejet a z koňského hřbetu se kochat výhledem. Velkým lesním komplexům se vyhýbáte, neboť tam jsou dost často tvrdé štěrkové cesty. Na spaní vyhledáváte místa s dobrou trávou, aby se váš koňský kamarád měl čeho nažrat. Také je nutné nezapomenout, že koně vám do vlaku nevezmou. Musíte tedy vyrazit a přijet domu hezky po svých.

Vypravil jsem se s Elrondem z Kralup v horký a dusný srpnový den. Takovej ten den kdy už od rána víte že přijdou bouřky. V tento první den jsme museli ujet 40 km. Což bylo na začátek dost, ale trasa vedoucí kolem Kladna, Žehrovic a Lán nenabízela bližší místo na táboření než v údolí Klíčavy, kde byly louky. Elronda jsem pravidelně potíral namočenou houbou, vždy když jsme se dostali k vodě. Já vedro snášel hůř, byl jsem z něho vyřízenej. Po cestě jsem si u Vietnamců v Kolči a ve Cvrčovicích koupil krabici džusu a celou ji vypil. Lépe bylo až když jsme se přiblížili ke Kladnu. Město je obklopeno lesy a až k Žehrovicům jsme šli v jejich stínu.

U Žehrovic jsme se vykoupali v rybníku Záplavy. Ulevilo se nám, ale nebe už se stejně začalo zatahovat. Za hodinu nás chytla bouřka. Po prvním silném náporu pršelo ještě dvě hodiny. Lesem Z Kralup na Střelu a zpátky kolem Lán jsme se po tvrdých asfaltkách dostali až do údolí Klíčavy. Na jejím přítoku, Leontýnském potoce, byly louky. Na jedné z nich jsem vybral místo na spaní. Za moc nestálo, ale lepší nebylo. Všude jinde byly posedy. Po okraji louky vedla cesta, která naštěstí nebyla pojížděná auty, ale jen cyklisty. Trávy tu bylo dost.

Do údolí Leontýnského potoka přišlo vlhké mlžné ráno. Sbalili jsme se a vyrazil dál. Museli jsme projet Křivoklátskými lesy až k Rakovnickému potoku. Narazili jsme na cesty vysypané neválcovaným štěrkem kde chůze byla Elrondovi viditelně nepříjemná. Rakovnický potok jsme přešli u osady Papírna.

Po výstupu z údolí jsme dojeli do vsi Pavlíkov. Slunce už začlo pálit, ale nebylo dusno jako včera. Dnes asi bouřky nepřijdou. Vesnice Pavlíkov se chlubí tím že je městys. Bohužel v celém městysu je jen jedna malinká jednota, kde na mě po dvanácté hodině čekaly poslední 4 rohlíky. Hlavně že maj městys.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Za Pavlíkovem se nám otevírala otevřená krajina s velkolány. Naštěstí už byla většina plodin posekána a mohli jsme jet přímo směrem na hrad Krakovec. Ten se nalézá v mělkém zalesněném údolí do něhož jsme sešli.

Nikdy jsem ještě na Krakovci nebyl. Je to hrad připomínající spíše zámek. Postavený na nevysokém ostrohu nad soutokem potoků a obklopen malou vesničkou. V předhradí byla otevřená hospoda a krásně se z ní linula vůně svíčkové. Jenže já jsem měl ještě plné břicho toho co jsem snědl v Pavlíkově a neměl jsem na jídlo ani pomyšlení. S hospodou jsem vůbec nepočítal.

Za Krakovcem nás čekala jízda údolím Šípského potoka, který nás měl dovést k Javornici. V údolí byl stín a chládek, bylo to tam plné kopřiv a podobného špenátu, kterým se vinula blátivá turistická stezka. K Javornici jsme dospěli u Machova mlýna.

Na říčce Javornici jsem byl jen jednou a to v roce 2005. Tenkrát jsem prošel celý její tok až k Berounce. Je to pěkné zaříznuté údolí s táhlýma loukama a četnými brody. My jsme se s Elrondem od Machova mlýna vydali proti jejímu proudu směr Kožlany. Turistická značka vedoucí údolím Javornice tento úsek obchází až k Uhrovu mlejnu po kopci. V tomto úseku, kde nevede značka jsme si našli pěkné místo na spaní, které na okraji louky tvořilo několik solitérních smrků. Bylo zde staré ohniště a protože vedle u stromu byly zasazeny dva kříže, tak jsem mu začal říkat "U dvou křížů". Uklidil jsem bordel po nějakých taky-tábornících a udělal oheň.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Elronda jsem hned po příjezdu odsedlal a nechal žrát "na volno" na louce vedle tábořiště. Bylo na něj dobře vidět. Říkal jsem si jakej je to věrnej oř. Hezky se držel v blízkosti a hledal tu nejchutnější trávu. Jenže po dvou hodinách si naplnil žaludek a pomalým krokem se vydal tam odkud jsme přijeli. Že prej když už je nažranej může jít klidně domu. Přivázal ho jsem na kolík a když viděl, že má po vandrování tak si vyhodil zadní kopyto a začal odpočívat. Jo věrnej oř.

Camp U dvou křížů bylo pěkné místo. Spalo se tu dobře a ráno bylo krásné. Pokračovali jsme proti proudu říčky Javornice. Údolí se postupně stávalo mělčí. Na pohyb koňmo bylo velice příjemné neboť tu byly dlouhé louky a cesty bez kamení. Nakonec jsme dojeli do Kožlan, ležící už mimo údolí Javornice. Podlouhlá vesnice s dobře zásobenou jednotou.

Za Kožlany jsme se stočili k jihu a zamířili ke Kralovickému potoku. K jeho dosažení jsme museli jet asi hodinu po rovných lánech do kterých pražilo slunce. Tak jsme dosáhli Kralovického potoka. Tok Kralovičáku jsme sledovali až ke Střele. V místech kde se potok začal zařezávat do hlubšího údolí a louky skončily jsme narazili na bezcestí. To jsme nečekal. Vždy údolím prochází nějaká traktorka. Tady na konci louky začínal les prorostlý hustým křovím. Nakonec jsme se tam proklikatili po křivolaké stezce vyjeté od čtyřkolek.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Dolní tok Kralovičáku býval lokalitou těžby vitriolové břidlice. Ta se zde kutala pro získávání kyseliny sírové. V údolí je řada břidlicových hald zarostlých řídkým lesem. Dříve to byla krásná místa pro táboření trampů. Dnes tu jsou pozůstatky ohnišť a haldy jsou rozježděné motorkama. Tím byly už relativně dobře zarostlé haldy zjizveny spoustou erozních rýh a moc pěkné to tu není. Za zmínku stojí přírodní útvar Čertova hráz. Je to do údolí potoka vystupující kamenný výběžek o výšce několika metrů. Je z tvrdší horniny, takže ji potok nemohl odplavit.

Od vyústění Kralovičáku jsme se vydali proti proudu Střely. Vedla nás zelená značka. Po ní jsme jeli až do Dolního Hradiště. Cesta nad řekou byla kamenitá a vedro docela nepříjemné. Za Horním Hradištěm, ale zelená odbočuje mimo údolí a ke Střele se vrací až u Nebřezin. Pokud ale chcete vidět údolí dolní Střely tak ze vsi zase zamiřte k řece a za silničním mostem postupuje dál údolím. Několik brodění za to stojí. Údolí je tu krásně zařízlé, řeka se vine mezi loukama a skalnatými stráněma. Elrondovi se tu velice dobře klusalo a mohli jsme si užít jednu z nejhezčích částí naší cesty.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Takto jsme dojeli údolím Střely až k chatové osadě Doubrava, kde přes údolí přechází modrá značka. Zde lučinatá část údolí končí a následuje sevřenější část do Nebřezin. Po levém břehu vede stará stezka, která je místy zasekaná ve skále. Pro množství popadaných stromů to tam ale není pro koně vhodné. Proto jsme tuto část údolí obešli vrchem.Do údolí sjíždíme až těsně pod Nebřezinama.

Je zde louka na které jsou pořádány tábory. Přebrodíme na levý břeh kde je zázemí. Tábor už je uklizenej, ale v malé strži je zdroj vody, který je svedený do trubky. Byl bych tu i přespal, jenže tu není moc trávy. Vezmu tedy vodu do měchů a brodíme na louku na druhém břehu. Dojdeme až na její vzdálený konec po proudu. Je tu pěkná tráva a vhodné místo na spaní. Jediné co ruší idylku je množství bodavého hmyzu. Vlivem nízkého tlaku vzduchu začal žrát. Já se nastříkal repelentem a pak zalezl do stanu za moskytiéru, ale chudák Elrond mouchám voněl mnohem více. Nastříkal jsem ho koňským repelentem. Skoro to nezabralo. Víc jsem pro něj udělat nemohl.

Vstávám do pátečního slunného rána. Elrond v noci nelenil a vypásl v trávě znatelný kruh. Po nasedlání a zabalení pokračujeme dále proti proudu Střely. Projeli jsme ves Nebřeziny a po zelené značce pokračujeme dál na Plasy. Údolí se zúžilo na stezku nad řekou a po jejím překonání se před námi objevily Plasy. Po louce jsme krásně doklusali až k jednotě u hlavní silnice. Po nákupu čerstvého pečiva jsme pokračovali dál.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Za Plasy se údolí opět stáhlo do úzkého kaňonu, který se zve Peklo. Celou tuto část až k Mladotické zastávce jsme objeli západně od řeky po polích a loukách. Do údolí Střely jsme se vrátili u Mladotické zastávky. Čekala na nás další krásná část údolí. Zpočátku byla ještě rušena různými rekreačními zařízeními a chatami, ale i mezi nima jsou louky a krásná místa. Jen je potřeba mnohokrát brodit. Za Čoubovým mlýnem už je údolí prázdné. Široké louky lemují skály a stráně. Za Černou hatí se údolí postupně stáhlo a louky pomalu zmizely. Za Kozičkovým mlýnem zůstaly už jen zarostlé zbytky mezi cestou a řekou. Pak už po traktorové cestě s brody přes řeku. Údolí je sice sevřené, ale nikde to tu není skála ke skále. Turistická vedla stále po levém břehu, různě traversující ve stráni. Tam bych z koněm neprošel.

V této části řeky nás také potkala bouřka. Nasadil jsem pončo a jeli jsme dál. Před Rabštejnem se údolí začalo pozvolna rozšiřovat. Městečkem jsme jen projeli a pokračovali dál na sever sledujíc Střelu. Zbejvalo nám ještě pár kiláků. Blížil se náš cíl. Trampská bouda Severák. Kamarád Kozel se svou dcerou už tam na nás čekal. Měl rozdělaný oheň a odemčenou boudu. Dorazili jsme do cíle a mohli jsme si odpočinout.

Večer dojela Bobule. Přivezla jídlo a věci pro stavbu elektrického ohradníku. Zítra je odpočinkový den. Díky ohradníku mohl Elrond vypást celý členitý prostor okolo boudy od přerostlé trávy. Za dva dny to bylo hezky nakrátko.

Z Kralup na Střelu a zpátky

V sobotu jsme si s Bobulí a s Elrondem udělali odpočinkovou vycházku na lehko do Rabštejna. U Laury jsme si dali svíčkovou a spodem přes louky jsme se vrátili. Nevěřil jsem vlastním očím kolik bylo v Rabštejně lidí. Já to tam vždycky pamatuji jako správný zapadákov, kde nic a nikdo nebyl a teď takové davy. Navíc se mi udělalo špatně od žaludku a těch pár kiláků zpátky na boudu bylo náročných. Ale ta svíčková za to nemohla, divnej pocit jsem měl už od rána. Večer jsem dostal zimnici a zalezl do spacáku. Zimnice přešla v horečku, která po asi dvou hodinách opadla. Nakonec se mi udělalo lépe, ale byl jsem slabej. Podobný věci znám z cestování na Ukrajinu. Skoro pokaždé jsme na zpáteční cestě měli nějaké zažívací potíže.

V neděli ráno jsme se sbalili a došli do Dvorců k autu. Do Chyše je to po silnici asi 6 km. Údolí je tu široké, lučinaté a bez ohrad. Nechal jsem Bobuli ať se také na Elrondovi sveze a jel jsem do Chyše napřed autem. U Vietnamce jsem si nakoupil nějaké jídlo na cestu zpátky a dojel Kozlovi vrátit klíče. Bobule s Elrondem dojela asi za půl hodiny. Ještě jsme si asi hodinu povídali a pak jsme se rozloučili. Bobule šla zítra do práce, Kozel tu bydlel a já měl 4 dny na to dojet do Kralup.

Za dnešní odpoledne jsem potřeboval ujet aspoň 20 km a dostat se někam za Petrohrad. Slunce zase hřálo, ale nebylo takové vedro jako v jiných dnech. Vyrazil jsem podél Střely k osadě Číhání a vystoupal z údolí na pole u Kračína. Louky se žulovými kameny za osadou Tis byly krásné. Sestup z náhorní roviny do Malměřic byl po štěrkových cestách pro změnu pomalý.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Z Malměřic na Petrohrad jsme se ubírali otevřenou krajinou. V Petrohradě jsme minuli zámek a vyjeli směr Chotěšov. Bylo potřeba se poohlédnout po místu na spaní. Ve zdejší krajině je luk poměrně málo. Většina nelesních ploch je zoraná. U Chotěšova jsme našli několik malých luk ohraničených stromy. Ještě jsme potřebovali vodu. V lese pod loukou byl zakreslený potok. Byl ale suchý, sledovali jsme tedy jeho koryto než se objevila louže čisté vody. Elrond měl také žízeň. Musel jsem ho ale odehnat, aby to nezkalil a já si mohl vodu odebrat a přefiltrovat. Pak se mohl napít i on. Vrátili jsme se na louku a rozbalili jsme ležení.

Pondělní den byl teplej. Na obloze ani mráček. Mířili jsme domů severním obloukem přes okraj Džbánska. Zdejší krajina mi vždy přišla docela nezajímavá a na vandry jsem jezdil jinam. Vesnice v letním vedru působily dojmem hluboké ospalosti a připadal jsem si jak na dálném západě. K čemuž přispívaly i rozlehlé velkolány polí mířící za obzor. Ve Velké Černuci byl otevřený obchůdek a tak jsem si koupil kus chleba, limonádu a nanuka (rohlíky neměli).

Z Černuce jsme pokračovali na Kounov. Prošli jsme kus lesa po štěrkové cestě, která byla plná volného kamení. Ale šli jsme ve stínu. Pak až do Mutějovic (nádraží) zase polní krajinou. Po přejezdu planin jsme se dostali k lesu, jenž lemuje náhorní rovinu za hradem Džbán. Pomalu jsme jeli starou lesní cestou stoupající svahem, která pak vedla po okraji pole až k silnici. Začal jsem se poohlížet po místu na spaní. V této krajině, kde bylo zoráno snad opravdu všechno co šlo, byly mapy v mobilu výraznou pomocí. Po usilovném prohledávání leteckých map se mi podařilo najít malé louky na začátku údolí Bakovského potoka u Kalivod.

Z Kralup na Střelu a zpátky

Zbývalo ujet ještě pár kilometrů. Podél chmelnic jsme sjeli do vsi Kroučová a přejeli pole za ní. Pak už nás přivítal les ve kterém začínalo údolí Bakovského potoka. Dohnala nás tam bouřka. Nasadil jsem pončo a sjeli jsme do údolí. Na začátku údolí byla malá chatová kolonie a u potoka studánka. Tam jsem nabral vodu. Kus za chatama jsme dospěli k vytipované louce. Nalézala se ve výkusu lesa do svahu a nebylo na ní odnikud vidět. Rostla na ní pěkná tráva. V okraji lesa pod habry jsem našel rovné místo pro stan a za stálého deště odsedlal. Ve stanu jsem si udělal pohodlí a Elrond spokojeně žral. Přešlo několik bouřek a pršelo až do hluboké noci.

Ráno byl vzduch svěží, ale již před polednem bylo znát, že se dělá dusno a přijdou další bouřky. Na poslední den nám zbývalo urazit 42 km. Z údolí Bakovského potoka jsme zamířili k Mšeci. Jízdu po polích nám zkomplikovala kukuřice. Prodírali jsme se tedy okrajem lesa. V obci jsme si udělali zastávku v jednotě a pak jeli dál k lesu u vsi Drnek. Sledovali jsme okraj lesa až do vsi Kačice. Některá strniště tu už byla podmítnutá což zpomalovalo rychlost klusu koně. Za Kačicí jsme vjeli do lesa, který obklopuje Kladno.

V lese za rozcestím U ručiček jsme se napojili na trasu po které jsme první den cesty jeli na Záplavy. Bouřky se hnaly okolo nás a já čekal kdypak nás nějaká vezme. Bylo to skoro až neuvěřitelné, ale tento den se nám všechny bouřky vyhnuly. Černé hřmící mraky nás velmi těsně míjely a do Kralup jsme dojeli krajinou, která byla čerstvě pokropená. Za 8 dní jsme ujeli asi 220 km a oba jsme se vrátili v pořádku domů.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
01.08.2021, 08:48 Borek | Paráda


Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

16.7.2021 / Otakar Brandos
Blog · Doba kovidová opět ohýbá lidem páteř. A k tomu navíc naprosté morální a profesní selhání některých "akademiků"

Udělejme tečku. Tečku za kovidem. Tou tečkou má být očkování. Očkování experimentální vakcínou. Lidé si za příslib "normálního" života a nebo dovolené v Chorvatsku nechávají do těla vpravit látku …

10.7.2021 / Klára Polášková
Tip na výlet · Trhové Sviny a nová naučná stezka: na nové stezce ožívají staré případy vražd, přepadení, rvaček i smilstva

Děsivé případy časem už téměř zapomenutých mordů, přepadení, či sousedských rvaček znovu ožívají na nově otevřené naučné stezce spojující jihočeské město Trhové Sviny s nedalekými osadami …

6.7.2021 / Otakar Brandos
Vesmír · Extrémně rychlí hnědí trpaslíci: pozorování pomáhají stanovit limit rychlosti rotace hnědých trpaslíků

Astronomové objevili nejrychleji rotující hnědé trpaslíky, které současná věda o vesmíru zná. Objevili tři hnědé trpaslíky, kteří svou otočku vykonají zhruba jednou za hodinu. Tato rychlost rotace je tak extrémní, že kdyby …

5.7.2021 / Ondřej Havelka
Aktualita · Náboženský šok: Religiózní otřesy v odlišných náboženstvích a kulturách, mezináboženský dialog a praktická religionistika poutnickou perspektivou

Monografie zpracovává nové sociologicko-religionistické téma, které navrhuje označovat jako náboženský šok. Činí tak z pozic religionistiky, teologie a etiky, pohledem nezávislého cestovatele konfrontovaného …

1.7.2021 / PR
PR · Region Schladming-Dachstein ví, jak na letní radovánky. Zažijte vertikální dobrodružství v Ramsau am Dachstein, lezeckém regionu č. 1

Zatímco mnozí nejraději zcela vypnou uprostřed pestré přírody, jiní potřebují během letní dovolené akci, rozmanitost a dobrodružství. Na požitky neexistuje žádný univerzálně platný vzorec, právě naopak: …

1.7.2021 / Otakar Brandos
Recenze · Hiking Man Shirt, outdoor recenze sportovního vlněného trika na turistiku

Sportovní triko Hiking Man Shirt od firmy Devold je jedním z dlouhé řady sportovních trik z merino vlny z produkce zmíněné firmy. Devold Hiking Man Shirt je elegantní sportovní triko s dlouhým rukávem a v …

29.6.2021 / Otakar Brandos
Památky · Kaple svaté Hedviky v osadě Vidly, dřevěné sakrální památky v Hrubém Jeseníku

Kaple svaté Hedviky stojí na nápadné travnaté vyvýšenině na okraji lesa a osady Vidly. Kaple svaté Hedviky je dobře patrná jak z cesty z Vrbna pod Pradědem do sedla Videlský kříž (jedno ze dvou sedel, kde …

25.6.2021 / Otakar Brandos
Trek · 2denní Jeseníky před letním slunovratem (2): Malá jezerná, Františkova myslivna, Jelení studánka, Břidličná hora a Ztracené kameny / Fotogalerie k článku

Je půl osmé ráno, když se Michalku snažím vytáhnout ze spacáku. Spala dvanáct hodin, opravdu dobrý výkon. Sice protestuje, ale nakonec přece jen vylézá a obléká se. Balíme saky paky a vyrážíme na další část naší …

24.6.2021 / Martin Szwejda
Trek · Pochod Michálkovice - Tatry 2020, túra napříč částí Západních Karpat (7)

Je pátek 4. 9. 2020 a postoupili jsme do sedmého, tedy předposledního dne našeho treku. Včera jsme na rozcestí Při Petrovke opustili geomorfologický celek Oravská Magura a vstoupili jsme do geomorfol …

23.6.2021 / Klára Polášková
Tip na výlet · Mažice a selské baroko: Třeboňsko nabízí cestu za lidovou architekturou v srdci veselských blat

Unikátní cesta za lidovou architekturou v srdci veselských blat je jednou ze zatím méně známých atraktivit, které svým hostům nabízí turistická oblast Třeboňsko. Takzvaná Zelená stezka selského baroka, oficiální součást …

20.6.2021 / Otakar Brandos
Trek · 2denní Jeseníky před letním slunovratem (1): přes Vodopád Merty a Vřesník na Dlouhé stráně a Mravenečník / Fotogalerie k článku

Je pár dní před letním slunovratem a meteorologové slibují slušné počasí. Teploty letos poprvé atakují tropy, přesto vyrážíme alespoň na dva dny po dolech a hřebenech Hrubého Jeseníku. Parkujeme na Skřítku …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist