Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 6.12.2021 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Podzimní Orlické hory, přechod hřebene

Podzimní Orlické hory, přechod hřebene

Projekt 13 / 7 - Královéhradecký kraj (1)

3.12.2021 | Dorek Čermák
Orlické hory

Měsíci září chybí do jeho konce pár dnů a navíc prodloužený víkend. Když čekáme s Markétou a Milanem na autobusový spoj, tak si v duchu říkám, abychom se do autobusu vešli, kolik pojede lidí. V Olešnici v Orlických horách vystupujeme sami. V Orlických horách budu mít svou premiéru.

Vycházíme z malého náměstí, kde už není místo pro nic. Každý kousek náměstí je něčím Orlické hory obsazený. I turistické cedule se krčí v počtu deseti kusů na jediném sloupku. Červená značka by nás měla vyvézt na hřeben Orlických hor. Značka za poslední chalupou odbočuje na louku a vede po mokré trávě. Les, který je tak kilometr před námi, se ukrývá v mlze a nebo už v mracích.

Pofukuje, přitahuji zip více ke krku. V lese je už líp. Tolik nefouká. První kopec přechodu je Ostružník (982 m) a po další stovce metrů nahoru jsme na Vrchmezí (1 084 m). Vrchol je na polské hranici a tu znovu pofukuje. Šlapu na vrchol hory, která je třetí nejvyšší v Orlických horách. Stále v mlze a mokru.

Vrchmezí a Šerlich

Na Polské (dříve Německé straně) stávala dřevěná chata s názvem "Rubartschova" a u chaty stávala dřevěná rozhledna v roce 1946 chata vyhořela a už nebyla obnovena. Poláci nazývají vrchol Orlica. Je tu i kamenný trojboký pomník z růžového leštěného kamene, odhalen v září 2012, který připomíná, že na Vrchmezí postupně vystoupili císař Josef II (1779), císař svaté říše Římské, král Český a Uherský, americký velvyslanec v Prusku a pozdější šestý prezident Spojených Států Amerických John Adams (1800) a polský hudební skladatel Frederyk Chopin (1826).

Začátek treku

Trojhranný tvar pomníku vystihuje rozdílný název vrcholu. Česky Vrchmezí, Německy je to Hohe Mense, Polsky Orlica. Nová rozhledna byla na vrcholu postavena v roku 2020. Hora je i nejvyšším kopcem na polské části Orlických hor. Na rozhlednu ani nevystupuji, není nic vidět jsme stále v mlze.

Sejdeme z vrcholu na červenou značku a po pohodlné cestě jdeme na Polomský kopec (1 051 m). Mlha nás provází po cestě k Šerlichu, tak co pozorovat a čím potěšit oko. Byla to spousta pavučin ověšených drobnými kapkami, které vytvořila mlha. Obdivuji ta tenká pavoučí vlákna, že tu tíhu unesla.

Rozhledna Orlica

Občas se z mlžné cesty vynoří postavy, které jdou proti nám na Vrchmezí. Čím víc se blížíme k Šerlichu, tak těch mlžných stínů je víc. Dá se k chatě dojet autem, tak proto ten provoz. Před Masarykovou chatou, která na kopci stojí, je více holých míst, na kterých vyfukuje. Vítr žene chomáče mlhy, je vidět tak od tyče k tyči. I chata je obklopená mlhou. No prostě hory. Šerlich (1 027 m) je taky nejnavštěvovanější místo Orlických hor.

Původní chata se jmenovala jako sám vrchol. V roce 1844 tu stálo deset roubených chalup, které patřily pod Sedloňov. Současná chata byla postavena KČT a se stavbou se začalo v roku 1924. Byla otevřená už v roku 1925 pod patronací Aloise Jiráska. Z Hradce Králové bylo na Masarykovu chatu provedeno ve třicátých letech turistické značení. V roce 1935 byla před chatou odhalena busta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka a dřevořezba od jeho bratra Josefa, pod kterou jsme se posadili.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

V restauraci je masivní sloup s vyobrazením lva. Jídelna narvaná, fotka tatíčka Masaryka se na nás dívá z koutu jídelny a nám moc chutná poctivá kyselica. Ještě pár vět k té Masarykově bustě. Nejdříve u chaty vydržela tři roky 1935 - 38, pak čtyři roky 1949 - 53 a opět čtyři roky 1968 - 72. A poslední návrat byl v roce 1990 snad už natrvalo. Povšimněte si letopočtů a vraťte se zpět do naší historie. U chaty pod značkou jsem objevil historický hraniční kámen z doby vlády císaře Ferdinanda III. Je z roku 1636, ale zdál se mě, že je jakýsi uměle nový a tak sem se pídil a zjistil, že původní kámen je v muzeu v Deštném.

Velká Deštná s rozhlednou a betonová linie

Vyjdeme z chaty a mlha je ta tam. Červená nás vede na Velkou Deštnou, ale po silnici, kde je procesí lidí v obou směrech, abych neukřivdil kolařům, tak těch bylo taky požehnaně. Před Malou Deštnou (1 090 m) odbočuje ze silnice do lesa spousty zkratek a chodníčků. I my se necháme zlákat a jdeme přes tu Malou Deštnou. A i tu potkáváme v hustém porostu lidi.

Masarykova busta

Trochu se motáme, než najdeme ten správný chodníček ven z toho labyrintu. Jsme znovu na značce a tím pádem na silnici. Ze silnice je to na vrchol Velké Desné (1 115 m) pár desítek kroků. Dříve se také jmenovala Sedmihradská hora a mohla se pochlubit dvěma nej. Jako nejvyšší hora Orlických hor s nejmenší rozhlednou pohoří. Byla to vyhlídková věž vyrobená ze čtyř kůlů ve tvaru pyramidy vysoká pouze pět metrů. Jmenovala se Štefanova vyhlídka. V roce 2019 byla otevřena rozhledna nová 19 metrů vysoká s ocelovou konstrukcí, která je obložená dřevem. A moc ji to sluší.

Jdeme nahoru. Kruhový rozhled, kopce, lesy, mraky a v dáli mlžné opary. Marně hledám Králický Sněžník, který by vzdušnou čarou neměl být daleko, ale oblačnost je součástí horizontu a tak nám hora zůstala utajena. Scházíme dolů na červenou značku mezi výletníky a kolaře. Pohodlná lesní cesta, ale výhledů tu moc není. V sedle Pod Jelenkou křižuje naši značku modrá a k naší radosti pobrala i některé z obdivovatelů Orlických hor.

Potkáváme jenom pár kolařů a krásnou studánku vystavěnou z kamene "Valentův pramen". Jenom tu chybí voda. Z trubky odtéká voda po kapkách. Pod studánkou se díky těžbě otevírají výhledy na Polskou stranu a musím pochválit lesáky, terén po těžbě je bezvadně upravený. Sestoupíme do sedla Pod Homolí, kde červenou křižuje další modrá značka a z naši strany je vybudovaná silnice. Tím se vrátím do dvacátého století.

Betonová linie

Na západních svazích probíhá linie opevnění z let 1936 - 38. Pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa začala se budovat pevnostní linie po celé délce hraničního hřebene Orlických hor. První pevnůstky se začaly objevovat v roce 1936 a veškeré snahy dokončit opevnění ustaly po podepsání Mnichovské dohody.

Nějakých padesát metrů pod sedlem je další cesta, která kopíruje západní svahy a má pojmenování "Bunkrovka". To proto, že sloužila při budování opevnění. Těch bunkrů jsme si na dalších úsecích užili dost. Prolezli jsme každý, co byl při naši cestě a obdivovali jejich stavitele, jenom do jejich útrob se nadalo dostat. Většinou jejich vstupní mřížové dveře byly tak zarezlé, že už nešly otevřít, nebo byly zajištěné řetězem a uzamčené. Našly se i v bezvadném stavu, opravené, natřené a upravené i jejich okolí. Ale ty jsou v majetku spolků vojenské historie.

Homole, Tetřevec a Kunštátská kaple

Konec prohlídky, batoh na záda a dál k jihovýchodu na kopec Homole (1 001 m). I při sestupu jsou malé pevnůstky. Ty malé měly označení LO vzor 37 nebo 36. ty větší NS 47 - 48. Táhlým stoupáním na Tetřevec (1 043 m). Je to jeden z vrcholů hlavního hřebene, není nijak výrazný, ale krátký úsek Jiráskovy horské stezky je jedním z posledních úseků hřebenovky, který si zachoval přírodní ráz.

Konečně úseky, které těmto horám sluší. Pouze po vyšlapaných stezkách, přes mokřady, kameny, už barevné kapradí i vysoká tráva se zabarvuje, moc si to užíváme. Ve výšce 1 041 m je hora U Kunštátské kaple. I ta je v hlavním hřebeni a hora dostala jméno podle barokní Kunštátské kaple (ta stojí ještě o půl kilometr dál). "Navštívení Panny Marie" byla postavena v roce 1760 pro dřevorubce, kteří v Orlických horách těžili dřevo pro výdřevu do Kutnohorských dolů a do tavicích pecí místních skláren. Kaple je kruhová stavba s kuželovitou střechou, pokrytou šindelem a natřená na bílo. Je tu i odpočívadlo, kde je parta starších trempů (mladých trempů je poskrovnu).

Orlické hory

Pokračujeme dál, do večera je ještě daleko. Sestoupíme do sedla Pěticestí (926 m). Je tu chatka (kiosek, pozn. red.) a rozdělaný oheň s nabídkou občerstvení i křik dětí. Pryč odtud. Kde jsou ty krásné úseky? Jsme znovu na lesní cestě nalajnované podle pravítka. Už z dálky vidím postavu, která se nehýbe a zdá se, že má i čtyři nohy. Byla to dvojice on a ona, kteří se do hor podle jejich oblečení nehodí. Oba dlouhovlasí, zaklesnutí do sebe v pevném objetí pokuřovali umotanou cigaretu (ještě se s nimi potkáme).

Den se krátí, pokukujeme kam postavit stan. Ta rosa od rána ještě nevyschla. Všude v trávě je mokro. Vybíráme první místo, kde je trochu rovina, hned pod cestou. Markéta staví stan a s Milanem hledáme trochu suchého dřeva na malý oheň, který rozděláme na cestě. K večeři klasika, opečené klobásky. Přichází k nám dvě postavy. To je ta dvojice s cigaretou. Jdou přenocovat na Anenský vrch.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist