Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Putování Českým středohořím

Putování Českým středohořím

CHKO České středohoří (2)

Fouká a je mi trochu zima. Dlouho se nezdržujeme. Musíme zpět do Kletečné. Kluci přichází za čtvrthodinku, šťastní, uřícení a zvlhlí. Zvolání Venci "kdo nezdolal Kletečnou, jako by tu nebyl…" radši přeslechnu. Však ono se mu to brzy vrátí!

Milešovka (837 m n. m.)

Nejvyšší hora Českého středohoří v mém portfoliu, na rozdíl od její nižší dcery Kletečné, nesmí chybět. Přesouváme se do Bílky, odkud stoupání nebude moc náročné. Ve vsi na zahrádkách již barevně září mnoho jarních květů. Keře a stromky jsou ozdobeny omalovanými vajíčky a všude vládne sváteční atmosféra. Příroda voní probouzejícím se jarem.

Kostomlaty

Stoupáme zvolna listnatým lesem, kde se větvičky začínají nalévat pupeny. Na hoře se mezi stromy bělá poslední sníh. Zima však není. Mraky postupně mizí a chvilkami se objevuje i modré nebe. To nám vlévá nové síly do žil. I Venca strhaný těžkým výstupem na Kletečnou, se pomalu vzpamatovává. Červená značka smířlivě sleduje cestu obkružující Donnersberg - Hromovou horu, jak Milešovku nazvali zde usedlí Němci.

Čtěte také: Předchozí část článku Putování Českým středohořím (1)

Na velké části hory je zřízena národní přírodní rezervace, kterou procházíme. Běžně v ní kvete zde lilie zlatohlavá, kosatec bezlistý, plicník lékařský. Dále se tu vyskytuje kapradinka skalní a medvědice lékařská. Na tyto bylinky je ale příliš brzy. Musíme se spokojit s jaterníkem podléškou, ostře modře zářícími drahokamy mezi rozkládajícím se listím.

Z vrcholu hory se nám naskytne kruhový rozhled do dalekého okolí. Milešovka výrazně ční nad ostatní vrchy v Českém středohoří. Také proto se jedná o místo s nejdrsnějším podnebím v Čechách a je považována za největrnější horu Česka, kdy bezvětří je zde v průměru pouhých osm dní v roce. Také to na vlastní kůži pociťujeme, přestože o kousek níže se zdálo, že jeden z oněch osmi dnů jsme vychytali právě dnes.

Sukoslav

Na vrcholu Milešovky byla ve 20. letech 19. století postavena jedna z prvních horských restaurací v Čechách. V roce 1905 pak byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a u ní 19 metrů vysoká rozhledna. Tu ihned využíváme k svým hrátkám. Viditelnost se od rána vylepšila, přesto k dokonalosti ještě dost chybí.

Přínosem je otevřená restaurace, kam s chutí zalézáme a dáváme si zelnou polévku. Já i čaj se štrůdlem. Ceny jsou příznivé, lidové. Posedíme dlouho, ale protože máme ještě další cíle, zvednout se musíme. Klesání severní částí hory kvůli ledu zavrhujeme a absolvujeme ho po stejné trase jako výstup.

Sukoslav neboli Kostomlaty

Ani do Kostomlat pod Milešovkou to není daleko. Sběratel nejvyšších kót v pohoří našel na mapě další dvě sedmistovky a tak s Romanem vyráží na Pařez (736 m n. m.) a Kleč (721 m n. m.). Ač se cítím o mnoho lépe než na včerejším Sedle, na zbytečné vrcholky odmítám lézt. Nic na nich není.

Přesto máme cestu z poloviny stejnou. Prvním a společným cílem je hrad Sukoslav (565 m n. m.), kam vede z obce opravdu strmá stezka. Tady se ta Kletečná v nohách projevuje. Roman jde svižně, zato Venca trpí a jen silou vůle převýšení na hrad zvládne.

Milešovka

Sukoslav, nebo správněji Kostomlaty, je zřícenina gotického hradu postaveného pány z Rýzmburku počátkem 14. století. V roce 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 byl dobyt husity a koncem 16. století přestal sloužit jako panské sídlo. Byl opuštěn a od počátku 17. století zpustl.

Dnes je hrad opravován a jeho vysoká věž slouží jako rozhledová. Je velká škoda, že na velikonoční svátky zůstala turistům zavřena.

Roman s Vencou z hradu vyrazili dobýt Pařez i se sousední Klečí. Inu proti gustu žádný dišputát. Snad se tam nestrhnou. Franta zmizel a sestupuje stejnou cestou dolů, já jdu naučnou stezkou Březina k rybníčkům. Tady je menší parkoviště a tak budu moci sestup klukům zkrátit. Hlavně Venca to určitě ocení. To ale ještě chvíli potrvá. Mezitím se vracím výhledovou cestou do Kostomlat. Shora sleduji zámek s kostelem, k nimž zamířím.

Radobýl

Zámeček je dobře oplocen, protože slouží k převýchově problematických dětí a není k němu vůbec vidět. K prohlídce musí stačit místní mohutný kostel sv. Vavřince. Ten vznikl v pozdním románském stylu zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován je někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.

Litoměřice

Po návratu do Litoměřic zbývá trochu času na kratší procházku. Potkáváme mnoho Němců, kteří se možná dnes v Čechách cítí bezpečněji než u sebe doma. Ostatně Litoměřice byly posledním městem tzv. Deutschböhmen, které se po vytvoření Československa vytvořilo a vzdalo se invazním československým armádám až 27. prosince 1918.

Litoměřice - katedrála sv. Štěpána

Až do konce druhé světové války zde převažovalo obyvatelstvo německé národnosti. Po Mnichovu proto nespadaly Litoměřice pod Protektorát Čechy a Morava, ale patřily do Sudet a byly přičleněny k Hitlerově Velkoněmecké říši. Převážná část dnešního českého obyvatelstva se do města přistěhovala po poválečném vysídlení obyvatelstva německé národnosti.

Město leží na soutoku Labe a Ohře a žije v něm přibližně 25 tisíc obyvatel. Královským městem se Litoměřice staly v rozmezí let 1219 až 1228. Patří mezi nejstarší česká města. Jeho vznik předcházela existence raně středověkého přemyslovského správního hradu. Toto hradiště stávalo na Dómském pahorku jihovýchodně od centra města a bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí. Kolem roku 1057 byla jeho část vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána.

Královské město si od 13. do 17. století udržovalo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Získalo množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejdůležitější bylo právo skladu a právo mílové, kterým se tehdy mohlo pyšnit jen málo českých měst.

Právo skladu znamenalo, že každý obchodník plující po Labi, musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Litoměřice díky tomu byly jedním z nejdůležitějších říčních přístavů na Labi.

Tzv. právo mílové měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě Žatec a Most, znamenalo, že v okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost. Velikost české míle se často měnila a mívala až 10,5 km.

Litoměřice - kostel zvěstování Panny Marie

Převážně české Litoměřice zažily po porážce stavovského povstání v roce 1620 velký příliv německého etnika, v menší míře i italského. Přesto byla čeština stále hlavním jazykem, a to až do tereziánských a josefínských reforem. Teprve od roku 1739 pronikala němčina do městských knih a posléze se stala vyučovacím jazykem městské školy.

Krásné a zachovalé historické jádro města je od roku 1950 městskou památkovou rezervací. Je jasné, že zdaleka ne vše se nám během našich dvou vycházek podaří shlédnout. Dnešní podvečer se k první z nich docela hodí. Výrazně proti však jsou Václavovy nohy, které po ranní rozcvičce na Kletečné odmítají poslušnost a nenalákají je ani veškeré okolní pamětihodnosti. Už Rybářské schody, směřující od Písečného ostrova u Labe ke katedrále sv. Štěpána, jsou nad jejich síly a tak mezi námi začíná panovat obava, že Vencu budeme muset po městě přenášet. Jen nezdolně silná vůle, kterou neustále v životě projevuje, nás od tohoto údělu zachrání.

Teprve, když kňourá, že má "straš,nej hlad", dělám jako bych hledal první hospodu. Až když se zanedlouho přidají ostatní, dovedu je milostivě do již známé restaurace Pivovarský sál.

To již máme za sebou Dómské náměstí s krásnou katedrálou sv. Štěpána, zběžnou návštěvu domku se světničkou, kde bydlel až do své smrti K. H. Mácha, kapli sv. Jana Křtitele, Jezuitské schody, rozlehlý kostel Zvěstování Panny Marie, děkanský kostel Všech svatých a také zběžnou prohlídku Mírového náměstí.

Litoměřice - dům U Černého orla

To je dnes hlavním centrem Litoměřic a jádro města tvoří již od počátků 13. století za Přemysla Otakara I. Má nepravidelný obdélníkový tvar a téměř 2 ha. Je tak důkazem významu města ve středověku, kdy sloužilo jako hlavní tržiště. Původní koryto s vodou bylo v roce 1541 nahrazeno dřevěným potrubím, postavila se horní dřevěná kašna a též dolní kamenná kašna. Většina domů na náměstí je gotická. Uvnitř nich a na fasádách lze ale spařit i projevy všech stavebních slohů od gotiky až po 20. století.

3. den - Ze sopky na sopku

Z Košťálu na Boreč a Holý vrch

Překvapivě nás ráno uvítá jasná obloha. Opět přejíždíme mostem přes Labe a na chvíli zabloudíme do Třebenic, kde jsme chtěli navštívit muzeum Českého granátu. Bohužel v březnu je zavřeno a tak si na polodrahokamy necháváme zajít chuť. Kousek odsud stojí víska Sutom, kde začneme trekový okruh. Prvním cílem je hradní zřícenina Košťálov.

Ještě než se vydáme na cestu, zastavujeme pod nevysokým vrchem, z něhož k nebi ční osamělá kamenná věž. Jde o Skalku, hradní zříceninu, z které se dochoval jen okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Věž sloužila jako vězení. Trávit zde nekolikaletý trest nemuselo být špatné, výhled po středohoří je skvělý, avšak zdá se mi, že stavitelé zapomněli na výhledová okna.

Litoměřice - muzeum

Zaujme nás zvláštní zdvojený Strom přání: "Pohlaď ho… Požádej ho… Přej si… Poděkuj mu… Pohlaď ho…" Nejsem si jistý, jestli si někdo z nás něco přeje. Všichni mlčí, asi proto, že jde o přání a to přece ze své podstaty musí být tajné. A tak si tajně cosi přeji a jen v duchu dvakrát pohladím strom. Stejně tuším, že se mi přání nesplní.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Témata našich článků…
Sahara Jeseníky, ubytování Holubyho chata Na Turoldu Hazmburk Borišov Kašparova chata Bezděz Hluboká Macocha Vítkův hrádek Vilcan Viklany Souhvězdí Velký vůz Jarní prázdniny Mont Blanc Loket Blesk Motýli Slunce Batohy Říp
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Plesa Štrbské pleso, nejznámější a druhé největší pleso slovenských Tater
2. Geologická památka Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Propasti Hranická propast, nejhlubší propast v ČR
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Horské chaty Téryho chata: Vysoké Tatry, cena a recenze ubytování na Téryho chatě
7. České hrady Karlštejn, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist