Hřebenovka: Martinské hole, Malá Fatra

Túra jižní částí hřebene Martinských holí na vrcholu babího léta

Martinské hole představují centrální část hlavního hřebene Lúčanské Malé Fatry. Jedná se o část hřebene Malé Fatry mezi vrcholy Minčol (1 364 m ) a Horná lúka (1 293 m). Na hřeben Martinských holí míří velké množství značených turistických chodníků. Nejen pro atraktivnost této části hřebene, ale také proto, že se na Martinkách nachází vyhlášené lyžařské středisko.

Při návratu z Vysokých Tater máme půl dne volna. Přemýšlím, kam by se dalo zavítat a zrak padá na táhlý hřeben obepínající Turčianskou kotlinu od západu. Jasně. Martinské hole jsou tím pravým ořechovým!

Na hřeben Martinských holí se dá dostat více způsoby. Nejjednodušší je určitě dojet autem po významové komunikaci na parkoviště pod Chatu Martinské hole. Pokud se musíme spokojit se službami hromadné dopravy, využijeme některou z linek martinské MHD (č. 23, 24, 33, 40, 41 nebo 62) - www.mhdmartin.net.

Nástup na hřeben doporučuji z obce Bystrička, respektive z části Lázky, kam se dopravíte autobusovou linkou č. 62. Bystrička bude zároveň naším cílovým místem. Vzhůru se vydáme po modré turistické značce. V části Lázky se k modré připojuje žluté značka, kterou si můžeme okruh zkrátit přes vrchol Humence (1 398 m).

Stoupání po modré značce je poměrně úmorné, zdlouhavé a relativně fádní, protože velká část trasy vede hustým lesem. Přes Záblatskou dolinu a Valaskou dolinu se dostaneme do centra lyžařského střediska Martinské hole s řadou sjezdovek, lyžařských vleků i hotelů a turistických chat (Chata Martinské hole a Chata Horec). Výstup nám zabere asi 2 až 2 a 1/2 hodiny. Nejhorší tak máme za sebou a již nás čekají jen krásné louky a parádní výhledy.

Z lyžařského střediska si to zamíříme po asfaltce po žluté turistické značce (TZ) pod televizní vysílač na vrcholu Krížava. U něj jsme za slabou půlhodinku. Již od hranice lesa se otevírají nádherné pohledy, ale to ještě nic není oproti rozhledům z hlavního hřebene! Okolí poněkud hyzdí lyžařská infrastruktura, vysílač mobilního operátora na Velké louce, ale beru, že je to daň civilizaci…

Následuje vrchol Veľká lúka (1 476 m), jenž je nejvyšším vrcholem Lúčanské Malé Fatry. Tady konečně opustíme civilizaci a zamíříme k jihu po červeně značené hřebenovce k vrcholu Veterné. Úsek vede v husté kosodřevině po chodníku, jenž je podmáčen i v nejsušším létě. Alespoň já chodník bez kaluží nikdy nezažil. Blátivý terén končí pod nevýraznou kótou a rozcestím chodníků - Vidlica (1 468 m).

Pokračujeme po červené hřebenovce na vrchol Veterné (1 440 m), nádherný oblý travnatý vrchol a vynikající rozhledový bod. Okolní louky pocukrované popraškem sněhu krásnou atmosféru jen podtrhují. Na východě vidím vršky Západních Tater a Vysokých Tater, které vykukují nad mraky. Jako na dlani mám Turčianskou kotlinu s hřebenem Velké Fatry.

Turistický průvodce Malá Fatra je doplněn o digitálně zpracované mapky, rozhledové růžice, panoramata s popisy významných vrcholů,
sedel či jiných geomorfologických tvarů. Informace o dopravě, ubytování, nezapomínáme ani na uživatele GPS - družicových navigačních přístrojů. Popis přechodu hlavního hřebene celé Fatry (Kriváňské i Lúčanské) a řady dalších túr «

Na jihu vykukuje z inverzní oblačnosti Kľak. No a na západě se vlní jako vzedmuta hladina moře inverzní oblačnost. Kdyby bylo hezky i dole v nížinách, měli bychom jako na dlani Súlovské vrchy, Javorníky i Moravskoslezské Beskydy.

Z vrcholu Veterného začneme sestupovat po strmém travnatém úbočí k lesu. Po pěkném zčásti skalnatém hřebeni sestupujeme světlým bukovým lesem do hlubokého sedla oddělujícího vrcholy Veterné a Horná lúka (1 299 m). Přestože je tento úsek téměř bez výhledů, pouze s několika mýtinami, považuji jej z krajinářského hlediska za velice hodnotný. Světlý bukový les s poměrně nízkými porosty je v tuto roční dobu neobyčejně tajemný a krásný.

Následuje stoupání až na louky v okolí vrcholu Horná lúka. Opět velice krásná partie hlavního hřebene a závěr části zvané Martinské hole. Otevírají se odsud fantastické rozhledy. V nynějším podvečerním slunci je okolní terén velice plastický a neobyčejně fotogenický.

Byl jsem zde mnohokráte, ale dosud jsem se zdejší krajiny nedokázal nasytit. A to jsem tady i několikráte nocoval v turistické útulně hrdě zvané "Grandhotel Pyrtizán", jenž je vlevo pod vrcholem a vede kolem něj zelená turistická značka, po níž budeme sestupovat.

Na vrcholu Horná lúka opustíme červeně značenou hřebenovku mířící dále do sedla Maríková a dále na Hnilickou Kýčeru, Kľak a do Fačkovského sedla a vydáme se vlevo (k východu) po zelené turistické značce. Nejprve kousek po pěkném hřebínku a pak ponad turistickou útulnu začneme sestupovat do obce Bystrička. Podcházíme kótu 1 211 m, vrchol Ostré (1 139 m) a pak se značně strmým sestupem dostáváme do sedla pod homoli vrcholu zvaného Dubový diel. Odsud je to do obce Bystrička již jen asi půlhodinu.

Tato krásná túra je středně náročná s relativně velkým převýšením. Celkový čas túry je 6 - 8 hodin, závisí ale na vaší fyzické kondici a momentálních povětrnostních podmínkách. Trasu je možné zkrátit během nástupu po žluté TZ vedoucí na vrchol Vidlica.