Přechod přes Prielom Hornádu ve Slovenském ráji

A právě výše zmíněnou část toku řeky Hornád - Prielom Hornádu - jsme si vybrali za cíl během Týdne VHT 2018. Počasí nám přeje, teplota je tak akorát, aby se člověk zbytečně nezapotil. Startujeme na parkovišti na Čingově (525 m). Autobusy sem vcelku pravidelně zajíždějí ze Spišské Nové Vsi, my však máme autobus vlastní. Čas nás tudíž nijak netlačí a hezkou, asi 12kilometrovou, túru si můžeme opravdu užít.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Žlutou turistickou značku nám tady trochu přeložili. Dříve šla rovnou mezi chaty a do lesa, není vede nejprve k toku řeky Hornád a až na rozcestí Čingov, centrum (494 m) začíná stoupat tím správným směrem. Míříme na území Národní přírodní rezervace Prielom Hornádu, která má výměru 290,5 hektarů.

Po kratším stoupání se objevuje velká louka s chatkami - Čingov, Ďurkovec. Při jedné z mých prvních návštěv Čingova to tady ještě žilo, dnes vše vypadá opuštěně a zanedbaně. To nicméně nebrání tomu, aby tady nerostly (zřejmě) nové apartmány, které se sem ale vůbec nehodí. Je patrné, že "móda" nechat vše původní spadnout a novou výstavbu "alokovat" na nezastavěné plochy je vlastní i Slovensku. Připomíná mi to styl ala Afrika. Vždyť např. Nairobský slum sousedí rovnou s mrakodrapy. Budeme se tvářit, že ty chátrající stavby nevidíme…

Tomášovský výhľad

Konečně se dostáváme na chodník, jenž se v četných zákrutách vine na strmém svahu nad Hornádem s množstvím skalních útvarů i vyhlídek. Míříme sice na Tomášovský výhled s excelentními výhledy, přesto si vyhlídky, které máme cestou, ujít nedáme. Především ne tu u skalních útvarů Ihla a Kazateľnica s množstvím teplomilné vegetace. Tu bychom tady mohli obdivovat v jarních měsících. Nyní, v době babího léta, v podrostu nic nekvete.

Ani se nenadějeme a stojíme na Tomášovském výhledu. Tomášovský výhľad (680 m) se nachází na mohutném skalisku s téměř kolmými až převislými stěnami (výška 25 až 30 metrů) svažujícími se k řece Hornád. A protože se Tomášovský výhled nachází přímo naproti průlomovému údolí říčky Tomášovská Belá, můžeme si užít nevšední podívané na soutoku Bílého potoka a Hornádu od Kolísek přes Čertovu sihoť až po Kyseľ. Přímo naproti, ve svahu Čertovy sihotě, zeje otvor jeskyně Čertova diera, která je významnou paleontologickou lokalitou a zimovištěm netopýrů.

Nelze si nevšimnout, že i zde úřaduje lýkožrout. Avšak napadeny jsou spíše jednotlivé stromy než celá plocha. Snad u toho zůstane i v příštích letech. Na Tomášovském výhledu je živo. Krom češtiny tady slyším slovenštinu, polštinu a němčinu. Co naplat, Tomášovský výhled patří k vyhledávaným místům.

Letanovský mlyn

Z Tomášovského výhledu musíme asi 200 výškových metrů sestoupit k Hornádu. Z rozcestí Pod Tomášovským výhľadom (511 m) si ještě odskakujeme na blízkou louku, ze které si můžeme prohlédnout skalní stěny Tomášovského výhledu příkře spadající k toku řeky Hornád. Stejný nápad dostalo mnohem více lidí.

Vracíme se přes rozcestí Biely potok, ústie (510 m) a Biely potok, rázcestie (510 m) pokračujeme proti proudu Hornádu. Chvíli nahoru, chvíli dolů. Konečně se objevuje můstek (Mostík nad úžinou), který nás převede na druhý břeh řeky. To se dnes ještě několikrát zopakujeme.

Můstky a další jistící pomůcky tady vybudovali chlapi z horské služby. První část Prielomu Hornádu byla zpřístupněna teprve v roce 1960, zbývající části až v roce 1974. Tedy vlastně teprve "nedávno". Celkem se tedy nachází 7 kovových můstků a lávek a stovky metrů jistících řetězů a stupaček, z nichž mnohé vedou přímo nad řekou v kolmých až převislých skalách. Velký dík stavitelům, kteří nám tak umožnili navštívit těžko přístupné partie v této části Slovenského ráje.

Následují stupačky pri jaskyni, kde se to trochu "zašprclo". Některým návštěvníkům dělají umělé jistící pomůcky očividné problémy. Své dělá i strach z výšek. Nevadí, i při tomto hlemýždím tempu máme času dostatek. A také dostatek času na focení. Stupačky pod mlynom již nejsou tolik ucpané, takže u Letanovského mlýnu jsme co by dup. Na chvíli spočineme na loučce u turistického přístřešku a vyhlížíme kamzíky. Marně. Marně čekáme i na Romana. Gřeška. Ztratil se. A opět na žluté turistické značce. Fakt nechápu, jak se mu to povedlo…

Po krásném kamenném mostě pokračujeme k Letanovskému mlýnu. Ten zde byl postaven počátkem 19. století, avšak později vyhořel a již nikdy nebyl obnoven. Dnes se tady nachází chalupa a bufet. Už, už jsme si chtěli dát pivo, avšak mají zavřeno. Denně je otevřeno pouze o prázdninách (od 10.00 do 18.00), v květnu, červnu, září a říjnu pouze o víkendech od 11.00 do 17.00. Polkneme nasucho a pokračujeme dále proti kalenému toku Hornádu.

Hrdlo Hornádu a Podlesok

Následuje mostík pod mlynom a reťazová lávka nad Zelenou dolinou. Procházíme velice krásným a fotogenickým úsekem průlomu Hornádu, který svírají strmé svahy okolních vrchů, které hladinu řeky převyšují až o 300 metrů.