Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Slovenské rudohorie (rudohoří), turistika

Slovenské rudohorie (rudohoří), turistika

Trek ve směru Detva - Červená Skala (1)

23.3.2013 | Tomáš Fries

Slovenské rudohorie je lesnaté pásmo táhnoucí se od Zvolena až do Košic s nejvyšší horou Stolica (1 476 m n. m.). Jeho západní část začíná za obcí Detva a vede nejprve severním směrem masivem Poľany (1 458 m n. m.). Za vrchem Hrb (1 255 m n. m.) se stáčí na východ a střední část končí v obci Červená Skala. Je to málo navštěvované pohoří s prostou krásou divoké přírody a minimem civilizace.

Ľubietovský Vepor a Nízké Tatry

Tento vandr jsme absolvovali v počtu sedmi lidí v termínu 13. (sobota) až 20. (sobota) srpna roku 2011 bez stanů, předpokládalo se spaní "pod širákem", popř. využití různých salášků a útulen, o kterých jsme věděli z předchozího vandru v roce 2003 (tenkrát jsme vycházeli z Brezna).

Čtěte také: Slovenské rudohoří není pohoří!, popis a vymezení geomorfologické oblasti

Pochodové dávky jsou zvoleny spíše pro starší a středně zdatné, mladí "chrti" by toho určitě zvládli víc. Jídlo sebou jsme měli na čtyři dny, pak jsme doplnili zásoby v Pohronské Polhoře na zbylé čtyři dny. Po cestě lze něco k jídlu dostat v těchto zařízeních: hotel Poľana, chata pod Hrbom, salaš Gazdovský dvor pod sedlem Chlpavica, zrub Burda na sedle Burda.

Doporučený itinerář

Sobota: Odjezd z Prahy v 0:06 h lůžkovým rychlíkem "Excelsior" do Zvolena (příj. v 8:51 h), pokračovat autobusem v 9:15 h do Detvy na náměstí (příj. 10:00 h). Odtud už pěšky vzhůru do hor a lesů buď dále po červené značce Kaľamárka (1:30 h) a horský hotel Poľana (3:15 h) nebo po modré značce Skliarovo (1:00 h), Melichova skala (1:45 h), Vrchdetva (2:45 h), horský hotel Poľana (3:15 h). Nocleh v hotelu, turistická část nabízí ubytování za jednotnou cenu 6 € na noc.

Neděle: Dále po červené značce sedlo Priehybina (0:15 h), Poľana (1 458 m n. m.) (1:00 h), Kopce (1 334 m n. m.) (1:45 h), sedlo Jasenová (3:00 h), pak přes Hájny grúň (1 208 m n. m.) na Ľubietovský Vepor (1 277 m n. m.) (4:30 h), dále Hrb (1 255 m n. m.) (5:00 h) a chata na Hrbe (5:20 h), nocleh u zavedeného ohniště nebo v blízkém lesíku.

Pondělí: Dále po červené značce Červená jama - munička (0:35 h), Tri vody (1:20 h), Na Štompe (866 m n. m.) (2:20 h), Hronček (3:20 h), Zákľuky (1012 m n. m.) (4:30 h), salaš pod Zákľukmi (4:50 h) - ta už bohužel spadla a ze studánky zbylo jen prameniště, Obrubovanec (1 020 m n. m.) (6:05 h), nocleh v salaši, voda je tam také.

Úterý: Dále po červené značce sedlo Tlstý javor (0:45 h), Dlhý grúň (1 061 m n. m.), Sedmák (1 004 m n. m.) a sedlo Kysuca - Uhliarka (2:15 h), dále Tri chotáre (1 141 m n. m.) (3:05 h), Šopisko (1 084 m n. m.), Machnáčov grúň (1 097 m n. m.), Klenovský vepor (1 338 m n. m.) (4:45 h), sedlo pod Vartou (1 118 m n. m.) (5:15 h), nocleh v oficiální turistické útulně.

Středa: Dále po červené značce Rozsypok (1 128 m n. m.), sedlo Machniarka (1:25 h), zde změníme značku na žlutou, po ní sedlo Chlpavica (1:45 h), Predné Krátke (2:40 h), Pohronská Polhora (3:50 h), doplnění zásob, oběd, odtud po modré značce Podpoľana (4:35 h), chata Lešník (1 214 m n. m.) (5:55 h), nocleh u stejnojmenné poľovnícke chaty.

Čtvrtek: Dále po modré značce Javoriny (0:35 h), spolu se žlutou Fabova hoľa (1 439 m n. m.) (1:15 h), Tri kopce (1:25 h), a pak ještě s červenou sedlo Burda (1 006 m n. m.) (2:15 h), dále po červené a žluté Pod Vysokým (2:25 h), a pak buď po červené Siváková (3:40 h) a Nižná Kľaková (1 220 m n. m.) (4:10 h) nebo mnohem zajímavěji po žluté značce Randavica (2:50 h), Horáreň Stôžky (865 m n. m.) (3:15 h), Skalná brána (1 208 m n. m.) (4:05 h), Nižná Kľaková (1 220 m n. m.) (4:25 h), nocleh v oficiální turistické útulně.

I. varianta

Pátek: Po červené značce Studňa na Muráňskej planině (1:15 h), Maretkina (2:00 h), Jaskova muka (2:30 h), Veľká Lúka - Piesky (2:20 h), odbočit na zelenou a navštívit Muránsky hrad (i s prohlídkou cca 2 h, celkový čas cca 4:30 h), pak dále po červené a modré Veľká Lúka (4:50 h), Pod skalou (5:05 h), a dále jen po modré sedlo Javorinka (6:10 h), nocleh v seníku.

Sobota: Po silnici (a zelené značce) Červená Skala (1:00 h), odjezd osobním vlakem v 9:30 h do Margecan (příj. 11:44 h), pak rychlíkem "Spišan" (odj. 12:45 h) do Žiliny (příj. 15:21 h) a odtud rychlíkem "Fatra" (odj. 15:38 h) do Prahy (příj. 20:53 h).

II. varianta

Pátek: Po červené značce rozcestí Siváková (0:30 h), pak po zelené Ostrica (1 223 m n. m.) (1:00 h), Voniaca (2:30 h), dále po žluté značce Martinovou dolinou na Paseky (4:15 h), kousek po silnici sedlo Dielik (4:40 h), Tri chotáre (963 m n. m.) (6:10 h), spolu s červenou Nemcová - chata (6:55 h), popř. poľovnícka chata cca 0:15 h za ní, nocleh.

Klenovský Vepor

Sobota: Dále po červené značce Muránska Lehota (1:30 h), Muráň (2:00 h), lehké občerstvení, popř. doplnění zásob, dále po červené se zelenou značkou Muránsky hrad (935 m n. m.) (3:30 h), prohlídka, Veľká Lúka - Piesky (5:00 h), pak po červené a modré značce Veľká Lúka (5:20 h), dále po žluté značce rozcestí Salašná (7:00 h) a spolu se zelenou Červená Skala (7:30 h), odjezd autobusem v 17:00 h do Popradu (příj. 18:05 h), odtud buď rychlíkem "Excelsior" v 19:33 h nebo "Slovakia" ve 22:48 h do Prahy (příj. 3:48 h, resp. 6:44 h).

Sobota 13. 8. 2011

Začneme pár poznámkami k dopravě. Na Slovensko je asi nejlepší cestovat přes noc lehátkovým vlakem (takže se většinou vyjíždí už v pátek večer). Námi použitý spoj měl však pouze lůžkové vozy, ale rozdíl mezi cenou lůžka a lehátka není nijak závratný. Důležitější je přejezd ze Zvolena do Detvy.

Detva je velká obec nebo spíš městečko nešťastně roztažené mimo hlavní komunikaci a jen některé autobusy zajíždějí až na náměstí. Stojí ale zato jimi jet, protože si tím odpustíte otravné trmácení nekonečnou zástavbou. Jízdní řády se však každoročně mění, a tak bude jedinou záchranou portál www.idos.cz, který obsahuje informace i o spojích na Slovensku.

Z Detvy jsme vyrazili po červené značce (nazývá se Rudná magistrála) nejprve po asfaltu mezi rodinnými domky, posléze mezi poli. Očekával se výhled na skalní stěny Kaľamárky, ovšem ty už za těch 31 let, co jsme tu byli naposledy, zarostly bujnou vegetací, takže nic. Asfaltka skončila a červená značka pokračovala podél potoka, pak kousek po louce a nakonec úzkou lesní pěšinou pěkně do kopce, aby se mezi skalami prosmýkla až na malou náhorní plošinu s několika chatami. Prošli jsme podél nich až k horárni Kalamárka, kde rozcestník avizuje k hotelu Poľana hodinu a tři čtvrtě.

Horský hotel Poľana je grandiózní stavba evidentně ve stylu socialistického realismu. Je možné zde opulentně pojíst a turistická část hotelu nabízí ubytování za celkem přijatelnou jednotnou cenu 6 € na osobu a noc v různě velkých pokojích. Nocleh není třeba objednávat dopředu, hotel Poľana je spíše zimní středisko a v létě je téměř prázdný. Jedna perlička - u recepce visel nádherný plakát s asi šestnácti nebo dvaceti místními medvědy, každý tam měl svou fotku se jménem a základními mírami a váhami. Pro vandrovníky opravdu povzbudivé čtení…

Neděle 14. 8. 2011

Vyrazili jsme dále po červené značce kolem masivního kamenného pomníku Slovenského národního povstání (SNP). Za čtvrthodinku jsme byli na sedle Priehybina a dále už pokračovali lesem a do mírného kopce až na Poľanu, nejvyšší horu tohoto vandru.

Kousek za vrcholem Poľany následuje rozcestí Katruška, které nabízí na obě strany odbočky k výhledům, a ty stojí opravdu za to, i když záleží jistě na počasí. Z východní strany je vidět Klenovský Vepor a v dálce Nízké Tatry, dokonce bylo možno rozeznat i barák s vysílačem na Kráľovej holi. Na západní straně výhledu je možné sledovat celý hřeben Poľany až po Ľubietovský Vepor a Hrb. Na obzoru jsou pak opět Nízké Tatry a za nimi dokonce vykukují i Roháče. Prostě nádhera.

Slaš pod Zákľukmi

Dalšími vrcholy poľanské hřebenovky jsou Strunga a Kopce. Cesta vede klasickým smíšeným lesem s převahou listnáčů úzkým chodníčkem v přízemní vegetaci. Nijak zvlášť nestoupá ani neklesá, a tak je to celkem příjemná procházka ve stínu lesních velikánů. Za vrcholem Kopce začne cesta mírně klesat a objevují se výhledy na východní stranu rudohoří, kterým dominuje Klenovský Vepor.

Asi po hodině a půl jsme došli na sedlo Jasenová a po obědě pokračovali po červené hřebenovce dále směr Hájny grúň, ze sedla samozřejmě do kopce. Chodníček se zúžil, přibylo podrostu a značka se klikatila mezi stromy stojícími i padlými. V jednu chvíli jsme se vyhoupli na okraj vykácené paseky s výhledem na západní stranu hřebene a vstoupili na lesní cestu vyjetou dřevorubeckou technikou. Šlapat po ní bylo docela příjemné, ale velmi zrádné, protože značka na nenápadném místě mezi keři zase lišácky uhnula na úzkou pěšinu v lese, což je třeba si pohlídat.

Přešli jsme Hájny grúň a vyšli na louku před Ľubietovským Veprom. Cesta vede podél lesa, ve kterém se ukrývá studánka. Kdysi býval u odbočky k ní oficiální rozcestník, dnes je tu alespoň podomácku vyrobená dřevěná destička s plechovou hlavou medvěda a nápisem Vepor - prameň. Studánka však není příliš vydatná a za sucha je bez vody.

Výstup na Ľubietovský Vepor stojí opravdu za to. Z této strany kopce je v závěru stoupání krátký skalnatý úsek, který není snadné vylézt i "na lehko", natož s bágly. Vrchol Ľubietovského Vepru nabízí nádherné rozhledy směrem na západ, jednak na obce Strelníky a Ľubietová, jednak na celý masiv Poľany.

Hřeben Poľany

Další cesta na poslední vrchol dnešního dne - Hrb - je jen příjemnou procházkou a už jsme se kochali pohledem na chatu pod Hrbom. Na Hrbe je vrcholová kniha, a tak je možné se tam zvěčnit. Sestup k chatě stojí také za to, prudký sešup po šutrech vyšperkovaný padlými stromy. Z vandru v roce 2003 se zachovala vzpomínka, že chata pod Hrbom představuje přívětivé místo se vstřícnou paní v bufetu, a i když ubytování kolemjdoucím neposkytují, tak s noclehem na krásné louce u zavedeného ohniště.

Leccos se však za těch osm let změnilo. O točeném pivu jsme si mohli nechat zdát, z jídla měli jen klobásu a o noclehu u ohniště nechtěla nějaká nová nepříjemná "krčmárka" ani slyšet. Vrátili jsme se tedy o kousek výše k lesu, kam nebylo od chaty vidět a zakempovali bez jakéhokoli zabezpečení proti dešti.

Poľana sopečná

Poľana je sopečného původu, to je celkem známá věc. Ale méně známé je, že před mnoha miliony let jakožto sopka vybuchla a pohřbila pod nánosem lávy a sopečného popela les, který rostl na jejích svazích. Za tu dobu dřevo toho lesa tzv. zkamenělo, odborně se to nazývá petrifikace, a kousky tohoto zkamenělého dřeva se dodnes nalézají v podhůří Poľany, a to zejména v okolí obce Strelníky. Říká se jim tady dřevěný opál, protože ten skutečný opál připomínají.

Samozřejmě nalézt ty kousky není vůbec snadné, je třeba kopat, ale kde, že? Navíc asi se souhlasem vlastníka pozemku. Ideální je prý hledat na čerstvě zoraných polích po dešti, kdy se vyorané a deštěm umyté kousky zkamenělého dřeva lesknou na slunci. Trefit to všechno dohromady (zorané pole, pak déšť a nakonec sluníčko) se ale docela blíží zázraku… Kromě zkamenělého dřeva lze v podhůří Poľany nalézt též kousky lávou roztavených křemičitanů, které vypadají jako sklo, ale mají různé barvy a vzory.

Ještě poznámka k vlastnímu procesu petrifikace. Je to docela rozšířený jev a zkamenělé dřevo se nachází na mnoha místech po celém světě. Sopečný popel je totiž bohatým zdrojem oxidu křemičitého, který je ale ve vodě velmi málo až skoro vůbec nerozpustný. Přesto se ho malé množství ve formě kyseliny křemičité ve vodě rozpustí a takto se dostane do dřeva, kde se zase promění na zpět nerozpustný oxid křemičitý, a tím zachová původní strukturu dřeva.

Je to vlastně taková kamenná konzerva, ale trvá to strašně dlouho - až miliony let. Ve velmi starých vzorcích zkamenělého dřeva je možné dokonce pozorovat postupnou přeměnu původně amorfního oxidu křemičitého na krystalický. To jsou věci!

A teď ještě k těm provazům. Slovensky provaz se řekne povraz a hned vedle Strelníků je obec Povrazník. Její název není náhodný. Už od 14. století se tato obec specializovala na výrobu provazů pro doly, na Slovensku tedy bane, a měli na to něco jako monopol, a to včetně výchovy učňovského dorostu, jak by se řeklo dnes.

Pondělí 15. 8. 2011

V noci se docela honily mraky, ale naštěstí nepršelo. Ráno jsme pokračovali sestupem po červené značce směr Tri vody. Asi po hodině nás značka přivedla na lesní asfaltečku kolem boudy tak pro čtyři spáče a s potokem za zády. Pokud vandrujete v menším počtu, tak by se mohla hodit. Lesní asfaltka nás dovedla k rozcestníku Červená jama - munička s douškou "Pamätné miesto SNP", což bylo potvrzeno i pomníkem a docela nově vypadajícím posezením se stříškou.

Šli jsme příjemným údolíčkem a občas se objevilo osamělé stavení, většinou neobydlené, tedy neobydlené trvale. Asi po půl hodině jsme došli k vydatnému pramenu vody, která vytékala z dřevěného korýtka asi tak ve výši vzrostlého muže. Za další půlhodinu jsme přišli do osady Tri vody, která je skrumáží několika nestále obydlených chalup a jedné historické vysoké pece z 19. století.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Slovenské rudhorie a Poľana?? (Marián, 19.07.2017, 11:45 )
Zdravím, nemôžem si pomôcť ale vo viacerých fórach na internete je nepresne uvádzané, že Poľana patrí do Slovenského rudohoria. NEPATRÍ. Poľana je Slovenské stredohorie a Slovenské rudohorie začína až od Veporských vrchov po Košice. Ostatne, máte to uvedené aj vo Vašom webe : http://www.treking.cz/regiony/slovensko_geomorfologicke_cleneni.htm


Další související články:

+ Putování Slovenským rudohořím (3), trek přes Sihlianskou planinu, Klenovské, Balocké a Málinské vrchy
+ Putování Slovenským rudohořím (2), přes Sihlianskou planinu, Klenovské, Balocké a Málinské vrchy
+ Putování Slovenským rudohořím (1), přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
+ Jubilejní 30. ročník putování tentokrát ve Slovenském rudohoří
+ Jaro ve Slovenském rudohoří (4), Muránska planina a Veporské vrchy
+ Jaro ve Slovenském rudohoří (3), Muránska planina
+ Přechod Slovenského rudohoří, jaro ve Slovenském rudohoří (2)
+ Jaro ve Slovenském rudohoří (1), Revúcke vrchy
Reklama
Výběr článků
Hory Hřebenovka Jeseníků na sněžnicích trochu jinak, trek z Červenohorského sedla na Rejvíz
Hory Polské Západní Tatry, treking v Západních Tatrách
Hory Do nitra Chibinských hor, turistika za polárním kruhem
Reklama
Témata našich článků…
Kriváň Muránska planina Jeseníky, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Barborka Klíč Beskydy, ubytování Poledník Králický Sněžník Sahara Radhošť Měsíc Hrad Beckov Slunce Poľana Pieniny Sluneční soustava Hukvaldy Fáze Měsíce Batizovské pleso Gerlach
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Jak vybrat kolo

Kolo

Jestliže se rozhodnete pro koupi kola, je dobře nepodcenit jeho výběr. Nevhodně vybrané kolo nepřinese požitek z jízdy a může se stát, že…

Turistické dalekohledy - základní informace, dělení, parametry

Dalekohled nebývá obvyklou součástí turistické výbavy. Zejména při dlouhodobějších trecích bývá vyřazován z batohů jako nadbytečný, místo zabírající a zbytečně těžký. Ve skutečnosti jde ale o šikovnou "mašinku", která vám…

Populární treky
1. České hory Kolem vodopádů Stříbrného potoka na nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk (1 125 m)
2. Slovenské hory Přechod přes Skriniarky, vysokohorská turistika v Západních Tatrách
3. Rumunské Karpaty Málo známé Godeanu, rumunské Karpaty
4. Španělské Pyreneje Parc Nacional d'Aigüestortes i Estany de Sant Maurici, Pyreneje a treky
5. Západní Karpaty Beskydský Karpattrek (6), hřebenovka Oravských Beskyd
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist