Rejvíz, Velké Mechové jezírko, Jelení cesta, Zámecký vrch a Koberštejn
Nenáročný okružní výšlap v Jeseníkách
Červencové teploty se šplhají před třicítku, takže slevuji z původní trasy a dáme si jen nenáročný, asi 15kilometrový okruh z Rejvízu. Nevynecháme při tom nejzajímavější cíle na jesenické straně Rejvízu, tedy Velké Mechové jezírko a zříceninu hradu Koberštejn.
Vyrážíme brzy, nechci přijet, až budou parkoviště na Rejvízu plná. No, přijíždíme úplně první… Co už. Bereme svačinu a pití, mrkneme na vyřezávané židle na Noskově chatě a vyrážíme k prvnímu cíli. Dnes opět jdeme ve čtyřech, jsme na pár dní na turistickém výletě, pánské jízdě na Zlatohorsku. Byť máme i ženský doprovod, snad abychom nezvlčili - dceru Míšu a mimořádně upovídanou Elinu.
Kolem podmáčených luk se vydáváme po naučné stezce k rozcestí Pod Rejvízem (752 m) a Vstup do rezervace (773 m), přičemž kráčíme lesem sežraným kůrovcem. Ale příroda si po této kalamitě poradí a les se opět zazelená. Národní přírodní rezervace Rejvíz má výměru asi 331 hektarů. Vyhlášena byla v roce 1955 z důvodu ochrany největšího rašeliniště na Moravě a ve Slezsku.
Po povalových chodnících a přes kasu, kde se hradí drobný poplatek za vstup do rezervace, pak přicházíme přes rozcestí U Mechového jezírka k Velkému Mechovému jezírku, kde jsou již nějací lidé. Kamarád Roman je tady poprvé. To jsem moc rád, že jsem mu mohl ukázat i něco nového. Dělám pár fotek jezírka i rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), sice velice drobné, přesto nejznámější masožravé (hmyzostravné) rostliny u nás.
Rosnatka okrouhlolistá je jedinečná rostlinka. Zatímco asi 95 % druhů rostlin roste v mykorhize s houbami, tak asi 5 % rostlin zvolilo jinou strategii přežití. A rosnatky jsou dokladem jedné z nich. Nezbytné látky ke svému růstu získávají rozkladem schránek lapeného hmyzu, které s pomocí pro hmyz vonných chemických látek lákají do smrtelné pasti. Je to podivuhodná strategie v prostředí s minimem jiných zdrojů potřebných k růstu.
FotogalerieVelké Mechové jezírko (768 m) je největší vodní plochou svého druhu na Moravě, rozlohou je u nás předčí jen šumavská Chalupská slať. Plocha jezírka je 1 692 m2, hloubka 2 až 3 metry a objem vody je odhadován na asi 4 050 m3. V okolí roste, mimo jiné, spousta zajímavých hub, dnes už mám pár skvělých "zářezů".
Na rozcestí Pod Rejvízem (752 m) se vracíme stejnou trasou, pak ale odbočujeme doprava a míříme krajinou rašelinišť a potůčků s černohnědou vodou zbarvených rašeliníky. I tady se vydováděl kůrovec, většina smrků je holých, ty v okolí chodníku jsou pokáceny, aby nespadly na nějakého zvědavého turistu. Na dalším rozcestí opouštíme značku a vydáváme se přímo jižním směrem přes hřeben vrchu Přední jestřábí (868 m).
Přehoupneme se přes hřeben a sotva viditelnou pěšinkou sestupujeme do protějšího údolí říčky Černá Opava, která pramení na svazích hory Orlík. Nacházíme fůru zajímavých hříbků. Například jedovatý pestřec obecný (Scleroderma citrinum) rostoucí v mykorhize s řadou jehličnatých, ale i listnatých stromů, a nebo jedlou lišku obecnou (Cantharellus cibarius). Škoda, že by se nám tyto houby v batohu rozmačkaly, protože nějaká houbovka z lišek by mohla být výborná.
Scházíme na naučný chodník a cyklotrasu, po které pokračujeme vpravo. Ale jen malý kousek. Jenom co překonáme tok Černé Opavy po Opavském mostě, zamíříme opět mimo značku. Z rozcestí Černá Opava, most (738 m) pokračujeme hezky lesem po svážnici na rozcestí Jelení cesta (855 m). A jsme opět na turistické značce, tentokráte zelené. Po ní se vydáváme vlevo k Zámeckému vrchu (934 m). Tady se ale moc nezdržíme, protože další náš cíl se nachází kousek odsud, na svahu Zámecké hory.
A tím cíle je hrad Koberštejn, respektive zřícenina hradu. Původně gotický hrad stojí v nadmořské výšce okolo 912 metrů. Založen byl někdy na přelomu 13. a 14. století (asi) Bolkem Svidnickým z rodu Piastovců. Po připojení Slezska k Českému království získává Koberštejn opavský vévoda Mikuláš II. Z hradu se dochovalo torzo válcové věže a do skály vytesané příkopy. Více o hradu, pokud vás to zajímá, si můžete přečíst v tomto článku.
Z Koberštejna sestupujeme prudkou kamenitou strání po zelené značce, avšak v půli cesty k dalšímu rozcestí značku opouštíme a neznačenou lesní svážnicí se vracíme k rozcestí u Černé Opavy. Pak trochu fádní asfaltkou míříme po Jestřábské silnici do osady Starý Rejvíz (755 m) a pak dále kolem hotelu Franz (dříve Svoboda) nazpět na parkoviště na Rejvízu. Tento výšlap se dá podniknout v různých variacích a obměnách a pro své nevelké převýšení okolo 300 metrů je vhodný i pro rodiny s dětmi, které jsou zvyklé na pohyb na čerstvém vzduchu a pár kilometrů je nerozhází a nezkazí jim náladu.
- Okružní trasa z Rejvízu na turistické mapě (pouze orientačně)
Fotogalerie, prohlédněte si fotografie
