Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.12.2016 , , svátek má
Reklama
Reklama
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Podzimní Monkova dolina

Podzimní Monkova dolina

Nezapomenutelná túra přes hřeben Belianských Tater k chatě Plesnivec

14.12.2016 | Otakar Brandos

Malebná Monkova dolina dnes představuje jediný legální přechod skrz hřeben Belianských Tater, který je již téměř 40 let turistům zapovězen. Monkova dolina je přístupná pouze sezónně od 16. června do 31. října a navíc jednosměrně. Jediným logickým východištěm do Monkové doliny tak je obec Ždiar s řadou roubených stavení a fantastickými výhledy na Ždiarskou vidlu (2 146 m) a Havran (2 152 m).

Belianské Tatry

Z centra Ždiaru značka pokračujeme z hlavní silnice vlevo po modře značeném turistickém chodníku kolem rekreačního zařízení Tatra a Magura. Po dalších asi deseti minutách vás značka přivede k ústí Monkové doliny, kde začíná zeleně značený naučný chodník. Zpoplatněný. Dnes se tady, tuším, platí 1,5 EURa.

Čtěte také: Belianské Tatry, hřebenovka: Výpad do uzavřené části Tater

My vyrážíme na túru do Monkové doliny od hotelu Magura, protože dnes máme k dispozici autobusové přibližovadlo. Ušetřili jsme nějaký ten kilometřík šlapání po nudné asfaltce. Hřebeny jsou v mracích, proto nijak nespěcháme. Přestože rychlý předvoj již vyrazil do doliny. Počítám, že se oblačnost kolem poledne zvedne, proto není kam spěchat. Přestože nyní na přelomu září a října jsou dny již poměrně krátké.

Monkova dolina a naučný chodník

Kolem roubenky Lipták s krásnými pohledy na Havran a Ždiarkou vidlu a kasy s informačním centrem TANAPu vstupujeme do doliny. Pěkně proti proudu horské bystřiny zvané Rígľový potok (v mapách také Rígeľský potok) k rozcestí Pod Ptošovskými turňami (940 m). Před tím jsme minuli první zastavení naučného chodníku (930 m) při soutoku Rígľového potoka a Bielej. Je zde informační tabule a mapa.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Druhá zastávka je ve výšce 1 040 metrů v Prielomu potoka pod Stredným Rígľom, kde je poměrně úzká dolina sevřena vrcholy Žľabina (1 411 m) a Veľký grúň (1 274 m). Potok se v této oblasti na více místech ztrácí v podzemí, což svědčí o existenci podzemních prostorů krasového původu. Chodník prochází lesem, místy má značně strmý sklon. Po levé ruce se tyčí krásné vápencové stěny Opálenice (1 405 m). Ono nakonec celá Monkova dolina představuje jen hodně ostré stoupání. Přesto tuto túru považuji za velice krásnou.

Následuje třetí zastavení NCH pod prahem Monkové doliny (1 310 m). Z vyhlídkové plošinky se otevírají pěkné výhledy do kaňonovitého úseku se 140 metrů vysokým skalním prahem. Pod sebou pak vidíte skalní práh s vodopádem. Rígľový potok se tady hluboce zařezal do karbonátového podloží. Další úsek je velice strmý, v horní části vede travnatými svahy, na kterých to zejména po dešti velice klouže.

Okolní svahy jsou pokryty javorovými smrčinami, které jsou charakteristickými porosty vysokohorských poloh v rozmezí 1 500 až 1 550 m. Nyní se stromy krásně barví, podzim již převzal od léta vládu nad krajinou. Čtvrtá zastávka se jmenuje Odpočívadlo pri potoku (1 495 m), kde jsou lavičky a pěkné výhledy dolů do podhůří.

Monkova dolina

Za dobré viditelnosti je vidět i dále do vnitrozemí Slovenska a jestli mě zrak neklamal, pak je odsud vidět nejen Spišská Magura, ale i Pieniny a Ľubovnianská vrchovina. Nejnápadnější jsou ale nápadná vápencová bradla na hranicích Slovenska a Polska kolem vrchu Trzy korony. Míjím potůček a pramen s pitnou vodou. Jediné místo na trase, kde by se daly doplnit zásoby.

Široké sedlo a Kopská sedla

Dostáváme se nad horní hranici lesa, kde jsou zastoupeny především jeřabiny a podobné dřeviny. Stoupáme dále do širokého závěru doliny. Výstup je v těchto místech pořádně strmý. Zejména po dešti je to tady skutečná chuťovčička. Mazlavá hlína pořádně klouže a ztěžuje další výstup. Pozorný návštěvník si všimne množství kontryhele a dalších podobných travin. Neklamný znak toho, že se v dolině v minulosti páslo.

Konečně zasvítilo i sluníčko. Odhad tedy docela vychází. Barvy jsou hned zářivější a šlape se lépe, přestože výstup je stále prudký. Závěr Monkove doliny s dobře patrnými stopami periglaciálního zvětrávání je opět strmý. Vidíme tady následky neusměrněné pastvy v podobě změněného vegetačního krytu. V minulosti tady byly souvislé porosty kosodřeviny. Ty však v období tzv. valašské kolonizace vymýtili pastevci, aby rozšířili pastviny pro svá stáda. Již v těchto místech bychom mohli spatřit kamzíky

Belianské (Belanské) Tatry se rozkládají na ploše asi 64 čtverečních kilometrů, délka jejich hřebene činí pouhých 14 kilometrů (v literatuře se ale jeho délka uvádí v rozmezí 12 až 16 kilometrů). Nejvyššími vrcholy je značně fotogenický Havran (2 152 m) a vedle něj se tyčící Ždiarska vidla (2 142 m, v některých mapách 2 146 m). Jejich krása vynikne především při pohledu od Ždiaru, tedy od východu a nebo z Vyšného Kopského sedla. Za dobré viditelnosti jsou Belianské Tatry vidět dokonce z Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech …více

… A také že spatřili. O kousek výše. Navzdory tomu, že jsme v dolině chytili autobus (rozuměj kolonu s osazenstvem autobusu), vidím první stádo kamzíků. A ve strání druhé. A nalevo taktéž. Nedá mi to a jdu je pozdravit. S fotoaparátem v ruce. Někteří se popásali, někteří vleže relaxovali a vystavovali se hřejivým slunečním paprskům. A někteří dokonce pochrupovali. Při této audienci jsem si dovolil pořídit i pár snímků. Jen tak pro úplnost. Dnes tady s sebou totiž nemám moc dlouhé sklo. Kdyby mě nehonila naše skupina, asi bych se od nicha tak rychle neurval…

Přestože je dnes v Monkové dolině docela frmol, pohybuje se tady asi na 60 Moraváků a Čechů (ano, i druhý autobus přijel z Moravy…), kamzíků je tady přesto nepočítaně. Tedy počítaně. Já je totiž počítal. A napočítal 54. A to jsem možná některého přehlédl, protože kamzíci se umějí docela šikovně maskovat.

Pátou zastávkou naučného chodníku je Široké sedlo (1 825 m) sevřené vrchy Ždiarska vidla (2 142 m) a Hlúpy (2 061 m), který je na fous stejně vysoký jako Volovec v Roháčích a nebo Goverla (Hoverla), nejvyšší hora Ukrajiny. Poslední zastávkou naučného chodníku je pak Kopské sedlo.

Kamzíci: Tento sudokopytník a přežvýkavec má válcovité vroubené rohy na konci háčkovitě zahnuté. Rohy mají samci i samice. Právě podle rohů se dá nejspolehlivěji určit věk zvířete, snadno lze podle nich rozeznat i samce od samice. Samci mají konce rohů (háčky) zahnuty až o 180°, zatímco samice pouze o 90 až 135°. V kohoutku kamzíci dorůstají asi 80 centimetrů a hmotnost se pohybuje okolo …více

Ze Širokého sedla, které má geologicky velice pestré podloží (dolomit, vápence, jílovité břidlice s pískovci), se otevírají nádherné rozhledy na velkou část Vysokých Tater. Lomnický štít a řada dalších vrcholů jsou odsud doslova jako na dlani. Tedy byly by, kdyby jejich vrcholky nebyly skryty v oblačnosti.

Další cesta odbočuje vlevo a mírně stoupá. To až do Vyšného Kopského sedla (1 933 m), ze kterého se naskýtají nádherné pohledy nazpět. Na Ždiarskou vidlu, Havrana i Muráň, zajímavé jsou rovněž pohledy do dolin Predné Meďodoly a Zadné Meďodoly. A také k vrcholům Zadné Jatky (2 020 m), Predné Jatky (2 012 m) i Bujačí vrch (1 950 m). V jeho nitru se skrývá přístupná Belianská jeskyně.

Veľké Biele pleso a Dolina Siedmich prameňov

Po krátkém relaxu a kochačce sestupujeme v četných serpentinách dolů do Kopského sedla (1 750 m). A po cestě, jak jinak, potkáváme další kamzíky. V Kopském sedle je zajímavě tvarovaný dřevěný rozcestník. Na rozcestí, na kterém se zprava připojuje modře značený turistický chodník z doliny Zadné Meďodoly, se vydáme vlevo do Predného Kopského sedla, od kterého pak již sestupujeme k Velkému Bielemu plesu. Mraky se zvedají a nám k pozdravu kyne Jahňací štít (2 230 m) koupající se ve slunečních paprscích.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Konečně je tady Veľké Biele pleso (1 610 m). U něj kdysi stávala Kežmarská chata, která však před zhruba 40 lety vyhořela. Dnes jsou tady jen lavičky a velký rozcestník. A rumoviště s hromadou cihel. Z tohoto významného rozcestí turistických cest (mimo jiné tady končí Tatranská magistrála) se můžeme vydat po modře značeném chodníku do Tatranské Lomnice nebo po magistrále na Chatu pri Zelenom plese. Případně po zelené značce do Doliny Siedmich prameňov.

My si vybíráme poslední variantu, neboť si Belianské Tatry chceme ještě trochu užít a také máme v plánu navštívit chatu Plesnivec. Sestupujeme tedy do doliny Predné Meďodoly a po krásných loukách, bývalých pastvinách, sestupujeme nazpět do civilizace. Obdivujeme malebný hřeben v úseku Zadné Jatky, Prostredné Jatky a Predné Jatky, nádherně zbarvené svahy nad Rakouskou polanou a následně i podzimní les s množstvím zrajících jeřabin.

Konečně se objevují známé Skalní vrata. Neklamný znak blížící se chaty Plesnivec. Zbývá poslední strmý sešup, pozdravení s babočkou bodlákovou, která tady dnes také zavítala chtějíc nejspíš využít teplého dne opravdu vydařeného babího léta, a již je tady chata Plesnivec. Krátká zastávka na tradiční česnečku a pivo a pak již jen přes Rozcestí pri Šumivou prameni (935 m) dorazit zbývající úsek do Tatranské Kotliny…

  • Obtížnost: středně těžká až těžká túra
  • Délka túry: 6 - 8 hodin
  • Celkové převýšení: výstup 1 100 metrů, sestup 1 150 metrů
  • Základní trasa: Ždiar - Monkova dolina - Široké sedlo - Kopské sedlo - Veľké Biele pleso - Tatranská Kotlina
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového
+ Trek do Temných Smrečin aneb i ve Vysokých Tatrách jsou místa, kde lišky a medvědi dávají dobrou noc!
+ Výstup na zapomenutý Trzydniowiański Wierch za neobvyklými tatranskými výhledy
+ Přechod přes Rysy (2 499 m) aneb po stopách turistů císaře pána
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Gerlachovský štít, Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m)
+ Podzimní toulky po Vysokých Tatrách, soutěžní článek č. 8, Treking s Tilakem 2008
+ Mlynická a Furkotská dolina přes Bystré sedlo
+ Tatranské doliny, Vysoké Tatry
+ Vysoké a Belianské Tatry, Polské Tatry; Nakladatelství SKY 2008
+ Vysoké Tatry, ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Opomíjený Furkotský štít? Vysoké Tatry
+ Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
+ Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem
+ Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Rysy (2 499 m), Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Kriváň (2 494 m)
+ Na vrchol Svinica (2 301 m) neboli tatranský Matterhorn ze Slovenska? Blbost, z Polska je to správně!
Nejčtenější
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Uhlířský vrch Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Watzmann Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Helfenburk Bílý trpaslík Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Rozhledny Petřínská rozhledna; rozhlednu na Petříně v Praze zná každý Čech
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Dívčí kameny, skály a hora na hlavním hřebeni Krkonoš
4. Tipy na výlet Lanovka na Chopok: Provozní doba, cena a kapacita lanovky
5. Vesmír Kosmické záření: Nepřetržitý proud částic o vysokých energiích
6. Horské chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
7. Tipy na výlet Pramen Moravy, Králický Sněžník a pramen nejvýznamnější moravské řeky
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist