Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Divoká polární Padjelanta

Divoká polární Padjelanta

Náročný trek švédskou divočinou a jeden malý český sen (1)

19.11.2015 | Bohumil Bula

Kdo z nás někdy nesnil o tom, že se prohání po polárních pláních obklopen drsnou přírodou, nad hlavou má modrou oblohu poznamenanou polární záři. Asi každý z nás pocítil volání severu, ale ne všem se podařilo toto volání naplnit.

To nejkrásnější z expedice

Po několika letech výše uvedených představ jsem se konečně odhodlal navštívit národní park Padjelanta, ležící za polárním kruhem na severu Švédska. Svým způsobem jsem do poslední chvíle tápal v pochybnostech zda-li můj "velký výšlap" bude úspěšný, neboť jeho realizace narážela na některá úskalí. Prvním limitujícím faktorem se stal nesnadný přístup. Jeho severní strana je uzavřena velkým jezerem Akkajaure a jižní hranici tvoří mohutná řeka Gammajåhka.

Vstup do národního parku je zajištěn lodní dopravou, ale pouze v sezoně. Jenomže v sezoně je tam hodně lidí a málo klidu, ostatně ani finanční stránka není zanedbatelná. Proto konečné rozhodnutí bylo jet přesně před sezonou, tak aby nás konec přechodu národního parku Padjelanta zastihl na břehu jezera Akkajaure a to v okamžiku zahájení pravidelné lodní (turistické) přepravy.

Hledání informací

Následovalo hledání potřebných informací na internetu, zejména mě zajímaly jízdní řády busů a vlaku s patřičnou návazností spojů, příslušné mapy jsme si pořídil při minulé návštěvě Švédska, tedy zbývalo pouze zajištění letenek a jízdenek na vlak. Samozřejmě s patřičným časovým předstihem, kdy jsou některé jízdenky ve Švédku až o 60 % levnější.

Čtěte také: Kungsleden - putování za polárním kruhem, soutěžní článek, Treking…

Národní park Padjelanta se rozprostírá na 1 984 km2, prochází jím několik tras, ale asi nejvýznamnější je takzvaná Padjelantaleden dlouhá asi 142 km, kterou jsme šli my.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Terén je lehký, vhodný i pro začátečníky, v průměru každých 15 kilometrů je turistická chata, která poskytuje ubytování a mnohdy i jiné služby jako prodej potravin v turistické sezoně. Mimo sezonu je lepší spoléhat na vlastní stan. Dá se i přespat pod širákem - ovšem problémem jsou komáři, které nestačíte pacifikovat a případná chemická obrana má pouze účinek částečný.

A tak jsme 18. června vyrazili ve složení 2+2 zdatní polárnici a dva nováčci. Po přistání na stockholmském letišti následoval úprk k autobusu do Uppsaly, kde jsme měli přestoupit na vlak, který jel na sever až do Narviku, ovšem našim cílem byl Murjek, který jsme po 12ti hodinách dosáhli následujícího rána.

Když jsem spatřil autobus, který nás měl dopravit do Kvikkjokku - výchozího bodu naši expedice tak mi spadl kámen ze srdce. Mojí kolegové totiž během cesty v letadle zjistili, že "zítra je státní svátek tzv. middsommar - tedy den rovnodennosti.

Když mi to oznámili tak se mi podlomila kolena. Pokud začíná svátek již v pátek a nikoliv až v sobotu jak já jsem nastudoval v internetu, potom je vše ztraceno, protože autobus do Kvikkjokku jede jen mimo svátky od pondělka do soboty. Naštěstí se ukázalo, že pátek 19. června je ve Švédsku vlastně jenom sobotou a sobotní spoj tedy jede.

Kvikkjok a brod řeky Gamajåhka

Bylo poledne a my byli v Kvikkjoku. Před námi ležela vodní plocha…, abychom mohli dosáhnout výchozího bodu pro pěší túru, potom jsme museli přebrodit řeku Gamajåhka, která se vlévá do delty nebo cestovat člunem.

Disponovali jsme mapou, na které byla zakreslená cesta, která tuto řeku přetíná a pokračuje na druhém břehu, ovšem všichni, kteří mohli podat informaci jako Badjelandda laponia turism ekologist förreningen, případně Švédský turistický svaz tvrdily, že se řeka nedá přebrodit.

Problém ovšem nenastal, protože hned po vystoupení z autobusu u přístavu, upoutala naši pozornost ani ne tak loď jako vyzývavý pohled jejího kapitána. A tak jsme prvních šest kilometrů túry prožili na palubě motorového člunu s překrásnými pohledy do delty soutoku řek Vállenbäcken a Gamajåhky. Nechybělo ani setkání s losem, který se nerušeně pásl na břehu.

Vylodění na Bobeckenu

Vylodili jsme se na místě zvaném Bobecken. Následovala 11 kilometrová již jenom pěší túra k chatě Njunjes, u které jsme chtěli nocovat. Cesta vedla příjemným lesem mírně do kopce. Místy jsme narazili na řeku Tarraätno, která nám ukázala svoji sílu v peřejích u Njåmmlkårtje. Atraktivní materiál pro mojí kameru.

Les s nadmořskou výškou měnil svůj charakter, borovice a smrky v jejichž korunách se vznášely pavučiny popínavých lišejníků - úkaz typický pro tuto oblast lesů naplněných vlhkostí z peřejí řek (mimochodem tyto popínavé lišejníky jsou významným zdrojem potravy pro soby v zimě) se pomalu vytratily a stále více nabírala na vážnosti seskupení břízek, které nabývají na svém rozsahu a ztrácejí na své výšce.

Přechod Padjelanty plánujeme na 8+2 dny

Prošli jsme kolem posledního stavení, které bylo trvale obydleno - což mimo jiné zdůrazňovala tabulka zakazující vstup na soukromý pozemek. Chata Njunjes nás přivítala v podvečer, který byl vlastně jen na hodinkách. Tady vládl polární den, tedy Slunce se pohybovalo po obloze celých 24 hodin a zdání podvečeru vyvolávaly jen mraky, které zakryly Slunce.

První den je vždy nejhorší. Člověk, když vystoupí z dopravního prostředku a vidí tu krásu a má najednou pocit orla, který má vyrazit do kraje, zbývá jen a jenom roztáhnout křídla. Vše se změní v okamžiku, kdy si na záda nahodí baťoh - jeho váha vás srazí na pevnou zem, a hned máte pocit, že vám někdo ta křídla zastřihnul. Přechod národního parku Padjelanta jsme si naplánovali na 8 + 2 dny rezervy a tomu muselo odpovídat i naše vybavení. Celková hmotnost kolem 25 kilogramů.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Druhý den jsme pokračovali dále na sever k chatě Tarrekaise ta byla vzdálená pouze 6 kilometrů a tedy se stala pouze přestávkou na oběd, našim cílem byl Såmmarlappa vzdálený 13 km. Asi tři kilometry za Tarrekaise jsme přecházeli malý potůček, který ovšem v období tání sněhů musel být obrovský veletok, tak asi 50 metrů široký, tak jako tomu nasvědčovaly zdevastované břehy, proudem vody zbavené hlíny.

Místo je rájem nejen pro geology, ale i milovníky kytiček, které v tomto vyschlém korytu rostly, zřejmě sem zanesené vodou a bahnem. K večeru jsme dosáhli chatu Såmmarlappa, která leží na břehu řeky, jenž dokázala "noční" vzduch natolik ochladit, že nám byla i ve spacácích zima.

Údolí Tarradalen a chata Tarraluopal

Následující den postupujeme údolím Tarradalen k chatě Tarraluoppal, která je vzdálená 15 km, cesta vede mírně do kopce a po ujiti asi 4 kilometrů přecházíme přes most řeku Slittajåkkå a před námi jsou informační tabule, které nás upozorňují, že vstupujeme do národního parku Padjelanta.

Údolí se před námi rozevřelo a nás naplňuje nadšení tušením přírodních krás, které ještě dnes uvidíme. Okolí cesty je místy bahnité a tak nás těší dřevěné lávky, které tolik usnadňují prostupnost terénem, všude kolem nás roste nepřeberné množství květin o jejichž existenci nemáme ani tušení a hledat jejich název ve švédsko - českém slovníku by bylo asi naivitou ač ve švédském průvodci jsou tyto kytky vyobrazeny a my jsme schopni je identifikovat dle tvaru a přiřadit jím švédský název.Vzduch je nasycen zpěvem mnoha ptáků, kteří si libují, že mohou dát najevo širokému okolí, že se sem řítí nezvaní hosté.

Tuottarstuga znamená lapponsky rozlehlé hory

Brzy bohaté údolí na stromy a květenu opouštíme a dostáváme se na širokou plán vyplňující kosodřevina za níž - podle hukotu tušíme řeku Vassijåkku. Asi kilometr před chatou Tarraluoppal nás čeká první brod přes říčku Njåtsosjåkkå, řeším to nesprávným způsobem - zouvám boty a brodím se bosky, voda je po kolena a mě stačí pouhých deset metrů, abych zjistil, že je tak ledová, že je to na upadnutí částí noh pod kolenem. Poskakuji po břehu a mrazivou bolest nohou nesnižuje ani to, že jsem našel spací pytel, který zde někdo musel ztratit a to nejméně před dvěma měsíci což potvrzuje plíseň, která se rozšiřuje po jeho útrobách.

Padjelantaleden

U chaty, vlastně několika chatek stavíme stany a kocháme se pohledem dolů do údolí, které jsme prošli, rozhled je tu skutečně mimořádný a je se na co dívat. Na východ leží národní park Sarek, který je se svými mohutnými štíty a ledovci považován za poslední a vůbec nejdivočejší místo Evropy. Na západ vede cesta podél řeky Riggoajvejåhka dále vystupuje na horský hřeben a poté se opět napojuje na Padjelantaleden, která od chaty vede na sever do kopce.

Čtvrtý den postupujeme z nadmořské výšky 700 metrů na chatu Tuoddarstugorna, která je přibližně v 930 m n.m. Přecházíme most a začínáme stoupat do kopce, stálé více se otáčíme zpět a pozorujeme přírodní krásy údolí Tarradalen, vidíme minimálně do vzdálenosti Mapa 30 kilometrů. Cestu nám křižuje stádečko sobů - poutavý motiv pro naše fotoaparáty a kamery. Cesta zahýbá vlevo a masiv na západě už definitivně zavírá panorama Tarradalen. Před námi se rozevírá horské údolí, ve kterém poprvé vstupujeme na sníh. Ač je teplo naštěstí se neboří.

Asi po šesti kilometrech narážíme na brod. Nyní již postupujeme (někteří) profesionálně, utahuji si tkaničky na pohorkách poté následuji návleky proti sněhu - vlastně vodě, oproti ostatním volím místo, kde se vlní hladina - což potvrzuje, že těsně pod ní jsou kameny a tedy mělko.

Příprava i místo se ukázaly jako limitující faktor. Ač voda byla v některých místech pod kolena neprosákla návleky a i v botách mám sucho. Postupujeme dále, cesta je lemovaná plesy, okolí je i přes nadmořskou výšku bohaté na ptáky, které obývají okolní vřesoviště. Opět vytahuji z ruksaku švédského průvodce a snažím se konfrontovat poletující či spíše poskakující faunu s obrázky v průvodci.

Česko - švédský slovník

Přestože umím švédsky dobře zjišťuji, že česko švédský slovník není bohatý na jména zvířat jsem schopen přeložit, že zde žijí potápnice, sněžní vrabci, ale jaké druhy ryb zde žijí to už ve slovníku nenajdu. Průvodce mi prozrazuje, že nejrozšířenější rybou je röding - matně si vzpomínám, že se z jeho jiker dělá švédský kaviár a že na tubě, kterou si občas kupuji v IKEA je i nalepený papírek s českým překladem. Budu muset zajít do IKEI v Ostravě, abych tento rébus rozřešil.

Další související články:

+ Laponskou divočinou na běžkách
+ Käsivärsi - polární pohraničí
+ Kinnarodden - konec Evropy
+ Podzimní Lofoty, severní Norsko, Soutěžní článek č. 11, Treking s Tilakem 2008
+ Pobřežní trek na ostrově Vega, Norsko
+ Běžkování v severním Finsku aneb proč se vyplatí pořádná cestovní zdravotní pojistka?; I.
+ Běžkování v severním Finsku aneb proč se vyplatí pořádná cestovní zdravotní pojistka?; II.
+ Cesta na sever (1), pohoří Rondane
+ Cesta na sever (2), Jotunheimen a Hardangervidda
+ Jotunheimen, Domov obrů; Norsko
+ Náhorní planina Hardangervidda, Norsko
+ Tafjordské hory, turistika v Norsku
+ Sunnmorské Alpy, Norsko
+ Romsdal, pohoří rozeklaných štítů; Norsko
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
26.11.2015, 18:08 kamil | mesic
26.11.2015, 19:05 -OB- | A ta jsme


Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Hřebenovka Šar planiny: Poznávání života v Makedonii, trek přes Šar planinu, výstup na Golem Korab
Hory Diablak neboli Babia hora, túra na mrazivý vrchol druhého nejvyššího pohoří Polska ze sedla Krowiarki
Hory Šar planina, přechod hřebene: Trek přes Šar planinu a výstup na Golem Korab (2)
Hory Javorie, Štiavnické vrchy, Vtáčnik a Kremnické vrchy: Trek ve Slovenském středohoří (1)
Reklama
Témata našich článků…
Hrad Sloup Jeseníky, ubytování Chata Borišov Domica Helfenburk Chata Jelenka Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Turistická mapa Trojúhelník Frýdštejn Ortler Javorníky Jak vzniká blesk Babočka admirál Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Harmanecká jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry
2. Chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
3. Tipy na výlet Dlouhé stráně, přečerpávací vodní elektrárna v CHKO Jeseníky
4. Naše vrcholy Říp, hora s nejasnou minulostí
5. Chaty Šerlich, Masarykova chata na Šerlichu, levné ubytování v Orlických horách
6. Vesmír Pluto, největší trpasličí planeta - vzdálenost, průměr, oběžná doba a teplota na povrchu
7. Skály Pravčická brána: Největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist