Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Túry v Podyjí

Túry v Podyjí

Turistika na jihu Moravy

Národní park Podyjí byl vyhlášen v roce 1991 v nejcennějších částech bývalé chráněné oblasti. Rozkládá se na jihu Moravy u hranic s Rakouskem a táhne se podél meandrující řeky Dyje od Vranova ke Znojmu.

Zámek Vranov

Vyznačuje se kaňonovitým údolím s prudkými svahy a skalisky, zaujme i faunou a flórou. Z rostlin v něm najdeme druhy jak teplomilné a suchomilné, tak i chladnomilné a vlhkomilné, na relativně malé ploše roste na 1 300 druhů a poddruhů vyšších rostlin, přičemž cca dobře sto náleží k ohroženým druhům. Ze zvířat se kromě mnoha zástupců vzácných druhů ptactva a hmyzu vyskytuje např. vydra říční, tchoř světlý či užovka stromová.

Já svoji cestu za poznáním zahajuji ve Znojmě, jež svého času neslo podtitul "město okurek". Dneska si o tom, bohužel, můžeme podobně jako v mnoha jiných případech pouze zdát, to radši vozíme okurky např. z Indie. Dosti ale povzdechů, protože ty do textu nepatří.

Čtěte také: Hardegg - na skok u sousedů v nejmenším městěRakouska, NP Thayatal

Znojmo patří k nejstarším moravským městům. V 6. století ho osídlovali Slované a v 11. století byl za knížete Břetislava I. založen na skalním ostrohu hrad. Ten můžeme navštívit i dnes. Jeho nejstarší památkou je románská rotunda sv. Kateřiny, již zbudovali v roce 1037. Mezi další významné pamětihodnosti města patří poutní chrám sv. Mikuláše, Horní a Dolní náměstí, radniční věž, vynechat nelze ani podzemí.

Rotunda ve Znojmě

Zajímavostí se samozřejmě najde mnohem víc, já ale vyrazil do přírody, a tak dávám městu sbohem. K polednímu sestupuji k přehradní nádrži Znojmo, po jejímž břehu směřuje podél vody žlutá turistická značka. Následuji ji. Netrvá dlouho a zhruba metr přede mnou přeleze přes stezku užovka. Než zareaguji a tasím fotoaparát, ztrácí se had v listí pod pěšinou.

Užovka stromová, Sealsfieldův kámen

I další dva plazi, na něž narazím vzápětí, jednají velmi hbitě, nemám šanci je vyfotit. Příležitost se přihlásí o slovo o kousek dál. Ve větvích keře vedle pěšiny si hoví užovka stromová. Kradu se k ní a zdá se, že uspěji, plány mi zhatí lidský faktor. Doposud pustá stezka ožije a v mých patách se přižene horda turistů. Ovlivněn dupotem, "skáče" had z větvoví do listí a ztrácí se v terénu, spláču nad výdělkem.

Postupuji dál a náhradou se mi představují kvanta zelených ještěrek, které mě budou doprovázet i příští den. Dočasně opouštím břeh a vystupuji na Sealsfieldův kámen. Z něj se nabízí výborný výhled na klikatící se Dyji, Býčí skálu i Králův stolec. Pěkné místo je bohužel přeplněné návštěvníky, a tak pokračuji bez delšího zdržování. Sestupuji zpátky k řece, míjím kamenné moře a ruiny bývalého mlýnu.

Přicházím na bývalou Římskou cestu, jež směřuje na Šobes. Jedná se o skalní ostroh, který ze tří stran obtáčí meandr Dyje a odjakživa se na něm pěstovalo kvalitní víno. To se dá získat i v současných dobách, protože o víkendech a přes léto otevírají u vinic stánek s prodejem a ochutnávkou. Jak se ukazuje s předstihem, dnes tomu nebude jinak. Na přechodu přes řeku činí několika jedincům pohupující se lávka potíže, vybumbali zřejmě poněkud přes míru. Navzdory jejich odstrašujícímu případu zastavuji u stánku a ochutnávám vínko, nakonec si kupuji celou láhev.

Železné schody a Nový hrádek

Pokračuji k vyhlídce Železné schody a k večeru zavítám k Novému hrádku. Jedná se o rozsáhlou zříceninu, jež se rozkládá na skalním ostrohu nad řekou Dyjí. V roce 1358 ji zbudoval markrabě Jan Jindřich a zprvu měla strážní charakter. Později ji upravili na romantické sídlo pro lovící šlechtu, dnes ruina patří mezi chráněné lokality.

Znojmo od Dyje Výhled od Sealsfieldova kamene

Do objektu, na jehož nádvoří se nachází deska znojemských skautů, kteří padli za druhé světové války, se volně nesmí, prohlídka areálu je povolena leda s průvodcem. Ten však není přítomen a ani nebude, co bych to zamlčoval, návštěvní doba hradu vzbuzuje rozpaky. Objekt otvírají až v květnu, jako by je nenapadlo, že na poslední dubnové dny navazuje státní svátek a lidé si berou prodlouženou dovolenou. Vlastníci tak přijdou o zisk.


Dosti ale připomínky, vítá nás nový den. Přes osadu Lukov přecházím do Čížova. V obci se nachází informační centrum NP Podyjí, hospoda, kam zajdu na brzký oběd, a pozůstatky železné opony. U osady se táhnou dráty, které až do pádu komunistického režimu "chránily" naši socialistickou vlast před západními imperialisty. Jeden by při dnešním volném přechodu hranic už ani nechtěl věřit, že se dělo něco tak šíleného, bylo tomu ale tak. Jak navíc uvádí chytré zdroje, zahynulo při pokusu o útěk z bývalého Československa mezi roky 1948-1989 celkem 390 lidí.

Hardeggská vyhlídka

Dávám Čížovu sbohem a ubírám se dle mého na jedno z nejhezčích míst NP Podyjí, zastavuji na Hardeggské vyhlídce. Ta nabízí vynikající pohled na nejmenší rakouské město Hardegg, jemuž dominuje mohutný hrad z 13. století. Vlastnily ho významné rakouské rody a roku 1731 ho získal kníže Khevenhüller. Značně ho poškodilo zemětřesení v roce 1754. K výrazné rekonstrukci došlo v minulém století.

Hardegg a Dyje z vyhlídky na rakouské straně Cesta Rakouskem podél Dyje, pohled na skály v Česku

Kochám se pěknými výhledy a scházím k řece, překonávám ji po dřevěném mostě, který po opravách zpřístupnili dva dny předtím. Vnikám do Rakouska a ocitám se na okraji Hardeggu. Sice mě k sobě volá a vábí hrad, já ale zatím jeho výzvy neposlechnu. Odbočuji a vypravuji se podél řeky, navštěvuji NP Thayatal, který na rakouské straně navazuje na náš národní park.

Červená značka se střídá s modrou a dostavují se pěkné vyhlídky. Nevynechám ani jeskyni Einsiedler, k níž se váže zajímavá pověst. Kdysi dávno se prý jistému velmoži a jeho ženě narodil syn, vzápětí však vypukla válka. Muž tedy vytáhl do boje, a jelikož se tažení značně protáhlo, vrátil se domů po dlouhých letech.

Hardegg z Hardeggské vyhlídky

Přivítání mu však zhořklo v hrdle, jelikož se manželka tiskla k neznámému mladíkovi. Rozzuřený velmož neváhal, vytasil meč a oba srazil. Že chyboval, zjistil záhy. Umírající žena mu s posledním výdechem sdělila, že spolu s ní zabil vlastního syna, který mezitím vyrostl v hezkého jinocha. Muže zpráva zdrtila natolik, že se zřekl titulu a odešel si odpykat svůj těžký hřích, žil v těchto místech jako poustevník. Proto jsou i dnes vidět vysoko ve skalisku pozůstatky kamenného přístřešku. Jen by mě zajímalo, jak k němu dotyčný šplhal. Vlastnil žebřík?

Zřícenina hradu Kaja

Hrad Kaja

Pokračuji podél řeky, za níž se zvedají na české straně skály, ukáže se i Nový hrádek. Moc pěkné. Závěrem zavítám ke zřícenině hradu Kaja (Chýje), který opět otvírají až v květnu, přestože kolem brousí plno zvídavých turistů. Přesný rok vzniku sídla není znám, ve 12. století v něm sídlil knížecí rod Kuenringů. Později ho vlastnil Jindřich z Lipé a za husitských válek došlo k jeho poboření, jako pustý je hrad uváděn od roku 1672.

Návrat do Hardeggu

Přes obec Merkersdorf se vracím do Hardeggu. Dávám si okružní cestu kolem města a jedna nádherná vyhlídka následuje druhou. Nakonec, přestože to stojí drahá eura, dopřeji si před setměním na rakouské půdě pivo. Poté přejdu hranice zpět do vlasti a denní pouť končím v přístřešku na Hardeggské vyhlídce, odkud se mi nabízí vynikající pohled na krásně osvětlený hrad.

Ledové sluje, Vranov nad Dyjí

Ráno se ubírám lesy podél Dyje, první významnější odbočku činím u Ledových slují. Jedná se o význačnou přírodní památku, v níž se udržuje po celý rok chladný vzduch. Až k průrvám však stezka nevede. Končím u obelisku, jenž jsem, tímto se mu omlouvám, považoval z dálky za ohyzdný komín a podivoval jsem se, co v lesích pohledává.

Sestupuji k řece a podél geologické lokality Hamerské vrásy přicházím do Vranova nad Dyjí. Letovisku jednoznačně dominuje zámek, jenž se zvedá na vysokém skalním ostrohu. Původně se jednalo o slovanské hradiště, jež v 13. století přerostlo v hrad, za dnešní podobu sídla vděčíme Althanům. Ti získali objekt v roce 1680 a celé století jim trvalo, než ho uvedli do současného vzhledu.

Hrad Hardegg z hraničního mostu

Samozřejmě že si k zámku vyšlápnu, než tak ale učiním, zaskočím si ještě k Vranovské přehradě, jež drží jistý primát. Jedná se o první přehradu vybudovanou z betonu v tehdejší Československé republice, stalo se tak v letech 1930-33. Hráz je vysoká 59,9 m a v koruně je dlouhá 292 m, samotné přehradní jezero končí u hradu Bítov.

Cornštejn

Odbočka končí a končit bych mohl i já, návštěva NP Podyjí je totiž uzavřena. Jelikož ale zajímavých míst není nikdy dost, dopřeji si ještě bonus. Přes kamenný most se podle mapy ubírám na Lančov a pokračuji na hrad Cornštejn, jenž je turistům mimo letní sezónu opět uzavřen.

Hrad Cornštejn

Objekt je to velký, zajímavý a rozlehlý, vybudovat ho nechali ve 14. století čeští panovníci, aby posílili pozici nedalekého Bítova. K největšímu obléhání došlo v roce 1464, kdy hrad až po deseti měsících dobylo vojsko Jiřího z Poděbrad. Jako pustý je objekt uváděn k roku 1612.

Hrad Bítov Meandy Dyje

Jelikož jsem učinil odbočku k jednomu hradu, učiním i k druhému. Přecházím na nedaleký most, odkud je krásný výhled na nedaleký Bítov. Ten založili v 11. století a bydlelo se v něm až do roku 1945, pak došlo k znárodnění. Hrad je dodnes hojně navštěvován. Já však případnou prohlídku vypouštím a přenáším se tímto do dalšího dne, kdy svoji pouť po NP Podyjí končím u penzionu Rumburak. U něj vyrostla v roce 2009 kamenná rozhledna, a tak, abych uzavřel své povídání stylově, loučím se s řekou Dyjí a jejím okolím z ochozu věže, odkud mám nádherný výhled na právě navštívenou krajinu.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Objevte Koberovy kameny ve Slavkovském lese
Hory Na ukrajinských silnicích - poplatky, dopravní předpisy, dokumenty
Hory Kameny aneb na návštěvě čtyř trojmezí České republiky
Reklama
Témata našich článků…
Jeseníky Chata Barborka Pohoří Naše vrcholy České hrady Nízké Tatry Slovenské rudohoří Jeseníky, hřebenovka Technické památky Jeskyně a propasti Rozhledny Králický Sněžník Mapa Slovenska Roháče Vodopády Chorvatsko Boty Bivakování Dřevěné kostely Mont Blanc
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist