Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Turistika v Pojihlaví (1)

Turistika v Pojihlaví (1)

Putování podél tří vodních toků

Vysedám na vlakové zastávce v Kralicích nad Oslavou a vyrážím po modré turistické značce. U Olšanského mlýna se napojuji na první ze tří toků, v jejichž blízkosti se budu příští dny pohybovat. V rozporu s názvem osady se však zatím nejedná o řeku Oslavu, ale o potok Chvojnici. Nevím proč, ale připadá mi to trochu zvláštní, neměla by se obec správně nazývat Kralice nad Chvojnicí? Asi ano, přejmenovat sídlo si ale netroufnu, to by mi neprošlo.

Biskoupský kopec

Následuje dvanáctikilometrová cesta lesem. Stále lemuji potok, v němž vesele klokotá voda; činí tak navzdory tomu, že je po předchozích deštích notně zakalená a občas je cítit bahno. Po dosažení rozcestníku Pod Borovinou se ukáží první chatky. K těm lze dokonce dojet auty, pouze je nutno párkrát projet brod. My pěšáci naštěstí můžeme při překonávání vody využít lávky, jednou však jde trochu do tuhého. Jistý přechod - snad ho dřív, než dopíši tento text, neopraví - je zpuchřelý a schází mu pár příček, nedivil bych se, kdyby značná část chodců raději sundala obuv a přebrodila vodu bosky.

Čtěte také: Mohelenská hadcová step, step na dohled Dukovan

Chvojnice se u Senoradského mlýna vlévá do Oslavy, čímž se s potokem nadobro loučím. No tohle, děj ubíhá rychleji, než jsem očekával, jestli to takhle půjde i nadále, bude můj článek velmi krátký. Opak je naštěstí pravdou. U zbylých dvou řek se zdržím o poznání déle a dostane se i na další zajímavosti. K těm mi ale ještě kousek chybí, zatím jsem se pouze ocitl mezi mnoha chatkami. Těch se v oblasti nachází víc než dost, a nebál bych se dokonce tvrdit, že je "přechatkováno".

Zřícenina hradu Levnov

Úzkou pěšinou ve skalnatém srázu nad řekou přecházím k dalším obydlím, ukazuje se můj příští cíl. Na strmém skalisku na opačné straně řeky se nachází zřícenina hradu Levnov, která se dlouho nazývala Ketkovák. Až v roce 1971 totiž zjistili, že po léta nezvěstný Levnov představuje právě tato zřícenina.

První údaje o sídlu pochází z roku 1346, vlastnili ho páni z Lipé. Roku 1358 je coby majitel uváděn Léva z Levnova, po vymření rodu se hradu opět ujímají páni z Lipé. Po husitských válkách se sídlo stalo útočištěm loupežné hordy pod vedením Burgharda Kienbergera.

Ti okolním pánům i vesničanům škodili natolik, že šlechta nechala hrad dobýt (ve skutečnosti ho žoldáci získali bez boje) a zničit, aby opevnění nemohlo v budoucnu sloužit dalším lupičům. I proto se z hradu dochoval jen zbytek podpůrné zdi na skalním úbočí - hradba ze samotného sídla není vidět, lze ji pozorovat od řeky či z vyhlídky na Malé skále.

Kříže na zřícenině Sedlec

Přecházím po mostě řeku Oslavu a míjím Ketkovický mlýn, stoupám na zříceninu. Z vrcholových skalisek, na nichž roste teplomilná květena, se nabízí pěkné výhledy. Přímo pode mnou se klikatí Oslava a nedaleký zalesněný kopec skrývá zříceninu Kraví hora. Tu si ale nechám na později a stáčím zrak k Malé skále na opačném břehu řeky. Na jejím vrcholu se každou chvíli objevuje nový návštěvník, rozhodnu se rozšířit jejich šiky.

Opouštím zříceninu Levnov a vracím se kus zpátky, od chatek zabočuji zpět do terénu. Jak se ukáže, nijak zacházky nelituji. Z Malé skály mám nádherný výhled nejen na Levnov, ale i Kraví horu, řeku Oslavu a Ketkovický mlýn, jemuž stejně jako ostatním zařízením tohoto typu v oblasti schází mlýnské kolo. Aby toho nebylo málo, vykoukne i jaderná elektrárna Dukovany. Zbývá si sednout, kochat se a fotografovat okolní nádheru, zkrátka pohoda.

Tvrziště v Senoradech

Setrvat na jednom místě ale nelze věčně, posouvám se dál. Podle mapy se poblíž Malé skály nachází pravěké hradiště, větší úspěch sklízím s tvrzištěm na okraji obce Senorady. Obcházím jasně rozpoznatelný příkop i val, nad nímž se historické sídlo nacházelo. Tvrz zde prý, přestože se první písemný záznam váže až k roku 1358, stála už od 13. stolení. Opevnění nejspíš zaniklo za husitských válek.

V Senoradech si dávám večeři a pivko, a jelikož se zdržím na televizní přenos hokejového utkání, daleko už nedojdu. Jak se ukáže, můžu být rád. V noci se strhne prudká bouře, kdybych neměl střechu nad hlavou, vedlo by se mi zle.

Biskoupský kopec

K ránu se naštěstí vyčasí, můžu pokračovat. Stoupám na Biskoupský kopec, jenž sice nevyniká závratnou výškou a jeho vrchol je víceméně plochý, přesto stojí místo za pozornost. Nejedna cedule upozorňuje, že se jedná o přírodní rezervaci, jež se rozkládá na ploše 7,6 ha. Mezi lesíky s břízami, borovicemi a jalovci rostou na bývalých pastvinách vzácné a ohrožené rostliny jako trávnička prodloužená, křivatec český, koniklec luční a velkokvětý, kociánek dvoudomý, ostřice nízká nebo např. len tenkolistý.

To ale, jak pozoruji, opouštím původní předsevzetí, že poputuji podél tří vodních toků. Naštěstí chybu obratem napravím, sestupuji k další řece. Tentokrát se jedná o Jihlavu. Ta pramení z několika rybníků v Brtnické vrchovině u obce Jihlávka, dosahuje délky 185 km a ústí do Svratky. Oproti předchozím dvěma tokům působí mohutněji a dravěji, soudě dle velkého počtu rybářů, žije v ní žije značné množství ryb.

Templštejn

Já však nechám štiky, pstruhy a další tvory se žábrami na pokoji, vyrážím za historií. Přecházím po mostě řeku a podél nádherného kaňonku se zurčící vodou stoupám vzhůru. Mým cílem se stává romantická zřícenina hradu Templštejn (Templštýn). Jak napovídá název, založil ho řád templářů, postavili ho ve 13. století.

Po jejich násilném konci v roce 1307, kdy proti nim zakročil francouzský král Filip IV. Sličný, aby se obohatil, připadlo sídlo vladaři, tj. Janu Lucemburskému. O největší rozmach sídla se zasloužili páni z Lipé, kteří ho získali v roce 1379. Učinili z něj jeden z největších hradů na Moravě. Ve druhé polovině 15. století přechází sídlo do nových rukou, ke zkáze došlo zřejmě v 16. století po mohutném požáru.

Templštejn

V dnešní době zaujmou především zajímavé zbytky jižního paláce a jádra hradu, za zmínku stojí i štítová zeď, jež dosahuje šíře neskutečných pěti metrů. Minu i studnu, jež je zakrytá mříží, že by za tím stála zajímavá pověst? Každý nechť posoudí sám.

Kdysi se u studně sešli pasáčci, zapálili oheň a vesele se bavili, bujarost skončila ve chvíli, kdy Hlavsa hodil do studně Lutoslavovu botu. Postižený se rázem rozplakal, neboť byl chudší než kostelní myš a nesměl se bos vrátit domů; nakonec se rozhodl do studně spustit po provaze. Kamarádi mu pomohli a on kupodivu uspěl, botu vylovil. Po vytažení se ji pokusil vyklepat, neb škrpál dole nějak ztěžkl, k jeho překvapení z něj však místo bláta padaly hroudy zlata.

Řeka Oslava

Nadšený Lutoslav, neb byl dobrého srdce, rozdělil se o bohatství s druhy a ještě mu hodně zůstalo. Jak to však chodívá, vzbudilo jeho štěstí závist. Hlavsovi, přestože pocházel z bohaté rodiny, byly dvě hrsti zlata málo a rozhodl si přilepšit. Vhodil do studně svoji botu a nechal se za ní spustit. Jelikož byl ale chamtivý, provaz povolil. Nenasytný Hlavsa spadl do vody a ta se za ním zavřela, víckrát už ho nikdo nespatřil.

Vyhlídka Na Babách

Tolik pověst, vracím se nejenom k putování, ale i k řece. Ubírám se po stezce, jež se klikatí po úbočích nad Jihlavou. Ze skalisek se na tok i okolí otevírají nádherné výhledy. Po včerejší návštěvě Malé skály zavítám na Velkou skálu, snad nejhezčí rozhled nabízí vyhlídka Na Babách. Shlížím na řeku, bizarně rozeklané skály i zelené kopce, dole pode mnou se nachází několik chatek.

Mohelenská hadcová step

S příjemným úsekem se loučím po cca osmi kilometrech u Mohelenského mlýna, kde podle naučné cedule odbočuji k jednomu z nejcennějších klenotů moravské přírody. Jedná se o Mohelenskou hadcovou step.

Pohled na Jihlavu z vyhlídky Na Babách

Na té se nachází plno vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, kteří jsou vázaní na specifické podmínky zdejší horniny (serpentinit). Ta ovlivňuje vegetaci chemickým působením a vysokým obsahem hořčíku, kvůli čemuž dosahují rostliny "trpasličího" vzrůstu. Vzácná kapradina podmrvka hadcová zde byla objevena už v polovině 19. století, načež se dlouho vedly spory, jestli se má chránit "kus skály". Pro vlastníky bylo totiž mnohem výhodnější kámen vytěžit.

K prvnímu úspěchu došlo v roce 1933, kdy oblast o rozloze 50 ha prohlásili za rezervaci. V roce 1992 se stalo území národní přírodní rezervací a v roce 2005 se přiřadilo do národního seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000. I proto se smí v lokalitě chodit pouze po vyznačené stezce s naučnými cedulemi, délka trasy je cca čtyři kilometry.

Mohelenská nádrž a Dukovany z Mohelenské hadcové stepi

Další související články:

+ Mohelenská hadcová step u Mohelna
+ Přírodní rezervace Velká skála z vyhlídky Na Babách
+ Rozhledna Babylón u Kramolína
+ Jevišovická pahorkatina a NP Podyjí
+ Jevišovická pahorkatina a Národní park Podyjí
+ Ledové sluje, NP Podyjí
+ Hardegg - na skok u sousedů v nejmenším městě Rakouska (3), NP Thayatal
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Přes Stolicu na Muránskou planinu, Rudohorský Karpattrek (6)
Hory Medvěd napadl a zranil houbaře na Malé Fatře, útok medvěda v oblasti Šútovského vodopádu
Hory Divočinou Volovských vrchů na Pipitku a za medvědy, Rudohorský Karpattrek (3)
Reklama
Témata našich článků…
Černé jezero České středohoří Šumava, ubytování Třeštík Branč Kvarky Chata na Šerlichu Štefánička Roháče, ubytování Sněžka Pulčínské skály Maroko Praděd Slunce Hričov Strážov Vihorlat Morské oko Chalupská slať Starý Jičín Fáze Měsíce Panská skála
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech

Tatry

Při náročných vícedenních trecích ve slovenských horách i dalších horách v Karpatech (abychom zůstali v nám blízkých končinách)…

Ve Finsku již dávno platí "hiking without littering", tak proč by to nemohlo jít i u nás!

O kladném vztahu Skandinávců ke své krajině jistě nikdo z nás nepochybuje, čistá severská příroda je dokladem citlivého přístupu ke krajině. Přístupu, který se neobjevil nějak samovolně, ale je produktem vývoje…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Putování Slovenským rudohořím, přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
2. České hory Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech
3. Rumunské Karpaty Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
4. České hory Túra na Lovoš a do Oparenského údolí, turistika a vrcholy v Českém středohoří
5. Slovenské hory Fatransko-tatranský Karpattrek (6), hřebenovka ze Strečna do Telgártu
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist